Velikonoce

15. dubna 2009 v 1:27 | © Šárka / www.gurmanka.cz | Gastronomické zajímavosti

Znáte velikonoční tradice? Kdo je zná, ten ví, že Velikonoce končí až další nedělí, které se říká Provodná.

Tyto svátky jsou nasyceny pověrami, některým se nechce ani věřit, ale i tak to jsou do dnešních dnů svátky, ve kterých se držíme starých pohanských rituálů a pořád nás to baví. Co z toho dodržujete vy? V tomto článku najdete pár odpovědí na zvídavé otázky: Jak se plete pomlázka? Jak se peče velikonoční nádivka? Jaké jsou velikonoční zvyky těchto svátků? Tak tedy popořádku ...

Velikonocům předcházel šestinedělní půst, který začal hned po Masopustu. Na masopustní zábavě ponocný odtroubil půlnoc a všemu veselí byl konec. Všechny následující neděle nesly jména:

1. Pučálka

V názvu je skryt čas pučení a rašení. Pojídalo se jídlo s názvem "pučálka" - jídlo z naklíčeného hrachu. Této neděli se někde říkalo i Černá, podle barvy šatů a šátků, které se nosily na znamení postního smutku.

2. Pražná neděle

Jméno pochází od tradičního pokrmu, který se právě o této neděli konzumoval a říkalo se mu pražmo. Jeho základem byla napučená a opražená zrna obilí.

3. Kýchavná neděle

Byla ve znamení prosby za odvrácení všech nemocí. Říkalo se jí i Sazometná, protože se právě o této neděli dělal předvelikonoční úklid a vymetala se kamna.

4. Družebná neděle

Byl to den, kdy chodili družbové zvát na svatbu. Pekly se koláče zvané družbance a lidé se poprvé trochu veselili a scházeli se na kus řeči.

5. Smrtná neděle

Čtrnáct dnů před Velikonocemi se slaví jeden z nejstarších rituálů, vynášení smrti. Pálení nebo házení Smrtky (Moreny) do řeky symbolizuje lidské oběti. Po kruté a dlouhé zimě vždy někdo ze starších zemřel, bylo potřeba symbolicky skoncovat se zimou. Smrtka se vyráběla z "mrtvých" materiálů, tj. vymlácené slámy, prázdných šnečích ulit, vaječných skořápek a starých šatů v bílé barvě, protože bílá je barvou smrti. Se Smrtkou se obešla celá vesnice, čímž se vyhnala z každého stavení. Po vhození do vody se před ní utíkalo - kdo byl poslední, měl příští rok zemřít...

Opakem vynášení smrti bylo Líto (Májíček). Byl to zelený stromek, jako symbol života. Větvičky byly ověšeny barevnými vejci (hlavně těmi červenými), pestrými stužkami, papírovými holubičkami a panenkami, které představovaly plodnost. Líto nosily se zpěvem mladé dívky, panny. Nosívaly i pomlázky, aby vyšlehaly chlapce. Od nich dostávaly syrová a nebarvená vejce.

6. Květná neděle

Připomíná slavný vjezd Krista do Jeruzaléma a mystérium posledních dnů jeho pozemského života s vrcholem závěrečných dnů (Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a Bílé soboty), která končí slavností vzkříšení a následnými hody). Pohanský rituál v tento den představují zelené ratolesti (nejčastěji kočičky), s nimiž se chodilo do kostela pro posvěcení. Svázané posvěcené ratolesti postavil hospodář doprostřed světnice, na Velký pátek se pruty rozvázaly a čarovalo se s nimi. Malé větvičky se zastrkaly za svaté obrázky, velké za trám, aby do domu neuhodil hrom a největší proutek se zapíchl do pole, aby vyrostla hojná a vysoká úroda.

PAŠIJOVÝ TÝDEN

Na Škaredou středu podle Písma udal Jidáš za třicet stříbrných Krista. Lidé se na sebe neměli škaredit, mít dobrou náladu. Kdo se celý den usmíval, ten si pojistil domácí pohodu na celý příští rok.

Na Zelený čtvrtek se připomíná Poslední večeře Páně při níž se Ježíš loučil s apoštoly a označil Jidáše za zrádce. Na důkaz smutku se utichly všechny kostelní zvony a odlétly do Říma. Až do Bílé soboty chlapci chodili s klapačkami (řehtačkami). Hluk podle magie odpuzuje zlé síly, proto je potřeba rámusit a obcházet vesnice. U kapličky se lidé modlili otčenáš a do kříže strkali papírky s přáníčky. V tento den se pekly jidáše. Smažené pečivo (hojně ocukrované a pokapané medem), které mělo podobu krouceného provazu, na kterém se jidáš oběsil. Kdo pojedl jidáše, byl celý rok chráněn před hadím uštknutím, včelím bodnutím a lidskou zradou.

Hospodyně si pořizovaly na jarmarku nový hrnek, se kterým zašly do kostela pro svěcenou vodu a po západu slunce vykropily celý dům. Ta měla zahnat všechny zloduchy a nepřejícné duše hodně daleko od domu a z domu odešli všichni nezvaní hosté, hmyz a myši.

Velký pátek byl dnem Kristova ukřižování. V našich zemích se držel velký a přísný půst a podle bible se děly mimořádné věci. Rozpoutaly se živly, otvírala se země a hroby. Země vydávala všechny své POKLADY.

Bílá Sobota byla posledním postním dnem. Jeden z hlavních obřadů byl křest. V souladu s tradicí se v kostele nově zažehl oheň a zapálila se svíce symbolizující vzkříšení Krista. Slavit se začalo večer, když na nebe vyšla první hvězda. Smutek vystřídal pocit radosti, znovu se z kostelů rozezněly zvony, sloužila se mše a chodila velká procesí se zpěvy. Než se lidé začali radovat, uklidili důkladně své domy, napekli požehnané mazance, vykoupali se a slavnostně hodobožově se oblékli. Tradice velela mít na sobě něco nového.

Hod Boží velikonoční byl ze všech dnů nejméně významný. Byl obětován jen slavení a pojídání velikonočních dobrot. Dopoledne šli lidé na bohoslužbu, v poledne si poprvé dali masitý oběd a hlavičku s kopřivami (VELIKONOČNÍ NÁDIVKU). Lidé se navštěvovali a děvčata malovala vajíčka. Tímto dnem končí liturgické Velikonoce.

Velikonoční pondělí je dnem lidového veselí. Z čerstvých vrbových proutků kluci pletli pomlázky a chodili na koledu. Pomlázka symbolizuje pomlazení. Zelený proutek je plný síly, která se šlehnutím přenáší na osoby. Děvčata za takové pomlazení platila kraslicemi (malovanými vejci). Kraslice symbolizuje slovní význam krásný, tzn. ve staročeštině červený.

Velikonoční zvyky pokračovaly až do další neděle, které se říkalo neděle Provodná (Hody, hody do Provody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám za to snese jiný."

Velikonoce končí až další nedělí, ale co jste letos nestihli, to už nestihnete. Velikonoční svátky mají svůj přesně daný řád. Na příští Velikonoce se můžete podle lidových tradic lépe nachystat a naučit se plést pomlázku z vrbových proutků. Nejlépe zmlazuje POMLÁZKA z vrby bílé (Salix alba). Určitě se s ní někde potkáte.

Máte doma po Velikonocích dost vařených a nabarvených vajec? Tak to si ze slepičích vajec udělejte PŠTROSÍ VEJCE. Bude vám to chutnat ;-) Jestli na pokrm s masem chuť nemáte, upečte si třeba rychlý Jarní koláč s vejci.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.