20. července 2009 v 17:59 | © Šárka / www.gurmanka.cz
|
S nápadem kombinovat borůvky s mákem jsem se potkala v Borovanech na akci nazvané Borůvkobraní. Recepturu na borůvkovec jsem objevila v Příležitostném borůvkovém zpravodaji, který byl k mání na místní akci. Recept jsem si zapsala a dostala chuť ho vyzkoušet. Nebyl napsán nikterak podrobně a tak jsem počítala s tím, že to bude skok do neznáma, možná s prohraným závěrem. Náhled na původní recepturu je přímo zde k nahlédnutí.. Je napsaný tak půvabně, jako by ho diktovala šikovná prababička, která vážila všechno na špetky a plné dlaně, vařila s citem sobě vlastním a s talentem mimořádného odhadu. Když byla vejce velká, dala se dvě. Když mrňavá, vrazilo se tam o jedno navíc :-) Borůvek tolik, kolik právě bylo v chalupě k mání.
Ptala jsem se místních pamětnic, ale nikdo podobný recept na borůvkovec neměl. Ovšem některé dámy mě potěšily, neboť se upamatovaly na své dětství a s úctou na borůvkovec zavzpomínaly.
Když se chce, tak to jde i bez podrobného receptu. Borůvkovec už mi voní po kuchyni a mohu vám podat čerstvou zprávu o tom, jak takový borůvkami a mákem posetý koláč chutná. Dokonale! Trvám na tom, že budete mít tmavomodré nebe na jazyku a jen tak ho dolů nedostanete :-) Nehledejte mlýnek na mák, experimentovala jsem úspěšně s mákem nemletým.
Recept na borůvkovec (vynikající borůvkový koláč ze staré jihočeské kuchyně)
Na těsto potřebujeme:
- 3 žloutky
- 120 g cukru krupice
- 300 g hladké mouky
- 200 g Hery nebo másla (použila jsem Heru)
- 1 prášek do pečiva
Na vrstvenou náplň potřebujeme:
- slabá vrstvička strouhaného perníku (může být i jemná strouhanka)
- citrónová šťáva z půlky citrónu
- hrst nemletého máku
- vanilkový cukr (vůni zvelebí špetka skořice)
- pár lžic smetany na pokropení
- borůvky (čerstvé, zavařené, mražené) - já použila zavařené ve vlastní šťávě
Na posýpku / drobenku / žmolenku použijte svůj domácí klasický recept
- stejné množství másla
- stejné množství cukru
- stejné množství mouky (polohrubá, hrubá)
(v prstech pěkně rozdrobíme a když se drolí jen stejnoměrné mrňavé drobečky, je to přesně taková drobenka, jakou si ji přejeme mít)
Pracovní postup:
V misce prošleháme 3 žloutky s cukrem krupicí pěkně do pěny. Pomůžeme si klidně elektrickým šlehačem, je přeci 21. století :-) Hladkou mouku smícháme s práškem do pečiva a nakrájíme do moučné směsi plátky tuku. Smícháme s napěněnými žloutky s cukrem a propracujeme prsty v drobivou těstovou směs. Můžeme propracovat na vále a uplácat si těstovou kouli, ale já jsem těsto propracovala tak, aby se tuk s moukou spojil, ale nesnažila jsem se o víc. Těsto stačí nadrobit do zapékací misky a pěkně dlaněmi ho upěchovat ve stejnoměrnou vrstvu po celé ploše zapékací formy. Jde to velmi snadno a pokud použijete zapékačku keramickou (jako já), není potřeba ani vymazávat, protože těsto je mastné dost. Velikost keramické formy jsem zvolila 36 x 29 cm (zjistila jsem, že by těsto vystačilo i na misku o kousek větší).

Nyní je čas na vrstvení náplně, která je základem chuti tohoto zajímavého borůvkového koláče. První vrstvu jsem vyrobila z poprašku nastrouhaného perníku. Jen lehce poprášit a potom pokropit vymačkanou šťávou z půlky citrónu. Tak se mi to osvědčilo nejlépe.
Potom přijde vrstva máku. Nemletým mákem jsem poprášila povrch slabé perníkové vrstvičky (odhadla bych to tak na 6 polévkových lžic), potom stejným počtem lžic se smetanou jsem makovou vrstvu pokropila, posypala vanilkovým cukrem a vůni zvelebila špetkou skořice. Nyní je čas na vrstvu borůvek.
Otevřela jsem láhev zavařených ve vlastní šťávě. Šťávu je potřeba ocedit a borůvky rozprostřít po povrchu koláče. Hotovo! Zbývá jen posýpka / drobenka / žmolenka :-) Žádná vlastenka by na drobence nešetřila. Klidně si ji udělejte do zásoby, protože v lednici pár dnů vydrží a budete mít malý náskok, až se zase příště pustíte do pečení nějakého neodolatelného koláče. Já ji nejčastěji vyrábím z mouky hrubé, jemného krupicového cukru a másla.
(borůvky naložené ve vlastní šťávě se mi osvědčily opravdu dokonale)
Pečeme při 180 °C 40 až 45 minut. Koláč necháme vychladnout, aby se makovo borůvková vrstva krásně usadila a potom krájíme na úhledné kostky a nestačíme se divit, čím to že ty staročeské receptury mají i po letech tak dokonalé kouzlo?
Když bude na vás dorážet zvědavá otázka "Jakpak to asi může chutnat?", zkuste to podle mého receptu. Výsledek stojí za to a zvědavosti bude učiněno zadost :-) Reinkarnace těchto starých receptů nás dokáže povznést do blažené nálady.
Můžete se na "borůvkovec" vydat tou mou vyšlapanou receptovou cestou, ale zrovna tak na něj můžete jít svojí vlastní pěšinou fantazie. V každém případě na něj jděte pěkně od lesa, protože bez borůvek se tahle dobrota neobejde. Hodit se vám budou čerstvé i ty zakonzervované nebo mražená hromádka, co vám zůstala u ledu už od loňska. Neotřelou chuť borůvek a máku si vyzkoušejte na vlastní mlsná ústa. Zjistíte, že ač nemletý mák, zůstal ukryt pěkně inkognito a nikdo by ho tam nehledal. Možná vás napadlo, "nebude vrzat mezi zuby?"
Abych nepochlebovala a nepěla chválu jen na horní vrstvu koláče :-) Ta spodní těstová mi taky udělala radost. Po vychladnutí byla krásně kompaktní, báječně se krájela a ještě lépe chutnala.
Zase jeden koláč přesně podle mého gusta!
Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.
dala by som si :D mnam