Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě je příbor.
Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.
.
Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Červen 2011

Květákový křehký koláč

24. června 2011 v 0:44 | © Šárka Škachová / www.gurmanka.cz |  Slané pečení

Květák, lidově zvaný karfiól, patří k zeleninové bílé klasice českého stolu. Oddanost této zelenině se určitě neprojevuje u všech stejně, ale kdo ho má rád, ten se mu určitě připlete do cesty často a rád. Od června do září si ho můžeme koupit z domácí produkce a to je příležitost zkusit nějakou malou květákovou inovaci.
Například takový smažený květák frčí s vařeným bramborem a tatarskou omáčkou už pár desítek let a nikdy neurazí, ale co se zaměřit na trochu neonošený styl a připomenout si třeba nějaký parádní slaný koláč? Když vám přijde vhod s květákem, mě to jenom potěší :-) Bez zbytečných dalších řečí mohu plynule přejít na recept. Nechte se zlákat.

Květákový koláč z křehkého těsta

  • chlazené listové těsto
  • 1 středně velký květák
  • 3 vejce
  • 250 ml kysané smetany
  • sůl
  • pepř
  • tymián
  • petrželka
  • 1 lžíce hořčice (miluji dijónskou)
  • špetka muškátového květu
  • podle chuti strouhaný tvrdý sýr
Květákový koláč můžeme kombinovat s dobrou uzeninou, sýrem nebo ho ponechat v čistě vegetariánské verzi. Jak je komu libo. Já ho mám ráda se sýrem, proto se o něj nenechám připravit a svou pozornost raději nechávám upřenou jen na jeho jemnou chuť a uzeninou si ten požitek nekomplikuji. I když by to nemuselo být vůbec špatné!
Koláčovou formu vyložíme tence vyváleným těstem, přidáme na růžičky rozebraný a předem ve slané vodě ovařený květák. Jen připomínám těm méně zkušeným, že květák vaříme bez pokličky. Proč? Aby v něm nezůstaly sirné látky, které květák v hojné míře obsahuje a kazí jeho chuť. Po uvaření květák přelijeme studenou vodou a růžičky zůstanou bělostné a na skus pevné.
Květák posypeme nasekanými bylinkami a strouhaným tvrdým sýrem dle chuti. Připravíme si krém, kterým budeme koláč před pečením zalévat. Kysanou smetanu rozšleháme s vejci, osolíme, opepříme, ochutíme muškátovým květem - ten je výrazný, dáváme malou špetku, přidáme lžíci dobré hořčice - doporučuji dijónskou a nalijeme na květákové růžičky. Takto připravený koláč vkládáme na střední příčku do horké trouby a při teplotě 180 °C (nejlépe při nastavení na horkovzduch) pečeme rovných 45 minut.


S květákem v této podobě si vždycky ráda něco začnu. Ze všeho nejdříve začnu tím, že ještě teplý koláč načnu a potom se od něj dlouho nehnu. Nedivte se, já ho prostě miluju ;-)
.
.


Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Valašská kyselica - voňavá a fajnová polévka na zahřátí

12. června 2011 v 0:38 | © Šárka Škachová / www.gurmanka.cz |  Polévky teplé & studené

