Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě je příbor.
Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.
.
Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Velikonoce

15. dubna 2009 v 1:27 | © Šárka / www.gurmanka.cz |  Gastronomické zajímavosti
Znáte velikonoční tradice? Kdo je zná, ten ví, že Velikonoce končí až další nedělí, které se říká Provodná.

Tyto svátky jsou nasyceny pověrami, některým se nechce ani věřit, ale i tak to jsou do dnešních dnů svátky, ve kterých se držíme starých pohanských rituálů a pořád nás to baví. Co z toho dodržujete vy? V tomto článku najdete pár odpovědí na zvídavé otázky: Jak se plete pomlázka? Jak se peče velikonoční nádivka? Jaké jsou velikonoční zvyky těchto svátků? Tak tedy popořádku ...

Velikonocům předcházel šestinedělní půst, který začal hned po Masopustu. Na masopustní zábavě ponocný odtroubil půlnoc a všemu veselí byl konec. Všechny následující neděle nesly jména:

1. Pučálka
V názvu je skryt čas pučení a rašení. Pojídalo se jídlo s názvem "pučálka" - jídlo z naklíčeného hrachu. Této neděli se někde říkalo i Černá, podle barvy šatů a šátků, které se nosily na znamení postního smutku.

2. Pražná neděle
Jméno pochází od tradičního pokrmu, který se právě o této neděli konzumoval a říkalo se mu pražmo. Jeho základem byla napučená a opražená zrna obilí.



3. Kýchavná neděle

Byla ve znamení prosby za odvrácení všech nemocí. Říkalo se jí i Sazometná, protože se právě o této neděli dělal předvelikonoční úklid a vymetala se kamna.

4. Družebná neděle
Byl to den, kdy chodili družbové zvát na svatbu. Pekly se koláče zvané družbance a lidé se poprvé trochu veselili a scházeli se na kus řeči.

5. Smrtná neděle
Čtrnáct dnů před Velikonocemi se slaví jeden z nejstarších rituálů, vynášení smrti. Pálení nebo házení Smrtky (Moreny) do řeky symbolizuje lidské oběti. Po kruté a dlouhé zimě vždy někdo ze starších zemřel, bylo potřeba symbolicky skoncovat se zimou. Smrtka se vyráběla z "mrtvých" materiálů, tj. vymlácené slámy, prázdných šnečích ulit, vaječných skořápek a starých šatů v bílé barvě, protože bílá je barvou smrti. Se Smrtkou se obešla celá vesnice, čímž se vyhnala z každého stavení. Po vhození do vody se před ní utíkalo - kdo byl poslední, měl příští rok zemřít...

Opakem vynášení smrti bylo Líto (Májíček). Byl to zelený stromek, jako symbol života. Větvičky byly ověšeny barevnými vejci (hlavně těmi červenými), pestrými stužkami, papírovými holubičkami a panenkami, které představovaly plodnost. Líto nosily se zpěvem mladé dívky, panny. Nosívaly i pomlázky, aby vyšlehaly chlapce. Od nich dostávaly syrová a nebarvená vejce.

6. Květná neděle
Připomíná slavný vjezd Krista do Jeruzaléma a mystérium posledních dnů jeho pozemského života s vrcholem závěrečných dnů (Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a Bílé soboty), která končí slavností vzkříšení a následnými hody). Pohanský rituál v tento den představují zelené ratolesti (nejčastěji kočičky), s nimiž se chodilo do kostela pro posvěcení. Svázané posvěcené ratolesti postavil hospodář doprostřed světnice, na Velký pátek se pruty rozvázaly a čarovalo se s nimi. Malé větvičky se zastrkaly za svaté obrázky, velké za trám, aby do domu neuhodil hrom a největší proutek se zapíchl do pole, aby vyrostla hojná a vysoká úroda.

PAŠIJOVÝ TÝDEN

Na Škaredou středu podle Písma udal Jidáš za třicet stříbrných Krista. Lidé se na sebe neměli škaredit, mít dobrou náladu. Kdo se celý den usmíval, ten si pojistil domácí pohodu na celý příští rok.

Na Zelený čtvrtek se připomíná Poslední večeře Páně při níž se Ježíš loučil s apoštoly a označil Jidáše za zrádce. Na důkaz smutku se utichly všechny kostelní zvony a odlétly do Říma. Až do Bílé soboty chlapci chodili s klapačkami (řehtačkami). Hluk podle magie odpuzuje zlé síly, proto je potřeba rámusit a obcházet vesnice. U kapličky se lidé modlili otčenáš a do kříže strkali papírky s přáníčky. V tento den se pekly jidáše. Smažené pečivo (hojně ocukrované a pokapané medem), které mělo podobu krouceného provazu, na kterém se jidáš oběsil. Kdo pojedl jidáše, byl celý rok chráněn před hadím uštknutím, včelím bodnutím a lidskou zradou.
Hospodyně si pořizovaly na jarmarku nový hrnek, se kterým zašly do kostela pro svěcenou vodu a po západu slunce vykropily celý dům. Ta měla zahnat všechny zloduchy a nepřejícné duše hodně daleko od domu a z domu odešli všichni nezvaní hosté, hmyz a myši.

Velký pátek byl dnem Kristova ukřižování. V našich zemích se držel velký a přísný půst a podle bible se děly mimořádné věci. Rozpoutaly se živly, otvírala se země a hroby. Země vydávala všechny své POKLADY.

Bílá Sobota byla posledním postním dnem. Jeden z hlavních obřadů byl křest. V souladu s tradicí se v kostele nově zažehl oheň a zapálila se svíce symbolizující vzkříšení Krista. Slavit se začalo večer, když na nebe vyšla první hvězda. Smutek vystřídal pocit radosti, znovu se z kostelů rozezněly zvony, sloužila se mše a chodila velká procesí se zpěvy. Než se lidé začali radovat, uklidili důkladně své domy, napekli požehnané mazance, vykoupali se a slavnostně hodobožově se oblékli. Tradice velela mít na sobě něco nového.

Hod Boží velikonoční byl ze všech dnů nejméně významný. Byl obětován jen slavení a pojídání velikonočních dobrot. Dopoledne šli lidé na bohoslužbu, v poledne si poprvé dali masitý oběd a hlavičku s kopřivami (VELIKONOČNÍ NÁDIVKU). Lidé se navštěvovali a děvčata malovala vajíčka. Tímto dnem končí liturgické Velikonoce.
Velikonoční pondělí je dnem lidového veselí. Z čerstvých vrbových proutků kluci pletli pomlázky a chodili na koledu. Pomlázka symbolizuje pomlazení. Zelený proutek je plný síly, která se šlehnutím přenáší na osoby. Děvčata za takové pomlazení platila kraslicemi (malovanými vejci). Kraslice symbolizuje slovní význam krásný, tzn. ve staročeštině červený.

Velikonoční zvyky pokračovaly až do další neděle, které se říkalo neděle Provodná (Hody, hody do Provody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám za to snese jiný."
Velikonoce končí až další nedělí, ale co jste letos nestihli, to už nestihnete. Velikonoční svátky mají svůj přesně daný řád. Na příští Velikonoce se můžete podle lidových tradic lépe nachystat a naučit se plést pomlázku z vrbových proutků. Nejlépe zmlazuje POMLÁZKA z vrby bílé (Salix alba). Určitě se s ní někde potkáte.
Máte doma po Velikonocích dost vařených a nabarvených vajec? Tak to si ze slepičích vajec udělejte PŠTROSÍ VEJCE. Bude vám to chutnat ;-) Jestli na pokrm s masem chuť nemáte, upečte si třeba rychlý Jarní koláč s vejci.


Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jednorožec Jednorožec | 15. dubna 2009 v 2:19 | Reagovat

Moc hezký článek. Přicházíme o hodně, když si pouze na Tesknou neděli jedeme do Tesca koupit čokoládového zajíčka ve staniolu...
-----------------
PS: Nebyl bych to já, kdybych nezmerčil: *Z čerstvých vrbových proutků kluci pletly*

2 Šárka Šárka | E-mail | Web | 15. dubna 2009 v 8:59 | Reagovat

1 - Jednorožec

Tradiční pojetí Velikonoc má opravdu své nezaměnitelné kouzlo, proto jsem letos zkusila vydržet i půst (od Masopustu až do Velikonoc)a dát si od masa trochu pohov. Připomenutí si tradičních českých postních pokrmů, což bylo opravdu zajímavé obohacení jídelníčku. Na Velký pátek jsem si dala pstruha a po mase se mi ani nezastesklo. Pomlázka z čerstvých vrbových proutků je prý nejúčinnější, tak jsme na hrázích rybníka nějaké proutí nařezali, aby byl výprask stylový.

Dík! Zas tak "tvrdý" ten výprask nebyl :-)

Opatřit si Velikonoce v Tesku, z toho je opravdu jednomu trochu teskno...

3 Irena Irena | 15. dubna 2009 v 11:53 | Reagovat

Tak jsem Si Šárko udělala kafé,a šla jsi otevřit Tvoje stránky s naději, že tam bude něco pěkného a nového, a nezklamalo mě to jako vždy. :-) Ojha, ale jsem se taky zastyděla!Půst jsme moc nedodržovali v naší rodině,i když zvyky jo.Je to fajn, že jsi napsala tak krásny článek a uděla osvětu.Příští rok se určite polepším:-)Přeji hodně síly a hlavně času, jak koukam jsi zas ponocovala.Tvoje stránky mi dají vždy hodně inspirace, a taky podle nich a knížky opravdu vařím.a mým chlapům to opravdu chutná. Irena

4 Irena Irena | 15. dubna 2009 v 11:59 | Reagovat

P.S. Jsem původem ze Slovenska z toho ten překlep Tvoje místo Tvé :-)A Tvá kuchyň konkuruje mé :-)Irena

5 Šárka Šárka | E-mail | Web | 15. dubna 2009 v 14:53 | Reagovat

3 - Irena

Trochu jsem ponocovala a s malou prodlevou zpracovala velikonoční téma alespoň ve stručnosti tak, abych zdůraznila podstatu tohoto významného svátečního období. Staré rituály se mi moc líbí a pokud je to možné, ráda je dodržuji a vnáším staré recepty do své nové a moderně vybavené kuchyně :-) Velikonočních receptur jsem moc zpracovat nestihla, ale budu pokračovat s těmi jarními, protože příroda inspiruje.

P.S.
Má a Tvá kuchyně si nekonkuruje! Jsou to spřízněné místnosti :-)

6 Pivli Pivli | E-mail | Web | 15. dubna 2009 v 23:51 | Reagovat

Páni!
Moc hezké povídání o tradicích. A jako vždycky krásné fotky. Nad těmi vajíčky v trávě se srdce směje.
Přiznám se, že nemít jednotlivé dny popsané v lunárním kalendáři, polovinu si nepamatuji. Díky za poučení a připomenutí.
1. I mistr 1R se někdy utne. Chichi. ;-)))
Pučálku i pražmo mám ráda, nějakou tu tradici dodržujeme, ale většinu ne. :-)

7 Šárka Šárka | E-mail | Web | 18. dubna 2009 v 8:16 | Reagovat

Velikonoce znamenají zvýšené domácí zásoby čokoládových vajíček a zajíčků, k tomu nějaký ten mazanec nebo sladký beránek. Málokdo ví, co je pučálka a pražmo :o)Taky slepě nectím všechny tradice, ale baví mě staré původní rituály. Po letech jsem si zase otevřela Erbenovu Kytici, tam se dají najít zajímavé souvislosti :o)

8 Išiko Išiko | 18. dubna 2009 v 20:27 | Reagovat

Děkuju, přestože Velikonoce jako svátek moc nemusím, ráda jsem si připomněla i jiné zvyky, než které dodržuje naše rodina; na Zelený čtvrtek musí být něco zeleného na oběd - u nás to zachraňuje špenát, kopřivy bych asi nezvládla; na Velký pátek se nesmí hýbat s půdou (nevím proč) a nesmí se prát prádlo (pere se v Kristově krvi) a musí být ryba na oběd. A v sobotu pečeme beránky. No, myslím, že s pučálkou bych doma moc neuspěla :-)))

9 Šárka Šárka | E-mail | Web | 19. dubna 2009 v 0:38 | Reagovat

8 - Išiko

Staré zvyky jsou v mnohém podivné a tak se jim dnes přirozeně raději vyhýbáme :-) Na Velký pátek se nesmělo hýbat s půdou, protože by se stalo něco zlého. Podle pověry se otvírá země a hroby :-) Mít v pátek na stole rybu v podstatě dodržujeme po celý rok. Myslím, že je to takový dobrý zvyk, protože ryby jsou fakt chutné. Takhle mám jistotu, že alespoň jednou za týden na ni dojde řada. Pučálku musím vyzkoušet :o) Jsem zvědavá, jak se na to budou tvářit u nás doma :-))

10 beach bridesmaid dresses beach bridesmaid dresses | E-mail | Web | 31. října 2012 v 12:30 | Reagovat

I just book marked your blog on Digg and StumbleUpon.I enjoy reading your commentaries.
http://www.threedress.com/

11 eggplant bridesmaid dresses eggplant bridesmaid dresses | E-mail | Web | 24. listopadu 2012 v 8:41 | Reagovat

Awesome Blog. I add this Post to my bookmarks.

12 dresses wedding square dresses wedding square | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 4:46 | Reagovat

A. Because he wasn't very hungry.
http://www.caredresses.org/

13 spagetti straps wedding dresses 2013 spagetti straps wedding dresses 2013 | E-mail | Web | 2. května 2013 v 8:52 | Reagovat

A. He didn't want to wake the sleeping pills!
http://www.caredresses.org/mother-of-the-bride-dresses.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama