Šárčina "škola" vaření - Články

Husí játra v sádle

Mon, 16 Jan 2012 01:26:18 +0100

Máte-li možnost opatřit si celou vykrmenou husu i s droby, můžete vystrojit velkolepé husí hody, kde nebude chybět polévka ani skvělá pečínka, ale hostina nebude kompletní, když hostům nenabídnete husí játra v sádle. To je kulinární povinnost.

Husí játra v sádle - recept

potřebujeme:

husí játra
husí sádlo (v nouzi může být i vepřové sádlo)
snítku tymiánu
sůl

Játra odblaníme, nakrájíme na menší kousky, naskládáme do misky a na několik hodin zalijeme studeným mlékem. Nejvhodnější je připravovat játra den předem a v mléčnou lázeň jim dopřát přes noc. Před přípravou mléko slijeme, játra osušíme a vkládáme je do kastrolku s rozpuštěným sádlem, kde při mírné teplotě pečeme cca půl hodiny.

Aby husí sádlo pěkně vonělo, vkládáme do něj na pár minut snítku tymiánu. Až bylinku vyjmeme, tymiánková vůně v sádle přetrvává a jemně ho provoní. Když jsou játra hotová, vyjmeme je ze sádla, osolíme a vložíme do malých skleniček s víčkem nebo keramických nádobek s pokličkou a zalijeme sádlem. Po vychladnutí můžeme uchovat pár týdnů v chladu. Podáváme s měkkým chlebem a podle chuti i tence krájenou cibulkou. Já cibulku v tomto případě oželím, ale neodepřu si sklenku dobrého červeného vína a přikusuji slané mandličky. Nejraději je mám pražené v přepuštěném másle a solené jemnou mořskou solí. A nejlepší jsou ještě vlažné.

Husí játra v sádle nikdy neskladujeme příliš dlouho, ale když jsou zalitá sádlem tak, aby k nim nešel vzduch, vydrží bez úhony dva týdny. U nás jsme to nikdy nezkoušeli :-) Dva týdny jsou přeci strašně dlouhá doba a husích jater nikdy nebývá moc.

Stejným způsobem můžeme připravit i kachní játra v sádle.

Kam pro českou husu?

Na Vysočinu na farmu Rohozná.

Rohozenská husa z farmy nedaleko Jihlavy má dlouhou tradici a husám se tam věnují s velkou láskou a zodpovědností. http://www.rohozenskahusa.cz/index.html

číst podobné články:

Husí játra: kalorická tabulka /http://www.kaloricketabulky.cz/jatra-husi/

Jak se škvaří sádlo

Je chuť na něco zdravého? Zkuste brokolici s těstovinami po italsku, Broccoli con pasta - http://www.gurmanka.cz/2012/01/testoviny-s-brokolici-pasta-con-broccoli

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Jak se škvaří sádlo

Fri, 13 Jan 2012 16:09:30 +0100

Domácí škvařené sádlo

Tak tohle rozhodně není "light" recept, ale je to dobrota, která k zimě jednoznačně patří. Vesnické zabijačky a vůně čerstvě škvařeného sádla se vznáší nad českou vesnicí touto dobou již odpradávna a je moc fajn, že se to ani dnes nikterak nezměnilo. Alespoň u nás to stále funguje. Blahořečen buď jih Čech a dobré sousedské vztahy. Dostala jsem kus hřbetního sádla a pustila se do škvaření. Znáte něco voňavějšího a lahodnějšího než je čerstvý dobrý český chléb se škvarkovým sádlem a špetkou soli? Že je to energeticky vydatná pochoutka, to víme všichni, ale jen tak něco se mu nevyrovná. Je vynikající!

Sádlo vhodné ke škvaření

Rozhodně by nemělo obsahovat žádné zbytky vnitřností ani masitých částí. Ty by totiž mohly velmi negativně ovlivnit kvalitu i chuť sádla a navíc zvyšují riziko přepálení.

Škvaření sádla

Sádlo se škvařívalo vždy až druhý den po zabíjačce. Řezník ostrým nožem nakrájel větší část sádla vnitřního i hřbetního. Každé se škvařilo zvlášť a byla to velmi zodpovědná činnost. Vnitřní sádlo je jemná delikatesa, proto se používalo do svátečního pečiva. Hřbetního sádla bývalo vždy nejvíc a bylo po celý zbytek roku důležitou surovinou pro domácnost. Škvarky z hřbetního sádla, platily za dobrotu, po které se všichni jen oblízli.

Jak správně vyškvařit čerstvé sádlo?

Není to kumšt, ale chce to trochu trpělivosti. Sádlo je potřeba nakrájet na kostky, vzít široký kastrol se silným dnem nebo pekáč a na dno nalít 2 naběračky vody, aby se sádlo nemohlo připalovat. Voda se postupně vypařuje a sádlo vytvoří po dně slabou vrstvu. Sádlo je potřeba mírně osolit a dát ho škvařit. Poté se teplota pod kastrolem sníží a za stálého míchání se škvaří tak dlouho, než začnou škvarečky růžovět. Pokud máme sádlo i s masem, tyto masové škvarky vybíráme jako první. Aby zůstaly křupavé, musíme je děrovanou naběračkou vyndat, jinak by ztvrdly. Všechny škvarky vybereme z horkého sádla a necháme je na cedníku okapat. Okapané škvarky vyklopíme na mísu a vyškvařené sádlo sběračku po sběračce proléváme sítkem rovnou do sádelňáku nebo sklenic. Určitě se dá všechno sádlo přelít z hrnce rovnou přes síto, ale riskujeme tím možné popálení od vroucího sádla.

Sádlo se může škvařit též s mlékem. Postup je stejný jako výše uvedený. Když se první voda odpaří, přilije se do sádla trochu mléka. Sádlo získá slonovinovou barvu a oříškovou příchuť. Mít v komoře pár plných sádelňáků čerstvě vyškvařeného sádla ze zabijačky, to byl poklad, na kterém se dalo přežít zase do další zimy, do doby, než přišel čas další zabijačky. Sádlo uskladňujeme nejlépe v chladu a v temnu.

Kdy je sádlo správně vyškvařené?

Pozná se to tak, že sádlo přestává pěnit a škvarečky už nevystupují k hladině, ale drží se na dně hrnce.

Zabijačkové horké škvarky

Nakrájené hřbetní sádlo na menší kostky se ve velkém hrnci zalijeme menším množstvím vody a zahřívá se tak dlouho, dokud se voda nevypaří. Díky vodě se škvarky se nepřipalují. Nejchutnější jsou ještě horké a lehce posolené.

Mandlové škvarky s červeným vínem

500 g čerstvého vepřového sádla, 400 až 500 ml červeného vína, 4 stroužky česneku, hrst opražených hrubě nasekaných mandlí, podle chuti sůl a pepř

Sádlo nakrájené na kostky vložíme do kastrolu se silným dnem, podlijeme červeným vínem a zvolna za občasného promíchávání necháme sádlo rozpouštět. Těsně před koncem škvaření přidáme oloupaný a drobně pokrájený česnek. Škvarky děrovanou lžící vybereme ze sádla a semeleme je na masovém mlýnku. Sádlo osolíme, opepříme, přidáme hrst opražených mandlí a společně se škvarky přidáme zpět do sádla. Dobře promícháme a lijeme do menších skleniček, kde necháme zvolna vychladnout.

Škvarková pomazánka s vejci

200 g škvarků, 3 natvrdo vařená vejce, 1 cibule, 1 stroužek česneku, 2 sladkokyselé okurky, lžíce plnotučné hořčice, sůl a pepř

Škvarky umeleme na masovém strojku, přidáme drobně pokrájenou cibuli, utřený česnek, nastrouhanou okurku a drobně nasekaná vajíčka. Podle chuti osolíme, opepříme a chuť zvýrazníme plnotučnou hořčicí.

Takhle nějak škvarkovou pomazánku dělávala moje babička a pamatuji si, že občas tam přidala i vařený nastrouhaný brambor. Možná aby té pomazánky bylo víc, ale určitě i proto, že se lépe roztírala na chleba. Škvarky bývaly samozřejmě domácí.

Postupů, jak dobře uškvařit sádlo je hned několik. Který preferujete vy? A máte vůbec sádlo rádi? Současné moderní spotřebiče ovlivňují i technologické postupy - nevyhnulo se to ani sádlu. Někdo ho připravuje v domácí pekárně, jiný zase v mikrovlnce nebo celou proceduru svěří pomalému hrnci. Jestli máte zkušenosti, podělte se s námi o ně. Kvůli voňavému krajíčku chleba s domácím sádlem si pro jednou snad nemusíme dělat žádné výčitky. Trochu té škvarkové inspirace v lednu zahřeje a žaludek se při té myšlence zachvěje dokonalou slastí :-)

Husí játra v sádle - recept zde: http://dolcevita.blog.cz/1201/husi-jatra-v-sadle

I když je čas zabijaček, není od věci začít plánova třeba dovolenou.

Pro milovníky Itálie je připraven na stránkách Gurmánka.cz pěkný výlet do Toskánska.

Toskánsko I. - země pohádek a snů

Toskánsko II. - toskánská kuchyně

PF 2012

Fri, 06 Jan 2012 13:01:05 +0100

Rok 2012 už šlape na plné obrátky,

tak bych nám Všem, kteří na šťastný rok 2012 věří

chtěla přát, abychom se vždycky dokázali

zastavit ve správný čas tam, kde je nás třeba

a naučili se spěchat pomalu.

Jestli něco bude bolet, ať se to rychle zhojí.

Když nás něco potěší, ať se ten milý pocit zdvojí.

I přes všechny špatné prognózy má smysl

si na letošní rok vsadit.

Nejspíš bude zase takový, jaký si ho uděláme.

Přeji všem, aby se nemuseli potýkat s krizí

v mezilidských vztazích a aby věřili sami sobě.

Mějme hodně sil dělat radost druhým,

protože od nich se ta radost

nejkratší cestou vrátí zase zpátky k nám.

Ať nám ten nový rok báječně chutná!

Všem čtenářům mého blogu Gurmánka.cz & stránek Šárčiny školy vaření

děkuji za jejich přízeň a budu moc ráda, pokud se mi i letos dostane příležitost pobývat v jejich milé společnosti.

Šárka

www.gurmanka.cz

www.dolcevita.blog.cz

Rande s gurmánkou v české kuchyni

Vánoční rybí polévka z kapra

Sat, 24 Dec 2011 13:11:43 +0100

Vánoční rybí polévka a smažený kapr je tradičním symbolem českých vánoc, proto by neměla chybět ani v mé rybí rubrice. Všem přeji krásné svátky a ať nám nezaskočí žádná kapří kůstka v krku.