Pravá valašská kyselica, voňavá a fajnová polévka mi utkvěla čerstvě v paměti. I v červnu nám může horká polévka polichotit, proto jsem se rozhodla, že si ji připomenu alespoň receptem.
.
Kdyby nebylo v uplynulém červnovém týdnu na Valašsku tak deštivo, určitě bych si výtečnou kyselicu nikde nedala a možná by mně to teď bylo líto. Z Rožnova pod Radhoštěm jsem si dovezla krom modrotiskového ubrusu také od Jaroslava Štiky moc pěknou knihu o lidové stravě na Valašsku, ale hlavně pár vzpomínek na milé popovídání se starousedlíky, hromadu fotek a též nemohu opomenout i pár chutných dojmů nasbíraných ve stylových hospůdkách a valašských chaloupkách. Od šikovných céreček jsem dostala na cestu domů i pár domácích voňavých receptur a zatraceně dobrých rad. Moc si jich považuji! To abych o ně třeba nad talířem valašské kyselice vařené u nás doma zase myšlenkou zavadila a na to pěkné z cest vzpomněla. Když zavoní dobré jídlo, rozvoní se v hlavě i slušná porce vzpomínek na celé Valašské království ;-)
Dozvěděla jsem se, že název "Kyselica" vlastně není názvem pro polévku samotnou, ale je to jedna z nejdůležitějších ingrediencí, kterou nejde opomenout. Polévka musí být pěkně kyselkavá a to udělá právě voda z kvašeného zelí - tzv. kyselica. Klidně se této typicky valašské polévce může říkat "zelňačka nebo zelnica" a nebude to tak velký hřích. Jak už to bývá, rozhodně na valašskou kyselicu neexistuje jen jeden jediný pravý recept. V každé chalupě se vařila trochu jinak, protože hospodyňky vylepšovaly a když byla spíž vymetená, trochu se musela polévka ošidit, ale vždycky to byla dobrota vydatná a fajnová. S oblibou se ráno snídávala, proto se zpravidla vařila v tom největším hrnci, aby bylo dost na celý týden. Někdy byla chudobnější, jindy se vylepšila i vejcem, v době hojnosti čerstvých hub se do ní upustil hříbek, v zimě jsme se spokojili s hrstičkou hub sušených a když nebylo hluboko do kapsy, tak se provoněla valašskou klobáskou a kouskem uzeného. Nikdy v ní nesmělo chybět domácí kvašené zelíčko - domácí! - pěkně naložené v soudku i s celými jablky. Nešetřit na bramborách, přidat špetku kmínu a zátřepku ze smetany a mouky. Nebylo-li na smetanu, vylepšila se polévka jen mlékem a rozhodně nezaškodilo přidat i trochu zeleného a špetičku pepře.
Vynikající kyselicu jsem ochutnala a protože jsem vyzvěděla i recept, mohu se o něj rozdělit a na oplátku vyzvědět na vás, čím tu svou valašskou kyselicu vylepšujete vy? :-) Určitě z toho bude i fajnová diskuze, protože dobrá polévka je v té naší kuchyni gruntovní záležitost. Jak je k tomu příležitost, hrnec s polévkou voní na plotně po celém Česku.

Valašská kyselica - recept

· 350 g kysaného zelí + 0,4 až 0,5 litru vody ze zelí (kyselost polévky je třeba doladit dle vlastní chuti)
· 200 g valašské klobásky či kousek uzeného masa
· 300 g oloupaných a na kostičky nakrájených brambor
· 250 ml smetany (z nouze se dá použít i mléko)
· 60 g hladké mouky
· 4 bobkové listy
· 7 kuliček celého pepře
· 3 kuličky nového koření
· sůl
· špetka mletého pepře
.
Oloupané brambory, pokrájené na kostičky je třeba uvařit zvlášť v dostatečném množství osolené vody a se špetkou kmínu. Vařené brambory poté přidáme do hrnce se zelím a společně s polévkou provaříme. Kdo neví, proč se vaří brambory zvlášť, a chce na to vyzrát a ušetřit si nádobí, tak tomu musím prozradit předem to, na co by stejně brzy sám přišel. Brambory se v jednom hrnci s kyselým zelím nikdy dobře neuvaří a zůstanou tvrdé!
Kysané zelí je třeba vymačkat a překrájet na menší kousky. Vodu ze zelí slijeme do polévkového hrnce a naředíme do potřebného množství vodou. Přidáme zelí, koření a společně s klobásou nakrájenou na kolečka povaříme do změknutí, tj. cca 30 minut. Během varu přidáme do polévky i předem uvařené kostičky brambor. Mouku rozmícháme ve smetaně a připravíme zátřepku na zahuštění. Zvolna ji vlijeme do polévky a dobře promícháme a cca 12 minut povaříme. Polévku podáváme horkou a libujeme si, jak je výtečná :-) Se 100%ní jistotou narazíte na recepty s menší obměnou, ale bez zelí, brambor a klobásky by to nebyla ta pravá fajnová a voňavá kyselica.
.
Po talířku polévky přišel čas na slivovičku :-)

Jak vaříte kyselicu vy a čím ji vylepšujete? Nebo snad nemáte k zelným polévkám kladný vztah? I to by se mohlo stát …
Víte čemu se na Valašsku říkalo mariánské plevy?

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)