Komentáře
Máš pravdu, že vanilka a skořice se brzy "přejí" i "převoní", takže to chce pořádnou změnu. Na pikantní moc nejsem, ale zase jednou za čas, proč ne? A jako vždy, vypadá pokrm v Tvém podání naprosto neodolatelně :-).
[1]: Madla:
Chilli se musí dávkovat opravdu pěkně pomalu, téměř na lékarnických vahách :-))) Moc to nepřeháním, ale ostré věci mám celkem ráda. Takovou dijónskou hořčici přímo zbožňuji. Pro někoho je moc pálivá, ale já tam našla svou rozumnou hranici ostrosti. Doma mi ji nikdo neujídá a mám ji pěkně pro sebe. Zbytek rodiny ji nesnáší. Chilli papričky jsou skvělé, sama je pěstuji, ale větší část beru jako dekorativní prvek zahrady a po vysušení jako ozdobu kuchyně. Jen malé množství se zkonzumuje v jídle. Papričky jsou sexy a červená barva jim sluší nejvíc :-)
Změna na talíři je vždycky příjemná věc :-) Taky nemám ráda v ústech "žiletky", ale na přiměřeně pikantním jídle si ráda pochutnám. Nikdy ho nesním mnoho, ale pálivé papričky nastartují náš metabolismus na plné obrátky, což je dobrá rozcvička pro náš zažívací trakt. V tomhle sladkém předvánočním období je to bezva změna :-)
fakt dobra stranka jo a ty recepty hmmmmm musim jeden skusir mnam mnam
Další večeře, kterou bych ráda zmaterialisovala! Tedy přiznávám, že moje hranice ostrosti je teď někde u Madrás Curry, ale věřím, že k Vindaloo se ještě "projím". Indickou kuchyni mám ráda, i když ji vlastně znám jen v podání Bangladéšanů. Jejich příprava mi chutná, je odlehčená bez kokosového mléka.
U nás bude, díky Vaší inspiraci, zítra Aloo Gobi, protože je fakt, že sladko-mastné pečení ulpívá na všech sliznicích a člověk chutná vanilku a cukr i ve spaní :-).
Pálivé papričky a jejich capsaicin mají, krom postrkování metabolismu, i další blahodárné účinky. Alespoň já si tak zdůvodňuji svůj návyk - tak jednou týdně potřebuji mocnou dávku!
Některé papričky, nakrájené, přenádherně voní, jakoby po růžích. Mohl bych se učuchat. Ale ten jejich kopanec! Pozor na koneček nosu!
Též je třeba si dávat pozor na ruce. Umytí vodou, mýdlem a kartáčkem často nestačí na úplné odstranění pálivosti - on je potvůrka capsaicin nějak rozpustný v tucích a dostane se do kůže, či pod kůži? Hovořím z (nyní už) komické zkušenosti.
7 Sigrid: Aloo Gobi, nebo Aloo Saag si rád dávám jako "side dish" u našich mnohých Bangladéšů a jejich vyvařoven. Vepřového vindaloo se od muslimů jeden nedočká. :-)
vindaloo som objavil uz davnejsie, ale nemohol som si to spravit podla svojej chuti kvoli rodine, pretoze ja mam rad take jedla, ktore by dokazali "sloupnout barvu ze silnice" a take rodinka nevykryva =)
[5]: cajovnaprozeny :-) exotická kuchyně má vždy takové omamné kouzlo, co na mě působí
[6]: miculka11 - kdo nezkusí, má jenom poloviční radost :-)
[8]: Jednorožec - paprička je mocná čarodějka :-) Celkem úspěšně se mi daří některé druhy pěstovat a mám z nich pokaždé obrovskou radost. Ta jejich barva, tvary, vůně, chuť - jsou to ty nejerotičtější plodiny, co znám. Umí doslova očarovat všechny smysly. Dost lidí si však odeženou svou pálivostí, protože o takové vzrušení v ústech každý nestojí. A je fakt, že není radno se jich moc dotýkat. Následky mohou být velmi neblahé :-)
[7]: sigrid - já řadím Vindaloo též k tomu ostřejšímu kalibru, ale dál bych se už posouvat nemusela. Rýže trochu zklidní ústa, tak jsem ji neopomenula na stůl dát (i když by vindaloo slušela daleko víc basmati), ale konzumovat to jen s chlebovými plackami ... asi bych jich snědla pěknou hromadu. Pokrmy s kokosovým mlékem miluji, jsou na chuti krásně hebké a voňavé / pokud neujede s papričkami ruka. Škoda jen, že tuhle voňavou kuchyni si nedopřávám až tak často a když projdu své kuchyňské zásoby, mnoho originálního koření pochopitelně chybí. Mám ráda tyhle hotové karí pasty, s nimi se dá nádherně kouzlit a jde to během krátké chvilky.
Tak ať Aloo Gobi pekelně chutná ;-)
[9]: osiris :-)
Umím si představit tu ohnivou chuť :-))) Z toho by se mi myslím sloupnul jazyk a umřely by všechny chuťové buňky, které se starají o ty naše nevšední kulinářské zážitky. Svět by pro mě rázem skončil a stal by se nudnou říší bez chuti ;-) A toho se bojím :-))) S chilli to raději moc nepřeháním, jen ho nechávám v jídle tak trochu koketně provokovat. To mě baví.
vindaloo jsem ochutnala a palilo me tak, ze me malem museli krisit a polevat vodou :). pro me je prijemne, pikantni a pritom lahodne, madras curry. s miskou jednoduche bile ryze. mnam!
Šárko, můžu doporučit Patakovy pasty. Nejsou sice moc ostré, ale to se dá dohnat přidáním papričky. A jsou skvěle vyvážené. Allo Gobi chutnalo pekelně skvěle :-)).
Jednorožče, Bangladéšani to je to, co mi v Čechách opravdu chybí. A v adventu se snažím odlehčovat s ohledem na vánoční hodování, takže Allo Gobi můžu i jako "main course", ale je pravda, že jinak vždycky a všude vítězí Korai Lamb.
Patakovy pasty jsem kdysi používal, ale začala mě na nich vadit přidávaná kyselina citronová (asi kvůli konzervaci, delšímu "shelf-life"). Cítil jsem ji tam. Napsal jsem jim o tom dokonce email. Myslím, že slušně odpověděli, ale tím jsme se Patak a já rozešli.
Bangladéšani - občas se vyskytuji v ulici, kde několik rodin bydlí. Takhle k večeru, když je bezvětrno, se tam ulicí linou nádherné vůně různých jejich curries. Jeden by si poslintal vestu!
14 DolceVita: Chuťové buňky neumřou! Na nějakou přechodnou dobu jsou v šoku, vrávorají a neví, co se s nimi děje, ale je to zděšení příjemného rázu, asi jako když se lidi dívají na horror film. Vše nakonec dobře dopadne. Alespoň tak to vidím já! :-)
Moc pěkný receptík, vindaloo je mé oblíbené.
Pálivá jídla miluji, mám lehce plechovou hubu.
Nejlepší indická jídla jsem měla v Anglii.
Kari směs si občas míchám sama, podle indické kuchařky, je tam asi 30 druhů.
Onehdy se mi podařilo namíchat úžasné mádráské kari. Mělo to jen menší chybku, zrovna mádárského jsem si před časem sáček koupila. Ale rozdala jsem po okolí a udělám zase čerstvé. :-)))
[15]: háně :-))) člověk má vědět, kde jsou jeho meze - miska jednoduché bílé rýže to vždycky krásně vyváží
[16]: Sigrid: díky moc za doporučení, po které pastě skočit.
Pálivost se dá vždy doladit, proto nadšeně vítám, že pasty nejsou ostré jako žiletky :-)
[17]: Jednorožec:
Chuťové buňky se musí trénovat a občasný šok jim rozhodně neublíží. Vydržet se dá všechno, záleží na míře naší statečnosti. U extra pálivých papriček se za svou zbabělost nestydím :-)
[18]: Pivli:
Míchat si koření je velké umění! :-) To se mi moc líbí, ale tyhle voňavé směsi většinou nemám z čeho namíchat, protože mi vždycky něco z toho "devatera koření" doma chybí. Ale je to krása, když se krásně trefí chuť. Hrozně ráda čichám všechny ty omamné vůně. Před časem jsme si nakoupila zásobu koření na velkém orientálním bazaru, ale už je kořenkám vidět na dno :-) Budu muset zase vyrazit někam na cesty a doplnit si zásoby. Zrovna jsem zase po čase vytáhla indickou kuchařku a nahlížím do ní před spaním. Původně jsem se chtěla zabavit vegetariánskými jídly, ale nakonec v hrnci skončil kus masa. Možná zítra to bude nějaká voňavá úžasná zelenina. Před svátky si musím trochu uklidnit žaludek :-)
je to bych si dala, jdu zkusit omrknout jestli se to nedá někde objednat.....
[16]: : Sigrid:
Taktez pouzivam na sve vindaloo Patakovu pastu "Vindaloo". Od te doby jsem na tomto jidle zavisly. Jen ji nemuzu v Praze nikde sehnat. Musim si ji nechat dovazet z Anglie, coz je dost krkolomne. Kdyby nekdo vedel kde ji sehnat, dejte vedet.
Jen je škoda, že když už se takové chutné a tradiční indické jídlo podaří, servíruje se "po česku" tedy každý na svém talíři. Kouzlo indického jídla je také v tom, že nikdo nemá tu svoji porci, ale všichni se společně dělí o několik druhů jídel, což skvěle doplňuje už tak příjemný zážitek z jídla.
[26]: To je určitě škoda :-) Česky vybavená domácnost může trochu pokulhávat za tou indickou (je to logické), ale pokud se jídlo podaří a do jeho vůně vejdou všechny originální suroviny, myslím že tento skvostný výlet do indické kuchyně se může uskutečnit i na jednom talíři. Kouzlo společného stolování je jedinečné, ale na druhou stranu pravá indická realita je naprosto jiná, než jak si ji někteří představují z nablýskané indické restaurace někde v Evropě. Z pohledu do indických ulic a na život místních lidí jsem byla doslova omráčená. Na jedné straně lesk, na staně druhé neskutečná bída.
Bavil jsem se s jednim Indem, ktery zije v Mnichove a tvrdil ze naprosta vetsina jidel, ktera nabizeji restaurace v Mnichove se od opravdovych indickych jidel lisi. Pravdepodobne opravdova indicka jidla jsou ostrejsi. Presto, pokud budete mit cestu do Mnichova, doporucim vam restauraci Goa, kousek od Isartoru. Je to maly, cisty restaurant, provozovany opravdovymi Indy. Je tam i stylova vyzdoba. Myslim, ze ceny jsou prijatelne i pro lidi vydelavajici v Cechach.
[28]: Erwin.
Určitě to tak bude. Tu pekelnou ostrost náše netrénovaná ústa určitě nesnesou, tak se jídlu ubírá na pálivosti. Bude to podobné jako s čínskou kuchyni, která je jen slabým odvarem toho, co se v Číně ve skutečnosti jí. Děkuji za tip na mnichovskou Goa restauraci. Ta by určitě stála za vyzkoušení, když má tak dobré doporučení! Není nad to, když v indické restauraci vaří původní kuchař, které mu je indická strava přirozeností. To mám ráda. Díky, zdravím ;-) Šárka
Tady jsem nasel odkaz i na jejich stranky:
http://www.goarestaurant.de/. Tu ostrost si muzete porucit pri objednavani. Oni dobre vedi, ze ne kazdy to ma rad velice ostre.
Na dobrou reckou kuchyni (vari a obsluhuji pouze Rekove) bych doporucil v Mnichove www.paros-muenchen.de. Atmosfera je tam jako kdybyste se ocitli v Recku a kdyz se nebudete chtit zvedat, budou vam porad dolivat ouzo:-)
[30]: Erwin:
Řecká pohostinnost je pověstná :-) Ve správné řecké taverně se člověk cítí jako v maminčině kuchyni. Tam mu pořád něco dolévají a jsou rádi, když nikdy neodejde :-) Díky za odkazy, prozkoumám je.
Moc dobré a protože mám firmu Singa takřka za rohem, nakupuji přímo u zdroje.
Jen tu skořici bych už nepřidával. Popravdě bych trochu ubral.
Zde hledá
Krásně plamenný recept, který láká k vyzkoušení. Také patřím mezi příznivce pálivých papriček, ale už víc než půl roku si je musím odepřít. Jinak bych dítěti musela pořídit azbestové plenky :-)
U chilli je to stejné jako u vanilky, taky všeho s mírou. Mě osobně se sladké tóny zajídají už nějak dlouho, proto jsem váš recept uvítala s velkou radostí.