Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě je příbor.
Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.
.
Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Koblihy, koblížky, boží milosti - symboly masopustního veselí

22. února 2012 v 2:54 | © Šárka Škachová / www.gurmanka.cz |  Sladká kuchyně
.
Koblihy, koblížky, boží milosti - symboly masopustního veselí měly podle tradice doma zavonět právě v těchto dnech. Moje kuchyně se čerstvě upraženým koblihem rozvoněla, ale letos jsem to zkusila trochu jinak. Mám moc ráda intimní kontakt s moukou a nezříkám se těsto poctivě vypracovat v hluboké míse vložené do klína. Smažení masopustních koblih (jednou za rok!) považuji za radost. Ověřila jsem si, jak funguje příprava těsta v domácí pekárně. Zafungovala bravurně a troufla jsem si (ve vlastním zájmu) ubrat receptu i trochu z kalorické hodnoty.
.
.
Připomínám několik poctivých starších receptur na masopustní koblihy a přidávám jednu moderní, tak trochu "ošvindlovanou", ale s výsledkem hodným na velkou pochvalu. Koblihy z domácí pekárny byly totiž nepřekonatelné.
.
.
Tradiční masopustní pečivo je s masopustním veselím spjato už odnepaměti, proto není žádný problém najít na smažené koblihy nějaký rodinný, recept. Kdo si to hodlá trochu usnadnit, ten si může být jistý, že s tímto receptem by se nemělo nic pokazit, nevyžaduje totiž žádnou specielní péči a mohou ho zkusit i ti méně zkušení. Koblihy budou krásně nadýchané, pěkně usmažené a když je po vytažení z omastku hned horké osušíme savým papírem, nebudou tak tučné, jak se o nich říká. Když přidáme do koblih trochu rumu, budou pěkně vonět a nenasají tolik tuku při smažení.

JAK SE PEČOU MASOPUSTNÍ KOBLIHY - fotorecept.

Recept na koblížky z domácí pekárny


  • 250 ml vlažné vody
  • 40 g rozpuštěného másla
  • 3 lžíce cukru krupice
  • 2 žloutky
  • 1 lžíce citrónové šťávy
  • trochu nastrouhané citrónové kůry
  • 2 lžíce rumu
  • špetka soli
  • 500 g prosáté hladké mouky
  • 30 g čerstvého droždí
  • na smažení: přepuštěné máslo, olej, sádlo - jak je komu libo
  • domácí zavařenina nebo povidla
.
Do pekárenské nádobky odměříme suroviny v tom pořadí, v jakém jsou vypsány. Dbáme na to, aby suroviny měly pokojovou teplotu, proto je na pracovní desku připravíme nejméně o hodinu či dvě předem. Pekárnu nastavíme na program "těsto", zmáčkneme start a necháme ji nerušeně konat. Až těsto vykyne, vyklopíme ho na pomoučený vál, vyválíme z něj cca 1 cm vysokou placku a vykrájíme kolečka. Použít můžeme originální tvořítko, ale vystačíme si i s malým hrnečkem nebo skleničkou. Vykrájená kolečka necháme ještě chvilku pod utěrkou vykynout a poté plníme zavařeninou, kterou klademe v malém množství doprostřed jednoho kolečka. Druhým kolečkem koblihu zaklopíme a okraje dobře uzavřeme, poté v dlani opatrně zakulatíme. Tímto způsobem vzniknou koblihy trochu větší. Menší koblížky uděláme tak, že doprostřed jednoho vykrojeného kolečka vložíme malé množství náplně a kraje vytáhneme, v dlani zakulatíme a dobře uzavřeme.
.
Před smažením necháme připravené a naplněné koblížky ještě krátce nakynout a poté ve vyšší vrstvě rozpáleného omastku, která by měla dosahovat nejméně do poloviny výšky koblih, smažíme dozlatova po jedné i druhé straně. Jakmile koblihy vhodíme do horkého omastku, rychle nádobu přikryjeme pokličkou a po krátké době odklopíme, koblihu převrátíme a smažíme z druhé strany bez pokličky. Osmažené koblihy vyndáme děrovanou naběračkou a necháme vysušit na papírovém ubrousku. Ještě horké poprášíme jemným moučkovým cukrem ochuceným vanilkou.
.