Vánoční rybí polévka z kapra

Doba přípravy: 60 minut, pro 4 osoby

Ingredience:

2 rybí hlavy
3 ks nového koření
bobkový list
3 kuličky celého pepře
kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel)
1 cibule
na máslovou jíšku 70 g másla + 70 g hladké mouky
70 g másla na osmahnutí na nudličky nakrájené kořenové zeleniny dle chuti
sklenička bílého vína
rybí vnitřnosti
300 g rybího masa
špetka muškátového květu
špetka pepře
osmažená houska jako vložka do polévky

Rybí hlavy rozsekneme, aby se lépe vyvařily. Vložíme je do hrnce se studenou vodou, osolíme, přidáme koření, oloupanou kořenovou zeleninu v kuse, cibuli. Vaříme pomalým varem cca 1 hodinu a poté dobře procedíme, zeleninu i koření odstraníme. Z másla a mouky upražíme světlou jíšku, rozředíme ji připraveným vývarem. Na másle osmahneme na nudličky nakrájenou syrovou kořenovou zeleninu, přidáme ji do polévky, zalijeme malou sklínkou dobrého bílého vína a přidáme rybí maso a vnitřnosti, které jsme předem krátce osmahli na másle. Rybí hlavy obereme a vložíme zpět do polévky. Okořeníme muškátovým květem a pepřem. Podáváme se smaženými kostičkami housky a sypeme zelenou petrželkou.

Dobrou chuť a šťastné a veselé!

Bílé čokoládové hrudky

Mon, 19 Dec 2011 13:08:04 +0100

BÍLÉ ČOKOLÁDOVÉ HRUDKY - dobrota, kterou dělávám většinou tehdy, když nastane čas uklidit všechny vánoční formičky zase na rok do rohu kuchyňské skříňky. Než vymetu z kuchyně všechny zbylé drobečky, oříšky, rozinky a jiné laskominky, přidám k nim kousek čokolády a vyrobím tyhle malé sladké hrudky. A jsou docela snadné a efektní.

Na té čokoládě přeci musí být něco božského, když tak ďábelsky dobře chutná? :-)

BÍLÉ ČOKOLÁDOVÉ HRUDKY

250 g bílé čokolády
100 g ořechů (vlašských, lískových, pekanových)
100 g rozinek a sušeného ovoce
hrst müsli vloček

V kastrolku ve vodní lázni zvolna rozpustíme čokoládu a přimícháme ořechy, rozinky, podle chuti sušené ovoce a hrst müsli vloček. Dobře promícháme a lžičkou tvoříme malé hromádky, které necháme důkladně vychladnout. Jednotlivé hrudky můžeme vkládat do papírových košíčků.

Podle chuti můžeme do teplé směsi přidat i lžíci strouhaného kokosu nebo kapku dobrého likéru.

Bílé čokoládové hrudky změníme na tmavé pouhým použitím kvalitní hořké čokolády.

Jak se pečou pouštní růže?

To je nový recept, který jsem přidala na stránky Gurmánka.cz.

Kdo chce vyzkoušet symbol Sahary v jiném skupenství, má k tomu možnost právě tady.

klikněte na recept

Kapr na černo na štědrovečerním stole

Mon, 12 Dec 2011 13:04:30 +0100

Jihočeské vánoce, to je především mistrovské využití bohatých darů zdejší štědré přírody. 7600 rybníků se muselo nutně projevit i v kuchyni. Nesmazatelnou stopu zanechali rybníkáři ve štědrovečerním menu, neboť hlavní roli zde hrála sladkovodní ryba (kapr, štika, lín, sumec), považovaná za boží dar. Bez ní by byla jihočeská vánoční tabule smutná. Kapr se stal důležitým postním jídlem a od 19. století se stává součástí vánočního menu bohatých měšťanů a rozšiřuje se jako hlavní štědrovečerní pokrm po celé naší vlasti.

Šikovné hospodyně dokázaly kapra vykostit tak, že v něm nezbyla ani jedna kostička, která by štědrovečerní hodování narušila. Pro Jihočechy je typická vydatná a neošizená rybí polévka a za ní následuje starodávný recept na úpravu kapra na černo. Ten měl výhodu, že se mohl jíst teplý, ale nejchutnější býval druhý den studený. Protože je to pokrm přislazený, děti ho rády pojídaly s kouskem vánočky. Při jeho přípravě se používalo teplé pivo, tzv. mladinka. Kapři se prodávali od kusu - jikrnáč za 60-80 krejcarů. Oblíbený byl i kapr na modro, ale stálicí štědrého večera se stal až kapr dozlatova smažený. Kapr z Třeboně, to je opravdová chlouba jihočeské tradiční kuchyně.

Kapr na černo

Doba přípravy: 2 hodiny vaření, 24 hodin odležení + 30 minut přípravy

Ingredience:

1 kapr
100 g másla
2 cibule na plátky
2 mrkve
kousek celeru
1 kořen petržele - vše nakrájet na drobné kostky
200 ml černého piva
3 kostky cukru
3 plátky citrónu
1 bobkový list
celý pepř
nové koření
špetka tymiánu
3 lžíce nastrouhaného perníku
1 lžíce rybízové a šípkové zavařeniny, lze použít i švestková povidla
1 lžíce rumu
1 lžíce rozinek
1 lžíce vlašských jader

Postup receptu:

Na másle osmahneme cibuli se zeleninou. Zalijeme pivem a dle potřeby i sklenkou vody. Přidáme cukr, citrónové plátky, koření, perník, zavařeninu, osolíme a zvolna vaříme cca 2 hodiny. Do omáčky přidáme lžíci rumu, rozinky a jádra vlašských ořechů. Necháme den odležet. Kapra vykucháme, naporcujeme, osolíme. Vložíme do hrnce, zalijeme omáčkou do které jsme přidali i zachycenou kapří krev a zvolna vaříme cca 20 minut. Kapra na černo podáváme s jemným houskovým knedlíkem.

Už jste někdy kapra v této voňavé úpravě ochutnali? Jestli ano, tak určitě na něj máte nějaký svůj vlastní názor. Určitě se masově v českých domácnostech nepřipravuje, ale na jihu Čech sem tam zavoní a se zdejší vánoční atmosféřou je už po staletí spojen.

Štóla - vánoční, velmi máslová a návyková

Tue, 06 Dec 2011 18:57:19 +0100

Vánoční štóla se hlásí o slovo, tzn. že na pečení domácí vánoční štóly je ten pravý čas!

Pokud to letos s vánočním pečením myslíte vážně, tak v těchto dnech již o tom nepřemýšlíte, ale konáte. Kdo má rád bohatě pocukrovanou a v ústech se rozplývající vánoční štólu, ten by ji měl nejpozději v těchto dnech strčit do trouby. Je to pečivo, které potřebuje nejdelší předstih, aby se stihlo pořádně uležet. Já recepty na dobrou štólu už nikde nehledám, protože během doby jsem si jeden upravila k dokonalosti, které mé jazyk rozumí :-) Budu ráda, když si i s vaším mlsným jazykem sedne do noty.

VÁNOČNÍ ŠTÓLA

(z této dávky se upečou 2 velké kusy)

1 kg hladké mouky
2 kostky droždí (tj. 2 x 42g)
100 g cukru krupice
10 g soli
2 vejce
125 ml mléka
2 kostky másla (1 a ½ kostky do těsta, ½ kostky rozehřejeme na potření upečených štól)
200 g rozinek (nejlepší jsou zlaté velké rozinky - doporučuji předem namočit do rumu)
100 g kandované citrónové a pomerančové kůry
200 g mandlí (nasekané nebo použijte mandlové lupínky)
moučkový cukr
papír na pečení
alobal na zabalení pro dobré uskladnění

V tomto případě si připravte všechny suroviny do kuchyně, aby získaly tu správnou pokojovou teplotu. Začneme nezbytným kváskem. Ohřejeme mléko tak, aby bylo jen lehce vlažné. Do mléka přidáme 50 g hladké mouky (odebereme z předepsaného 1 kg, který máme na samotné pečení) a 10 g cukru. Do této směsi nadrobíme droždí, zamícháme, aby se pěkně rozpustilo a na teplém místě necháme vykynout. Kdo má doma podlahové vytápění, posadí mísu s kváskem někam na teplé místečko na podlaze. Kvásku dopřejeme trochu klidu a necháme ho vykynout.

Zbytek mouky prosijeme do mísy, přidáme cukr a špetku soli, dobře promícháme. Do mouky vymáčkneme důlek a rozklepneme do něj 2 vejce. Máslo rozkrájíme na tenké plátky (použijeme 1 celou kostku a ½) a do tohoto máslového základu přidáme vykynutý kvásek. Těsto zpracujeme nejlépe v robotu, ale kdo má dost sil, zvládne se to snadno i ručně. Je to trošku posilovna, ale jde to! Z těsta uhněteme kouli, poprášíme ji hladkou moukou a v míse zakryté utěrkou necháme zase pěkně na teplém místě kynout.

Těžké máslové těsto nám celý objem neznásobí, ale má tendenci se o kus zvětšit. Většinou se stane, že na povrchu praskne a trochu se nafoukne. Je to přeci jenom těsto s dostatkem másla, tak nečekejte, že těsto uteče z mísy. Necháme kynout 2 hodiny.

Do vykynutého těsta přidáme rozinky, mandle, kandovanou citrusovou kůru. Těsto znovu dobře zpracujeme a nyní ho rozdělíme na dva oválné bochánky, ze kterých později upečeme 2 štóly. Bochánky necháme ještě pod utěrkou na pracovní desce trochu vykynout, 20 minut stačí. Delší polovinu každého bochánku vyválíme válečkem (řekněme válečkem rozmáčkneme). Vyválenou půlku štóly překlopíme přes nevyválenou polovinu a necháme ještě 30 minut kynout. Tím nám vznikne charakterický tvar štóly, který jistě každý zná. Tvarem štóla připomíná nepletenou vánočku.

Troubu vyhřejeme na 170 °C a pečeme 30 minut. Po této době teplotu snížíme na 140 °C a dopečeme při mírnější teplotě ještě 15 až 20 minut. Horkou štólu vyndáme a ještě za tepla ji natřeme rozpuštěným máslem. Použijeme na to ½ kostky másla (tj. 125 g) a natřeme důkladně obě štóly ze všech stran.

