17. února 2011 v 9:54 | © Šárka Škachová / www.gurmanka.cz
|
Kdyby nebyli muži gentlemani, nejmenovala by se nejslavnější variance na palačinku/crêpes podle Zuzany/Suzette. A kdyby nebylo jedné fatální chyby, vlastně by dezert patřící na výsluní světové cukrařiny nikdy nemusel vzniknout. Základem je palačinka. Kouzlo obstará pomeranč, cukr, alkohol a požár. Teprve on palačinky na úvodním obrázku přemění k dokonalosti. Příběh se nemá vyprávět od konce.
V Americe francouzský crêp/palačinka ztratila výsostné postavení rychlého pouličního občerstvení díky synovi českého emigranta Aloise Kroce. Za všechno může Raymond "Ray" Albert Kroc ! Dostal totiž geniální nápad koupit od bratrů McDonaldových fastfoodový řetězec McDonald's, myšlenku dokonal v roce 1961 ve svých 52. letech a zařadil se tím mezi 100 nejdůležitějších lidí století. Americký sendvič zaplnil ulice a zatočil dějinami gastronomie téměř na celé planetě.
Ale to už je zase jiný příběh, ze kterého mě někdy jímá smutek, když vidím s jakou chutí se zapomíná na místní gastronomické tradice a za americkým hamburgrovým zázrakem do svatostánku McD míří mladí Francouzi mnohdy častěji než do své domácké crêperie.
Crêpe Suzette zbožňoval i Jimi Hendrix, ikona zlaté éry Hippies V Americe největší boom zažily palačinky ve zlaté éře 60. let, kdy se pro svou snadnou přípravu a dostupnost očarovaly Ameriku. Flambované crêpes se rychle staly hitem, co nechyběly na žádném večírku, který chtěl mít nesmrtelnou nálepku "velkolepý!" Vždycky to tam pořádně rozsvítil!
To bylo v éře květinových dětí, kdy v letech 66-67 vznikala nová generace Hippies. Hippíci často byli zapřísáhlí vegetariáni, vyznavači nespoutanosti, volnosti, odmítači konzumního a komerčního způsobu života, bojovníci za mír a lásku, harmonii a návrat k přírodě, inspirovaní životem původních Amerických Indiánů. Za zvuků nově vznikající éry nesmrtelné rockové muziky reprezentované zbožňovanými ikonami - Jimi Hendrixem a
Janis Joplin - pláli pro své rockové ideály a vášnivě se zamilovali i do žhavých Zuzančiných palačinek - k mání byly prý ve všech slušných barech :-) Na talíři hořely palačinky, na pódiu poprvé vzplála i
legendární kytara Stratocaster.
V Basileji jsem objevila jeden "odpovídající bar", kde se zastavil čas. Voněly flambované palačinky za doprovodu nesmrtelné muziky :-) Jako za starých časů.
Jak a kde hořící palačinka vznikla?
Tak jak to ve světě gastronomie bývá častým jevem, i hořící palačinky vznikly chybou při přípravě. Slavnou chybu udělal mladičký číšník-asistent Henri Carpentier, tehdy čtrnáctiletý. V roce 1895 v Monte Carlu v Café de Paris připravoval dezert pro anglického prince z Walesu, budoucího krále Edwarda VII. Palačinka byla zalévaná pomerančovým likérem a ten se nedopatřením vzňal. On duchapřítomně palačinku 2x přeložil a osmělil se podávat pokrm coby nový originální dezert. A hle! Právě se narodila ta nejslavnější variace na téma crêpes. Crêpes Suzette (krep syzet)
Palačinka vůbec nemusí být za hvězdu večera. Ve své prapůvodní prostotě je kouzelná! V přítmí baru se na ni nemusíte koukat. Vnímejte ji ústy, muziku ušima a oči ... ty můžete po prvním polknutí klidně slastně zavřít :-)
Z knihy vzpomínek na Henri Charpentiera:
"Všechno se stalo náhodou, když jsem se chystal z přední části kuchyně odnést jídlo na stůl, zachvátily ho plameny. Myslel jsem, že jsem zničen. Princ s přáteli čekají u stolu na svůj dezert, nemohu si dovolit nic nepřinést … Ochutnal jsem a ustrnul v němém úžasu. Jak lahodná harmonie chutí se mi rozlila v ústech… Princ jedl vidličkou a lžící vyjídal cukrový sirup ze dna talíře. Bylo vidět, že mu mimořádně chutná. Zavolal si mě a zeptal se na jméno pokrmu, který s takovou chutí právě snědl. Řekl jsem mu, že jídlo se mělo jmenovat Princova palačinka - Crepe Princesse. Princ byl gentleman a rozhodl se název božského dezertu věnovat své spolustolovnici, krásné Francouzce Suzette, kterou toho dne hostil u svého stolu. Budoucí král byl uchvácen a flambovanou palačinku pojmenoval jménem své okouzlující společnice."
Za Crêpe Suzette jsem od Prince jsem dostal darem zdobený prsten, Panama klobouk a hůl.
Recept na Crêpe Suzette
Dezert se podává zásadně horký, zalitý v sirupu z pomerančové šťávy, cukru a likéru. Před hostem se zapálí.
na 12-14 kousků potřebujeme:
- 250 g hladké pšeničné mouky
- špetku soli
- 1 lžíci jemného krystalového cukru
- 2 velká nebo 3 malá vejce
- 2-3 lžíce rozehřátého másla
- 500 ml vlažného plnotučného mléka
Pomerančová sirupová lázeň
šťáva ze 4-5 ks pomerančů
šťáva z 1 ks menšího citrónu
6 kostek cukru
1 lžíce strouhané pomerančové kůry
6 lžic přepuštěného másla
3-4 lžíce alkoholu (Grand Marniere nebo pomerančový likér Cointreau, event. koňak či brandy
Nejdůležitější ze všeho je dobře provzdušněná mouka, proto ji nasypeme do mísy přes sítko, nejlépe hodně z výšky. Přidáme vejce, špetku soli, cukr a rozehřáté máslo. Cukr a rozpuštěné máslo jsou pro crêpes charakteristické. Společně s mlékem vyšleháme hladké těsto, které je nutno nejméně 30 minut nechat odpočinout, aby se mouka hezky spojila s tekutinou. Palačinky tím po upečení získají elastičnost a nebudou se trhat. Pečeme v pánvi se silným a rovným dnem.

Pánev rozehřejeme, lehce vymažeme máslem a vlijeme malou naběračku těsta. Ihned pánví zakroužíme, aby se palačinka stejnoměrně rozlila po celé ploše a vytvořila tenoučkou vrstvičku. Pečeme krátce z jedné i druhé stany. Kdy palačinku obrátit? Čerstvě nalité těsto začne okamžitě od krajů ke středu prosychat, což je patrné i pohledem. Jak na povrchu nevidíme žádné syrové těsto, můžeme okamžitě obracet. Nejlépe cukrářskou špachtličkou, nožem nebo delší obracečkou. Správné crêpes mají okraje jako z krajky a jsou tak tenoučké, že by se přes ně dalo s klidem věštit i z ruky :-)
Teď přijde ta největší alchymie. Připravit si dobrou pomerančovou lázeň a jednu po druhé vykoupat.
V pánvi rozehřejeme máslo s cukrem. Jen krátce, aby cukr zavoněl. Používám tmavé cukrové kostky. Pak naliji čerstvě vymačkanou šťávu z pomerančů a citrónu. Možno použít i 100% pomerančový džus. Všechno provoníme nastrouhanou pomerančovou kůrou a do pánvičky vložíme přeložené palačinky, nejlépe 4 ks. Necháme sirupem nasáknout z jedné i druhé stany. Když se palačinky napijí pomerančové šťávy, nalijeme do středu pánve přiměřeně alkoholu. Používám pomerančový likér Cointreau. Zahřeji po dobu 1 minuty a potom přijde malé závěrečné flambovaní kouzlo. V místnosti zhasněte nebo zatáhněte rolety. Škrtněte sirkou a nechte pánvičku zaplát voňavým pomerančovým ohňovým šlehem. S rozsvícenou pánvičkou se na stůl trefíte i po tmě a na hostech si ověříte, že staré dezerty z minulého století zaručeně chytnou i dnes. A pusťte si k tomu nějakou stylovou hudbu :-)
Pyromani v akci
Víte jak palačinka ke svému jménu přišla?
Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.
Konečně recept pro pyromany!