Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě je příbor.
Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.
.
Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Královna, co měla ráda artyčoky se zmrzlinou a dámy s vnadným přebytkem upínala do korzetu.

26. července 2010 v 12:45 | © Šárka / www.gurmanka.cz
Katerina Medicejska
Královna, co měla ráda artyčoky se zmrzlinou a dámy s vnadným přebytkem upínala do korzetu. Kdo se do jejího osudu začetl hlouběji, musí jí přiřknout daleko víc záslužných činů, než jen poukazovat na její nezřízenou chuť k jídlu a lehkou nenávist k obdařeným dvorním dámám :-) Začetla jsem se do tajemství italské renesanční gastronomie a zjistila, jak krásně se u toho dá ve stínu zahradní pergoly hodovat. Po vzoru Kateřiny konzumuji hodně zmrzliny a nešidím se ani o chutné artyčoky.

artycok
Kateřina pochází ze slavné rodiny florentských bankéřů a cesty osudu ji zavedly až na francouzský trůn. Kateřina Medicejská, královna Francie se narodila v roce 1519. O čtrnáct let později, v roce 1533 se provdala za dědice francouzského trůnu, vévodu orleánského, Jindřicha z Valois, který byl v roce 1547 korunován na krále Jindřicha II.

Kateřina měla na francouzskou dvorskou kuchyni obrovský vliv a tradují se o tom celé příběhy. Když se stěhovala do královského paláce, vzala s sebou nejen zástup přátel, sloužících, ale též číšníků, cukrářů a florentských kuchařů. Právě s kuchaři vešlo do francouzských kuchyní i nejedno tajemství italské kuchyně a též i oblíbené suroviny pěstované pod italským nebem. Kachna na pomerančích (canard a l´orange) a polévky carabaccia (cibulové polévky) pocházejí právě z této éry a současná francouzská gastronomie je dnes pokládá za svůj národní poklad. Na poli cukrářském zvítězili Kateřininy znalci cukrařiny se zmrzlinami a sorbety. Oslinili zavařeninami, naloženým ovocem ve vlastní šťávě i těstovinami. Pan Frangipani propůjčil své slavné jméno dortům frangipane.

Že se o rozšíření těstovin ve Francii zasloužila Kateřina, je téměř jisté, protože už na její svatební tabuli kuchaři servírovali znamenitý těstovinový pokrm se šťávou z pečeného masa a zasypaný sýrem. Druhý těstovinový pokrm byl sladký, ochucený máslem, cukrem, medem, šafránem a skořicí. Nejoblíbenější Kateřininou zeleninou byly artyčoky. Ve společnosti tím mohla budit pohoršení, protože artyčoky byly považovány za silné afrodiziakum. Možná artyčokům vděčí za dar devíti vlastních dětí.

těstoviny artyčoky parmazanovy krem
Moje italská kompozice s domácími těstovinami, artyčoky a parmazánovým krémem by mohla Kateřinu klidně nadchnout ;-)

Artyčoky se dostaly z Neapole do Florencie podle pramenů v roce 1466 a ve Francii je jejich pěstování doloženo od poloviny 16. století. Kateřina do Francie zavítala v roce 1533. Pokud jde o oblíbenost brokolice, možná i ona přišla do Francie právě s Kateřinou. V Itálii té doby již platila za výjimečnou lahůdku a jedli ji už staří Římané. V Itálii se vyskytuje kromě "broccoli" též odrůda nazývaná "calabrese" a není tedy pochyb o jejím kalábrijském původu.

artycok 1

V knize Dave De Witta, Da Vinciho kuchyně jsem se dočetla, že první francouzské použití slova brocoli se datuje prý od roku 1560 a jak míní Wawerley Root, není o tom žádných pochyb.

Stejnou cestou se do Francie dostal prý i hrách, protože doba jeho objevení se datuje od 16. století. Kateřininy kuchaři s sebou nesli mrňavé zelené hrášky, kterým se v Itálii říkalo piselli novelli a ve Francii jsou známy jako petits pois. Ale nevěřte nikomu, kdo bude tvrdit, že lásku k lanýžům pochytili Francouzi též od labužnických Florenťanů. Byla by to prý lež, protože zprávy o využívání cvičených prasat na hledání lanýžů se ve Francii objevily už v písemných záznamech z 15. století.

artycoky na trznici

Cukrárenské výrobky byly v té době i v Itálii naprostou novinkou, ale je pravděpodobné, že cukráři si své recepty s sebou nesli a poté je zdokonalovali. Poschoďový dort (torta balconata) byl extravagantní pochoutkou urozených a nechyběly v něm mandle a spousta kandovaného ovoce. Říká se, že to byla právě Kateřina, která nakázala podávat sladké pokrmy zcela odděleně od ostatních pochoutek slaných. Ve Středověku bylo zvykem jíst sladké pokrmy spolu s masem a tento způsob hodování v Evropě hodně dlouho přetrvával.

artycoky

Co měla sama královna Kateřina nejraději?
Nadívanou medicejskou perličku (Pintade a´la Medicis) a kapří pokrm nazývaný Francouzský královský kapr, jenž se stal oblíbeným tradičním pokrmem celé královské rodiny. Nepohrdla ani kachnou s nádivkou plnou bylinek s vůní česneku a octa (Anatra all´Apicio). Kachnička se nadívala a poté opékala na rožni a během pečení byla polévána šťávou z kyselých pomerančů.

Jak mocně Kateřina vtiskla francouzské kuchyni její velký šarm a půvab se dnes můžeme jenom dohadovat, ale jedno jisté je. Celá řada tradičních italských postupů přípravy jídla, která byla vlastní florentským mistrům vařečky se objevuje ve starých francouzských kuchařských knihách. Le cuisiner francois, kterou sepsal Pierre Francois de la Varenne vyšla v roce 1651. Zaznamenala takový úspěch, že se dočkala v následujících 75 letech 30. vydání. Varenne upustil od výrazného překořeňování masa a namísto toho doporučoval vývary a omáčky trpělivě vyvařovat a tím posilovat jejich přirozenou chuť a dodávat vůni na intenzitě. Hojně používal nové druhy zeleniny - artyčoky, brokolici, hrášek, chřest.

Abraham Boss - 1635 - vyobrazeni Chuti
Vyobrazení "Chuti" ze série Pěti smyslů namaloval v roce 1635 francouzský malíř Abraham Boss.

Ač byla Kateřina vyhlášenou labužnicí milující rozmanitost a vytříbenost, vynikala též nenasytností, jak zmiňuje ve své knize Dějiny jídla francouzská autorka Maguelonne Toussaint-Samatová. Kohoutích ledvinek a hřebínků smažených s artyčoky dokázala spořádat nezřízené množství, až měla pocit, že z toho zemře - uvedl ve svých záznamech kronikář Pierre de L´Estoile.

V lásce ke zmrzlině doslova vynikala. Milovala sorbet (sorbetto) a protože si libovala v rozmanitých příchutích oslnila hosty u svatební tabule. Během oslav v roce 1533 se podávala jako atrakce každý den jiná zmrzlina. O pár let později, v roce 1576 byla Paříž plná zmrzlinářů a jejich počet vzrostl na 250. Led se dovážel z hor a uskladňován byl v domech ledařů. Když nestačily svou kapacitou, zřídil se veliký ledařský sklad v Rue de la Glaciere.

Ovlivnila Kateřina francouzskou kuchyni?
Co si myslím já, to vyjádřil jednou větou už Alexander Dumas ve svém románě "Les Mochicars de Paris" (1864) dvěma slovy: Cherchez la femme." [šeršélafam]
Co si myslíte vy?

Vrabci na střeše si to možná necvrlikají, ale zlatý slavík určitě ;-)

Cherchez la femme si můžeš říct
něco o tom vím už sám
cherchez la femme" nic míň, nic víc
vyhoví všem otázkám
za vším hledej zkrátka ženu
a když nevíš kudy kam,
tak stále platí to cherchez la femme …

Závěrečná perlička. Ač si královna libovala v pojídání lahůdek (perličky nevyjímaje) i afrodiziakální zeleniny smyslných tvarů, rozhodla se smyslnost a vyzývavost
u svých dvorních dam netolerovat.

Královna se nemohla smířit s dámami u dvora, kterým příroda nadělila bujné poprsí a vytáhla proti nim do boje. Historické prameny hovoří o tom, že na vývoj korzetů měla v 16. století velký podíl také sama francouzská královna Kateřina Medicejská. Ta totiž na svém dvoře přísně odmítala všechny dámy, kterým matka příroda nadělila bujná poprsí. Tento "vnadný přebytek" se na její rozkaz musel stahovat do pevného korzetu.


korzet
Nevím nakolik v tom tehdejší dámy našly zalíbení, ale jisté je, že korzety se objevovaly i v prádelníku vlivných mužů a s jistotou můžeme tvrdit, že dnes si tento královský kousek garderóby zase našel cestu do šatních skříní.

Přesvědčí vás o tom první české Korzetorium :-)
Vstupne do klubu milovnic a milovníků korzetu.

Pas vosí se zas nosí!




Životopisnou knihu Kateřiny Medicejské seženete s trochou štěstí u knihkupců. Korzet přímo na míru svým oblinám v obchodě neseženete, ale můžete si ho nechat ušít třeba tady :-) Než se pro takovou investici rozhodnete, nechte se trochu sešňerovat informacemi, jak se do korzetu obléknout a jak ho nosit.

Dobré literatury, smyslné afrodiziakální zeleniny a důkladně vychlazené zmrzliny … mějte plné léto!

Jakou zmrzlinu máte nejraději? Dejte svůj hlas do ankety. Díky ;-)



Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Jakou zmrzlinu máte nejraději?

Vanilkovou 32.6% (73)
Čokoládovou 21.9% (49)
Jahodovou 8.9% (20)
Oříškovou 9.4% (21)
Pistáciovou 16.1% (36)
Citrónovou 11.2% (25)

Komentáře

1 coco-choc coco-choc | E-mail | Web | 26. července 2010 v 13:45 | Reagovat

Tak si říkám, že se v minulosti měli :-D. Když jsem četla historickou knihu o středověkých tradicích a slavnostech byla jsem v šoku: hostina se skládala z 5 chodů: 1. chod – husy, hovězí a skopové maso, králičí, telecí i zaječí maso; 2. chod – koroptve, zajíci, nadívané vepřové, bažanti, rybí žele; mezichod – štiky a kapři; další mezichod – vybraná jídla (labutě, pávi, volavky…); závěr: zvěřina, kapouní paštika, rizoto, nakládaní úhoři, ovoce, krémový nákyp, taštičky z listového těsta. Svatební hostiny byly mnohem bohatší. Osobně bych tuto hostinu pravděpodobně (určitě) nepřežila :-D. Po zjištění těchto informací má jeden pocit, že naši předci jen a jen hodovali :D. Ale zpět ke Kateřině, artyčoky jsem ještě neochutnala, tak uvidím, zda jim také propadnu. Ale naprosto chápu "zapálení" pro zmrzlinu (sorbety), která notně nesla nádech luxusu.
PS: nebyl Jindřich spíše z rodu Valois?

2 DolceVita DolceVita | Web | 26. července 2010 v 14:28 | Reagovat

[1]: coco-choc:

Díky za vychytání nepřesnosti :-))) Je to opravdu "Valois" - z těch automatických oprav ve wordu se jednoho dne asi zblázním ;-)

Pokud jde o artyčoky, tak já je mám docela ráda. Když je doma udělám, mám jistotu, že mi je nikdo nebude chodit ujídat :-) Tehdejší nezřízené hodování je pro mě osobně také na podivenou a nechtěla bych něčemu takovému vystavovat svůj žaludek. Ale lahůdky jsou to tedy opravdu vybrané. Jak asi chutnala první zmrznila? Malou exkurzi do doby dávno minulé bych si klidně nechala líbit ;-)

P.S.
Ale ten korzet bych tedy při takové příležitosti na sobě mít nechtěla !!!

3 luckydina luckydina | 26. července 2010 v 15:59 | Reagovat

Kateřina je většinou všude popisována jako nudná manželka záletníka Jindřicha. A přitom do Francie přivezla vynikající kuchaře.Mě by zajímalo jak to je s tou kalabrézou, jak jsem to pochopila, tak to co známe jako brokolici je snad kalabréza, jedna hlavní růžice to je kalabréza a po jejím uříznutí se vytváří další výhonky,romanesco je asi taky kalabréza,více výhonků na rostlině tak to je výhonková brocolice. Fialovou výhonkovou brokolici znám, tu jsem pěstovala, ale neznala jsem třeba bílou odrůdu výhonkové brokolice.