Máslo se hned vsákne a my můžeme pořádně ocukrovat moučkovým cukrem s přidáním pravé vanilky. Necháme prochladnout a zabalíme důkladně do alobalu, aby se ke štólám nedostal vzduch. V tomto stavu je ukryjeme na chladné místo a zapomeneme na ně až do štědrovečerní snídaně. Toto pečivo má nespornou výhodu, že není suché, je voňavé, vláčné, neodolatelné a vydrží neuvěřitelně dlouho.

Recept sám se zdá být možná trochu komplikovaný, ale je to jen zdání. Nic se na něm nedá zkazit a silné vanilkové aróma v celém domě za vynaložený čas jednoduše stojí. První vánoční pečení je vždy neklamným důkazem, že Vánoce tlučou na dveře. Tak se do toho dejte také, určitě Vám to půjde pěkně od ruky.

Kdo má z pečení štóly obavy, mohu nabídnout i fotorecept, který je k vidění na mých stránkách. Já totiž každé Vánoce peču podle svého a spolehlivého receptu :-)

http://www.gurmanka.cz/2008/12/vanocni-stola

Pěkný adventní čas a dobrý sladký výsledek Vám přeje

Šárka

Bramborové placky - lokše

Thu, 10 Nov 2011 02:01:41 +0100

Bramborové placky - lokše

Starodávný recept na bramborové placky - lokše se ani vlivem moderní doby nemění. Je totiž geniální.

Lokše jsou skutečně hotovy raz-dva-tři a k jejich přípravě není potřeba víc než 3 suroviny. Brambory, mouka a sůl. Bohužel za opravdovou rozpálenou plotýnku kachlových kamen supluje mnohde pávička "teflonka", ale i s ní se kupodivu podaří lokše naprosto skvostné. Dokonce s černými puchýřky, které k lokším patří a moc jim sluší. Tyhle bramborové placky budou chutnat jako od babičky.

Bramborové placky - lokše

Svatomartinská tradice budiž naplněna. K husí pečeni a červenému zelí musí být lokše.

1 kg brambor
300 g hladké mouky (nejlépe dvounulky)
sůl
husí nebo kachní sádlo na omaštění

Rada do kuchyně:

Podle starého moudra je vhodné použít mouky tolik, kolik váží jedna třetina použitých brambor.

Dám vařit 1 kg brambor ve slupce. Vodu v hrnci mírně osolím. Když jsou brambory vařeny, vyjmu je z vody a nechám zvolna chladnout. Nejraději je vařím den předem. Studené brambory oloupeme a na jemném struhadle nastrouháme. Osolíme.

Po oloupání a nastrouhání mi zůstane cca 900 g vařených brambor, do kterých přidám cca 300 g hladké mouky a vypracuji tvárné a nelepivé těsto. Je-li třeba, mouku zlehka přisypávám, ale pokud by jí bylo moc, mohlo by se stát, že lokše budou tvrdé a to by nebylo ono.

Z vypracovaného těsta vyválím váleček a nakrájím na menší kousky, ze kterých vyvaluji tenké placky. Během vyvalování je třeba těsto podsypávat moukou.

Opékáme nejlépe na horké litinové plotýnce rozpálených kamen, ale dobře poslouží i nahřáté teflonová pánvička. Pečeme nasucho z obou stran a přebytečnou mouku z pánvičky průběžně odstraňujeme, aby se nepřepalovala. Lokše mají pěkné černé puchýřky a chutnají výtečně, když je ihned po vyndání z pánvičky, ještě pěkně horké, potřeme rozpuštěným husím nebo kachním sádlem z obou stran peroutkou.

Teplé a omaštěné lokše klademe na talíř pěkně na sebe a přikryjeme je porcelánovou mísou.

Krásně se provoní a zvláční. Servírujeme je složené na čtvrtiny srolované.

Lokše podáváme jako přílohu k husí nebo kachní pečínce, kterou doprovodí dušené červené zelí. Svatomartinská tradice budiž naplněna :-) V pátek se u nás chystá husí pečínka.

Lokše chutnají skvěle i na sladký způsob. V tomto případě je můžeme potírat rozpuštěným máslem a sypat mákem a cukrem nebo být rafinovanější a nejprve potřít švestkovými povidly a poté posypat mletým mákem. Jestli nejste na sladké, tak je zkuste třeba namazat brynzou a vydatně posypat pažitkou. Nezklamou!

Co dobrého budete vařit na sv. Martina vy? Kdyby to neměla být pečínka, na lokše si troufněte. Věřím tomu, že pokud je budete jíst úplně poprvé, mile vás překvapí.

Dýňová polévka je zlatý hřeb podzimu

Wed, 02 Nov 2011 00:36:44 +0100

Dýňová polévka, láska na první pohled, závislost po prvním soustu. Polévka ve velkém stylu a přitom je hotova během chvilky a bez větší námahy. Polévky z dýně jsou rafinované a určitě jsou předurčeny k tomu, aby se staly zlatým hřebem podzimního stolu. Každá z nich krásně vypadá a na každý pád je i velmi lahodná. Co víc si od dýně přát?

Halloween - oslava a velebení dýně.

Dýňová polévka se smetanou a česnekem

1 dýně (Hokkaidó), event. jiný druh vhodný ke kuchyňské úpravě
zeleninový vývar
sůl
čerstvě mletý pepř
sladká smetana podle chuti
několik česnekových stroužků
dýňový olej pro stylové dochucení (nic se nestane, když bude mít absenci)
pražená dýňová semínka jsou slušivou bižuterií v polévkovém talíři

Dýni rozpůlíme, oloupeme, odstraníme semínka a dužinu nakrájíme na větší kostky. Některá semínka si schovejte, protože se do polévky určitě zamilujete. Takto připravenou dýni dáme do polévkového hrnce, zalijeme vývarem a přiměřeně osolíme. Zvolna vaříme do změknutí dužiny (30 až 40 minut je obvykle dostačující doba). Necháme mírně prochladnout a tyčovým mixérem umixujeme hladký hustý krém. Přidáme jemně postrouhaný česnek, finálně dochutíme solí a špetkou pepře a nezbytnou smetanou. Smetanu přidáme podle chuti a polévku zvolna prohřejeme. Vlijeme do nahřátých talířů a ozdobíme kopečkem ušlehané neslazené šlehačky nebo kysané smetany. Tu lehce posypeme čerstvě mletým pepřem. Jako slušivou bižuterií ozdobíme naservírovanou polévku hrstičkou pražených dýňových semínek.

(Dýňovou polévku v tomto provedení mám úplně nejraději.)

Polévka z pečené dýně s ricottou a tymiánem

1 středně velká dýně Hokkaidó
zeleninový vývar
100 g ricotty
tymián
pancetta
sůl
pepř

Dýni upečeme na másle v předehřáté troubě na 180 °C po dobu cca 20 až 30 minut. Měkkou dýni vložíme do hrnce, zalijeme vývarem, povaříme, rozmixujeme, přidáme přes jemné sítko propasírovanou ricottu, osolíme, opepříme. Na talíři ozdobíme snítkou tymiánu a nasucho osmahnutou pancettou. Milovníci hub si mohou přidat i orestované hříbky.

(Recept na tuhle dýňová polévku mi doporučuje vyzkoušet dcera Simonka. Prý je báječná! Soudě podle fotografie tomu věřím)

Dýňová polévka s medem, šalvějí a parmazánem

· 1 středně velká dýně Hokkaidó

· 1 cibule

· 70 g másla

· 1 lžíce medu

· šalvěj

· zeleninový vývar

· sladká smetana

· parmazán

· sůl

· bílý pepř

Oloupanou dýni bez semínek nakrájíme na kostky. Cibuli oloupeme, jemně nasekáme a krátce zpěníme na másle. Vložíme dýňové kostky, 1 lžíci medu, pár lístků šalvěje a orestujeme. Vše zalijeme zeleninovým vývarem a povaříme doměkka. Polévku rozmixujeme na hladký krém, podle chuti osolíme, opepříme, zalijeme sladkou smetanou. Polévku podáváme s hoblinkami parmazánu a s osmaženými krutonky nebo s rozpečenou bagetkou. Pro pikantní chuť můžeme do polévky přistrouhnout lžíci parmazánského sýra a přidat ho zároveň se smetanou. (Tuhle dýňovku jsem vařila ještě za teplých dnů babího léta. Pod kuchyňským oknem mi voněla šalvěj a na stole stála sklenice akátového medu. Zrovna přijela naše Petruška se zásobou pěkně vyzrálého parmazánu a v zahradě se mi urodila dýně Hokkaidó. Za takové situace by byl hřích nepustit se do polévky :-)

Dýňová polévka v silném kuřecím vývaru

Dýni oloupeme, očistíme od semínek a dužinu nakrájíme na kostky. Uvaříme je v silném slepičím vývaru doměkka. Osolíme, opepříme a rozmixujeme. Ochutíme smetanou a pokud se bez masa neobejdeme, přidáme i ovařené kuřecí maso. (Tak tuhle dýňovku jsem ještě nevařila, ale mám na ni zálusk. Horká a sytá polévka s krémovou chutí a šťavnatým kuřecím masem krásně provoní i ty nejchladnější dny, které se už blíží. Recept jsem pochytila od Gisely Krahlové, která doporučuje přidat i kari koření. S dovolením si chuť této polévky kari kořením komplikovat nebudu, ale nápad je to jistě skvělý).

A jaká je ta Vaše nejoblíbenější dýňová polévka?

Malá dýňová kuchařka pro podzimní dny. Když dýně zavoní, umí vytvořit příjemnou pohodu.

DÝŇOVÝ KOLÁČ - Pumpkin Pie - americká klasika

DÝŇOVÁ POLÉVKA - to nejlepší, co z dýně můžete udělat

DÝŇOVÁ POLÉVKA JE ZLATÝ HŘEB PODZIMU

DÝŇOVÁ KAŠE - vylepšená bramborová kaše dýní aneb štouchané brambory

DÝŇOVÝ KOMPOT - s alkoholem pro dospělé a jeden v dětské verzi

ZLATÝ DÝŇOVÝ DŽEM - báječná zavařenina netradiční chuti

NADÍVANÁ DÝNĚ - okouzlení v oranžovém tónu

RECEPT DUŠIČKOVÝ - In commemoratione omnium fidelium defunctorum

Jestli Vás na vaření neužije, nevadí. Nechte dýni klidně ležet ladem, je krásná i na pohled.

Hruškový koláč

Sun, 09 Oct 2011 01:04:59 +0200

Hruškový koláč je podle mě opravdovým symbolem podzimu.

Podzim a hruškový koláč, to je prostě jedno tělo. Obyčejných hruškových koláčů jsem už napekla pěknou řádku a vždycky jsem z nich měla naprosto dokonalý pocit.

Asi je to v nás, že i když jsme s něčím spokojeni, stejně uvnitř hlavy něco hlodá … a nedalo by se to udělat třeba ještě jinak a lépe? Dalo. Takhle nějak vznikl o loňském podzimu můj nový hruškový koláč s mandlovým krémem. Za všechno můžou mandle. Kdyby doma nebyly, zaskočily by za ně vlašské ořechy. Ořešák je totiž v těsném sousedství naší plodné hrušně a tak by to těm dvěma na jednom koláčovém plechu slušelo.

Hruškový koláč s mandlovým krémem

těsto:

3 žloutky
120 g cukru krupice
300 g hladké mouky
200 g másla nebo Hery
1 prášek do pečiva

náplň:

na 1 plech cca 8 až 10 ks hrušek

mandlový krém:

2 zakysané smetany (400 ml)
2 celá vejce
4 lžíce moučkového cukru
3 lžíce jemně strouhaných mandlí
2 bílky ušlehané na sníh

V misce prošleháme 3 žloutky s cukrem do pěny, mouku smícháme s práškem do pečiva a přidáme na plátky pokrájené máslo. Prsty vypracujeme drobivou směs. Tu nasypeme do vymazané zapékací nádoby a upěchujeme po celé ploše pěkně rukou. Dno pokryjeme čtvrtkami neloupaných hrušek, které jsme ovšem předem přepůlili a vykrojili jaderníky. Přes hrušky nalijeme ušlehaný mandlový krém.

Pustíme se do mandlového krému. V misce smícháme zakysanou smetanu s celými vejci, cukrem, strouhanými mandlemi. Když je směs hladká, tak přidáme pevný bílkový sníh a lehce ho do směsi vmícháme. Krém rozprostřeme po celém povrchu koláče.

Připravený koláč s hruškami zalitými mandlovým krémem vložíme do předem vyhřáté trouby na 170 °C a pečeme cca 1 hodinu. Jakmile zjistíme, že koláč na povrchu pěkně zlátne, ale ve středu není ještě docela upečen, překryjeme celý jeho povrch alobalem a zvolna pečeme bez obav dál.

Upečený koláč vyjmeme z trouby a než ho nakrojíme, dopřejeme mu trochu času k tomu, aby vychladnul. Mandlový krém bude pevnější a nám se podaří nakrájet úhledné koláčové dílky.

Takhle nějak si představuji jednu z mnoha krás a barev podzimu. Hruškový koláč ke sklizni hrušek z našich zahrad jednoznačně patří.

Vůně hruškového koláče a barvy podzimu jsou tak trochu hypnoticky uklidňující :-)

Jakou barvu má podzim? S tím si tak docela nevím rady. Vedena symbolikou barev podzimu přisuzuji barvu fialovou. Je to barva laskavého oddání, nepostrádá tajemství, mystiku a špetku dramatičnosti. Je to barva splynutí energie a utlumené vášně barvy červené, kterou nenápadně usměrňuje klid modré. Tak jako podzim, je fialová barva meditativní. Patří k barvám nejmystičtějším se silným duchovním významem. V mém životním prostoru nejsem touto barvou obklopena nijak výrazně, protože mám pocit, že je taková skoro až zvláštně hypnotická. Možná je to tím, že my "Blíženci" se cítíme mnohem lépe v létě, ale --- pro vůni hruškového koláče jsem ochotna zamilovat se i do nevlídného podzimu :-)

Jiná hrušková inspirace: Podzimní hruškový koláč; Bramborová kaše s hruškami; Hruška v županu; Štrúdl s hruškami a modrým sýrem, Hruška v hermelínu, Podzimní koláčky - sólo pro sýr a ovoce.

Možná Vás hrušky nedokázaly uhradnout, ale takový hříbkový koláč s oříšky (moje receptová novinka) by to mohl vyhrát. Navštivte stránky Gurmánka.cz a objevte i jiné inspirace.

Pečená hruška v hermelínu

Sat, 01 Oct 2011 16:48:04 +0200

Poezie do talířku spadlá ze staré hrušně.

Každoročně na podzim máme dost práce kolem staré hrušně. Jen co se kolem ní začnu motat a ucítím vůni zralých plodů, vždycky si najdu chvilku na jednu novou recepturu. A tou doplním sobotně prostřený stůl, na kterém už voní sladký hruškový koláč. Loni jsem dostala chuť na hrušky v županu, letos sázím na osvědčenou kombinaci tří surovin. E. M. Remarque by tohle trio možná neváhal nazvat třemi dobrými kamarády. Hruška - sýr - víno.

Ale přeci jenom jsem to pojala trochu víc po Dumasovsku. Tři mušketýři, kteří se bez čtvrtého neobejdou. Do role d´Artagnana jsem obsadila parmskou šunku.

I když jsem měla eminentní zájem zachránit ještě zbylou úrodu na stromě, odhodlané bojovné mužstvo včel ze sousední zahrady mě nepustilo ke stromu blíže než na pouhý jeden metr. Stačila jsem akorát natáhnout ruku pro pár hrušní na spodní větvi a nechala medonosky se žihadly raději dál hodovat a nenápadně se vytratila do kuchyně. Co se dvěma kousky podniknout? To jsem vymyslela cestou ke sporáku docela snadno.

Poezie do talířku spadlá ze staré hrušně aneb "pečená hruška v hermelínu"

(pro 2 osoby)

2 hermelíny (proti Camembertu žádné výhrady)
2 hrušky
2 plátky parmské šunky
máslo na vymazání zapékací misky
na chuť lískové nebo jiné oříšky
na zapití dobré vínko

Hermelíny ve středu vykrojíme tak, aby se do nich dala pěkně posadit hruška. Skrojek sýra necháme na plnění hrušek. Hrušku seřízneme u stopky a skrojek vyhodíme. Lžičkou odstraníme jaderník a místo něj naplníme skrojek sýra. Hrušku posadíme do hermelínu, obalíme plátkem parmské šunky a na vymazané zapékací mističce pečeme v předehřáté troubě na 190 °C cca 15 minut.

Přidávám na talířek ještě pár lískových oříšků ve skořápce a nechám je pěkně prohřát. Když je hruška pečená, skořápky rozlousknu, oříšky přidám na talířek k pečené hrušce a s chutí si naliji skleničku vychlazeného vína a sedám si pod pergolu. Venku je krásně, barevně a voňavo. Miluji říjen!

Teď už běžím s hruškou rovnou do trouby.

Není tohle poezie babího léta?

Jiná hrušková inspirace: Podzimní hruškový koláč; Bramborová kaše s hruškami; Hruška v županu; Štrúdl s hruškami a modrým sýrem

Dušené brambory pokaždé jinak, ale dnes s hříbky

Fri, 16 Sep 2011 02:03:56 +0200

Brambory vaříte, smažíte, pečete, zapékáte, fritujete, ale kdo z vás je zkusil připravit dušené? Teprve tady se vyjeví kuchařská invence v plné síle. Ono to jde s nimi totiž pokaždé úplně jinak, ale zaručeně nebudou na talíři nikdy nudit.

Můžete použít podle možností přesně to, na co máte momentálně chuť. Bylinky, zeleninu, houby nebo klidně vůbec NIC. Aby brambory sehrály naprosto sólový výstup je pro ně úplně přirozená věc. Často je dusím jen tak, s máslem a petrželkou. Pro tento případ jsem nachystala brambory v podzimní verzi s hříbky a voňavou majoránkou. Pro posílení chuti byl do kuchyně povolán i můj oblíbený libeček.

Dušené brambory s hříbky

pro 2 osoby cca 6 brambor
hrst hříbků
tuk na opékání (sádlo, máslo, olej)
sůl
pepř
špetka drceného kmínu
trochu čerstvé majoránky a libečku

Dušené brambory připravuji v širším kastolu nebo v hlubší pánvi. Oloupané a na klínky nakrájené brambory stačí zalít malým množstvím vody a pod pokličkou dusit. Všechny cenné látky z brambor se vylouhují do dokonalého sosíku, který si sníte.

Na malém množství sádla (jako náhradu sádla doporučuji 1 lžíci olivového oleje + 1 tenký plátek másla) se brambory rychle orestují, okoření a zalijí opravdu malým množstvím vody. Přidáme malou hrstičku sušených hříbků. Pod poklicí se dusí tak dlouho, až se všechná tekutina vsákne do měkkých brambor. Během dušení k bramborám vložíme lístek libečku. Jídlo se tím krásně provoní a chuť se posílí. Pokud je potřeba během dušení vodu trochu doplnit, tak malé množství přilijeme. Občas nadzvedneme pokličku a brambory zamícháme. Do hotového pokrmu přidáme čerstvou majoránku, můžeme i plátek másla a podáváme na nahřátém talíři. Brambory s hříbky můžeme klidně podávat jako malý samostatný chod, ale nic se nepokazí, když je podáme jako zajímavou přílohu. Třeba k dušenému telecímu masu podle babičky.

Vyzkoušejte a možná i vy oceníte tu jejich nevšední chuť. K dušeným bramborám můžete jednou přidat rajčata, hladý hrášek, podruhé čerstvé houby nebo česnek a cibulku. Vonět můžou i po jiném sezónním koření a zelenině. S tímto receptem budou mít brambory pokaždé jiný šmrc, ale vždycky budou luxusní. Brambory jsou přeci nejlepší přítelkyně našeho žaludku :-) U nás doma to platí skoro bez výhrad.

Na dobrých bramborách se dá v kuchyni vystavět hodně dlouhý bramborový román.

Bramborové noky bez brambor aneb přepychová nouze , Vylepšená bramborová kaše , Pravé slovenské halušky s brynzou , Brambory s jablky dušené ve víně , Letní koláčky , Letní musaka s pečeným ledovým salátem , Pečené nové brambory , Bramborový dort , Bramborové koláčky z pánve , Šťouchané brambory , Ten nejkřupavější bramborák , Bramborová kaše po švýcarsku , Bramborové špízy , Bramborový salát s liškami, noblesa na talíři , Pečené jarní brambůrky s rozmarýnem , Španělská "Tortilla" , Teplý bramborový salát , Vyznáte se v odrůdách brambor? , Bramborový román , Brambory & kopa nápadů, jak si na nich pochutnat

Švestkový koláč - srdečný pozdrav z naší zahrady

Sun, 11 Sep 2011 00:53:34 +0200

Má vůbec smysl vařit, když je člověk doma sám? Má! Každá provoněná kuchyně se totiž stává centrem duševní pohody a následně i chrámem tělesného blaha. I když zrovna nejsem sama doma, přišla jsem na jeden prima recept, který by mohl s jistotou nadchnout i singly. Přinejmenším ty, kteří nejsou líní si občas uvařit :-)

Švestkový koláč má pro mě vždycky takovou pěknou příchuť doznívajícího léta. Zase je tu doba, kdy se švestky modrají skoro na každé zahrádce. Zrovna jsem se procházela po našem sadu a trhala švestky bez žebříku rovnou do pusy. Žádná červivá a všechny sladké jako med. Vás by nenapadlo upéct si koláč?
.

Měla jsem nutkání sáhnout do oblíbených domácích receptur, ale nastala zrada. Naše lednice po návratu z dovolené vypadala tak, jako bych žila singl. Nějak nebyl čas doplnit zásoby :-)

1 jogurt, 1 vejce, kousek másla, mléka na dně láhve, nějaký ten parmazán - do švestkového koláče absolutně nevhodný + pár ledničkových držáků, ze kterých by koláč nevykouzlil ani David Copperfield. Chuť na švestkový koláč neúnavně doráží, tak proč to nezkusit jinak? Dnes budu čarovat opravdu z mála, protože o teplý a úžasný švestkový koláč se nechci nechat ošidit. Když už jsem si tu představu vzala do hlavy, tak do toho jdu i s naší "vykradenou" ledničkou.

Švestkový koláč = srdečný pozdrav z naší zahrady

1 kelímek bílého jogurtu (150 g) - řecký s medem byl opravdu luxusní
kelímek nevyhazovat! poslouží jako odměrka
1 kelímek polohrubé mouky
½ prášku do pečiva
½ kelímku krupicového cukru (možno přidat ještě med)
1 vejce
½ kelímku rozpuštěného másla nebo slunečnicového oleje
hrst švestek
kde je drobenka? dnes nebude :-) koláč navoníme špetkou skořice a hrstí mandlových lupínků (v případě, že je doma najdeme)

Zapékací nádobu vyložíme pečicím papírem a dno poklademe vypeckovanými a na menší kousky pokrájenými čerstvými švestkami. Lehce poprášíme skořicí a posypeme mandlovými lupínky.

V misce smícháme jogurt s medem, mouku s práškem do pečiva, cukr, vejce, rozpuštěné máslo a dobře prošleháme.

Těsto vlijeme na švestky a stěrkou rozprostřeme po celé zapékací formě.

Koláč vložíme do předehřáté horkovzdušné trouby na 180 °C a pečeme 30 minut. Teplotu stáhneme na 160 °C a po dobu 10 minut dopečeme.

Upečený koláč necháme chvilku prochladnout a poté ho i s papírem vyjmeme a nakrájíme na dílky.

Poprášíme moučkovým cukrem a pustíme se do něj dokud je ještě pěkně vlažný. Když na to přijde, není nemožné takový lehoučký a šťavnatý koláč spořádat na posezení sám. Byla jsem ráda, že takové nástraze nemusím čelit a spravedlivě jsem se rozdělila o půlku se svou polovičkou :-) Jestli u vás doma není zrovna nikdo po ruce, tak někomu brkněte. Koláč vám ostudu neudělá. Pevně v to doufám!

Dobrá zpráva je, že nakonec z toho vznikl opravdu výborný recept, který by se mohl osvědčit i v singl kuchyni. Jednotlivec sám v bytě, běžně nevaří, tak trochu drží dietu, čímž se vysvětluje, že v lednici má jenom to "jedno" zmíněné vejce a "jeden" jogurt, nerad myje nádobí, ten možná ocení, že je to recept přímo ušitý na míru i "vykradené" ledničce. Navíc je na čas i finance úsporný, což ocení i línější skrblíci. A protože je to opravdu koláč lehoučký jako pírko, lakomci si mohou dovolit sníst ho celý sami a nemusí se strachovat, že je bude tížit svědomí.

Všem milovníkům babího léta a švestkových koláčů posílám tento srdečný pozdrav z naší zahrady.

Hledáte nejlepší švestkový koláč? Tím se nezdržujte, protože nejlepší koláč je vždycky ten, který voní na vašem stole.

Tak dobrou chuť

Švestková delikatesa - jiný snadný a rychlý švestkový moučník
Švestková povidla bez míchání se skořicí a rumem
Grilované vepřové medailónky s vůní povidel
Zapečený hermelín se švestkovými povidly a ořechy
Kynuté buchty se švestkama
Dolňácko - švestky, trnky, slivovica

Sladký likér plný sluníčka - Limoncello

Tue, 23 Aug 2011 18:17:01 +0200

Sladký likér plný sluníčka - Limoncello, to je můj nejlepší suvenýr z cest do slunné Itálie. Zatím je to jenom likérový základ. Hromada citronů v proutěném košíku. Ale vím, jak je proměnit v tekutý sladký mok.

Určitě si každý z nás libuje v suvenýrech z cest. Co si dovézt ze slunné Itálie? Z Milána rozhodně pár hadříků a boty na vysokém podpatku. Když vidím plout italské krásky na rušných módních ulicích Via Monte Napoleone k Via della Spiga na nekonečně vysokých jehlách s velikostí šat č. 34, které na některých z nich dokonce plandají, dávám si předsevzetí, že do roka a do dne zhubnu :-) Nebo nebudu jezdit do Milána :-)

Miniaturní róby z výlohy mi zjevně nepadnou, mohu mít radost, že tím pádem něco ušetřím. Některé ceny mají tolik nul, že připomínají mobilní číslo. Raději budu utrácet jinak! Posunu se k jihu a ponořím se do krás gastroturistiky. Ochutnám všechny dary země a moře! Co nestihnu teď, nechám si zase na někdy příště.

Na italskou riviéru si jezdím pro suvenýry s proutěným košíkem. Domů vezu hromadu voňavých citrónů a těším se na domácí limoncello podle receptu italských hospodyněk. Až skončí léto, začnou podzimní škaredé dny plné ranních mlh. Čas, kdy se mi sladká vzpomínka plná sluníčka bude zaručeně hodit.

Limoncello

8 velkých citronů
1 litr konzumního 80 % lihu
1 litr vody
600 g cukru

Citrony omyjeme a ostrou škrabkou oloupeme žlutou svrchní kůru. Dbáme na to, aby na ní nezůstala bílá hořká dužina, která by chuť likéru negativně ovlivnila a bylo by zaděláno na hořkou pachuť! Kůru nakrájíme na tenké proužky, napěchujeme je do láhve s dobře doléhajícím víčkem a zalijeme lihem. Uložíme na 30 dnů na chladnější místo bez přístupu světla. Výhodu máme my baráčníci - použijeme sklep ;-) Po měsíci vyneseme sklenici s citronovým macerátem a připravíme sirup. Cukr vsypeme do hrnce, zahříváme a přiléváme vodu. Jakmile se cukr rozpustí, necháme vychladnout Poté smícháme citronový macerát se sirupem, promícháme přes jemné sítko nebo plátýnko do lahví.

Neapolskou citronovou specialitu popíjíme jako digestiv po jídle. Limoncello musí být řádně vychlazené!

P.S.

I z kyselého citrónu se dá připravit líbezně sladká záležitost :-)

Jaké suvenýry z cest si vozíte vy? Letos se ještě chystám vyrazit do Orientu pro koření. To je další z mých zálib. Tentokrát se mi ale orientální suvenýry vejdou pěkně do kapsy, což je výhoda. Když mi zbudou nějaké drobné, pošlu všem kamarádům pohlednice! To je ten nejtradičnější suvenýr z cest, na který docela často zapomínám ...

Ryba rychle a dietně

Mon, 25 Jul 2011 20:42:00 +0200

Kdo jí ryby v každém čase, bude zdravý a štíhlý v pase. Stará známá věc :-) Jestli jste někdy měli pocit, že s přípravou ryb je hodně práce, tento recept vás vyvede z omylu. A pokud si myslíte, že vařit jen pro jednoho je zbytečné, tak tato receptura je tak akorát pro jednu malou zapékací misku. A to je důkaz, že se můžeme klidně denně rozmazlovat domácí teplou stravou a neutrpět tím žádnou velkou časovou ztrátu. Ze stejného důvodu nebudu ani já tento recept protahovat zbytečnými řečmi.

Ryba s pestem a plněné rajče

Pro 1 osobu:

1 rybí filet
2 lžíce janovského pesta
šálek vařené rýže
1 velké rajče
olivový olej
plátek másla
sůl
pepř
čerstvý tymián
šťáva z půlky citrónu
zapékací miska

Pečenou rybu, nejlépe filet bez kostí a kůže připravujeme v malé zapékací misce, ve které rovnou servírujeme. Rybí filet lehce posolíme, opepříme a potřeme lžící janovského pesta. Vložíme do zapékací misky vytřené olivovým olejem. Rajče vydlabeme a naplníme směsí vařené rýže, kterou jsme ochutili opět pestem, citrónovou šťávou a kapkou oleje. Do rajčete vložíme plátek másla a zapečeme v horké troubě na 200 °C po dobu cca 15 minut. Ideální letní pokrm pro dny, kdy nechceme přibrat a nemáme chuť trávit mnoho času v kuchyni.

Dobrou chuť!

Lahůdková polévka z lesa, co dělá velkou konkurenci té od řezníka.

Tue, 19 Jul 2011 01:03:18 +0200

"Nedělej mi z kuchyně pitevnu a uvař dršťkovou polévku bez masa!" Proč ne? S tím bych si věděla hned rady, ale nesměl by mě dotyčný odpůrce drštěk vidět, jak do hrnce strkám kotrče. Když někdo nesnese pohled na hovězí dršťky, z kotrče by se mu mohlo udělat rovnou mdlo :-) V tom si s těmi dršťkami jsou rovni, na první pohled se do nich nikdo nezamiluje.

Když už to má být dršťková bez masa, tak musím švindlovat a použiji k tomu mykologické čáry máry. Ještě aby byl ten košík hub! O polévku pak nemám strach. Její chuť bude výtečná a možná se to ani nezpozná, že tahle dršťková, co se tváří a voní jako "pravá" je vlastně malý podfuk :-)

Tak to je on! Polévkového hrnce šampión :-) Říkala jsem, že pohled na něj není žádná sláva! :-) Jde o to, aby měl tu správnou chuť. A té bude plný hrnec. Jinak tenhle nožík už podřízl něco kotrčů :-) Není můj, ale patří našemu rodinnému klanu. Býval to krasavec.

Falešná dršťková polévka je právem považována za potěchu žaludku. Objevuje se už ve starých houbařských zápisníčcích a recepty jsou použitelné i dnes. "Chutná to jako dršťky, voní to jako dršťková, ale není to dršťková. Co to je?" Ať je to co je to, jen ať to není to, co si myslím :-)

Podivná houba, co vypadá, jako když někomu v lese vypadl mozek :-) "Šmankote babi, a to se fakt jí?" Takhle jsem se v mládí podivovala nad podezřelým obsahem košíku a děsila se okamžiku, kdy se tahle houba - pýcha houbaře!, v kuchyni promění v dobrotu, co skončí na dně mého talíře. A až se po ní doma vyvětrá, kdy se tu objeví znovu? K mé smůle houbařů v naší rodině bylo dost, ale naštěstí to nebylo tak často :-) Holt na kotrče v lese nemá každý štěstí a nos. To se mi na něm líbilo ze všeho nejvíc. Pilně jsem držela všem kotrčům palce, aby se staly pro náš houbařský klan neviditelnými. Měla jsem štěstí! Postupem doby jsem vyrostla z té prvopočáteční mykologické paniky a začala se u mě projevovat radost, když jsem se kotrčům v lese připletla do cesty já. Staré známé člověk potkává vždycky rád :-)

Je léto, sezóna hub začíná a každý dobrý recept nám "lesním romantikům" přijde vhod :-) První plný koš hub pro radost! U prvního koše mám totiž vždycky dost nápadů a elánu. S těmi dalšími už to bývá horší. Jak je hub moc, člověk se nabaží a už ho to moc netěší. To potom suším na zimu do bramboračky a něco schovám do mrazničky na houbovku. Ale zrovna dneska mi na plotně zavoněla kulajda z čerstvých hub a to považuji za malou radostnou událost.

Když jsem někdy v roce 2008 začínala psát pro houbařský měsíčník Houbař, myslela jsem si, že tak po roce (možná dvou) zaženu svou houbařskou inspiraci do úzkých a budu toho muset nechat. Někdy by byly recepty, ale není je z čeho vařit. Občas je doma plný koš hub a zase není ta správná "nová" inspirace. Doma si můžeme rok co rok vařit houbovku a kulajdu, smaženici, bramboračku, pořád pěkně dokolečka dokola, ale copak to jde v tisku opakovat? Někdy je to problematické, ale zjistila jsem, že to táhnu už čtvrtým rokem a pořád vím, co bych mohla příště nachystat. Zrovna myslím na špičkovou špičkovou polévku. Špičkovou ve smyslu "vynikající" a špičkovou podruhé - tzn., že ji budu vařit z travních špiček, co tančí v kruhu před naším skleníkem a proto se jim říká tanečnice. Ale zpátky ke kotrči, protože právě o něm to dneska celé bude. A bude to velmi chutné! :-) Pokud jste lesní romantik s vyvinutým kladným vztahem ke všem houbám, nemůže vás to otrávit :-) I když ...

Tahle houba vás otráví, ale žaludek bude spokojeně vrnět

Najdete ji v jehličnatém lese, kde roste z kořene borovic a svým krátkým silným třeněm je připojena ke stromu nebo se nachází v jeho těsné blízkosti. Roste na podzim, ale přílišné mrazíky jí nesvědčí. Barvu má okrově masitou, chuť jemně oříškovou, nápadně připomíná květákovou hlavičku a z její vůně cítíte anýz a kmín. Někdo tuhle houbu srovnává s mořskou mycí houbou, druhému možná nápadně připomene mozek. Narazíte na ni spíše vzácně, ale když už se vám připlete do cesty, rozhodně ji seberte a nenechte se otrávit tím, že se opravdu špatně čistí. Má tolik nahlučených záhybů, štěrbin a zákoutíček, které svírá pevně semknutá hlava tvořená z mnohonásobně dělených a na koncích zkadeřených větévek, že je ani nespočítáte. Při čištění musíte postupovat velmi trpělivě a pečlivě, ale za tu námahu to opravdu stojí. Tahle houba totiž chutná jako žádná jiná.

Seznamte se, prosím, KOTRČ KADEŘAVÝ (Sparassis crispa).

Dobře si zapamatujte, kde jste tuhle zajímavou houbu našli. Příští rok na stejném místě vyroste znovu, tak ji tam nenechte dlouho čekat a neničte její podhoubí nešetrným sběrem. Kotrče nejlépe uchováte tak, když ho odložíte na chladnější místo a jeho seříznutou spodní část položíte do misky s trochou vody. Ve vodě se houba krásně rozvine a vydrží i několik dnů v té nejlepší kondici. Předností kotrče je jeho nečervivost. Dužninu má kotrč tužší, proto počítejte s delší tepelnou úpravou. Tahle houba vás v pravém slova smyslu otrávit neumí, protože se žádné houbě plné jedu nepodobá, což ocení hlavně začínající houbaři, kteří si příliš nevěří :-)

Lahůdková polévka z lesa, co dělá velkou konkurenci té od řezníka.

FALEŠNÁ DRŠŤKOVÁ POLÉVKA

Potřebujeme:

na ½ kg kotrče
30-40 g másla
1 lžíci hladké mouky
1 lžičku mleté červené papriky /té nejlepší a nejvoňavější
sušenou majoránku
čerstvě mletý pepř
2-3 stroužky česneku
¾ litru vývaru (nebo si pomožte kostkou masoxu)
petrželová nať
sůl
na ozdobu petrželovou nať

Příprava:

Kotrč musíme velmi dobře očistit a natrhat na větší kousky, které je nutné v osolené vodě předvařit. Pokud máme masový vývar, předvaříme kotrče v něm. Stačí tak 15 až 20 minut. Poté houby vyjmeme a nakrájíme je na dlouhé proužky, které nápadně připomínají dršťky. V malém kastrolku nebo na pánvičce umícháme z másla a mouky světlou jíšku a zahustíme s ní vývar v hrnci, ve kterém jsme předvařovali "dršťky" z kotrče. Přidáme utřený česnek se špetkou soli, čerstvě mletý pepř a sladkou mletou papriku. Povaříme, vrátíme do hrnce všechny kousky kotrče a tuhle chutnou a vydatnou polévku servírujeme v hlubokém talíři posypanou petrželkou. Možná ani nepoznáte, že to nejsou opravdové dršťky.

Ze starých houbařských pamětí se vynořuje i recept na smažené kotrče v těstíčku. Jestli stojí za nesmrtelnou vzpomínku, to musíte vyzkoušet sami.

SMAŽENÝ KOTRČ V TĚSTÍČKU

Potřebujeme:

množství kotrče podle chuti
sůl
olej na smažení
3 vejce
150 ml mléka (část tekutiny můžeme nahradit pivem či vínem)
cca 110 g hladké mouky (ale poměr mouky je přímo závislý na hustotě vyrobeného těstíčka, tak podle potřeby přidejte či uberte)
podle chuti koření

Příprava:

V misce prošleháme těstíčko ze všech uvedených ingrediencí a ochutíme ho kořením dle chuti. Můžeme přidat i čerstvé nasekané bylinky. Houby nakrájíme na menší kousky, obalujeme je v těstíčku a ihned je házíme do rozpálené pánve s větší vrstvou oleje a smažíme tak dlouho, až jsou zlaté. Vyjmeme a osušíme přebytečný tuk savým kuchyňským papírem. Takto připravený kotrč se hodí jako předkrm.

Menší množství než plný velký hrnec nikdy nevařte. Dobrého boršče totiž není nikdy dost.

HOUBOVÝ BORŠČ s kotrčem

300 g hub (nemusí být jen kotrč, ale lze použít i směs hub)
1 cibule (pokud to jde, vaříme ji i se slupkou)
300 g kostí na vývar
silnější plátek másla a stejné množství hladké mouky na zásmažku
100 g kořenové zeleniny (celer, mrkev, petržel)
400 g uvařené a oloupané červené řepy
koření (1 bobkový list, 3 kuličky černého pepře, sůl)
1 kelímek kysané smetany (servírujeme rovnou do talíře)

Z kostí, zeleniny, koření, cibule a soli si připravíme vydatný vývar. Když je hotov, vyjmeme kosti a ve vývaru uvaříme pokrájené houby. V kastrolku usmažíme světlou jíšku z másla a mouky a přidáme ji k vývaru, aby se krátkým provařením patřičně zahustil. Do boršče přidáme plátky vařené červené řepy a pokud je potřeba, tak okyselíme, popřípadě srovnáme chuť přislazením. Vše společně krátce provaříme a poté servírujeme v hlubokých nahřátých miskách a do každého talíře položíme kopeček kysané smetany.

mňam ;-) kotrče nikomu nedám

Na houby jedině s ostrým nožíkem! Kdo není vybaven nebo by rád potěšil nějakým "ostrým" dárkem své bližní, objevila jsem stránky, které mi připomínají doslova lahůdkářství ostrých čepelí. Nožů jsou tam stovky, nejde si nevybrat :-)

Tenhle nožík je můj. Krásná ruční práce, zn. TIGER. Znamení tygra mi bylo přisouzeno i čínským horoskopem, tak je to určitě šťastná volba. Bez kapky štěstí se houbařit nedá - leda že pocházíte z rodu Bystrozrakých :-) Tam naše genealogie nesahá, bohužel ...

Vatikánský chléb štěstí a štěstí v neštěstí

Fri, 08 Jul 2011 00:53:00 +0200

Vatikánský chléb štěstí - Kde se recept původně vzal, to opravdu nevím, ale říká se, že aby přinesl štěstí, musí se péct jen jedenkrát za život! Navíc ho doprovází legenda, že tomu, kdo jej upeče, splní se jedno velké přání. Možná máte zaděláno na problém jako já. Já nikdy nevím, co si mám přát, aby to bylo dostatečně velkolepé a k tomu rozumné ;-)

Kouzlo funguje tak, že se z receptu stává doslova společenská událost. Někdo vás podaruje kouskem kváskového těsta. Kvasinky je potřeba udržovat při životě celý týden a přiživovat je neustálou péčí. A o zábavu máte postaráno!

Pro mě osobně se s těstem dostaly do baráku i podivné tajemné síly, protože se děly věci nepředvídané ;-) Doporučuji nic při jeho přípravě nepodceňovat. Původně jsem o tom všem ani psát nechtěla, ale ono to všechno se vším tak nějak podivně souvisí. Říká se, že "šťastný chléb" si vás sám najde ve chvíli, kdy budete potřebovat kousek štěstí :-)

Nejlépe je, darovat kvásek sedmý den, tj. v neděli. Darovaný kváskový poklad dejte do misky a jednou dřevěnou či umělohmotnou vařečkou promíchejte, aby se těsto nadechlo a probudilo se k životu. Nesmí přijít do styku s žádným kovovým předmětem. Postavte misku s těstem na nerušené místo vaší kuchyňské linky a láskyplně ho přikryjte čistou utěrkou a nechte ho odpočinout.

VYMAZLENÝ RECEPT NA VATIKÁNSKÝ CHLÉB ŠTĚSTÍ

Pondělí: Přidejte 250 g krystalového cukru a poklidně odpočívající těsto promíchejte vařečkou. Přikryjte utěrkou a nechte odpočinout.

Úterý: Přilijte 250 g plnotučného mléka, promíchejte, zakryjte utěrkou a nechte odpočívat v klidu dál.

Středa: Přišel čas přidat 250 g polohrubé mouky, krátce promíchat a opět nechat odpočívat.

Čtvrtek: Dnes nic nepřidáváme, ale rovnou třikrát promícháme. 1x ráno, 1x po poledni a naposledy večer.

Pátek: Přidáme 250 g krupicového cukru, 250 ml mléka, 250 g polohrubé mouky a promícháme.

Sobota: Přišel čas těsto promíchat (pokolikáté už? netřeba počítat, od neděle se z toho už stala rutina :-), rozdělíme na 4 díly a 3 díly spolu s návodem na přípravu rozdáme dobrým přátelům.

Neděle: Nastal čas pečení!

Přidáme do těsta:

250 g polohrubé mouky
3 vejce
1 prášek do pečiva
250 ml slunečnicového oleje nebo rozpuštěného másla
ochutíme dle chuti skořicí, strouhanými oříšky
1 vanilkový cukr
rozinky
2 ks nastrouhaných jablek
a naposledy všechno dobře promícháme

Aby se chléb rozvoněl parami štěstí, pečeme v pekáčku předem vyloženém pečicím papírem nebo v kulaté koláčové formě s vyšším okrajem. Vkládáme do horké trouby předehřáté na 160 °C a pečeme cca 40 minut. Toť vše!

Do těsta jsem přidala hrst podrcených lískových oříšků, špetku skořice a strouhaná jablka.

Po posledním promíchání jsem těsto nalila do koláčové formy s vyšším okrajem o průměru 27 cm.

O všechno ostatní se postarala chytrá horkovzdušná trouba.

Hodně štěstí a hodně zábavy! ;-) Ámen.

I když se celá receptura zdá srozumitelná, vždycky může nastat zrada :-)

Mně štěstí pláchlo zadními vrátky … Kde se stala chyba?

Dostala jsem darovaný kousek těsta, k němu recept, ale netušila jsem, že něco málo chybělo. Abych si štěstí zasloužila, měla jsem po sedm dní těsto opečovávat, mazlit se s ním a teprve až po zásluze se pustit do pečení a odměnit se :-) Místo toho jsem se rovnou vrhla na bod 7, tzn. "nedělní instrukce" a myslela jenom sama na sebe :-) Teď už to vím, že do ničeho se nemá člověk vrhat po hlavě. Zase se potvrdilo mé oblíbené rčení, že "Co můžeš udělat dnes, můžeš zrovna tak dobře udělat i zítra."

Ráno jsem seděla u snídaně a zakrojila do "šťastné buchty." V tom někdo zvoní. Milá paní sousedka mi nese ještě jeden kousek rukou psaného textu, bez kterého, jak jsem rychle pochopila, štěstí fungovat nebude :-))) Už pro tu legraci ze správného postupu jsem od ní za pár dnů dostala novou krabičku s těstem a postupovala tentokrát naprosto systematicky bod po bodu, abych ten řetěz štěstí (nedejbože) nenarušila atd. atd. … O tom jsem ale psala už tady (text s tímto receptem naprosto přímo souvisí) a doufám, že mnou obdarovaní si to štěstí nenechali proklouznout pod nedočkavou vařečkou.

… chodí štěstí dokola, občas sedne …

Kouzelné pečivo pro dobré vztahy

O štěstí v neštěstí

Smí se péct jenom 1x za život a já se do něj pustila hned 2x. Dalo by se předpokládat, že o štěstí už nikdy nezakopnu. Omyl! Konečně jsem pochopila co znamená mít štěstí v neštěstí. Ještě téhož dne jsme mohli vyhořet, ale měli jsme štěstí a já mám radost, že jsme jenom vytopeni :-) Technické závady vnitřních vytápěných bazénů na blog o dobrém jídle rozhodně nepatří, ale kdyby nebylo našeho návyku dát si k večeři dobré víno, neobjevili bychom potopu večer, ale ráno a to by se už o štěstí v neštěstí hovořit nedalo. Takhle nás víno zachránilo, protože do vinného sklepa se musí projít kolem strojovny a tam si nešlo nevšimnou valící se vody z prasklého vytápění, které už už chtělo začít hořet, přetavilo plastové trubky a ty naštěstí vypadly a už to do svých rukou vzal vodní živel. Stačila se vypustit jen jedna třetina bazénu, ale když uvážím, že je mi v něm vody po krk a to musím stát na špičkách a dlouhý je na pohodlných 9 temp, potopa to byla víc než slušná. Přesto se raduji z toho, že se na nás štěstí nadobro nevykašlalo :-)

Chlebíček pro štěstí má výbornou chuť a je určitě svým způsobem plný kouzel.

Všimla jsem si, jak se na něm vytvořila podivná prasklina!

Možná to bylo varování ;-)

Když mi někdo příště zazvoní na dveře s malým kouskem těsta, určitě ho nevyženu! Tentokrát už budu vědět, že stojí za to si ho upéct i přes zákaz klidně do třetice všeho dobrého a trochu u toho popřemýšlet o životě. To nikdy nezaškodí.

Dobrou chuť ;-)

Kouzelné pečivo pro dobré vztahy

Thu, 07 Jul 2011 12:07:26 +0200

Chodí štěstí dokola, sem tam sedne …

Pekla jsem vatikánský chléb štěstí a hledala u toho definici štěstí :-)

Taky vám občas dorazí email, ve kterém byl příslib štěstí, ale (!) … nejprve musíte pěti dalším přátelům email přeposlat. Okamžitě mažu! Dokonce i v tom případě, že je tam výslovně řečeno: "Když to nikomu nepošleš, už nikdy v životě nebudeš mít ani kapku štěstí :-)

Dnes se mi stal naprosto jiný případ. Zazvonila mi u dveří sousedka. Stará dáma, která v dnešní době nemá ani emailovou adresu. Když chce někomu něco říct, musí se za ním vypravit a zazvonit u dveří. Do pavučinek internetu se nezapletla a vzhledem k požehnanému věku bude mít to štěstí, že ji to nejspíš už nikdy nepotká. Šťastná to žena. Když s ní mluvím, nikdy se nestane, že nám její mobil skočí do řeči.

Moje sousedka má čas na spoustu krásných obyčejných věcí. Je štěstí mít ji blízko a poslouchat, když čechrá myšlenky z dob dávno minulých. Trávíme spolu pravidelné kávové čtvrtky a odpouštím jí i to, že moje pevná vůle se v ten den zbortí jako chatrný domeček z karet. Díky mé sousedce vím, že není pravdivé rčení "bez práce nejsou koláče" :-) Každý čtvrtek mi totiž nosí mísu horkých koláčů a postaví ji na stůl v mé kuchyni. I když jsem pro to nemusela vůbec nic udělat, mohu je všechny sníst. Ono s nimi totiž nic jiného dělat nejde. Jsou naprosto fantastické a většinou vždycky dvojctihodné, tzn. mají uvnitř rovnou 2 odlišné náplně :-)

Najednou to bylo všechno trochu jinak. Zazvonila a přinesla mi vatikánský chléb štěstí. Vlastně jenom recepturu a k ní zadělaný kvásek v prapodivné krabičce obalené papírem. Princip vatikánského chleba štěstí funguje tak trochu jako výše zmiňované emaily. Zadělej těsto, odeber něco kvásku, oběhni a podaruj 5 přátel a upeč chléb štěstí. I o ten se přátelsky rozděl. Když to uděláš přesně podle instrukcí, štěstí tě nemine. Jak prosté a jak geniální.

Dávno mi takový posel štěstí nepřišel do cesty :-) Vlastně mě to potěšilo, že jsem se stala jednou z pěti lidí, na které si někdo myslel s dobrým úmyslem - potěšit. I když jsem pečení chtěla odložit až na druhý den - (vnitřní hlas mi našeptával: Co můžeš udělat dnes, můžeš zrovna tak dobře udělat i zítra), ale z druhé strany jsem si říkala, že bych se neměla rouhat a bez zbytečných řečí tuhle "šťastnou" záležitost vyřídit. Zadělala jsem těsto, upekla bochníček chleba a ráno se mohu těšit na snídani. Už dlouho se mi tak báječně neusínalo ;-)

Ten chléb má v sobě opravdu kus štěstíčka. Uvědomila jsem si, jak moc je prima, že mohu přemýšlet o pěti lidech, které mám blízko sebe a dlouho jsem se s nimi neviděla. Mobil nechávám doma, beru kousek kvásku a na papírku psaný recept. Nutkání vzít si klíče od auta okamžitě zavrhuji a vyrážím polní cestou k sousední vsi. Nad hlavou kobaltově modré nebe, vzduch nasáklý polním kvítím. Tenhle kraj se musí dotknout každého. Stačí naslouchat, přivonět, objevovat krásu a harmonii. Místy si příroda zachovala svůj divoký ráz a neobjevená tajemství. Některé zdejší vesničky jsou jako na kraji světa, schované za lesíkem a za polními lány posetými vlčími máky, ale přece jsou plné života. Cesta z města sem zavedla plno romantiků, kterým se zastesklo po kohoutím zakokrhání časně zrána a přirozeně splynuly s dušemi minulých generací. Mám pocit, že život jsem si zařídila opravdu komfortně. A mám štěstí na sousedy ;-) To je skutečná výhra v loterii!

Uvědomuji si, že já štěstí vlastně vůbec nehledám. Štěstí samo o sobě je geniální v tom, že i když ho sami nemáme, můžeme ho druhým darovat. Třeba recept na vatikánský chléb štěstí potěší i vás a přinese vám trochu radosti do života ;-)

Při pečení jsem se probírala definicí štěstí:

V smutku si vystačíme i sami se sebou. Ale když chceme prožít plné štěstí, musíme se o něj s někým podělit. (Mark Twain)
Šťastný není ten, kdo se druhým zdá, šťastný je ten, kdo se sám pokládá za šťastného (Seneca)
Lidem se téměř nikdy nedaří být šťastní, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost růžovější, než bude. (Marcel Pagnol)
Příbuzné nám dává osud. Jaké štěstí, že přátele si můžeme vybírat sami (Julian Tuwim)
Ať je život šťastný či nešťastný, plný úspěchů či neúspěchů, vždy je neobyčejně zajímavý. (George Bernard Shaw)
Peníze nás nedělají šťastnými, umožňují nám však být nešťastnými poměrně příjemným způsobem. (americké přísloví)
Pro lásku není důležité, aby se k sobě lidé hodili, ale aby spolu byli šťastni. (Brigitte Bardot)
Jenom jednoduché věci nikdy nezklamou. A štěstí se má začít hledat úplně dole při zemi. (Erich Maria Remarque)
Starajíce se o štěstí jiných, nacházíme své vlastní. (Platón)
Je třeba věřit v existenci štěstí, abychom byli šťastni. (Lev Nikolajevič Tolstoj)
Člověk žije opravdový život, je-li šťasten štěstím druhých. (Johann Wolfgang Goethe)
Většina lidí je tak šťastná, jak šťastná se rozhodla být. (Abraham Lincoln)
Za zkušenosti musíme v životě platit. Máme-li štěstí, dostaneme slevu. (Oskar Kokoschka)
V životě je jen jediné štěstí. Milovat a být milován. (George Sandová)
Kdo touží být šťastný, musí si obstarat to, co mu žádný osud nemůže ukrást. (Aurelius Augustinus)
Pro štěstí není pravidla - z povídky Dobrý člověk - (Božena Němcová)

Jaký je váš recept na štěstí? Klidně přidejte nějaký pěkný citát. Štěstí není nikdy dost ;-)

RECEPT NA VATIKÁNSKÝ CHLÉB ŠTĚSTÍ - po přečtení obou článků pochopíte, kde se stala chyba. (ono není dobré, aby toho štěstí bylo zase najednou moc ;-) ... Je čtvrtek. Každou chvilku mi na dveře zaklepe sousedka a tak si jdu udělat kávový dýchánek. I když pracuji doma a snažím se pracovní dobu respektovat, ve čtvrtek dělám výjimečně výjimku. Myslím, že je to velmi šťastné rozhodnutí. Dnes jsem dostala talíř horkého štrúdlu, misku červeného rybízu a k tomu pár minut stará vejce.

Květákový křehký koláč

Fri, 24 Jun 2011 00:44:41 +0200

Květák, lidově zvaný karfiól, patří k zeleninové bílé klasice českého stolu. Oddanost této zelenině se určitě neprojevuje u všech stejně, ale kdo ho má rád, ten se mu určitě připlete do cesty často a rád. Od června do září si ho můžeme koupit z domácí produkce a to je příležitost zkusit nějakou malou květákovou inovaci.

Například takový smažený květák frčí s vařeným bramborem a tatarskou omáčkou už pár desítek let a nikdy neurazí, ale co se zaměřit na trochu neonošený styl a připomenout si třeba nějaký parádní slaný koláč? Když vám přijde vhod s květákem, mě to jenom potěší :-) Bez zbytečných dalších řečí mohu plynule přejít na recept. Nechte se zlákat.

Květákový koláč z křehkého těsta

chlazené listové těsto
1 středně velký květák
3 vejce
250 ml kysané smetany
sůl
pepř
tymián
petrželka
1 lžíce hořčice (miluji dijónskou)
špetka muškátového květu
podle chuti strouhaný tvrdý sýr

Květákový koláč můžeme kombinovat s dobrou uzeninou, sýrem nebo ho ponechat v čistě vegetariánské verzi. Jak je komu libo. Já ho mám ráda se sýrem, proto se o něj nenechám připravit a svou pozornost raději nechávám upřenou jen na jeho jemnou chuť a uzeninou si ten požitek nekomplikuji. I když by to nemuselo být vůbec špatné!

Koláčovou formu vyložíme tence vyváleným těstem, přidáme na růžičky rozebraný a předem ve slané vodě ovařený květák. Jen připomínám těm méně zkušeným, že květák vaříme bez pokličky. Proč? Aby v něm nezůstaly sirné látky, které květák v hojné míře obsahuje a kazí jeho chuť. Po uvaření květák přelijeme studenou vodou a růžičky zůstanou bělostné a na skus pevné.

Květák posypeme nasekanými bylinkami a strouhaným tvrdým sýrem dle chuti. Připravíme si krém, kterým budeme koláč před pečením zalévat. Kysanou smetanu rozšleháme s vejci, osolíme, opepříme, ochutíme muškátovým květem - ten je výrazný, dáváme malou špetku, přidáme lžíci dobré hořčice - doporučuji dijónskou a nalijeme na květákové růžičky. Takto připravený koláč vkládáme na střední příčku do horké trouby a při teplotě 180 °C (nejlépe při nastavení na horkovzduch) pečeme rovných 45 minut.

S květákem v této podobě si vždycky ráda něco začnu. Ze všeho nejdříve začnu tím, že ještě teplý koláč načnu a potom se od něj dlouho nehnu. Nedivte se, já ho prostě miluju ;-)

Valašská kyselica - voňavá a fajnová polévka na zahřátí

Sun, 12 Jun 2011 00:38:18 +0200

Pravá valašská kyselica, voňavá a fajnová polévka mi utkvěla čerstvě v paměti. I v červnu nám může horká polévka polichotit, proto jsem se rozhodla, že si ji připomenu alespoň receptem.

Kdyby nebylo v uplynulém červnovém týdnu na Valašsku tak deštivo, určitě bych si výtečnou kyselicu nikde nedala a možná by mně to teď bylo líto. Z Rožnova pod Radhoštěm jsem si dovezla krom modrotiskového ubrusu také od Jaroslava Štiky moc pěknou knihu o lidové stravě na Valašsku, ale hlavně pár vzpomínek na milé popovídání se starousedlíky, hromadu fotek a též nemohu opomenout i pár chutných dojmů nasbíraných ve stylových hospůdkách a valašských chaloupkách. Od šikovných céreček jsem dostala na cestu domů i pár domácích voňavých receptur a zatraceně dobrých rad. Moc si jich považuji! To abych o ně třeba nad talířem valašské kyselice vařené u nás doma zase myšlenkou zavadila a na to pěkné z cest vzpomněla. Když zavoní dobré jídlo, rozvoní se v hlavě i slušná porce vzpomínek na celé Valašské království ;-)

Dozvěděla jsem se, že název "Kyselica" vlastně není názvem pro polévku samotnou, ale je to jedna z nejdůležitějších ingrediencí, kterou nejde opomenout. Polévka musí být pěkně kyselkavá a to udělá právě voda z kvašeného zelí - tzv. kyselica. Klidně se této typicky valašské polévce může říkat "zelňačka nebo zelnica" a nebude to tak velký hřích. Jak už to bývá, rozhodně na valašskou kyselicu neexistuje jen jeden jediný pravý recept. V každé chalupě se vařila trochu jinak, protože hospodyňky vylepšovaly a když byla spíž vymetená, trochu se musela polévka ošidit, ale vždycky to byla dobrota vydatná a fajnová. S oblibou se ráno snídávala, proto se zpravidla vařila v tom největším hrnci, aby bylo dost na celý týden. Někdy byla chudobnější, jindy se vylepšila i vejcem, v době hojnosti čerstvých hub se do ní upustil hříbek, v zimě jsme se spokojili s hrstičkou hub sušených a když nebylo hluboko do kapsy, tak se provoněla valašskou klobáskou a kouskem uzeného. Nikdy v ní nesmělo chybět domácí kvašené zelíčko - domácí! - pěkně naložené v soudku i s celými jablky. Nešetřit na bramborách, přidat špetku kmínu a zátřepku ze smetany a mouky. Nebylo-li na smetanu, vylepšila se polévka jen mlékem a rozhodně nezaškodilo přidat i trochu zeleného a špetičku pepře.

Vynikající kyselicu jsem ochutnala a protože jsem vyzvěděla i recept, mohu se o něj rozdělit a na oplátku vyzvědět na vás, čím tu svou valašskou kyselicu vylepšujete vy? :-) Určitě z toho bude i fajnová diskuze, protože dobrá polévka je v té naší kuchyni gruntovní záležitost. Jak je k tomu příležitost, hrnec s polévkou voní na plotně po celém Česku.

Valašská kyselica - recept

· 350 g kysaného zelí + 0,4 až 0,5 litru vody ze zelí (kyselost polévky je třeba doladit dle vlastní chuti)

· 200 g valašské klobásky či kousek uzeného masa

· 300 g oloupaných a na kostičky nakrájených brambor

· 250 ml smetany (z nouze se dá použít i mléko)

· 60 g hladké mouky

· 4 bobkové listy

· 7 kuliček celého pepře

· 3 kuličky nového koření

· sůl

· špetka mletého pepře

Oloupané brambory, pokrájené na kostičky je třeba uvařit zvlášť v dostatečném množství osolené vody a se špetkou kmínu. Vařené brambory poté přidáme do hrnce se zelím a společně s polévkou provaříme. Kdo neví, proč se vaří brambory zvlášť, a chce na to vyzrát a ušetřit si nádobí, tak tomu musím prozradit předem to, na co by stejně brzy sám přišel. Brambory se v jednom hrnci s kyselým zelím nikdy dobře neuvaří a zůstanou tvrdé!

Kysané zelí je třeba vymačkat a překrájet na menší kousky. Vodu ze zelí slijeme do polévkového hrnce a naředíme do potřebného množství vodou. Přidáme zelí, koření a společně s klobásou nakrájenou na kolečka povaříme do změknutí, tj. cca 30 minut. Během varu přidáme do polévky i předem uvařené kostičky brambor. Mouku rozmícháme ve smetaně a připravíme zátřepku na zahuštění. Zvolna ji vlijeme do polévky a dobře promícháme a cca 12 minut povaříme. Polévku podáváme horkou a libujeme si, jak je výtečná :-) Se 100%ní jistotou narazíte na recepty s menší obměnou, ale bez zelí, brambor a klobásky by to nebyla ta pravá fajnová a voňavá kyselica.

Po talířku polévky přišel čas na slivovičku :-)

Jak vaříte kyselicu vy a čím ji vylepšujete? Nebo snad nemáte k zelným polévkám kladný vztah? I to by se mohlo stát …

Víte čemu se na Valašsku říkalo mariánské plevy?