Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě je příbor.
Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.
.
Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Červenec 2009

Vyměním stehýnko za nádivku

27. července 2009 v 21:51 | © Šárka / www.gurmanka.cz |  Maso
Pečené kuře se zlatou kůrkou chutná všem. Když je s lahůdkovou nádivkou, oželíme klidně i kousek masa, jen když se na nás dostane pěkně velký kousek nádivky. Proč se hádat o stehýnko, prsíčko nebo křidýlko? Každému do talíře servíruji štědře jedno kompletní kuře. I když je to jenom malé křehké jarní kuřátko, máte ho celé. Aby zaplesalo i srdce houbařovo, připravila jsem je pečená v nádivce, kterou na vás taky nebudu šetřit. Je téměř nemožné, aby byl někdo nespokojen a nepřišel si na své. Kolik hříbků si do nádivky dáte, tolik jich tam budete mít. V tomto receptu se na nikom a na ničem nešetří.


Pečená jarní kuřátka v nádivce s hříbky a letními jablky

  • na každého strávníka 1 ks malého jarního kuřátka
  • sůl
  • 2 šťavnatá jablka (na 1 kuře potřebujeme 2 čtvrtky), co říkáte na letňáky, co zrovna dozrály?
  • 6 plátků slaniny
  • 40 g másla (cca 4 plátky)

na nádivku potřebujeme:
  • máslo na vytření zapékací nádoby
  • 1 ks veky nebo cca 5 ks rohlíků
  • sůl + bylinková sůl
  • čerstvě mletý pepř
  • špetka muškátového oříšku
  • 4 lžíce mléka
  • 5 žloutků
  • 5 bílků
  • čerstvé špenátové listy
  • čerstvé hříbky podušené na másle
  • (petrželka, pažitka, jarní cibulová nať)
  • 2 stroužky česneku
  • 1 středně velká cibule
  • kousek slaniny (může být, ale nemusí)
  • rozkrájené 1 nebo 2 letní jablka

Malá jarní kuřátka omyjeme a osolíme je ze všech stran. Kuřátka nadíváme čtvrtkami neloupaných šťavnatých jablek, která obalíme do plátku slaniny a vsuneme je do břišní dutiny kuřete. Kuřátka vyskládáme do zapékací nádoby s poklicí a polijeme naběračkou vody. Přidáme několik plátků másla a v troubě předehřáté na 180 °C pečeme cca 30 minut. Během pečení podléváme vypečenou šťávou.

Mezitím si připravíme nádivku. Rozkrájíme jednu veku na kostky (nebo stejné množství bílého pečiva), osolíme, opepříme, přidáme muškátový květ a zvlhčíme několika lžícemi mléka. Nevlhčíme moc, protože použijeme i vypečenou šťávu z kuřat, která tomu dá úžasný šmak, chuť i vůni. Do nádivky přidáme zelené bylinky. Doporučuji čerstvé špenátové listy, krátce podušené, osolené, opepřené. Když máte doma špenátovou nouzi, zkuste jiné zelené natě. Výtečná je mladá jarní cibulka, pažitka, petrželka. Do nádivky přidáme jednu drobně pokrájenou cibuli a dva stroužky česneku, které doporučuji drobně nasekat ostrým nožem. 5 vajec rozdělíme na žloutky a bílky. Žloutky prošleháme a ochutíme bylinkovou solí.

Z bílků ušleháme tuhý sníh. Čerstvé hříbky podusíme na pánvičce s malým kouskem másla a přidáme je k připravené nádivce. Nyní je čas na přidání vaječných žloutků a dobře promíchat. Bílky přidáme úplně nakonec a do nádivky je jen lehce vmícháme, aby zůstala pěkně nadýchaná.
Když máme v nádivce vše co jsme chtěli, je čas vymazat zapékací nádobu máslem, rozprostřít do ní všechnu nádivku a usadit tam předpečená kuřátka. Zkuste přidat i plátky letních jablek, nádivka bude pěkně šťavnatá. Vypečenou štávou z kuřat podle potřeby pokropíme nádivku v míse a zapékací mísu vložíme do dobře vyhřáté trouby. Pečeme cca 30 minut, až nádivka na povrchu krásně zrůžoví a kuřátka se změní v lákavá křupavá sousta.

Do nádivky můžeme přidat houby dle své vlastní chuti v závislosti na tom, co nám v lese zrovna roste. Pokaždé bude chutnat jinak a kuchyň bude plná neodolatelné houbové vůně. Na talíři ozdobte třeba snítkou tymiánu (citrónový je nejlepší) a osvěžte si chuť pokrmu navíc čerstvou citrónovou šťávou.

Chcetě měnit stehýnko za nádivku? Dneska myslím žádný obchod neuděláte. Všeho je 2x tolik, než bývá obyčejně, tak se s nikým nedělte a zůstaňte si klidně sobcem. Stehýnko, prsíčko i křidýlko x 2 = to všechno je vaše. Navíc pěkná porce nádivky a ještě jablka se slaninou unitř kuřete.

Co mě nadchlo ze všeho nejvíc? Krásná keramická mísa z dílny Dáši Wallerové, která krásně vypadá, ještě lépe peče a servíruje se z trouby rovnou na stůl. Tenhle úžasný kousek si nemohu vynachválit a když můžu, zapojím ho do svých kuchyňských hrátek. Tahle krásná česká bytelná keramika hravě obstojí v každém mém kuchařském souboji.

Máte i vy doma nějaký šikovný exemplární kousek užitečné keramiky, co slouží do roztrhání těla?
(Helli, lepší dárek jsem si nemohla přát :-)



Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Tmavomodré nebe na jazyku - Borůvkovec

20. července 2009 v 17:59 | © Šárka / www.gurmanka.cz |  Sladká kuchyně

S nápadem kombinovat borůvky s mákem jsem se potkala v Borovanech na akci nazvané Borůvkobraní. Recepturu na borůvkovec jsem objevila v Příležitostném borůvkovém zpravodaji, který byl k mání na místní akci. Recept jsem si zapsala a dostala chuť ho vyzkoušet. Nebyl napsán nikterak podrobně a tak jsem počítala s tím, že to bude skok do neznáma, možná s prohraným závěrem. Náhled na původní recepturu je přímo zde k nahlédnutí.. Je napsaný tak půvabně, jako by ho diktovala šikovná prababička, která vážila všechno na špetky a plné dlaně, vařila s citem sobě vlastním a s talentem mimořádného odhadu. Když byla vejce velká, dala se dvě. Když mrňavá, vrazilo se tam o jedno navíc :-) Borůvek tolik, kolik právě bylo v chalupě k mání.

Ptala jsem se místních pamětnic, ale nikdo podobný recept na borůvkovec neměl. Ovšem některé dámy mě potěšily, neboť se upamatovaly na své dětství a s úctou na borůvkovec zavzpomínaly.

Když se chce, tak to jde i bez podrobného receptu. Borůvkovec už mi voní po kuchyni a mohu vám podat čerstvou zprávu o tom, jak takový borůvkami a mákem posetý koláč chutná. Dokonale! Trvám na tom, že budete mít tmavomodré nebe na jazyku a jen tak ho dolů nedostanete :-) Nehledejte mlýnek na mák, experimentovala jsem úspěšně s mákem nemletým.

Recept na borůvkovec (vynikající borůvkový koláč ze staré jihočeské kuchyně)

Na těsto potřebujeme:
  • 3 žloutky
  • 120 g cukru krupice
  • 300 g hladké mouky
  • 200 g Hery nebo másla (použila jsem Heru)
  • 1 prášek do pečiva

Na vrstvenou náplň potřebujeme:
  • slabá vrstvička strouhaného perníku (může být i jemná strouhanka)
  • citrónová šťáva z půlky citrónu
  • hrst nemletého máku
  • vanilkový cukr (vůni zvelebí špetka skořice)
  • pár lžic smetany na pokropení
  • borůvky (čerstvé, zavařené, mražené) - já použila zavařené ve vlastní šťávě

Na posýpku / drobenku / žmolenku použijte svůj domácí klasický recept
  • stejné množství másla
  • stejné množství cukru
  • stejné množství mouky (polohrubá, hrubá)
(v prstech pěkně rozdrobíme a když se drolí jen stejnoměrné mrňavé drobečky, je to přesně taková drobenka, jakou si ji přejeme mít)

Pracovní postup:
V misce prošleháme 3 žloutky s cukrem krupicí pěkně do pěny. Pomůžeme si klidně elektrickým šlehačem, je přeci 21. století :-) Hladkou mouku smícháme s práškem do pečiva a nakrájíme do moučné směsi plátky tuku. Smícháme s napěněnými žloutky s cukrem a propracujeme prsty v drobivou těstovou směs. Můžeme propracovat na vále a uplácat si těstovou kouli, ale já jsem těsto propracovala tak, aby se tuk s moukou spojil, ale nesnažila jsem se o víc. Těsto stačí nadrobit do zapékací misky a pěkně dlaněmi ho upěchovat ve stejnoměrnou vrstvu po celé ploše zapékací formy. Jde to velmi snadno a pokud použijete zapékačku keramickou (jako já), není potřeba ani vymazávat, protože těsto je mastné dost. Velikost keramické formy jsem zvolila 36 x 29 cm (zjistila jsem, že by těsto vystačilo i na misku o kousek větší).

Nyní je čas na vrstvení náplně, která je základem chuti tohoto zajímavého borůvkového koláče. První vrstvu jsem vyrobila z poprašku nastrouhaného perníku. Jen lehce poprášit a potom pokropit vymačkanou šťávou z půlky citrónu. Tak se mi to osvědčilo nejlépe.
Potom přijde vrstva máku. Nemletým mákem jsem poprášila povrch slabé perníkové vrstvičky (odhadla bych to tak na 6 polévkových lžic), potom stejným počtem lžic se smetanou jsem makovou vrstvu pokropila, posypala vanilkovým cukrem a vůni zvelebila špetkou skořice. Nyní je čas na vrstvu borůvek.
Otevřela jsem láhev zavařených ve vlastní šťávě. Šťávu je potřeba ocedit a borůvky rozprostřít po povrchu koláče. Hotovo! Zbývá jen posýpka / drobenka / žmolenka :-) Žádná vlastenka by na drobence nešetřila. Klidně si ji udělejte do zásoby, protože v lednici pár dnů vydrží a budete mít malý náskok, až se zase příště pustíte do pečení nějakého neodolatelného koláče. Já ji nejčastěji vyrábím z mouky hrubé, jemného krupicového cukru a másla.
(borůvky naložené ve vlastní šťávě se mi osvědčily opravdu dokonale)


Pečeme při 180 °C 40 až 45 minut. Koláč necháme vychladnout, aby se makovo borůvková vrstva krásně usadila a potom krájíme na úhledné kostky a nestačíme se divit, čím to že ty staročeské receptury mají i po letech tak dokonalé kouzlo?

Když bude na vás dorážet zvědavá otázka "Jakpak to asi může chutnat?", zkuste to podle mého receptu. Výsledek stojí za to a zvědavosti bude učiněno zadost :-) Reinkarnace těchto starých receptů nás dokáže povznést do blažené nálady.
Můžete se na "borůvkovec" vydat tou mou vyšlapanou receptovou cestou, ale zrovna tak na něj můžete jít svojí vlastní pěšinou fantazie. V každém případě na něj jděte pěkně od lesa, protože bez borůvek se tahle dobrota neobejde. Hodit se vám budou čerstvé i ty zakonzervované nebo mražená hromádka, co vám zůstala u ledu už od loňska. Neotřelou chuť borůvek a máku si vyzkoušejte na vlastní mlsná ústa. Zjistíte, že ač nemletý mák, zůstal ukryt pěkně inkognito a nikdo by ho tam nehledal. Možná vás napadlo, "nebude vrzat mezi zuby?"
Abych nepochlebovala a nepěla chválu jen na horní vrstvu koláče :-) Ta spodní těstová mi taky udělala radost. Po vychladnutí byla krásně kompaktní, báječně se krájela a ještě lépe chutnala.
Zase jeden koláč přesně podle mého gusta!


Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Borůvkový zpravodaj

14. července 2009 v 3:03 | © Šárka / www.gurmanka.cz |  Gastronomické zajímavosti
Borůvkový zpravodaj z "Borůvkobraní v Borovanech" 2009 + recept na borůvkový žahour se smetanou

Ze zvědavosti vyrážím v sobotu 11. června směrem k Borovanům. Na borůvkové knedlíky nalákat celou rodinu nebyl vůbec žádný problém. Kdo má rád sladké knedlíky, ty borůvkové řadí na nejvyšší příčky své žádostivosti, hurá do Bo(růvk)ovan.

Zahájení akce ve 13.00 h, jsme tam načas a dlouho hledáme parkovací místo. Nakonec se našlo, vystupujeme a začíná pršet (pokolikáté už?). Vytahuji deštník, je ještě vydatně nakropený deštíkem předešlým, a kráčíme směrem k borovanskému zámku (bývalému augustiánskému klášteru), kde se celá borůvkám zasvěcená akce koná.
(slunečníky zase nesloužily svému účelu)


Všichni návštěvníci se mohou těšit na speciální staročeskou hospodu v zámeckém parku, která nabídne i borůvkové pivo. Na menu z oblíbených lesních bobulí si mohou zajít také do místních restaurací. Já zašla! Takové borůvkové knedlíky jsem ještě neměla :-)


Borůvkový zahradník poradí, co svědčí borůvkám na české zahradě
(Iveta a Pavel Chloubovi, borůvková zahrada Borovany, www.fotoflora.cz)
Prodej sazenic zahradních borůvek nalákal nejednoho borůvkomilce. Kdo se u stánku zastavil, pokochal se mimořádně narostlými exempláři fialových bobulek, které připomínaly trsy hroznového vína. K mání bylo celkem 9 odrůd, jako např. Bluecrop, která patří k těm nejdůležitějším kultivarům ve světovém sortimentu borůvek, a je to právě ona, která se pyšní vysokou přizpůsobivostí a štědře plodí. Lituji, že jsem si u tohoto stánku nenakoupila a neobohatila svou borůvkovou zahradu o nějaký ten zajímavý exemplář. I když se vžil jednotný název "kanadské borůvky", není keřík jako keřík.

Pekařství v Panské z Českých Budějovic lákalo na kulaté borůvkové koláče za 35,- Kč, kterými byl obložen pěkně celý stůl a průběžně byly doplňovány. Pekaři byli připraveni a ani dlouhá fronta je nezaskočila. Kdo dostal chuť na koláč, s prázdnou neodešel.
Koláče za 10,- Kč byly k mání tady. Mamka upekla, děti prodávaly :-)
I když k soutěžím nenasytných jedlíků nemáte taky kladný vztah, stejně hlavní tahák borovanských slavností je ukryt právě tam. V neděli se zase lámaly rekordy a polykal jeden knedlík za druhým. Nic naplat, divácký zájem je soustředěn právě tímto směrem, tak alespoň odhadem … kolik si myslíte, že je možno spořádat borůvkových knedlíků na posezení?

S železnou pravidelností na kole přijíždí z Otína u Jindřichova Hradce čtyřiapadesátník Miroslav Helebrand, držitel nepředstavitelných konzumačních rekordů. V Borovanech rok co rok poráží víc jak sedm desítek soupeřů. Během 30 minut spořádá neuvěřitelnou porci kynutých knedlíků důkladně politých borůvkovým žahourem. Jeho rekordy jsou zaneseny v Guinessově knize rekordů v Pelhřimově a je držitelem i rekordu světového.

(v sobotu jsem tam viděla jeden modrý borůvkový stánek, 1 litřík lesních bobulí za 60,- Kč)
V čase 9 minut a 42 vteřin dokázal vypít 100 syrových vajec. Další "špičkový" výkon se mu podařil ve sprintérském tempu. Za 22,25 vteřin vypil 30 syrových vajec. Při jedné exhibici doslova vysál pštrosí vejce vážící 1,32 kg za 23 vteřin. Člověk by řekl, že do smrti nebude mít tento jedlík o vejce zájem :-) Opak je pravdou, jedlíky nic nezastaví a jsou pořád při chuti. "Frajer Luke" dokázal spořádat 50 vařených vajec za hodinu. "Frajer Miroslav Helebrand" si troufá na rovnou "kopu" vařených vajec. Za pouhých 13 minut spořádá celou pečenou kachnu. Sám rekordman říká, že šlo jen o kachní dorostenku s váhou 1,2 kg, takže těch 13 minut není šokujícím údajem. Jak vlastně na takovou soutěž jedlíků trénuje? Prý stačí před závodem žaludek dobře připravit, vyřeší to dva litry horké polévky (nutno sníst na posezení).
(čerpáno z Příležitostního borůvkového zpravodaje - červenec 2009, Borovany)
(je libo formu na bábovku? byly jich tu mraky - malé, velké, střední, mrňavé, do dlaně, s uchem)
(o pěkné bábovkové formy si můžete zahrát i v naší letní soutěži)

Kolika borovanskými borůvkovými knedlíky se mohu pochlubit já? Ani jedním. Rekordy u jídelního stolu ze zásady netrhám, spíše nad nimi kroutím hlavou :-)

Knedlíkové rekordy:
2004 (nultý ročník) - 16 jedlíků snědlo 121 knedlíků (vítěz: Miroslav Helebrand)
2005 - 37 jedlíků snědlo 378 knedlíků(vítězové: M. Helebrand, Kamil Hamerský)
2006 - 53 jedlíků snědlo 500 (-1) knedlíků (vítěz: Miroslav Helebrand)
2007 - 76 jedlíků snědlo 666 knedlíků (vítěz: Miroslav Helebrand)
2008 - 80 jedlíků snědlo 906 knedlíků (vítěz: Miroslav Helebrand, snědl úctyhodných 30 ks)
2009 - pan Miroslav Helebrand byl pozván už jenom jako čestný host :-)

Borůvkové dobroty se podávaly ve všech borovanských restauracích, tak jsem do jedné zašla, posadila se objednala si z připraveného borůvkového menu. 30 minut je dlouhá čekací doba, ale co? Nejsem tu přeci sama, kdo si udělal chuť na borůvkové knedlíky? Nebrblám a čekám. Po hodině se mnou cloumá nervozita. Po hodině a půl mě na knedlíky přešla chuť, zvedám se, a odcházím. Možná tam někde seděl Miroslav Helebrand a všechny knedle hnedle sněd :-)
(s údivem jsem sledovala další hladové a odcházející hosty z tohoto restauračního zařízení)


Hotel Alf borůvkové menu absolutně nezvládal a s fialovým jazykem od borůvek odcházel jen ten, kdo měl notnou dávku štěstí, bez kterého mu talíř s typickým jihočeským sladkým pokrmem z kuchyně na stůl nedolétl. Jídelníček hýřil divokými názvy jídel, jako např. "modré kozénky", "Alfovo koule na modro", "Alfíkův fujtajblík", "létající talíř" / přelož si jako "palačinka", "modré peklo" / pohár se zmrzlinou a borůvkovou omáčkou, jako hřeb jídelníčku se podávala "modrá huba" / kuchyně pod tímto označením prezentuje koláč. Kde jsou ty borůvkové knedlíky? Aha, už vím. To jsou ty Alfovo koule na modro. Vlastně jsem ráda, že jsem do koulí nějakého Alfa nemusela kousnout a byla jsem toho ušetřena. Tímto zdravím neznámého Alfa ... že by to byl sám hotelový kuchař? Nějak jsem neměla chuť to zjišťovat, ale podezření mám.

(aby těch koulí nebylo málo, jsou tu ještě čertovy koule - oblíbené domácí skořicové mýdlo v pytlíku)


Takhle nějak to vypadalo v sobotu v Bor(ůvk)ovanech. Nebyli jste tam náhodou taky? Jestli jste si nepřivezli modrý jazyk od borůvek, tak jste tam našli určitě něco jiného, zajímavého.
Stejně bych chtěla vědět, jestli ty kynuté knedlíky se žahourem byly dobré :-) Já si jen vybrala špatný lokál ... škoda.
Zazvonil zvonec, sobotního borůvkového zpravodajství je konec.

jeden borovanský receptík na samotný závěr, protože o borůvky tady jde v první řadě :-)

Borůvkový žahour smetanový
  • 1/2 kg čerstvých borůvek
  • 70 g cukru
  • 1 lžíce másla
  • 10 g Solamylu (škrobové moučky)
  • 1/4 l husté sladké smetany
Borůvky vhodíme do kastrolku, přidáme máslo, cukr, podlijeme malou naběračkou vody a vaříme cca 15 minut. Ve studené smetaně rozmícháme škrobovou moučku, přidáme k borůvkám, chvilku povaříme a podáváme. Žahourem (borůvkovou omáčkou) přeléváme kynuté sladké knedlíky, palačinky i lívanečky.
Znáte recept na borůvkovec? Příště vám ho představím.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.
<![CDATA[//><!]]>

Velká letní soutěž o ČESKOU BÁBOVKU

8. července 2009 v 2:44 | © Šárka / www.gurmanka.cz |  Co rozhodně stojí za to!

Vyhlašuji velkou letní soutěž o ČESKOU BÁBOVKU. "Co za to?" Originální ceny přímo z hrnčířského kruhu pro 3 vítězné receptury. Kdo si kvůli bábovce ušpiní ruce od mouky, má šanci vyhrát praktické a pěkné ceny.



Neříkejte, že bábovku upéct neumíte! Všichni jsme jako malí stavěli hrady z písku, v hlavě vzdušné zámky a z písku plácali bábovky. Talent k tomu má každý z nás. Chce to jenom udělat si chuť a pustit se do soutěžního klání. Ceny za to stojí a o upečenou bábovku se nemusíte s nikým dělit :-)

Podmínky soutěžního klání:

Start soutěže 8. července 2009 - ukončení 31. srpna 2009 (ať máte čas recepturu zrealizovat a třeba i vymyslet něco naprosto nového, šokujícího, co se bez bábovkové formy neobejde) a svůj výtvor v klidu vyfotografovat. Využijte zručnosti členů rodiny, pro recepturu si sáhněte do starého sešitku s recepty po babičce nebo vymyslete něco nevšedního.

Soutěžní příspěvky posílejte na adresu gurmanka@gurmanka.cz - do předmětu emailu uveďte SOUTĚŽ O ČESKOU BÁBOVKU (fotografie prosím v komprimované podobě), nezapomeňte svůj výtvor podepsat (ať výhry dojdou na správnou adresu) a připojit i recepturu, podle které byla ta vaše bábovka připravena. Těšíme se na Vaše nápady!

Jak má vypadat soutěžní recept?
Pošli recept na bábovku (sladkou, slanou, teplou, studenou, ledovou nebo mraženou) - poskládej ingredience v receptu tak, aby z formy vypadl chutný kousek ve tvaru bábovky, kterému to bude slušet i na fotografii. Recepty tradiční, rodinné, originální i prudce extravagantní budou vítaným zpestřením pro všechny milovníky bábovek. Opisování z babiččiných receptur dovoleno.

Všechny recepty s podpisem autora budou průběžně zveřejňovány na stránkách Gurmánka.cz v rubrice "Z Vaší kuchyně" a uvažuje se i o tištěné verzi "Bábovkového speciálu."


Hodně štěstí a zábavy při pečení přeje Gurmánka.cz (Šárka) Krásné léto, buďte ve formě a když to dobře dopadne, odnesete si i formu ze soutěže.


Jak a proč akce vznikla?

V první řadě z úcty k tradičnímu pečivu ve formě z pálené hlíny. Česká bábovka se nejlépe vyklopí z hezké české formy.

České hrnčířské řemeslo má tradici a jsem ráda, že jsou lidé, kteří své šikovné ruce nenechávají v kapsách. Myslím, že nejsem sama, kdo to ocení! Třeba se potkáme někde na jarmarku :-)
za všechny přátele českého řemesla, Šárka / Gurmánka.cz


O průběhu soutěže budete průběžně informováni, dotazy a příspěvky zasílejte na adresu gurmanka@gurmanka.cz





Hlavní cenou je velká bábovková forma + kniha + kalendář s recepty na rok 2010
Druhá a třetí nejpohlednější bábovka bude též oceněna pěknou keramickou formou.





Děkuji všem za již zaslané recepty, sešlo se jich opravdu mnoho. Zvláštní poděkování těm, kteří neváhali k receptu přidat ještě milé osobní vzkazy :-) Díky a přeji krásné léto.


Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.