Červenec 2010 « Archiv | Šárčina "škola" vaření

Červenec 2010

Tvarožník s borůvkami - navíc kopa další inspirace v borůvkovém tónu

29. července 2010 v 16:24 | © Šárka / www.gurmanka.cz | Sladká kuchyně

Tvarožník s borůvkami je náhradní alternativou za báječný křupavý borůvkový koláč, kterého se stejně nikdy nenabažím, ale abych nebyla podezírána pro nedostatek invence, zběhla jsem ke starému dobrému tvarohovému moučníku. A tím je dokonalý tvarožník. Recept jsem zařadila do stolního kalendáře na příští rok, který nese název "Sladký rok" a dovolím si upozornit, že v těchto dnech by se již mohl objevit na pultech. Kdo rád sladké pečení, na každý týden tam najde nějakou tu dobrotu. Kdo pečení nerad, pro toho jsem nachystala druhý kalendář takový, aby nikoho neošidil o chutný kousek masa a jiné sezónní speciality. I když se to nezdá, rok 2011 je v kalendářové branži dávno za námi a já začínám skládat recepty týden po týdnu pro rok 2012 ;-) Ale nač předbíhat dobu? Je tu letošní sezóna borůvek a posílám vám tedy jeden recept, jak si na nich pochutnat ve spojení s tvarožníkem.

TVAROŽNÍK s borůvkami

120 g piškotových drobků nebo rozdrcené sušenky s chutí másla
2 lžíce mandlových lupínků nebo sekaných oříšků (event. strouhaného kokosu nebo kukuřičných lupínků, müsli, ovesných vloček)
2 žloutky
1 celé vejce
2 vaničky měkkého tvarohu (500 g)
1 lžíce maizeny (kukuřičného škrobu)
strouhaná citrónová kůra
100 g moučkového cukru
(borůvky nebo ovoce podle sezóny)

Rozdrcené drobky smícháme s rozpuštěným máslem, mandlovými lupínky a podle chuti s kapkou alkoholu. Touto směsí vyložíme dno dortového formy a pěkně upěchujeme, aby se vytvořila spodní křupavá placka.

V míse rozmícháme 2 žloutky + 1 celé vejce s cukrem a tvarohem. Bílky ušleháme v jiné míse v tuhý sníh a poté je zapracujeme do tvarohového krému. Se sněhem pracujeme lehce, aby náplň zůstala nadýchaná. Do dortové formy nalijeme tvarohový krém se sněhem a sem tam ho prohodíme ovocem.

V předehřáté troubě na 150 °C upečeme pěkně dolatova. Budeme potřebovat cca 1 hodinu času. Před podáváním tvarožníku prospěje, když ho necháme pěkně vychladnout a nejíme ho horký. Trochu strpení se nám rozhodně vyplatí.

Dobrou chuť ;-)

P.S.

Mami, díky za tento nostalgický recept, který jsem našla ve tvém starém sešitu, který možná hledáš, ale já ti ho už nevrátím ;-))) Na tvarožník s borůvkami přijeď!

Možná nemáte z nějakého důvodu v oblibě tvaroh a tvarožník vás nedostal na kolena ;-) Nevadí! Pro tento případ tu mám pro vás takové malé borůvkové lahůdkářství. Třeba si vyberete trochu jinou borůvkovou radost na talíři a nebudete odcházet s prázdným žaludkem.

Pro velké borůvkové fanatiky ještě pozvánka do malého borůvkového lahůdkářství:

Borůvkový koláč = absolutní letní klasika.

Recept mám na stránkách, proto mohu s důvěrou poskytnout i odkaz. Můj koláč je křehký, těsta v něm moc nehledejte, ale borůvek je tam opravdu velká hromada. Přikryté jsou máslovou drobenkou.

Borůvkový koláč s drobenkou

V horkém letním počasí přijde vhod nepečený ledničkový dort. Recept na přípravu předkládám a s ovocem můžete podle libosti experimentovat. Nemusí to být vždy jen borůvky, ale luxusní zážitek přivodí i maliny a jahody.

Nepečený jogurtový dort - recept.

Palačinky a lívance s borůvkami.

Tak to je asi to nejjednodušší, co si můžete s čerstvými borůvkami dopřát.

Borůvkové muffiny

Dokonalé a bleskové pohoštění pro chvilky u kávy. Recept na chutné a lehké muffinové těsto z jogurtu je k mání v mé kuchařské knize Rande s gurmánkou.

Výčet dobrot by nemohl být kompletní, kdyby tu nebyl úžasný recept na Borůvkovec.

Borůvkovec = tmavomodré nebe na jazyku.

Milovníci klasiky by mi neodpustili absenci borůvkových knedlíků se žahourem.

Recept na žahour je tady:

Borůvkový žahour smetanový

1/2 kg čerstvých borůvek
70 g cukru
1 lžíce másla
10 g Solamylu (škrobové moučky)
1/4 l husté sladké smetany

Borůvky vhodíme do kastrolku, přidáme máslo, cukr, podlijeme malou naběračkou vody a vaříme cca 15 minut. Ve studené smetaně rozmícháme škrobovou moučku, přidáme k borůvkám, chvilku povaříme a podáváme. Žahourem (borůvkovou omáčkou) přeléváme kynuté sladké knedlíky, palačinky i lívanečky.

Pokud jde o knedlíky, tak kompletně o celém českém knedlíkovém desateru jsem se zmiňovala ve své kuchařské knize Rande s gurmánkou v české kuchyni, tak bych toto téma uzavřela.

V archivu už toho moc na téma borůvky nemám, ale padla mi do oka keramická figurka. Má totiž pěkné borůvkové korálky kolem krku.

Jestli je tu někdo, kdo se diví proč tu chybí ten jeho nejoblíbenější borůvkový recept, tak si ho bude muset udělat doma sám :-) Nebudete litovat, protože co si kdo navaří, to si taky sám sní ;-)

Reportáž z loňského ročníku Borůvkobraní v Borovanech

Konec borůvkové mánie, než mi vychladne tvarožník s borůvkami, stihnu upéct borůvkový koláč ;-)

Ještě závěrem slíbený náhled na titulní stránky stolních kalendářů, které jsem připravila pro rok 2011 a měly by se v těchto dnech objevit v prodeji na příslušných místech. První dva stolní kalendáře obsahují mix sezónních receptur. Obsahově jsou stejné, ale liší se velikostí. Kalendář vázanka je závěsný.

Kalendář s názvem Sladký rok 2011 se prezentuje obrázkem banánového chlebíčku s čokoládou a kokosem. Na každý týden jedna sladká dobrota.

banánový chlebíček s kokosem a čokoládou

Třeba takový koláč s černým rybízem nebo jostou s makovým smetanovým krémem.

Najde se tam celá řáda domácích specialitek.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 33

Královna, co měla ráda artyčoky se zmrzlinou a dámy s vnadným přebytkem upínala do korzetu.

26. července 2010 v 12:45 | © Šárka / www.gurmanka.cz

Královna, co měla ráda artyčoky se zmrzlinou a dámy s vnadným přebytkem upínala do korzetu. Kdo se do jejího osudu začetl hlouběji, musí jí přiřknout daleko víc záslužných činů, než jen poukazovat na její nezřízenou chuť k jídlu a lehkou nenávist k obdařeným dvorním dámám :-) Začetla jsem se do tajemství italské renesanční gastronomie a zjistila, jak krásně se u toho dá ve stínu zahradní pergoly hodovat. Po vzoru Kateřiny konzumuji hodně zmrzliny a nešidím se ani o chutné artyčoky.

Kateřina pochází ze slavné rodiny florentských bankéřů a cesty osudu ji zavedly až na francouzský trůn. Kateřina Medicejská, královna Francie se narodila v roce 1519. O čtrnáct let později, v roce 1533 se provdala za dědice francouzského trůnu, vévodu orleánského, Jindřicha z Valois, který byl v roce 1547 korunován na krále Jindřicha II.

Kateřina měla na francouzskou dvorskou kuchyni obrovský vliv a tradují se o tom celé příběhy. Když se stěhovala do královského paláce, vzala s sebou nejen zástup přátel, sloužících, ale též číšníků, cukrářů a florentských kuchařů. Právě s kuchaři vešlo do francouzských kuchyní i nejedno tajemství italské kuchyně a též i oblíbené suroviny pěstované pod italským nebem. Kachna na pomerančích (canard a l´orange) a polévky carabaccia (cibulové polévky) pocházejí právě z této éry a současná francouzská gastronomie je dnes pokládá za svůj národní poklad. Na poli cukrářském zvítězili Kateřininy znalci cukrařiny se zmrzlinami a sorbety. Oslinili zavařeninami, naloženým ovocem ve vlastní šťávě i těstovinami. Pan Frangipani propůjčil své slavné jméno dortům frangipane.

Že se o rozšíření těstovin ve Francii zasloužila Kateřina, je téměř jisté, protože už na její svatební tabuli kuchaři servírovali znamenitý těstovinový pokrm se šťávou z pečeného masa a zasypaný sýrem. Druhý těstovinový pokrm byl sladký, ochucený máslem, cukrem, medem, šafránem a skořicí. Nejoblíbenější Kateřininou zeleninou byly artyčoky. Ve společnosti tím mohla budit pohoršení, protože artyčoky byly považovány za silné afrodiziakum. Možná artyčokům vděčí za dar devíti vlastních dětí.

Moje italská kompozice s domácími těstovinami, artyčoky a parmazánovým krémem by mohla Kateřinu klidně nadchnout ;-)

Artyčoky se dostaly z Neapole do Florencie podle pramenů v roce 1466 a ve Francii je jejich pěstování doloženo od poloviny 16. století. Kateřina do Francie zavítala v roce 1533. Pokud jde o oblíbenost brokolice, možná i ona přišla do Francie právě s Kateřinou. V Itálii té doby již platila za výjimečnou lahůdku a jedli ji už staří Římané. V Itálii se vyskytuje kromě "broccoli" též odrůda nazývaná "calabrese" a není tedy pochyb o jejím kalábrijském původu.

V knize Dave De Witta, Da Vinciho kuchyně jsem se dočetla, že první francouzské použití slova brocoli se datuje prý od roku 1560 a jak míní Wawerley Root, není o tom žádných pochyb.

Stejnou cestou se do Francie dostal prý i hrách, protože doba jeho objevení se datuje od 16. století. Kateřininy kuchaři s sebou nesli mrňavé zelené hrášky, kterým se v Itálii říkalo piselli novelli a ve Francii jsou známy jako petits pois. Ale nevěřte nikomu, kdo bude tvrdit, že lásku k lanýžům pochytili Francouzi též od labužnických Florenťanů. Byla by to prý lež, protože zprávy o využívání cvičených prasat na hledání lanýžů se ve Francii objevily už v písemných záznamech z 15. století.

Cukrárenské výrobky byly v té době i v Itálii naprostou novinkou, ale je pravděpodobné, že cukráři si své recepty s sebou nesli a poté je zdokonalovali. Poschoďový dort (torta balconata) byl extravagantní pochoutkou urozených a nechyběly v něm mandle a spousta kandovaného ovoce. Říká se, že to byla právě Kateřina, která nakázala podávat sladké pokrmy zcela odděleně od ostatních pochoutek slaných. Ve Středověku bylo zvykem jíst sladké pokrmy spolu s masem a tento způsob hodování v Evropě hodně dlouho přetrvával.

Co měla sama královna Kateřina nejraději?

Nadívanou medicejskou perličku (Pintade a´la Medicis) a kapří pokrm nazývaný Francouzský královský kapr, jenž se stal oblíbeným tradičním pokrmem celé královské rodiny. Nepohrdla ani kachnou s nádivkou plnou bylinek s vůní česneku a octa (Anatra all´Apicio). Kachnička se nadívala a poté opékala na rožni a během pečení byla polévána šťávou z kyselých pomerančů.

Jak mocně Kateřina vtiskla francouzské kuchyni její velký šarm a půvab se dnes můžeme jenom dohadovat, ale jedno jisté je. Celá řada tradičních italských postupů přípravy jídla, která byla vlastní florentským mistrům vařečky se objevuje ve starých francouzských kuchařských knihách. Le cuisiner francois, kterou sepsal Pierre Francois de la Varenne vyšla v roce 1651. Zaznamenala takový úspěch, že se dočkala v následujících 75 letech 30. vydání. Varenne upustil od výrazného překořeňování masa a namísto toho doporučoval vývary a omáčky trpělivě vyvařovat a tím posilovat jejich přirozenou chuť a dodávat vůni na intenzitě. Hojně používal nové druhy zeleniny - artyčoky, brokolici, hrášek, chřest.

Vyobrazení "Chuti" ze série Pěti smyslů namaloval v roce 1635 francouzský malíř Abraham Boss.

Ač byla Kateřina vyhlášenou labužnicí milující rozmanitost a vytříbenost, vynikala též nenasytností, jak zmiňuje ve své knize Dějiny jídla francouzská autorka Maguelonne Toussaint-Samatová. Kohoutích ledvinek a hřebínků smažených s artyčoky dokázala spořádat nezřízené množství, až měla pocit, že z toho zemře - uvedl ve svých záznamech kronikář Pierre de L´Estoile.

V lásce ke zmrzlině doslova vynikala. Milovala sorbet (sorbetto) a protože si libovala v rozmanitých příchutích oslnila hosty u svatební tabule. Během oslav v roce 1533 se podávala jako atrakce každý den jiná zmrzlina. O pár let později, v roce 1576 byla Paříž plná zmrzlinářů a jejich počet vzrostl na 250. Led se dovážel z hor a uskladňován byl v domech ledařů. Když nestačily svou kapacitou, zřídil se veliký ledařský sklad v Rue de la Glaciere.

Ovlivnila Kateřina francouzskou kuchyni?

Co si myslím já, to vyjádřil jednou větou už Alexander Dumas ve svém románě "Les Mochicars de Paris" (1864) dvěma slovy: Cherchez la femme." [šeršélafam]

Co si myslíte vy?

Vrabci na střeše si to možná necvrlikají, ale zlatý slavík určitě ;-)

Cherchez la femme si můžeš říct
něco o tom vím už sám
cherchez la femme" nic míň, nic víc
vyhoví všem otázkám
za vším hledej zkrátka ženu
a když nevíš kudy kam,
tak stále platí to cherchez la femme …

Závěrečná perlička. Ač si královna libovala v pojídání lahůdek (perličky nevyjímaje) i afrodiziakální zeleniny smyslných tvarů, rozhodla se smyslnost a vyzývavost
u svých dvorních dam netolerovat.

Královna se nemohla smířit s dámami u dvora, kterým příroda nadělila bujné poprsí a vytáhla proti nim do boje. Historické prameny hovoří o tom, že na vývoj korzetů měla v 16. století velký podíl také sama francouzská královna Kateřina Medicejská. Ta totiž na svém dvoře přísně odmítala všechny dámy, kterým matka příroda nadělila bujná poprsí. Tento "vnadný přebytek" se na její rozkaz musel stahovat do pevného korzetu.

Nevím nakolik v tom tehdejší dámy našly zalíbení, ale jisté je, že korzety se objevovaly i v prádelníku vlivných mužů a s jistotou můžeme tvrdit, že dnes si tento královský kousek garderóby zase našel cestu do šatních skříní.

Přesvědčí vás o tom první české Korzetorium :-)

Vstupne do klubu milovnic a milovníků korzetu.

Pas vosí se zas nosí!

Korzetový slovníček pravé dámy a jiné specialitky.

Dobře střižené prádlo dokáže s tělem divy.

Životopisnou knihu Kateřiny Medicejské seženete s trochou štěstí u knihkupců. Korzet přímo na míru svým oblinám v obchodě neseženete, ale můžete si ho nechat ušít třeba tady :-) Než se pro takovou investici rozhodnete, nechte se trochu sešňerovat informacemi, jak se do korzetu obléknout a jak ho nosit.

Dobré literatury, smyslné afrodiziakální zeleniny a důkladně vychlazené zmrzliny … mějte plné léto!

Jakou zmrzlinu máte nejraději? Dejte svůj hlas do ankety. Díky ;-)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 22

Na másle opékaný květák s bramborem, nudný recept bez překvapení

20. července 2010 v 12:54 | © Šárka / www.gurmanka.cz | Zelenina

Že je květák hloupá zelenina si rozhodně nemyslel Mark Twain, protože jinak by ho nenapadlo pronést větu, že:

"Květák není nic jiného než zelí s vysokoškolským vzděláním."

Název receptu rozhodně nikoho ze židle nezvedne a těžko u něj zažít kulinární vzrušení. Brambory s květákem - to je jako manželství po 30 letech. Ti dva si sednou do noty, ale nikdo z nich neočekává žádné prudké touhy ani laškování. S květákem si udržuji milostný vztah tak dlouho, že se přestávám snažit zaujmout své chuťové papily zbytečně velkou kuchyňskou předehrou. Vrhám se na něj v té jeho prachobyčejné prostotě. Ráda ho mám vařený se solí. Oželím i delikátní holandskou omáčku. Jindy se trochu víc rozvášním a vymyslím něco nápaditějšího. To se přistihnu, že mu říkám mazlivě "karfiol" a do jeho přípravy vnáším o špetku víc něhy ;-) Třeba nadívaný květák po italsku.

Špetka půvabu květáku v této úpravě nechybí. Naparádila jsem si ho do italských tónů, kde nechybí ani pěkná porce výrazného sýru a hodně čarují bylinky.

Já bych dneska ale zůstala při zdi, představivost a fantazii strkám do kapsy a pokusím se nalákat své okolí na obyčejné brambory s květákem. Když nezaberou, nevadí. S chutí se do něj pustím sama ;-)

Na másle opékaný květák s bramborem

1 větší květák
stejné množství brambor (ale když jich bude o něco méně, květáku to prospěje)
větší špetka pálivé papriky nebo čerstvé nasekané chilli papričky
na špičku lžičky karí koření
špetka drceného kmínu
špetka mletého zázvoru
špetka čerstvě mletého pepře
sůl
máslo (používám přepuštěné)
čerstvá pažitka nebo petrželka
(proč nezkusit i jiné bylinky? je to jenom na vás)
se 100%ní jistotou si na talíři osmahnutý květák pokapu čerstvou citrónovou šťávou a přidám i lžičku olivového oleje
když budu mít po ruce pikantní ostrou omáčku, udělám si na kraji talíře malou loužičku, tak jako dneska ;-)
určitě vás květák s bramborem bude inspirovat a ještě si tuhle pochoutku na talíři dotvoříte přesně podle svého vlastního gusta

pohled do pánve je opravdu příšerně nudný a fádní

Brambory i květák předem lehce ovaříme a poté necháme vychladnout a nakrájíme na přiměřeně velké kostky, které budu společně v pánvi opékat na másle. Když je květák s bramborem pěkně opečen, přidáme koření a dobře promícháme. Servírujeme na nahřáté talíře a podle chuti přidáme zelené bylinky. Nic víc není potřeba. Brambory s květákem mohou být díky koření příjemnou změnou, která je na hony vzdálená od všech těch dokonale prosmažených květákových růžiček, s vejci upražených mozečků a dalších notoricky známých receptů, které se během sezóny otočí v každé domácnosti určitě několikrát. V záloze mám pár neotřelých tipů, na které tu nechám odkazy. To pro případ, že by se někdo do květáku zamiloval tak, že by chtěl neúnavně experimentovat ;-) Což mohu jen s klidným srdcem doporučit.

Květák je král a na královské tabuli si užíval velké pozornosti i jedné korunované hlavy. Bylo v tom trochu záludnosti od zhýralé Madame du Barry, ale kdo by něco takového ženě nebo snad dokonce nebohému květáku vyčítal? Ona všechno dělala jen z lásky :-)

I když květák není sám o sobě synonymem hříchu ani prostopášnosti, měl pro něj slabost sám francouzský král Ludvík XV. Vášeň pro hřích a pro tuto nenápadnou košťálovou zeleninu u něj zažehla okouzlující Jeane Bécuová, která na francouzský dvůr vstoupila jako hraběnka du Barry. Z pařížského nevěstince vešla tato šarmantní kráska přímo do ložnice Ludvíka XV., krále Francie. V náruči nejmocnějšího muže nahradila zesnulou madam de Pompadour a stala se tak na dlouhé roky jeho oficiální milenkou. Spolu sdíleli lože a spolu usedali k prostřenému stolu. Král ztratil hlavu pro všechno, co milovala. Není divu, že se doslova zbláznil do velejemné krémové květákové polévky, kterou mu jeho milovaná vlastnoručně vařívala. Protože madame du Barry oplývala vtipem i chytrostí, určitě by myslela na to, že stále stejná polévka jednoho dne omrzí. Proto jsem dnes z květáku připravila něco úplně jiného, ale stále se stejně neodolatelnou vůní. Svůdně koketní květákové tartaletky na dva způsoby by neměly nenechat krále klidným :-) Sire, nemáte chuť na malou květákovou neřest? - úryvek z mého receptu - celý ho najdete zde.

Dobrá rada do kuchyně: Květák vaříme zásadně vždy bez pokličky. Proč? Aby v něm nezůstaly sirné látky, které květák v hojné míře obsahuje a kazí jeho chuť. Po uvaření květák přelijeme studenou vodou, aby růžičky zůstaly bělostné a pevné. Koření zmírňuje jeho nadýmavé účinky, proto si ho dopřejte podle chuti a fantazie.

A když se vám povede vypěstovat si květák vlastníma rukama, bude k němu váš vztah rozněžnělý ;-) Květák ze záhonku, od zelináře nebo ze supermarketu? Na původu mi nezáleží. Vždycky to dopadne stejně … bez ohledu na jeho vzezření, bílý, zelený, nafialovělý ... broccoflower, cauliflower, romanesco, karfiol ... svému osudu neujde.

Samou láskou ho sním!

Jestli se ve společnosti květáku budete s příborem v ruce nudit, je to jenom vaše vina ;-)

Květák je sofistikovaná zelenina a musíte mít pro něj o trochu víc pochopení. Možná pak se dostaví očekávané kulinární vzrušení. O tom, že se rozbuší i srdce nebudu nikomu nic povídat, protože to je jenom pro vyvolené, do květáku permanentně zamilované ;-)

Je libo pár řádků květákové poezie? Tak tady ji máte.

Tartaletky hříšné Madame du Barry

Italsky temperamentní květákové krokety

Květákové ragú pro štíhlou linii

Vy si s květákem koketujte pěkně po svém a nechte se tou jeho chutí svést co nejčastěji. A pokud chcete své mistrovské triky prozradit, my - milovníci květáku - se budeme těšit.

Perlička závěrem:

Jestli vedle vás spí osoba, která ze spánku umí skřípat zubama, tak jí dejte před spaním chroupat květákovou syrovou růžičku. Prý to přejde :-) I když se květák nezdá, má 2x větší obsah vitamínu C než pomeranče.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 18

Dort - nepečený, smetanový, jahodový, dobře vychlazený

Ještě jsem do úvodu nestihla napsat, že je šíleně jednoduchý a moc dobrý. Je to přesně ten typ dortu, co se hodí k létu. Je totiž vychlazený a osvěžující. Tento recept nebude nikoho nutit rozpouštět si želatinové plátky, šlehat smetanu a nebude vyžadovat žádné extra velké kuchařské dovednosti. Recept zvládnete levou zadní.

Nepečený jahodový dort ze zakysané krémové smetany

miska čerstvých jahod
1 balíček dětských piškotů nebo italské Savoiardy
moučkový cukr podle chuti (4 až 5 lžic)
zakysaná krémová smetana - s obsahem tuku cca 20 %
dortový korpus nebo jiná vhodná forma

Stačí si připravit dortovou formu (korpus) střední velikosti. Spodek formy vyložíme dětskými piškoty. Můžete použít i pravé italské Savoiardy, ale nutné to není. S těmi českými kulatými si v tomto případě s klidem vystačíme. Na piškoty naneseme kysanou krémovou smetanu. Kupte si tu, co má vyšší procento tuku (20%) - třeba takovou - předem ji smíchejte s moučkovým cukrem podle chuti. S cukrem šetřete, jahody jsou sladké dost. Na vrstvičku kysané krémové smetany s cukrem naneseme jahody (rozpůlené nebo naplátkované) a na jahody zase slabou vrstvičku smetany. Na smetanu vrstvu piškotů. A můžeme si to celé zase pěkně zopakovat.

Snažte se o to, aby se jahody neválely po piškotách, ale měly pod sebou i nad sebou vždycky tenkou smetanovou peřinku. Tím docílíme, že se piškoty nerozmáčí a budou pěkně držet tvar. Když je dortík hotov, můžeme ho na povrchu ozdobit jahodami, ale bezpodmínečně nutně mu musíme dát čas, aby se v chladničce vychladil. Po 3 až 4 hodinách můžeme servírovat. Kousky by měly pěkně držet tvar a nedělat vám žádnou ostudu. Jahody na české zahradě dozrávají, času na takový dortík je pořád dost a dost.

Jahodový nepečený dortík mi připravila Simonka a byl vážně výtečný. Tímto za něj moc děkuji ;-)

Kdo chce jahodově hodovat a zároveň spořit čas, ten si může recept vyzkoušet. Nebo se podělit o své poznatky s nepečenými dortíky. A kdo chce poslat i fotku nějakého parádního kousku, tak může. Budu se těšit ;-)

Krásné, dlouhé, voňavé a pohodové léto!

Závěrem ještě jeden nápad na dortík pro letní pohoštění: