Komentáře
[1]: coco-choc:
Díky za vychytání nepřesnosti :-))) Je to opravdu "Valois" - z těch automatických oprav ve wordu se jednoho dne asi zblázním ;-)
Pokud jde o artyčoky, tak já je mám docela ráda. Když je doma udělám, mám jistotu, že mi je nikdo nebude chodit ujídat :-) Tehdejší nezřízené hodování je pro mě osobně také na podivenou a nechtěla bych něčemu takovému vystavovat svůj žaludek. Ale lahůdky jsou to tedy opravdu vybrané. Jak asi chutnala první zmrznila? Malou exkurzi do doby dávno minulé bych si klidně nechala líbit ;-)
P.S.
Ale ten korzet bych tedy při takové příležitosti na sobě mít nechtěla !!!
luckydina | 26. července 2010 v 15:59 | Kateřina je většinou všude popisována jako nudná manželka záletníka Jindřicha. A přitom do Francie přivezla vynikající kuchaře.Mě by zajímalo jak to je s tou kalabrézou, jak jsem to pochopila, tak to co známe jako brokolici je snad kalabréza, jedna hlavní růžice to je kalabréza a po jejím uříznutí se vytváří další výhonky,romanesco je asi taky kalabréza,více výhonků na rostlině tak to je výhonková brocolice. Fialovou výhonkovou brokolici znám, tu jsem pěstovala, ale neznala jsem třeba bílou odrůdu výhonkové brokolice.
Moc pěkný článek. Jinak s těmi chody to nebude asi tak moc žhavé. Myslím, že Ludvík XV míval k snídani kolem 18 chodů, ale v množství od každého lžíce. Určitě byli i tací, kteří se cpali k prasknutí. A jak je to u Kateřiny Medici s travičstvím? Prý v tom byla dobrá, ale dost možná, že to jsou jenom pomluvy
Na otázku - Ovlivnila Kateřina francouzskou kuchyni? - musím odpovědět: ANO. Ale nesmí to vidět Jean, ten, jako ostatně všichni Francouzi, si myslí, že vše vymysleli oni. Takže pro klid v rodině... :-)))
Artyčoky jsem kdysi na zahradě pěstoval. Dařilo se jim v Anglii, určitě by uspěly v Čechách, s patřičnou zálivkou.
Je to majestátní bodlák s pohledným modro-stříbrným listovím, leč pouze pro majitele opravdu velké zahrady. Zabere mnoooho místa pro pár jedlých hlaviček do kuchyně.
Nyní nejčastěji kupuji už zpracované artyčoky, v nálevu šmrncnutém česněkem. Miluji je, třeba i k snídani!
Měl je rád i jazzový klarinetista a osmkrát ženatý záletník Arthur Jacob Arshawsky, lépe známý jako Artie Shaw?
http://en.wikipedia.org/wiki/Artie_Shaw
O artyčocích jsem něco věděl, ne tak o korzetech. Jistě hezky formují (možná i méně foremnou) postavu, ale takové stahování těla není zcela jistě nic zdravého. Hlasuju pro přirozenost tvarů a pro formování postavy střídmostí a rozumným pohybovým režimem.
PS: ... ale svět chce být klamán...
Moc zajímavé, včetně těch korzetů, díky!
P.S. Ne že bych snad uměla francouzsky, ale žena se myslím píše femme, ne famme... a cherchez je bez akcentu... se omlouvám za účovské manýry, článek je vážně jinak skvělý.
Já sice francouzsky umím, ale famme mi uniklo :- )))
ahoj mas hezky blog pls pod na moj mam tam bleskovku ale rychlo lebo beriem prvych 5
[3]: luckydina:
Kateřina Medicejská je nejčastěji charakterizována jako travička a intrikánka, ale stala se též patronkou renesančního umění. Životopisná kniha se snaží o nápravu pověsti této vlivné dámy a to je fajn ;-)
Pokud jde o brokolici, je to vážně jedno velké téma. S pěstováním nemám nejlepší výsledky, vždy mi vytáhne do květu :-(
[4]: Ditta:
Na vrchol moci se Kateřina Medicejská podle mnohých nevypracovala pílí a umem, nýbrž dýkou a jedem :-)
[5]: Bali:
Klid v rodině je nejdůležitější :-)))
[6]: jednorožec:
Možná právě láska k artyčokům může za to, že Artie Shaw nevydržel s jednou ženou ;-)
P.S.
O pěstování afrodiziakální zeleniny se raději pokoušet nebudu :-)
Nějaký ten atraktivní bodláček by se mi do zahrady určitě vešel. Díky za rady k jejich pěstování!
[7]: Zdeněk:
Ke všemu je třeba přistupovat s rozumem. I já jsem pro rozumnou míru všeho ;-)
[8]: Kateřina:
Díky za upozornění :-) Tentokrát za to opět mohou automatické opravy ve wordu, ale mohla jsem si všimnout. Prázdninové aktivity jsou v plném proudu a tak jsem zanedbala konečnou kontrolu. Pořád mám něco zábavnějšího na práci ;-)
Pokud jde o akcent, jedná se o okopírovaný text písničky Karla Gotta tak, jak je uveden od autora textu Jaroslava Machka / http://www.karelgott.net/pisne/?men=cs&lang=cs&id=3&t=602
Pěkné léto!
[17]: Bali:
Mají to v hovorovém tvaru (tak nějak to vidím). Ono šlo o pointu věci, proto jsem k tomu textu sáhla ;-) Kam až jsem se to zase dostala :-))))) Mělo to být povídání o urozené Kateřině ;-)
Šárko, ty automatické opravy si vypínám...
Pěkné počtení, o Kateřině je taky dost v Dějinách chuti, ta jídla do Francie s velkou pravděpodobností přinesla vskutku ona a dost ji ovlivnila.
[19]: Vilemína:
Od té doby, co mám přeinstalovaný pc, není tam kámen na kameni a to co bylo běžné a automatické, mi sem tam dělá problémy. Mea culpa!
Dějiny chuti je zajímavý soubor poznatků a vývoji gastronomie. Knihu jsem dostala darem a byla jsem potěšena. Jen se přiznám, že jsem ji ještě celou nepřečetla a měla bych na to dost velkou chuť. V každém případě je ozdobou mé knihovny, tak si pro ni mohu sáhnout až přijde chvilka pohody ;-) Celou gastronomickou knihovnu jsem si nastěhovala do kuchyně, tak při kávových seancích si mohu listovat ;-)
článek se mi líbil tak, že jsem si knihu ihned po jeho přečtení objednala:-)
Zde hledá
Tak si říkám, že se v minulosti měli :-D. Když jsem četla historickou knihu o středověkých tradicích a slavnostech byla jsem v šoku: hostina se skládala z 5 chodů: 1. chod – husy, hovězí a skopové maso, králičí, telecí i zaječí maso; 2. chod – koroptve, zajíci, nadívané vepřové, bažanti, rybí žele; mezichod – štiky a kapři; další mezichod – vybraná jídla (labutě, pávi, volavky…); závěr: zvěřina, kapouní paštika, rizoto, nakládaní úhoři, ovoce, krémový nákyp, taštičky z listového těsta. Svatební hostiny byly mnohem bohatší. Osobně bych tuto hostinu pravděpodobně (určitě) nepřežila :-D. Po zjištění těchto informací má jeden pocit, že naši předci jen a jen hodovali :D. Ale zpět ke Kateřině, artyčoky jsem ještě neochutnala, tak uvidím, zda jim také propadnu. Ale naprosto chápu "zapálení" pro zmrzlinu (sorbety), která notně nesla nádech luxusu.
PS: nebyl Jindřich spíše z rodu Valois?