Pokud nechceme dělat koblihy plněné, můžeme do každého kolečka vytlačit uprostřed důlek a plnit je až po vysmažení.

.
Nebo můžeme dělat pletýnky a smažené copánky ze tří spletených proužků (tzv. šišky).
.
.
Před smažením necháme připravené a naplněné koblížky ještě krátce nakynout a poté ve vyšší vrstvě rozpáleného omastku, která by měla dosahovat nejméně do poloviny výšky koblih, smažíme dozlatova po jedné i druhé straně. Jakmile koblihy vhodíme do horkého omastku, rychle nádobu přikryjeme pokličkou a po krátké době odklopíme, koblihu převrátíme a smažíme z druhé strany bez pokličky. Osmažené koblihy vyndáme děrovanou naběračkou a necháme vysušit na papírovém ubrousku. Ještě horké poprášíme jemným moučkovým cukrem ochuceným vanilkou.
.
.
Na čem koblihy smažit?
Z mého úhlu pohledu je nejideálnější přepuštěné máslo. Nepřepaluje se a koblihy po něm náramně dobře voní. Tradičně se používalo sádlo. I když ráda smažím na přepuštěném másle, sáhla jsem po lahvi kvalitního slunečnicového oleje, protože másla doma tolik nebylo a sklenice čerstvě vyškvařeného hřbetního vepřového sádla se bude hodit na něco jiného.
.
Kobliha musí mít dobrou"duši"
Nejzásadnější otázka je: "Čím ty koblihy naplnit?" Chuť správně zvolené marmelády je povznese ještě o trochu výš. Přímo luxusní by bylo, kdyby se dala použít poctivá domácí zavařenina. Pokud ji doma máte, neváhejte ani minutku. Žádnou velkou exotiku si masopustní koblihy nežádají. Ovoce z české zahrady je tou nejlepší volbou. Použila jsem domácí hrušková povidla, vyzkoušela i angreštovou a meruňkovou zavařeninu a všechny obstály na jedničku. Zajímavá je náplň maková, dobrá švestková povidla nebo u nás na jihu Čech hustě svařené borůvky.
.
.
Jak má vypadat koblihová superstar?
Přijde na to, jaké máte preference. Abych o ní mohla hovořit jako o klenotu mezi koblihami, musí splňovat pár neoddiskutovatelných bodů. Dobrá upečená kobliha má uvnitř těsto měkoučké, porézní a lehké jako důkladně natřesená péřová duchna, co jsem pod ní usínala v dobách mého mládí. Když už je těsto ukázkově nadýchané, musí být dostatečně naplněné, ani moc a ani málo, zkrátka tak akorát. Navenek musí být pěkně vypečená, uprostřed se světlým prstýnkem navléknutým pěkně dokola a jejich barva musí vrhat odlesky zlaté a červené. Vůně je nepopsatelná a nepřenosná. Při prvním zakousnutí vyjde malinkatý obláček teplé páry. Koblihy jsou nejlepší ještě teplé, když se na ně snese jemňoučký poprašek moučkového cukru zasnoubeného se špetičkou pravé vanilky. Takové koblihy jsou po čertech dobré a rána se nedožijí.
.
Koblihová superstar je kobližka k sežrání, po které se musím jenom oblíznout a sáhnout do mísy pro další. A to je vlastně ten největší problém, který s dobrou koblihou mám! …
.
Můj soukromý objev nového receptu na koblihy, který je geniálně jednoduchý vlastně vůbec žádné bohatství není. Považuji ho za zkázu, která páchá úkladnou vraždu na mé dobré vůli a ohrožuje poslání masopustních koblih. Zbyla po nich jen libá vůně, ukojený žaludek a v hlavě výčitka, že jsem se koblihovému kouzlu vůbec nebránila.
Tak ti tedy, milá Zuzko, za ten recept pěkně děkuji!
.
S jakou náplní/dušičkou máte koblihy nejraději vy?
.
Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 toffo toffo | 22. února 2012 v 5:21 | Reagovat

Já jedině s červenou. Ta jediná je pro mě nej, i když jde spíš o optickou závislost. Měla jsem v životě dvě období, kdy jsem na koblížkách byla závislá, ale tenkrát ještě ty kupované nešizeně chutnaly. Ve Vodičkové ulici v Praze v pekárně blíže Karlovu náměstí mívali koblížky boží, opravdu koblížky, o velikosti tenisového míčku, s dušičkou červenou i žlutou. Za deset korun čtyři kousky. Moje kolegyně cestou z práce tramvají číslo tři dokonce vystoupila, aby si mohla pochutnat a  pak pokračovala tou samou trasou až domů do Bráníka. Teď už většinou všude  prodávají koblihy velké a s příchutí papírovou a se závislostí je konec. Třeba budu jednou hubená holka nebo se je naučím perfektně smažit ;-).

2 Magierin Magierin | E-mail | Web | 22. února 2012 v 7:40 | Reagovat

Tak temhle koblizkum bych ja se tez vubec nebranila a hlavne to byla ted "pecka" po ranu, kdy mamhoru prace na dnesek vseho druhu a jen kousek suche vanocky k dnesni snidani,auva. Uplne mi tu tekly sliny:-)
Ale je to aspon pokochanicko pro oci.
Ze dekuji moc;-)a hezky den preji z Vidne;-)

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 22. února 2012 v 8:58 | Reagovat

Já je mám nejraději s jahodovou marmeládou.

4 Daniela Daniela | E-mail | 22. února 2012 v 9:40 | Reagovat

Keďže ja mám najradšej také šupšup recepty tak robievam šišky z tvarohu, ktoré sú hotové na pol hoďku aj s umytím riadu:-) A k tomu bielkovú penu s ríbezlovým alebo brusnicovým lekvárom.

5 DolceVita DolceVita | Web | 22. února 2012 v 9:43 | Reagovat

[1]: toffo:

To byly tenkrát doby, když potraviny nikdo nešidil a chutnaly jaksepatří vždycky stejně a báječně :-) I já vzpomínám na ještě horké koblihy v cukrárně před školou. Byly plněné červenou jahodovou nebo malinovou, občas i meruňkovou marmeládou. Dnes už ani marmeládě, dle nařízení EU, nemáme říkat marmeláda. To odmítám a doma si dělám co chci, říkám si tomu jak chci a koblihy nešidím :-) Byla jsem zvědavá, jak bude chutnat záměna mléka za vlažnou vodu. Vážně to bylo rychlé a velmi dobré. Vůbec jsem to nepoznala a měla jsem pocit, kolik jsem neuspořila kalorií, protože mléko bych do koblih dala určitě plnotučné ;-)

6 DolceVita DolceVita | Web | 22. února 2012 v 9:51 | Reagovat

[2]: Magierin:

Hezký den přeji do Vídně :-) I když byly v postatě dokonalé, s vídeňskou kávou v kavárně s atmosférou by musely být ještě o mnoho lepší :-) Snídaně to není nejzdravější, ale rozhodně umí zlepšit každé ráno... jen si k tomu nesmím otevřit noviny :-)

7 Jája Jája | E-mail | 22. února 2012 v 10:01 | Reagovat

Recept se mě líbí, poprve vyzkouším pekárnu na toto těsto, smažím je na CERES soft, není cítit a nepřepaluje se, jen ,než koblížky vložím do rozpáleného tuku, opráším je od přebytečné mouky, která se ráda přepaluje.

8 DolceVita DolceVita | Web | 22. února 2012 v 10:05 | Reagovat

[3]: TlusŤjoch:

Já taky! Jen to u nás chodí tak, že ji mají rádi všichni a když se vytobí, hned se sní. Ta nikdy neputuje z kuchyně do sklepa :-) Jak se uvaří, tak se maže na pečivo a na palačinky a slehne se po ní zem. U nás je "jahodová" vyloženě letní záležitost a je škoda, že v létě nikdy nepeču koblihy. Jahodovou marmeládu nekupuji, protože se té domácí nevyrovná a tak vlastně strádám :-)

9 DolceVita DolceVita | Web | 22. února 2012 v 10:08 | Reagovat

"vyrobí" - tak to mělo být

10 DolceVita DolceVita | Web | 22. února 2012 v 10:10 | Reagovat

[4]: Daniela:

Tvarohové koblihy znám :-) Ten recept jsem často dělávala v minulosti a už dlouho mi na něj nepřišla myšlenka. Určitě ho někde mám. Díky za připomenutí. S tímto nakynutým těstem se ale moc dobře pracuje a koblihy jsou jako peříčko. Zvláště ty malé s důlkem uprostřed.

11 DolceVita DolceVita | Web | 22. února 2012 v 10:14 | Reagovat

[7]: Jája:

Na smažení to chce opravdu dobrý tuk, který má vysoký bod zakouření, tzn. že se nám nepřepálí. A na to je opravdu ideální tradiční sádlo a přepuštěné máslo. Jenže kdo ho dnes má v zásobě tolik, aby v něm mohl smažit koblihy? Připomínku o oklepání mouky jsem tam nenapsala a je to vážně důležitá věc, aby se omastek nepřepaloval. Díky za zmínku :-)

12 . . | 22. února 2012 v 10:36 | Reagovat

Krade koblihy a přitom vydělává 70 000 liber týdně :-) Tak to je gól.

http://sport.ihned.cz/c1-53098430-kradez-koblihy-bylo-to-nedorozumeni-rekl-brankar-manchesteru-united

13 DolceVita DolceVita | Web | 22. února 2012 v 10:41 | Reagovat

Tak to považuji za docela úsměvnou situaci, když někoho kobliha přivede na šikmou plochu :-) I když za to nemůže sladká tučná kobliha, ale víc udělaly tučné novinové titulky :-))))

P.S.
Pokud budete mít pocit, že komentáře nějak nefungují, nejste jediní. I já mám ten pocit.

14 Daysy Daysy | E-mail | Web | 22. února 2012 v 11:53 | Reagovat

Vypadá to moc dobře.

15 sigrid sigrid | 22. února 2012 v 12:43 | Reagovat

Šárko, to je zrada! Probudit se na Popeleční středu s představou jednoho krajíčku suchého chleba a přečíst si na Tvých stránkách takhle barvitý popis masopustních radostí, je bolest takřka fyzická.
Letos jsem smažila koblih z kila mouky a sjelo se tolik návštěv, že jsem ochutnala jen poslední malou točenku se skořicí. U nás se koblihy plní malinovou a meruňkovou marmeládou. Jsem ochotná vydržet v léte pot a nálety komárů a muchniček, jen abych nasbírala maliny aspoň na dvě skleničky, které pak v zimě v kuchyni zavoní létem. jen je problém ubránit aspoň jednu skleničku na koblihy, protože každý by si rád namazal aspoň rohlík nebo palačinku.
A vlastně se ten hlad dá líp vydržet, když si člověk na ty dobroty vzpomene ;).

16 Madla Madla | Web | 22. února 2012 v 14:26 | Reagovat

To e krásné koblihové hemženíčko :-) Já mám ke smažení ve velkém množství oleje pořád ještě strach, radši své "koblihy" peču v troubě, ale doufám, že při příštím masopustu svůj strach překonám a pěkně zlatou kobližku muži a dětem usmažím (já na koblihy moc nejsem, můj žlučník, ač docela mladý, je už nějak nafrněný a bojím se, že by mě pro oár koblížků hodně zlobil). Ale fotky i počteníčkojsou tak lákavé, že bych se do smažení pustila hned. Nic nebude, jdu vymýšlet nějaká lehká postní jídla :-)

17 Madla Madla | Web | 22. února 2012 v 14:33 | Reagovat

Jinak mě koblížky (ty troubové, co vlastně ani koblížkami nejsou :-)) nejvíc chutnají s brusinkovým džemem nebo se středem plným hořké čokolády. Budu se muset naučit smažit, ať tu nejsem za ostudu :-)

18 selenagomez-webs selenagomez-webs | Web | 22. února 2012 v 15:15 | Reagovat

Ahoj nenasel sem reklamy tak pisi sem Hlásni prosím pro Selena Gomez webs- http://miley-blog.blog.cz/1202/sonb-1-kolo

19 Jája Jája | E-mail | 22. února 2012 v 17:52 | Reagovat

Právě jsem dosmažila koblížky dle tohoto receptu, nádhera-nádhera. Pekárnu jsem používala jen na chleba, dnes ji poprve vyzkoužela na těsto, koblížků, to nemělo chybu, tak nádherně nakynuté.Místo mléka voda, to mě překvapilo a jde to, když se to přikryje pokličkou na momentík, potom otočit a dosmažit-je to palba, nadýchané, vyfouklé.......

20 qwe qwe | 24. února 2012 v 6:54 | Reagovat

http://www.youtube.com/watch?v=aLDsgNk2Jjw&feature=youtu.be Málo lidí dokáže takto vyjádřit své city :)

21 DolceVita DolceVita | Web | 24. února 2012 v 10:00 | Reagovat

[14]: Daysy:

Diky! Ta tvoje grafika také :-)

22 DolceVita DolceVita | Web | 24. února 2012 v 10:09 | Reagovat

[15]: sigrid:

Zrada to je :-))) V postním období strašit koblihami se nemá, ale nějak se nevejdu do časoprostoru. Kdo se postí, ten se nenechá voňavou koblihou strhnout k žádné neřesti. Letos jsem na ty koblihy tak početnou skupinu konzumentů neměla, což byla moje smůla! Snědla jsem jich víc než bych měla :-) A protože jsem se podělila se sousedkou, donesla mi jako poděkování hříšně dobré boží milosti zadělávané sladkou smetanou a domácími vajíčky. Hned jsem si říkala, proč si je neupeču někdy během roku, jen tak ke kafíčku.

Malinová zavařenina je přímo sen. Pár keříků zahradních malin mám, ale nějak mi nikdy nevybudou do skleničky a zmizí v mlsných pusách celé mé rodinky :-) Nechávám si jen žluté malinky pro sebe a připravuji z nich výtečnou omáčku k masu. Vzhledem k té barvě nikdo nepozná, že je to z malin a tak kdo mě u plotny nevidí, nevěří :-)

Předvelikonoční půst je fajn záležitost, kterou naše těla ocení.

23 DolceVita DolceVita | Web | 24. února 2012 v 10:17 | Reagovat

[16]: Madla:

Když se přidá dost rumu, koblihové těsto tuk nenasaje a není to tak tučné, jak se možná zdá :-) Pokud jde o pečení koblih v troubě, je to sice hezký výraz, ale řekla bych, že to koblihy nejsou a jedná se spíš o vdolky :-) Ale jedno i druhé je moc chutné, tak proč ne. U nás se koblihy smaží také dost sporadicky, ale co jiného nachystat pro masopustní hodovníky? U nás by mě pomluvily sousedky, že se nedržím tradic a tomu je třeba se bránit právě těmi horkými koblihami :-))) Dnes už nemyslím na koblihy ale na tradici, že každý pátek u nás doma voní na plotně nebo z trouby kousek ryby. To tělu prospívá celoročně :-) Měj se hezky a příjemné postní dny, přeji. Já před velikonočními dny také vařím víc se zeleninou a těším se na první jarní pečínku a všechny ty zelené výhonky, které to naše vaření krásně obohatí.

24 DolceVita DolceVita | Web | 24. února 2012 v 10:20 | Reagovat

[19]: Jája:

I mě překvapila ta voda, ale funguje to krásně! Tak nadýchané koblihy jsem dlouho neměla a to mě potěšilo. Když už tu pekárnu doma mám rovných 11 let, tak je potřeba ji nezanedbávat a občas vyzkoušet něco nového. Na zadělávání a kynutí je to moc fajn pomocník. Chleba peču též, ale jen někdy, když jsem líná vyrazit do pekařství. Na nákupy musím jezdit autem do velkoměsta :-) Když se nechce, člověk se musí stát samozásobitelem a je to docela dobrodružné a uklidňující počínání.

25 Vilemína Vilemína | Web | 24. února 2012 v 23:02 | Reagovat

Čerstvým koblihám je těžko odolat, já letos udělala aspoň ty "troubové".
Doma jsme je nedělali, považovalo se to za moc složité a nákladné (ten tuk na smažení), a když jsem je později sama zkusila, divila jsem se, jak jednoduché to vlastně je...sama pekárnu nemám, ale na kynuté těsto je výborný pomocník. Mně to nyní krásně umíchá robot a teplo v bytě je dostatečné, tak to taky není dřina.
Marmeláda - inu, hlavně dobrá, určitě domácí, protože je zaručeně z ovoce a ne s ovocem v nějaké malé koncentraci.
Hlasuju pro  meruňkovou.

Určitě doporučuju bramborové koblížky s masem, ne že by byly dietnější, ale kynuté bramborové těsto mě taky nadchlo.
http://vilemina.blog.cz/1012/bramborove-koblizky-s-uzenym

K těm tvarohovým - myslíte jako od Rettigové - Tvarohové koblihy, co smaženou rybu nahradí? Ale ty byly taky kynuté, tak asi ještě jinak, taky mi je to povědomé, ale už ten recept nemám.

26 DolceVita DolceVita | Web | 25. února 2012 v 10:55 | Reagovat

[25]: Vilemína:

Dnes se snažím všechna tradiční jídla doma připravovat v čase, který je pro ně určený a je hezké poznávat skutečnosti, že s těmi koblihami opravu není tolik práce, jak to na první pohled může vypadat. A domácí zavařeniny, to je moje vášeň :-) Ne že bych to nějak přeháněla, ale v ovocném sadu se každoročně urodí hromada ovoce a byl by hřích nechat ho ležet ladem. Hrušková povidla jsou do koblih jako dělaná, ale meruňkovou marmeládu stavím na piedestal. Sladím ji jen trochu a výhradně přírodním cukrem, je to na ní znát. Včera jsem náhodou koukala v regálech velkého supermarketu na kvalitu zavařenin a již pouhým okem bylo vidět, že jejich konzistence není vůbec nejlepší a textura přiznává, že pohromadě ji drží chemie. Pořídila jsem si jen jednu francouzskou fíkovou, která kvalitou odpovídala i ceně. Stála kolem 100,-- Kč, ale je přeci jasné, že kvalitní výrobek se levně vyrobit nedá.

Bramborové koblížky jsou báječné. Ve starých českých kuchařských knihách se toho dá najít opravdu mnoho a je hřích občas je neotrevřít. On to není jenom návrat do temné minulosti, ale v nich kupodivu i mnohou trendových receptů, kterými ohromíme v současnosti.

27 DolceVita DolceVita | Web | 25. února 2012 v 11:02 | Reagovat

Vilemína:

Tvarohové koblížky jsou rychlovka bez kynutí. Díky kypřícímu prášku v horkém oleji krásně vyfouknout a jsou za pár minut na stole. To byly první koblížky, které jsem vlastnoručně vyráběla jako velmi mladá. To jsem se kynutého těsta ještě obávala :-) Jo, to byly časy, na které z jistého úhlu pohledu moc ráda vzpomínám :-)

28 comienzo comienzo | E-mail | Web | 25. února 2012 v 11:52 | Reagovat

Ahojky zvu te na jednu z nejúspešnejších telenoveel psolečnosti Televisa. Prosim mrkni se. Nic za to preci nedas a blogu zvetsis navstevnost o jednoho mileho clovicka .Niki :)

29 Tre Tre | 26. února 2012 v 11:34 | Reagovat

Neberte to jako spam, jen chci se s Vámi podělit o super dojemnou písničku, nikdy jsem nikoho neviděla, takto krásně vyjádřit své city :)http://www.youtube.com/watch?v=aLDsgNk2Jjw&feature=youtu.be

30 Eva Eva | Web | 27. února 2012 v 23:06 | Reagovat

Mňaaam! Co víc dodat k těm fotkám, evidentně jsi fakt šikovná. :) Taky bych chtěla, vzhledem k tomu, že láska prý prochází žaludkem. :D Mrkni kdyžtak na můj web, díky a mějte se. Papa

31 Martin Martin | Web | 1. března 2012 v 17:06 | Reagovat

Děkuji za inspirativní recept. Myslím že dětem bude chutnat :)

32 scene-queeens scene-queeens | Web | 1. března 2012 v 19:52 | Reagovat

Skvělí recept... zkusím :))

33 leonidas leonidas | Web | 19. března 2012 v 6:42 | Reagovat
34 Radičik Radičik | E-mail | Web | 3. května 2012 v 11:43 | Reagovat

Už samotné fotečky jsou k pomlsání. Skvělá inspirace, díky. Připomíná mi to babiččiny koblížky z dětství. Už se mi sbíhají sliny.

35 Markéta Markéta | 16. května 2012 v 11:55 | Reagovat

Naposledy jsem koblížky zkoušela před pár lety, když byly děti malé, v rámci období oblíbenosti pohádky O koblížkovi. Bylo to cca potřetí v mé kuchařské "kariéře" a pořád nic moc, je to snad jediné jídlo, před kterým mám opravdu respekt. Koblížky mi vevnitř zůstávaly nedopečené, mazlavé, zatímco zvenku byly už připálené. Pekla jsem je moc prudce, nebo byly příliš vysoké - nevím. Ale mám chuť dát jim ještě jednu šanci a proto se chci zeptat - na jakou teplotu se mají správně smažit. Třeba v porovnání s lívanci - má být teplota cca stejná? Díky předem za Vaši radu :-)

36 DolceVita DolceVita | Web | 16. května 2012 v 12:43 | Reagovat

[35]: Markéta:

Koblížky se smaží při vysoké teplotě a ve vyšší vrstvě omastku, aby krásně plavaly. Samotné smažení je velmi krátké. První strana se smaží pod poklicí a po otočení se poklice sundá a osmaží se druhá strana. Celé je to záležitost několika málo minut. Pokud byly koblížky zvenku připálené, mohlo to být méně kvalitním olejem, který se po chvilce smažení rád připaluje. Těžko takhle na dálku poradit. Musím ale připustit, že těsto podle tohoto receptu bylo skvělé a svou dobrou práci tu odvedla pekárna, která ho krásně načechrala a nakynula bez naší pomoci. Pracovat s těstem byla jedna velká radost. Mějte se krásně a přimlouvám se za další šanci pro kobližky :-) Určitě nezklamou.

37 fake rolex watches fake rolex watches | E-mail | Web | 31. října 2012 v 14:02 | Reagovat
38 ball gowns perth ball gowns perth | E-mail | Web | 24. listopadu 2012 v 8:48 | Reagovat

You make a lot of fine arguments with this blog post however it is tricky in my opinion to focus on the content because of the broken page design!.

39 Jirka Bureš Jirka Bureš | E-mail | Web | 6. ledna 2013 v 10:12 | Reagovat

Doma dáváme místo hladké mouku polohrubou.

40 Taitka Taitka | 11. března 2013 v 21:40 | Reagovat

Koblihy miluju taky a moje mamka je umí super.Mám je ráda s meruňkovou marmoškou
ale nejraději je jíme s povidlama

41 DolceVita DolceVita | E-mail | Web | 13. března 2013 v 17:02 | Reagovat

[39]: Jirka Bureš:

I tak se dají koblihy připravit.

42 DolceVita DolceVita | E-mail | Web | 13. března 2013 v 17:02 | Reagovat

[40]: Taitka:

Dobrou meruňkovou zavařeninu mám strašně moc ráda, ale poslední dobou se u nás doma objevují domácí povidla a na ty také nedám dopustit :-)

43 christian louboutin heels christian louboutin heels | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 5:52 | Reagovat

I have recently been searching all over for this info. Luckily I just discovered this at Google. Robert.
http://www.shoesfloor.com/site/watches

44 http://www.art-sellerie.fr http://www.art-sellerie.fr | E-mail | Web | 2. srpna 2016 v 11:30 | Reagovat

Přeji všem, aby se nemuseli potýkat s krizí
v mezilidských vztazích a aby věřili sami sobě.
Mějme hodně sil dělat radost druhým,

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama