Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě je příbor.
Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.
.
Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Prosinec 2009

Silvestrovský kořalkový dort

31. prosince 2009 v 1:48 | © Šárka / www.gurmanka.cz |  Povídání (nejen) o jídle
Co vybrat jako poslední recept roku 2009? Silvestrovský kořalkový dort by se mohl hodit.

Jestli se vám ten můj zdá málo nazdobený, není problém to nějakým tím barevným vitamínem zachránit. Recept je tu pro všechny ty, co mají to štěstí a válí se jim trochu sněhu za oknem. Tenhle dortík se mi povaloval v archivu a je mi fakt líto, že letos na naší zahradě tenhle dort nebude :-) Jestli trávíte Silvestra na horách, třeba se vám takový dort podaří během chvilky vyrobit.
Prožijte veselou silvestrovskou noc a v Novém roce 2010 se těším naviděnou :-)
Díky za všechny Vaše návštěvy na mých stránkách - ve Vaší společnosti mi bylo moc fajn.
Mějte opravdu dobrý a mimořádný rok!


PF 2010
Hymna života

Život je šance - využij ji
Život je krása - obdivuj ji
Život je blaženost - užívej ji
Život je sen - uskutečni ho
Život je výzva - přijmi ji
Život je povinnost - naplň ji
Život je hra - hrej ji
Život je bohatství - ochraňuj ho
Život je láska - potěš se s ní
Život je záhada - pronikni ji
Život je slib - splň ho
Život je smutek - překonej ho
Život je hymna - zpívej ji
Život je boj - přijmi ho
Život je štěstí - zasluž si ho
Život je život - žij každý jeho rok naplno!

Perníčková soutěž - finále

21. prosince 2009 v 0:17 | © Šárka / www.gurmanka.cz |  Povídání (nejen) o jídle
Tak mi tu visí ve vzduchu několik tipů od poroty… Ale vybrat mohu jenom tři :-( Jsem ráda, že na prvním místě se objevila ve všech případech Katka. Zde je rozhodování jednoduché. Zbylá 2 místa jsem musela určit podlé svého vědomí a svědomí. Po přečtení příspěvku od třetí porotkyně Helli, jsem se rozhodla v duchu "do třetice všeho dobrého" a s velkým respektem a úctou ke starých perníkovým tradicím, souhlasit bez výhrad s její nominací a ustanovit i čtvrté místo.

1. místo získává Katka a její romance "Čekání na sníh"
2. místo získává Beruška se svými pravými pardubickými perníčky
3. místo získává Gabriela se svými moravskými perníčky
4. místo - sice nebylo v plánu, ale tahle perníčková paráda si zaslouží ocenit - perníčky pečené s láskou od Petry

Poděkování patří absolutně všem, kteří se zapojili. Všechny perníčky byly krásné! Jednoduše proto, že "zlaté ručičky" nikomu z vás nechyběly. Vybrat jen omezený počet byl nelehký úkol. Omlouvám se všem šikovným perníkářkám, na které se v našem hodnocení nedostalo. Jejich příspěvky jsou ozdobou perníkové rubriky a za to jim patří obrovský dík.

Přeji Vám pohodové a voňavé Vánoce.

Všechny soutěžní i nesoutěžní příspěvky z perníkové rubriky, která je vytvořena na stránkách Gurmanka.cz najdete i zde:

Na PERNÍKOVÉ TÉMA


tady můžete nasát trochu čerstvé perníkové vůně:
  1. Perníkové těsto co se vždycky povede
  2. Perníková chaloupka
  3. Maminčiny vánoční perníčky
  4. Pozdrav od perníkářky Dany z Olomouce
  5. Něžné perníčky od Štěpánky
  6. Perníčkové potěšení od Jany
  7. Milostivé a požehnané perníčky od Gabriely
  8. Šťastné a veselé perníčky od Jindřišky
  9. Pravé pardubické perníčky od Berušky
  10. Adventní perníkové čarování podle Lenky
  11. Perníčky z lásky od Petry
  12. Perníkové klenoty od Markéty
  13. Perníková romance "O čekání na sníh" od Katky
  14. Přímo pohádkové perníčky od Daniely
  15. Perníčková dekorace od Žanety z Olomouce
  16. Divotvorné perníčky od Moniky
  17. Chaloupka z perníku od Terezy
  18. Malované perníčky od Yvetty
  19. Sto laskavých perníčků od Jitky
  20. Chaloupka splněných očekávání od Yvetty
  21. Perník s tváří anděla od Šárky
  22. Perníkové chaloupky od Hanky a ještě něco k tomu
  23. Pojďte s Katkou do Betléma
  24. Pěkně zabydlená perníková chaloupka
  25. Perníčky od srdce
  26. tento prostor je tu pro váš perníkový nápad :-)
Vyhodnocení perníčkové soutěže:
Děkuji všem zúčastněným!

Perníčky svěřuji do ruky třetí porotkyni Helli

21. prosince 2009 v 0:05 | © Šárka / www.gurmanka.cz |  Povídání (nejen) o jídle
Při pohledu na příspěvky z perníčkové soutěže musím vyzdvihnout, že všechny autorky (mezi nimi ani jeden muž, ale to se dalo očekávat) prokázaly zručnost, cvičenou a jistou ruku a zdatnost ve zdobení. V soutěži se sešly jak klasické drobné vykrajované perníčky, tak i perníkové chaloupky, vykrajovaný či podle šablony vyřezávaný figurální perník a dokonce i výrobky charakteru užitkových předmětů zhotovené z perníkového těsta, jako například krabička či svícny. Míra zdobení měla široké rozpětí od střízlivé linky zdůrazňující obrysy perníčků až po intenzivní vrstvu cukrové kresby, která perníkový podklad zcela zakryla a přisoudila mu tak roli pouhé podložky. Některé autorky využily i cukrářskou modelovací hmotu, pestré barvy, barevné sypání nebo stříbrné kuličky.

Způsob hodnocení neměl žádná přesně stanovená a jednoznačně měřitelná kritéria, o to nesnadnější tedy vybírání bylo.

V první řadě bych chtěla zmínit autorky, v jejichž práci se odráží tradiční a léty prověřené zpracování perníčků. Patří k nim například Jitka a jejích sto laskavých perníčků s něžným zdobením jemnou linkou. Daniela s maminkou svoje rozverné drobné perníčky ozdobily podobně a přece trošku jinak. Půvabné jsou i maminčiny vánoční perníčky od Lenky s jejich křehkým zdobením. Oceňuji také perníková srdíčka od Moniky, mají svižný lehce moderní protáhlý tvar a stejně tak svižné zdobení, které vyniká i na červeném průzračném potěru perníčků. Nemohu pominout ani vkusnou perníkovou chaloupku od Terezy, pečenou údajně jen coby odpočinek od studia.

Dostávám se tak se svému výběru perníčků pro první tři místa soutěže, k výběru těch, které bych za sebe označila jako nejlepší. I když "nejlepší" není asi to správné slovo. Jsou to ty, které mě ze všech nejvíc oslovily a které se ze všech nejvíc přiblížily mým představám o tradici, jejích kořenech, jejím vývoji a formování v průběhu času. Jsou poznamenány prolínáním historie se současností a jejich společným směřováním do budoucnosti.

Třetí místo u mě získaly milostivé a požehnané moravské perníčky od Gabriely. Osvědčený rodinný recept z Moravy doputoval ke Gabriele na Slovensko klikatými chodníčky přes několik lidí. U Gabriely doma pevně zakotvil a každý rok přivádí ke společnému pečení a zdobení celou Gabrielinu početnou rodinu. Vykrajované perníkové tvary si berou inspiraci v historii (např. koník), mají religiózní motivy (např. kříž jako symbol víry, symbol svatého Mikuláše nebo christogram) i světské náměty. Gabriela kromě výstižné fotodokumentace připojila i svůj osvědčený recept.

Druhé místo zaujímají pravé pardubické perníčky od Berušky. Beruška projevila velikou trpělivost i investigativního ducha a zkoušela a obměňovala perníkové těsto tak dlouho, až se jí jevilo jako důstojné hlavního českého města perníku, odkud pochází. Přestože ji zkoušení stálo jistě nemálo námahy, času i peněz, neváhala se o výsledek své práce podělit. Návštěvnice a návštěvníci Šárčiných stránek tak mají možnost využít Beruščiných zkušeností a inspirovat se nejen jejím receptem, ale i tradičními tvary vykrajovaných perníčků a neméně tradičním zdobením jednoduchou linkou a mandlemi.

Tím, kdo se u mne umístil na prvním místě, asi nikoho nepřekvapím. Je to Katka a její perníková chaloupka "Čekání na sníh", v závěru soutěže ještě účinně podpořená perníkovým betlémem. Katka neváhala prozradit recept na vhodné a osvědčené perníkové těsto převzatý od jiné tvůrkyně perníků Evy Řezníčkové. (Eva Řezníčková z Jihlavy je uznávanou a obdivovanou perníkářkou, v jejíž práci se spojuje dokonalá vyváženost perníkové hmoty s jemným precizním zdobením kresbou beroucí si inspiraci v lidových motivech.) Katka pečlivě a výmluvně popsala postup výroby, zmínila nejrůznější tipy a finty, které budou všem začátečnickým budovatelům / budovatelkám perníkových chaloupek i jiných prostorových objektů z perníkového těsta nedocenitelnou pomůckou. Svůj text doplnila návodnými fotografiemi i upozorněním na vhodné nástroje ke zdobení. Katčino dílko má vkusné prostorové uspořádání, pečlivé řemeslné zpracování, precizní vykrytí velkých ploch, čistou jednoduchou a odlehčenou linku prozrazující vyvinuté výtvarné cítění. V Katčiných výtvorech se výmluvně snoubí poučenost tradicí s citlivým nedestruujícím vlivem současnosti.

Myslím, že Katka je tudíž zaslouženou nekorunovanou královnou Šárčiny soutěže.
Jak vidíte, mé rozhodování mělo několik společných jednotících prvků. Autorky neváhaly podělit se o své osvědčené recepty. Jejich práce vychází z lidových tradic, na které bychom neměli zapomínat ani v dnešní často hektické a povrchními dojmy ovlivněné době. Projevily velkou míru vkusu při zdobení a perníkový materiál netlačí do role, která mu není vlastní, nepodsouvají mu jiný účel, nedělají z něj něco, čím není.

Na tomto místě nemohu nezmínit jeden příspěvek, který by v soutěži neměl zapadnout. Jsou to perníčky z lásky, které poslala Petra. Ona sama o nich říká, že to nejsou žádné ukázkové výtvory, ale já v nich vidím mnohem víc. Skrývá se v nich rodičovská láska a citlivý pedagogický přístup, který děti od útlého věku jemně směřuje k ruční práci, respektu k tradici a podněcuje v nich výtvarné cítění. Přestože soutěž byla vyhlášena jen o tři místa, zaslouží si práce Petřiných dětí mimořádné ocenění ve formě čtvrtého svícínku. Dokud budou mezi námi takoví rodiče a takové děti, nemusíme se o svoje kořeny a tradici bát.

Člověk by měl vědět, odkud pochází, kým je a kam směřuje. Moje vybrané autorky tato slova myslím naplňují měrou vrchovatou.
Děkuji Helli za tvůj profesionální pohled na perníkové řemeslo a na tuhle milou předvánoční soutěž! Teď už je to jen a jen na mně. Nezávidím si to :-)

Perníčky svěřuji do ruky druhé porotkyni Dáše

21. prosince 2009 v 0:01 | © Šárka / www.gurmanka.cz |  Povídání (nejen) o jídle
Obdivuji šikovné ruce a trpělivost všech soutěžících. Nevím, jestli bych se do takové piplačky sama pustila, ale kdyby nás u toho byla dobrá parta, tak by se mi to asi líbilo. Jen si neumím představit ty mé kreace. Do soutěže bych je asi neposlala. Budeme to muset vyzkoušet.
Všechny příspěvky jsem si dobře prohlédla. O kandidátce na první místo jsem měla jasno ihned.

Díky tomuto příspěvku jsem se ihned ocitla v Ladovské zimě, jen ty postavičky tam chybí. Ale věřím, že Katka by je zvládla bez potíží. Moc by se mi taková chaloupka líbila na parapetu. Mám sice podobnou, ovšem ne perníkovou, ta by voněla lépe.
Také detailní popis perníčkování je k nezaplacení.

Zde je tedy můj návrh na výherkyni: Na sníh čekající Katka ;-)

Rozhodování o druhém a třetím místě bylo o chlup těžší. Ale rozhodnout se člověk musel. K chaloupce od Katky, by se mi moc líbil některý ze svícnů od Markéty. Jsou nádherné, voní až sem. A jak píše Markéta, asi by mi také bylo líto je "sežrat", ale na druhou stranu by byla příležitost si je příští rok udělat znovu, čerstvé a voňavé. Markéta je tedy má kandidátka na druhou pozici.

Další výrobky, které se mi moc líbí jsou ty od Štěpánky. A není to tím, že je také ze Západních čech ;-) Tím bych si tedy doplnila chaloupku a svícen o ozdůbky na stromek.
Dávám sice přednost bíle zdobeným perníčkům, barevné mi většinou připadají přeplácané (většinou také jsou), ale tady to neplatí. Jemné barvičky, jemná prácička. Obdivuji její trpělivost; u těchto ozdůbek bych strávila mládí.
Asi si u ní příští rok objednám dětské kalendáříky pro synovce a neteř.

Štěpánku tedy navrhuji na pozici třetí, ale nevím jestli bych mezi druhým a třetím místem neměla radši losovat ;-)

Soutěžícím děkuji za jejich čas, který si udělali na vložení příspěvků do Šárčiny soutěže a tím pádem za potěchu našeho oka. Chybělo jen ochutnat ;-) A kdo dosoutěžil nebo vůbec nesoutěžil, může si dále zasoutěžit u naší kolegyně Mlsné kočky. Cena je též lákavá.

Hezké Vánoce přeje všem Dagmar Derré
(na našich stránkách si budete moci zasoutěžit začátkem roku 2010 třeba o krásné kokotky ;-)
Děkuji Dášo za tvou roli v porotě :-)
Ke tvým návrhům přihlédnu při finálním rozhodnutí o vítězích.

Perníčky svěřuji do ruky první porotkyni Pavlíně

20. prosince 2009 v 23:56 | © Šárka / www.gurmanka.cz |  Povídání (nejen) o jídle
Je jasné, že vybrat vítěze bude dost zapeklitá disciplína. Proto jsem si vzala na pomoc několik přátel, abych tu s tou zodpovědností nebyla sama. Přihlédnu s radostí ke všem postřehům porotců s největší možnou objektivitou. Sám o sobě fakt, že vyhrát mohou jen tři příspěvky, je velmi neobjektivní :-( Chci pogratulovat všem, kteří se zapojili. Moc se vám ty perníčky povedly a každá cenná rada má cenu zlata! Díky VŠEM ;-) Díky Pavlíno za tvé porotcování!

Co si o tom myslí Pavlína?
Když mne Šárka požádala, abych přijala funkci porotkyně v její perníkové soutěži, věděla jsem hned, že to vůbec nebude jednoduché. A měla jsem pravdu. Všechny perníčky, které jste ve svých soutěžních příspěvcích zaslaly, jsou naprosto báječné. Některé precizní a ve své dokonalosti již zcela profesionální, jiné spíše rustikální a domácké. Všechny mají své kouzlo.

Přistupuji tedy k hodnocení:
Na třetí místo zařazuji příspěvek od Daniely. Její přímo pohádkové perníčky mají své kouzlo a tak okouzlily i mne.

Druhé místo přisuzuji Jitce a její stovce laskavých perníčků. Tohle se mi totiž vybaví, když slovo "perníček" slyším.

A konečně mnou navržená vítězka: Pro mne naprosto jednoznačně zvítězil příspěvek Katky o Čekání na sníh. Jakmile jsem ho uviděla, začal na mne v tu chvíli dýchat advent z plných plic. Katčin dopis nás krásně uvedl do času vánočního, který voní perníkem. A navíc precizní návod na výrobu perníčků může být velkým přínosem pro ty, kteří nemají s pečením mnoho zkušeností.

Měla jsem vybrat pouze tři příspěvky, ale ráda bych se ještě zmínila o tom, co se mi také moc líbí a to jsou vánoční perníkové betlémy od perníkářky Dany. Vím, že pro Danu je pečení perníčků všech možných podob hračkou, ale pro mne je to nádhera.

Přeji vám všem hezké Vánoce
Pavlína
Děkuji Pavlíně za její zodpovědnou porotcovskou práci a vynasnažím se v konečném hodnocení přihlédnout k těmto kandidátům na výhru.

Co budeme za 20 let jíst?

10. prosince 2009 v 20:33 | © Šárka / www.gurmanka.cz |  Povídání (nejen) o jídle
Co budeme za 20 let jíst?
Guláš, vepřo-knedlo-zelo, fondue anebo kebab, cous-cous či falafel? A místo červeného nebo bílého vína či pěnivého piva budeme pít čaj z jablečných slupek či arabskou kávu? Horká aktualita k zamyšlení dorazila do mé emailové schránky od kamaráda Michala. Co na to říkáte vy?

Nedávno se v zemi bílého kříže na čtvercovém, červeném poli volilo. Voliči měli dát najevo jestli se chtějí v budoucnosti koukat na minarety mešit, které slouží jejich muslimským spoluobyvatelům.

V roce 2000 žilo ve švýcarské konfederaci asi 315 000 osob s muslimskou vírou. Dnes má Švýcarsko něco přes 7 miliónů obyvatel a z toho je 20 % cizinců. Z nich je dnes muslimů asi 400 000 - t.j. skoro 5.5 % z celkového počtu obyvatel, jestli jsem nezapomněl matematiku. V horské zemičce je něco mezi 130 až 160 muslimských středisek a modliteben, k tomu se musí ještě připočítat dalších 50 až 100 muslimských modliteben spolkových. Před volbami byly ve Švýcarsku 4 mešity s opravdovým, vysokým minaretem. Zastánci muslimů tvrdí, že k mešitě patří minaret stejně jako zvon k věži kostela.

Jak se zdá, zmýlili se a konzervativní část švýcarského obyvatelstva jasně řekla, že se na pasoucí se krávy pod minarety dívat nechce. Výsledky voleb jsou skutečně překvapivé, nechceme-li říci šokující. 57,5 % voličů řeklo minaretům své NE. Dokonce v kantonu Appenzell Innerrhoden se nechuť obyvatelstva k minaretům odrazila v 71,5 % volebních lístků vložených do uren, říkajících NE. Ze 26 kantonů se jenom čtyři k minaretům postavily pozitivně - Neuchâtel, město Bazilej, Waadt a Ženeva - jasná věc - v těchto místech žije vysoký počet "sekundérních" muslimů, potomků z muslimských rodin, kteří se v minulém čase stali "papírovými" Švýcary a mohou tak volit.

Rozdíl mezi městy a vesnicí je viditelný, obyvatelům měst mešity vadí o něco méně než sedlákům, bez ohledu na to jestli jsou katolíci nebo protestanti. V kantonech kde se mluví francouzsky je méně odpůrců než v německých kantonech. Italsky mluvící Švýcaři z Tessinu ale odmítli minarety skoro 69 % platných hlasů.
Jak se zdá, ale už stojící minarety se bourat nebudou. Hluboko zakořeněný strach z plížícího se islamismu asi vyvolá další reakce, část vítězů už dnes uvažuje nechat rozhodnout švýcarské obyvatelstvo o dalších faktech - nošení šátků u žen zastávající veřejná místa ve společnosti, zahalování se do burky na veřejnosti pro ženy, promíjení povinné výuky plavání ve školách pro muslimská děvčata, separátní hřbitovy pro muslimy, klitoridektomie a nucená, domluvená manželství. Toto všechno stojí na programu skupin nejen konzervativců. Jestli k tomu dojde, to se teprve uvidí, třeba se obě strany domluví na různých ústupcích, tak jak to bývá v demokratické společnosti zvykem, ale stejně se oba světy, evropský/křesťanský a muslimský budou muset zamyslet v budoucnosti nad faktem zvýšené oboustranné toleranci.

Francouzští politologové a znalci domácího etnika předpokládají, že v roce 2050 bude 50 % francouzského obyvatelstva muslimské víry - konfrontaci s tímto faktem dnešní tatínkové a maminky třeba už nezažijí, ale jejich děti se budou muset možná rozmýšlet jestli se třeba nebudou muset naučit arabsky aby se v běžném životě domluvily.
A obyvatelé evropských států se musí zamyslet nad tím, jestli se nebudou muset v budoucnosti přeorientovat na africký cous-cous, turecký kebab anebo arabské lečo šakšůča.


Michael Beranek, 09.12. 2009



Indian Vindaloo Curry - pekelně ostré a vzrušující

6. prosince 2009 v 14:21 | © Šárka / www.gurmanka.cz |  Maso
Pokud máte chuť usmrtit všudypřítomnou vanilku, alespoň na chvilku, dejte si něco pekelně pikantního. Sladké a líbezné vanilkové tóny mě baví, ale když mohu, tak zběhnu do říše naprosto odlišných chutí. Sáhla jsem do kredence pro namíchané karí z indické Goy (bez glutamátu, konzervantů, umělých barviv). Skvělá směs pro přípravu karí z jihozápadní Indie z oblasti Goa. Je štědře kořeněné červenými chilli papričkami, česnekem a octem. Svůdně voní koriandrem, zázvorem, skořicí, hořčičným semínkem, pepřem, tamarindem. V tomhle jídle červené chilli papričky zatančí přímo na vašem jazyku divoký šavlový tanec, ale ta vzrušující ohnivá chuť vás ve sladkém adventním období zabaví a pohraje si se všemi lenivými papilami a trochu je rozproudí do života. Něco pekelného se na mikulášský svátek v kuchyni vařit musí :-)
Tohle jídlo je dílem půlhodinky. Základem je koupit si tuhle skvělou pastu. Když jsem ji sehnala v tom nejmenším obchodě na ještě menším městě, nebudete s tím mít žádný problém ani vy. Vyrobena je v Thajsku a dováží firma Singa (www.singa.cz). Mezi kořením vyhledejte sáček s názvem Indian Vindaloo Curry. A kupte si k němu alespoň půl kila kuřecího masa (nejlépe prsní partie), vezměte dobrý rajčatový protlak, šalotku nebo cibuli. Jestli vám doma chybí ta pravá rýže, kupte si voňavou basmati. Je tak dobrá, že není divu, že mi doma došla její zásoba a musela jsem sáhnout po divoké rýži s černými obilkami. Skvělé jsou i indické chlebové placky. Jestli mohu doporučit, tak rozhodně myslete na to, co budete pít. Bez toho se žádné pikantní jídlo neobejde ;-)

Příprava je jednoduchá. Rozpálit olej v pánvi, přidat nasekanou šalotku (klidně cibuli, ale šalotka je jemnější) a přidat kořeněnou pastu ze sáčku. Restovat 2 minutky, přihodit nakrájené kuřecí maso (pro 2 stačí necelého půl kila) a osmahnout. Zalít 100 ml rajčatového protlaku, je-li třeba, dolít trochu vody a nechat na mírném plameni probublávat 15 až 20 minut. Přidala jsem si pro vůni špetku mleté skořice navíc.
Podávejte s dušenou rýží, chlebovými plackami nebo obyčejným chlebem. A až si to dáte, tak mi přijďte říct, jak vám chutnalo ;-)

Jak moc jste stateční, když se jedná o pálivé jídlo? Tohle byla u mě taková rozumná hranice pálivosti. Dál už bych se nepouštěla (kdyby nešlo o život ;-) Když bych si ještě přiostřila, byla by to zbytečná frajeřina, která bych sice přežila, ale měla bych pocit, že mi jazyk ochrnul peklem. Chilli mě nerozčílí, když má rozumnou míru a nezastiňuje svou chutí všechno ostatní. Vindaloo Curry bylo skvělé a jazyk pálil tak nějak příjemně rozpustile. Vína jste vypili trochu víc než obyčejně, ale na tuhle páteční pekelnou večeři budu s chutí vzpomínat.

Západní Indie se vyznačuje nepřeberným množstvím nápaditých vegetariánských pokrmů, kterým vévodí čerstvá zelenina, jogurty, hrách a čočka. Oblast Goa leží jižně od Bombaje. Na místní kuchyni je vidět silný portugalský vliv a slavné "vindalú" pochází právě odtud. Do Indie ho dovezli v 16. století portugalští kupci, kteří si na lodích vozili množství naloženého vepřového masa ve vinném octu, česneku a pepři. Samo slovo je složeninou odkazující na ocet a česnek. Vin = vinný ocet. Alú = portugalské alho, tedy česnek.
Vindalú se tradičně připravovalo z vepřové panenky či kýty a hovězího masa. Maso musí být libové a zbavené všech tučných kousků. Právě Goa má ve svém repertoáru tradičních jídel jeden z mála indických pokrmů, který se připravuje z vepřového masa, "vepřové balchao". Goa je ovlivněna třemi náboženstvími (hinduismus, islám a křesťanství) a je známá svou náboženskou tolerancí, která se promítá i do skladby místních jídel.

Každé z mnoha karí má své tajemství. Spočí v tom, jak dokážeme z koření uvolnit všechnu vůni a dostat ji do jídla. Jeden jediný recept na karí neexistuje, ale nejúžasnější směsi si zkušený kuchař namíchá sám. Najděte kus odvahy a vejděte do světa pikantně kořeněných karí. INDIE JE NEJVĚTŠÍ KOŘENKA SVĚTA, proto si přikořeňte sem tam váš kuchyňský repertoár nějakým tradičním indickým receptem a čarujte s vůní koření.

Karí koření (základní recept na suchou kořenící směs, vhodné do jakéhokoli karí)
jedná se o středně ostrou variantu, ze které vznikne cca 110 g směsi

  • 4 lžíce semínek koriandru
  • 4 lžíce římského kmínu
  • 2 lžíce fenyklu
  • 2 lžíce semen pískavice
  • 4 chilli papričky - sušené
  • 5 lístků karí
  • 1 lžíce mletého chilli
  • 1 lžíce mladé kurkumy
  • 1/2 lžičky soli
Nasucho opražit ve woku jen celé kuličky koření. Po cca 10 minutách koření ztmavne a začne intenzivně vonět. Necháme vychladnout a rozemeleme v mlýnku na jemný prášek. Smícháme s kurkumou, mletým chilli a solí. Základní karí směs skladujeme v uzavřené nádobě.

Určitě si říkáte, kde vzít všechno tohle koření? Nic není nemožné, ale pokud si to chcete usnadnit, jsou na trhu hotové směsi karí koření a pasty, které to umí zjednodušit.

Tak ať vás chilli papričky pálí pěkně na jazyku a po kuchyni voní libá vůně koření ;-)



Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.