Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě je příbor.
Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.
.
Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Srpen 2012

Středomořská inspirace v restaurantu Olivier a půvabné víno z Provence

30. srpna 2012 v 1:20 | © Šárka Škachová / www.gurmanka.cz |  Gastronomické zajímavosti
U příležitosti otevření restauračního komplexu Olivier v Českých Budějovicích jsem šla nasát trochu svěží atmosféry z výjimečného prostředí, které bylo zasvěceno Středomoří - moři obklopenému zemí jako obrovské jezero, na jehož březích se zrodila západní civilizace. Zvu vás na malou ochutnávku článku, který je prezentován zde.




Je víc než příjemné, že ke všem středomořským pokrmům patří i sklenička vína.


Slavné Château Sainte Roseline definuje vysoká kvalita za rozumnou cenu. Skleničku růžového potěšení jsem si nenechala ujít, protože tohle víno vyjadřuje typickou jemnost vín z Provence, která se chlubí svým ovocným nádechem a krásně se snoubí s letním dnem a grilovaným rybím masem. Tím vším jsem byla dnes obklopena v duchu Středomoří. Krásnou atmosféru mi vykouzlilo prostředí českobudějovické restaurace s názvem Olivier a nezanedbatelnou roli v tom sehrál i fakt, že víno bylo podáváno přímo z rukou vinaře, který tohle krásné víno tvořil.

No uznejte, že tohle se nepoštěstí každý den :-)


Aurelién Mulard vozí do Česka skvělá vína světlového věhlasu, ale milovníkům růžového dělá radost vínem z Provence, o kterých se říká, že jsou špičková. Vína k nám putují ze sklepa Chateau Sainte Roseline a ochutnat je můžeme právě v Českých Budějovicích, kde byl otevřen nový restaurační komplex Olivier se skvěle zásobenou vinotékou a prodejnou delikates. Vše pod jednou střechou.

Dozvěděla jsem se, že sklep Château Sainte Roseline je nejstarší v jižní Provence. První vína se tu vyrobila jiý v letech 1312 a Papež Jan XXII. si nechal právě zde vyrobit víno o rovných deset let dříve než ve slavném Chateau du Pape. Sklep je pojmenován do Svaté Roselině, matce představené v místním klášteře. V roce 1994 Bernard Teillaud obnovil provoz, aby se mohl stát jedním z nejlepších vinařství Provence. Ochutnala jsem víno plné radosti, vzpomínek na bezstarostné dětství, které tak krásně vonělo po zralém ovoci a mělo v sobě i trochu flirtu, který k pěkným letním dnů patří. Člověk se až diví, jaké příjemné pocity se mohou vyvinout v ústech a spustit následně na pár chvil i pěkný film poskládaný ze vzpomínek.




Byla jsem rozhodnuta ve flirtu s růžovým vínem pokračovat a přebudovat ho ve vztah trvalejší :-) Léto přeci ještě nekončí, ale kdyby náhodou odešlo rychleji než čekám, je tu nápad, jak se k létu a letním vzpomínkám přiblížit. Já si zajdu do středomořské restaurace Olivier. Tam se mi totiž vzpomínky na léto zaručeně vrátí ze všech stran, protože středomořská strava je pro mě osobně jedno velké zakonzervované léto.


Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Jihočeská kulajda, královna houbových polévek

14. srpna 2012 v 15:13 | © Šárka Škachová / www.gurmanka.cz |  Polévky teplé & studené

Kulajdu můžeme směle považovat za královnu houbových polévek. Zejména těch letních. Na jihu Čech se královského žezla drží už pěkně dlouho a kdo pravou kulajdu ochutnal, ten si ji nejspíš bude hodně dlouho pamatovat. Je voňavá, na jazyku hebce hladí smetana a chuť čerstvých hříbků dotváří tu geniální kompozici prostého, leč dokonalého jídla, původem z jihočeské kuchyně. Ta byla vždycky jednoduchá, úsporná a plná sezónních dobrot ze zahrady i lesa. Za starých časů by se na stole potkal hrnec vydatné kulajdy s mísou čerstvě upečených vdolků. Všichni by to považovali za velmi kvalitní oběd :-) Vdolky jsem nenapekla, rodinka se spokojila s čerstvým chlebem, ale zastřené vejce by chybět nemělo.

Recept na poctivou "kulajdu" nechybí v mé kuchařské knize Rande s gurmánkou v české kuchyni, ale proč si ho znovu nepřipomenout i tady? Stačí trochu čerstvých hub (tentokrát jsem našla hromádku lišek a několik hříbků). Pro dietnější verzi polévky se použije nízkotučná smetana a dobrá zpráva je, že tato polévka se nemusí ani zahušťovat moukou. Jen za kopr bych se přimlouvala. Ten polévce dá příjemný vizuální i voňavý šmrnc, proto ho pozvěte ve finále do hrnce.


KULAJDA - jihočeská polévka s houbami, bramborem, smetanou a koprem

Co na ni potřebujeme?

  • hrst čerstvých hub (tentokrát jsem použila lišky a hříbky)
  • 3 větší brambory
  • špetka kmínu
  • 2 kuličky nového koření
  • 3 kuličky černého pepře
  • 1 bobkový list
  • hrnek smetany (hustá kysaná je do kulajdy jako dělaná, ale kdo hlídá linii, rozhodně sáhne po méně tučné)
  • hladké mouky na 1 lžíci (zahuštění lze vynechat)
  • 1 až 2 lžíce octa (podle chuti, ale raději méně)
  • čerstvá vejce - do každého talíře 1 ks zastřeného vejce
  • sekaný kopr nesmí chybět (v létě čerstvý, jinak sušený, mražený)
Jak ji připravíme?

Houby očistíme (už v lese) a doma je podle potřeby dočistíme a nakrájíme na plátky. Menší kousky rozpůlíme nebo je můžeme nechat i vcelku. Brambory oloupeme a nakrájíme na kostičky. Houby i brambory přidáme do hrnce, zalijeme vodou, okmínujeme, osolíme a přidáme všechno koření. Vaříme mírným varem cca 30 minut, tzn. do změknutí brambor. Poté přidáme smetanu. Pokud se rozhodneme zahušťovat smetanou, rozmícháme mouku ve smetaně a přidáme ji do polévky a dobře promícháme a zvolna provaříme. Hotovou kulajdu ochutíme podle potřeby solí a přikyselíme podle chuti. Přidáme drobně nasekanou koprovou nať a polévku podáváme. Podle možností si do každého talíře přidáme jedno čerstvé zastřené vejce. Vejce vaříme buď zvlášť v kastrolku s okyselenou vodou, ale můžeme je též vyklepnout rovnou do horké polévky a nechat je zvolna srazit. Stačí cca 3 minuty vařit velmi mírným varem a poté nechat ještě několik minut mimo tepelný zdroj dojít. Žloutky vajec musí být při podávání ještě poloměkké, schované za lehce sraženým bílkem (asi tak, jak vidíte na obrázku níže).


Dnes jsem si s polévkou při podávání tolik nepohrála, ale i tak byla dobrá.

Kulajda je v mých očích dokonalá letní, dietní, expresní polévka. Epesní záležitost pro potěchu žaludku. Když ji miluješ, není co řešit. S kulajdou se dá v létě krásně hřešit. Jen si trochu lámu hlavu, čím tuto smetanovou polévku zapíjet? Kofola by rozhodně nebyla to pravé ořechové :-)

Recept na kulajdu a jiné dobroty najdete na stránkách mé kuchařské knížky Rande s gurmánkou v české kuchyni.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Nepřehlédněte velkou letní soutěž s titanovým nádobím. Vše důležité se dozvíte ZDE. Ukončení se pomalu blíží, tak držím palce všem zúčastněným.




Dům v provensálském stylu. Víte kdy a pro koho byl postaven první u nás?

14. srpna 2012 v 12:41 | © Šárka Škachová / www.gurmanka.cz |  Povídání (nejen) o jídle
Než článek dotvořím i slovem, mohla bych ho použít jako fotohádanku.Víte o jaký dům se jedná?




Dům v provensálském stylu je součástí krásné zahrady a jedno bez druhého by ztrácelo svou atmosféru. Zahrada, ač léty přerostlá do úctyhodných rozměrů a výšky, se mi zdá rozhodně v těch nejlepších letech. Víte kde se tento výjimečný dům nachází?


Jablečný koláč se skořicí a vanilkovým krémem

5. srpna 2012 v 1:37 | © Šárka Škachová / www.gurmanka.cz |  Sladká kuchyně


Mezi jablečnými moučníky kraluje štrúdl, ale i jablečný koláč mu může nebezpečně šlapat na paty. Zvláště v případě, když bude vonět skořicí. V sezóně letních jablek bude nejšťavnatější a uvítáte i fakt, že jablíčka použijeme neloupaná. Po upečení se totiž tenká slupka doslova rozpustí na jazyku.



Jablečný koláč se skořicí a vanilkovým krémem

Potřebujeme:

  • listové těsto
  • 10 ks středně velkých letních jablek
  • 2 balíčky skořicového cukru
  • 200 ml kysané smetany
  • 2 čerstvá vejce
  • 1 lžíce třtinového cukru
  • 1 vanilkový lusk nebo pár kapek vanilkové esence

Způsob přípravy:

Koláčovou formu vyložíme papírem na pečení a vyplníme ji tence vyváleným listovým těstem. Těsto na několika místech propícháme a hustě poklademe pokrájenými neloupanými letními jablky. Povrch bohatě zasypeme skořicovým cukrem. Kysanou smetanu prošleháme s vejci a třtinovým cukrem. Smetanový krém ovoníme vanilkou a vlijeme na koláč. Krém lijeme zvolna do jednoho místa, nejlépe do středu koláče. Krém se rozteče pod jablky a svrchní vrstva jablek se skořicí nezůstane potopená. Oceníme to při pečení, kdy skořicový cukr na jablkách zkaramelizuje. Koláč vložíme do dobře vyhřáté trouby a při teplotě 180 °C pečeme cca 45 minut.






Upečený koláč je příjemně sladký, voní po skořici a chuť jablek zůstává lahodně kyselkavá. Ve spojení se smetanovým krémem je tento koláč krásným pozdravem léta a v podstatě i rozloučením s jablky zvanými "letňáky". Jejich sezóna je krátká a k uskladnění se nehodí.



Jabloň - odrůda "Průsvitné letní" (Malus domestica)


Tato nejranější jabloň našich zahrad (nechybí ani v té naší) pochází z Pobaltí roku 1800 a je rozšířená všude v Evropě. V Anglii se letním jablkům této odrůdy říká White Transparent, u polských sousedů Papiroska, v Německu Weisser Klarapfel. Jabloň plodí velké množství žlutozeleně zbarvených plodů, které se vyznačují křehkostí a velkou šťavnatostí. Průsvitné letní konzumujeme ihned po utržení, neboť rychle moučnatí. Ke skladování je nevhodné, ale když se do uzrálého "letňáku" zakousneme, rozhodně jeho chuť oceníme. Na zahradě máme jeden velký a bujně rostoucí strom a nikdy se nestalo, že by byla nouze o česáče :-) K přímému konzumu jsou tato jablka ideální a nespornou výhodou je to, že patří k prvním odrůdám našich zahrad, které otevírají jablečnou sezónu. Neupéct si z nich alespoň jeden koláč by byla velká škoda.



Při prvním zakousnutí jsem měla pocit, že mi v ústech plavou malé jablečné ostrůvky v moři vanilkového smetanového krému ... a pak mě ze sna vytrhla křupavá skořicová krustička. Zahrada má mnoho podob, ale taková rychlá proměna několika jablek do podoby šťavnatého koláče je téměř nezapomenutelná událost. Alespoň já to tak cítím a nelituji času, který trávím popisováním jedné úplně obyčejné jablečné odrůdy, která možná roste zapomenuta někde kousek od vás u cesty a nikdo ji tam nečeše.


Všechny české zahrady jsou předurčeny k půvabu, který tam umí vnést ovocné stromy. Zvláště jabloně nemusí nikdy chybět. Mají totiž tu výhodu, že se jim daří i ve vyšších polohách a tak se úspěšně pěstují i ve výšce do 700 m n. m. Na jaře půvabně kvetou a s podzimem se z nich stávají štědré dárkyně šťavnatých plodů. I mimo ploty našich zahrad se dají objevit aleje pláňat a sladce kyselkavých letňáků. Z vlastnoručně nasbíraných plodů bude mít koláč chuť ještě o trošku sladší. Chuť letních jablek vynikne jen když jsou plody natrhané těsně před konzumací.

Nepřehlédněte velkou letní soutěž s titanovým nádobím. Vše důležité se dozvíte ZDE. Ukončení se pomalu blíží, tak držím palce všem zúčastněným.

Další zajímavá letní soutěž běží na stránkách Olivové kuchařky, tak se zkuste zapojit.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)