Určitě znáte všechny staré dobré sladké recepty, které v kuchyni zlidověly a tím pádem je zná opravdu každý. A možná proto se na ně zapomíná. Jsou okoukané a ničím neohromí. Hledáme něco nového, co musí překvapit a vzbudit na čas zase nové nadšení. Staré recepty leží někde ladem. Našla jsem načmáranou poznámku s receptem na koláč zvaný "vodouch", dokonce s poznámkou, že mu přezdívají "šup do trouby". Hned jsem si vybavila, že mě ten název i tenkrát pobavil. Ale pamatovala jsem si, že koláč to byl chutný a já si na něj už tolik let ani nepomyslela. Tak si tady ukládám jednu pozapomenutou soukromou vzpomínku na dávné časy.
Je tu snad někdo, kdo by "vodouch" neznal? V tom případě se mu možná bude hodit recept.
Tmavý koláč, zvaný "vodouch"
.
Odměřujeme skleničkou o objemu 200 ml - to proces přípravy vždycky urychlí.
.
Potřebujeme:
- 1 Heru
- 1 a ½ sklenky cukru
- ½ sklenky vody
- 3 lžíce kakaa - vše svaříme ve vodní lázni.
Dále potřebujeme:
- 4 vejce
- 1 a ½ sklenky polohrubé mouky
- ¾ prášku do pečiva
- tuk na vymazání pečicího plechu
- kokos nebo strouhané ořechy na posypání
Tuk rozehřejeme ve vodní lázni a přidáme k němu vodu a kakao. Odebereme jednu plnou sklenici vzniklé hmoty a použijeme ji později na polevu.
Do zbylé směsi vmícháme vejce, polohrubou mouku smíchanou s práškem do pečiva a připravíme hladké polotekuté těsto.
Nalijeme do vymazaného a vysypaného hlubšího plechu nebo pekáčku, povrch uhladíme stěrkou a v předehřáté troubě na 180 °C pečeme cca 20-25 minut.
Upečený, ještě horký koláč zalijeme polevou a posypeme strouhaným kokosem nebo nasekanými oříšky.
Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.
Lilly | 25. května 2011 v 10:03 | 
Zde hledá
Já jí mám v sešitu zapsanou jako skleničkovou buchtu, byl to první recept, který jsem získala od kolegyň téměř ihned po nástupu do první práce, po maturitě. Recept od Manči Šlechtové. Koluje po celé republice pod různými názvy. A je opravdu vděčná - rychlá, chutná. Také jsem si už pečení jednou zarchivovala, ale zatím nezveřejnila.
Dnes jsem si na tebe vzpoměla, jednou si se u mě na blogu zmínila, že by se ti líbil tradiční kostičkovaný ubrus, který je ale v této době jako běžné zboží nedostupné.
V regionálních novinách jsem narazila na postřekovský kanafas:
http://www.ceskykanafas.cz/eshop/?kat=010302