4 Ditta Ditta | Web | 26. července 2010 v 16:55 | Reagovat

Moc pěkný článek. Jinak s těmi chody to nebude asi tak moc žhavé. Myslím, že Ludvík XV míval k snídani kolem 18 chodů, ale v množství od každého lžíce. Určitě byli i tací, kteří se cpali k prasknutí. A jak je to u Kateřiny Medici s travičstvím? Prý v tom byla dobrá, ale dost možná, že to jsou jenom pomluvy

5 Bali Bali | Web | 26. července 2010 v 19:48 | Reagovat

Na otázku - Ovlivnila Kateřina francouzskou kuchyni? - musím odpovědět: ANO. Ale nesmí to vidět Jean, ten, jako ostatně všichni Francouzi, si myslí, že vše vymysleli oni. Takže pro klid v rodině... :-)))

6 jednorožec jednorožec | 27. července 2010 v 1:18 | Reagovat

Artyčoky jsem kdysi na zahradě pěstoval. Dařilo se jim v Anglii, určitě by uspěly v Čechách, s patřičnou zálivkou.
Je to majestátní bodlák s pohledným modro-stříbrným listovím, leč pouze pro majitele opravdu velké zahrady. Zabere mnoooho místa pro pár jedlých hlaviček do kuchyně.
Nyní nejčastěji kupuji už zpracované artyčoky, v nálevu šmrncnutém česněkem. Miluji je, třeba i k snídani!

Měl je rád i jazzový klarinetista a osmkrát ženatý záletník Arthur Jacob Arshawsky, lépe známý jako Artie Shaw?

http://en.wikipedia.org/wiki/Artie_Shaw

7 Zdeněk Zdeněk | 27. července 2010 v 12:59 | Reagovat

O artyčocích jsem něco věděl, ne tak o korzetech. Jistě hezky formují (možná i méně foremnou) postavu, ale takové stahování těla není zcela jistě nic zdravého. Hlasuju pro přirozenost tvarů a pro formování postavy střídmostí a rozumným pohybovým režimem.

PS: ... ale svět chce být klamán...

8 Kateřina Kateřina | E-mail | 28. července 2010 v 3:53 | Reagovat

Moc zajímavé, včetně těch korzetů, díky!

P.S. Ne že bych snad uměla francouzsky, ale žena se myslím píše femme, ne famme... a cherchez je bez akcentu... se omlouvám za účovské manýry, článek je vážně jinak skvělý.

9 Bali Bali | Web | 28. července 2010 v 9:27 | Reagovat

Já sice francouzsky umím, ale famme mi uniklo :- )))

10 Nika wee Nika wee | Web | 28. července 2010 v 14:02 | Reagovat

ahoj mas hezky blog pls pod na moj mam tam bleskovku ale rychlo lebo beriem prvych 5

11 DolceVita DolceVita | Web | 28. července 2010 v 20:59 | Reagovat

[3]: luckydina:

Kateřina Medicejská je nejčastěji charakterizována jako travička a intrikánka, ale stala se též patronkou renesančního umění. Životopisná kniha se snaží o nápravu pověsti této vlivné dámy a to je fajn ;-)

Pokud jde o brokolici, je to vážně jedno velké téma. S pěstováním nemám nejlepší výsledky, vždy mi vytáhne do květu :-(

12 DolceVita DolceVita | Web | 28. července 2010 v 21:07 | Reagovat

[4]: Ditta:

Na vrchol moci se Kateřina Medicejská podle mnohých nevypracovala pílí a umem, nýbrž dýkou a jedem :-)

13 DolceVita DolceVita | Web | 28. července 2010 v 21:07 | Reagovat

[5]: Bali:

Klid v rodině je nejdůležitější :-)))

14 DolceVita DolceVita | Web | 28. července 2010 v 21:13 | Reagovat

[6]: jednorožec:

Možná právě láska k artyčokům může za to, že Artie Shaw nevydržel s jednou ženou ;-)

P.S.
O pěstování afrodiziakální zeleniny se raději pokoušet nebudu :-)

Nějaký ten atraktivní bodláček by se mi do zahrady určitě vešel. Díky za rady k jejich pěstování!

15 DolceVita DolceVita | Web | 28. července 2010 v 21:17 | Reagovat

[7]: Zdeněk:

Ke všemu je třeba přistupovat s rozumem. I já jsem pro rozumnou míru všeho ;-)

16 DolceVita DolceVita | Web | 28. července 2010 v 21:23 | Reagovat

[8]: Kateřina:

Díky za upozornění :-) Tentokrát za to opět mohou automatické opravy ve wordu, ale mohla jsem si všimnout. Prázdninové aktivity jsou v plném proudu a tak jsem zanedbala konečnou kontrolu. Pořád mám něco zábavnějšího na práci ;-)

Pokud jde o akcent, jedná se o okopírovaný text písničky Karla Gotta tak, jak je uveden od autora textu Jaroslava Machka / http://www.karelgott.net/pisne/?men=cs&lang=cs&id=3&t=602

Pěkné léto!

17 Bali Bali | Web | 29. července 2010 v 6:41 | Reagovat

Šárko, tak na tom odkazu to mají celé blbě :-(

18 DolceVita DolceVita | Web | 29. července 2010 v 10:32 | Reagovat

[17]: Bali:

Mají to v hovorovém tvaru (tak nějak to vidím). Ono šlo o pointu věci, proto jsem k tomu textu sáhla ;-) Kam až jsem se to zase dostala :-))))) Mělo to být povídání o urozené Kateřině ;-)

19 Vilemína Vilemína | E-mail | Web | 29. července 2010 v 13:17 | Reagovat

Šárko, ty automatické opravy si vypínám...

Pěkné počtení, o Kateřině je taky dost v Dějinách chuti, ta jídla do Francie s velkou pravděpodobností přinesla vskutku ona a dost ji ovlivnila.

20 DolceVita DolceVita | Web | 29. července 2010 v 15:09 | Reagovat

[19]: Vilemína:

Od té doby, co mám přeinstalovaný pc, není tam kámen na kameni a to co bylo běžné a automatické, mi sem tam dělá problémy. Mea culpa!

Dějiny chuti je zajímavý soubor poznatků a vývoji gastronomie. Knihu jsem dostala darem a byla jsem potěšena. Jen se přiznám, že jsem ji ještě celou nepřečetla a měla bych na to dost velkou chuť. V každém případě je ozdobou mé knihovny, tak si pro ni mohu sáhnout až přijde chvilka pohody ;-) Celou gastronomickou knihovnu jsem si nastěhovala do kuchyně, tak při kávových seancích si mohu listovat ;-)

21 M.Maya M.Maya | E-mail | 21. srpna 2010 v 13:00 | Reagovat

článek se mi líbil tak, že jsem si knihu ihned po jeho přečtení objednala:-)

22 Michal Michal | E-mail | Web | 12. října 2011 v 22:13 | Reagovat

Vstřebal jsem to, neboť žádný učený z nebe nespadl....žeee:-)

23 copy watches copy watches | E-mail | Web | 31. října 2012 v 13:15 | Reagovat

Great post, great topic, I am always amazed by this.
http://www.writewatches.com/

24 copy watches copy watches | E-mail | Web | 31. října 2012 v 13:29 | Reagovat

Q. Why did the man at the orange juice factory lose his job?
http://www.writewatches.com/

25 2012 designer mother of the bride 2012 designer mother of the bride | E-mail | Web | 24. listopadu 2012 v 8:12 | Reagovat

<a href="http://www.caredresses.com/">2012 elegant ball gowns</a>

26 baby flower girl dresses baby flower girl dresses | E-mail | Web | 24. listopadu 2012 v 8:22 | Reagovat

even more about this are at .

27 replica christian louboutin replica christian louboutin | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 5:29 | Reagovat

I like the blog too much. Keep working on it.
http://www.shoesfloor.com/

28 wedding dresses square wedding dresses square | E-mail | Web | 2. května 2013 v 9:30 | Reagovat

Quite interesting arguments made but have you been discovering the same complications that IE 8 shows in your blog format?.
http://www.caredresses.org/wedding-dresses.html

29 Nikol Nikol | Web | 25. března 2015 v 19:45 | Reagovat

Úžasný

30 Tom Tom | Web | 25. března 2015 v 19:45 | Reagovat

Krásné, užitečné info.

31 Terka Terka | Web | 25. března 2015 v 19:46 | Reagovat

Moc pěkný blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama