Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě je příbor.
Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.
.
Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Duben 2009

Jarní toust s houbovými škvarky

28. dubna 2009 v 14:44 | © Šárka / www.gurmanka.cz |  Houby
Jestli jste měli pocit, že škvarky mají být pro svou kalorickou hodnotu zapovězeny, houbové škvarky bourají staré mýty. Jsou lahodné, křupavé a mohou se stát jarním elixírem zdraví. Když si připravíte jarní toust s pěknou porcí takových škvarků, uděláte svému tělu velmi dobrou službu a navíc si pochutnáte.

Jarní toast s houbovými škvarky
potřebujeme:
  • toastový chléb podle počtu strávníků
  • čerstvé tvrdé houby (nejlépe hlíva nebo žampióny)
  • olivový olej na opékání
  • 1 kelímek přírodního sýru cottage (hrudkovité konzistence)
  • čerstvá řeřicha
  • trochu strouhaného křenu
  • salát rukola
  • sůl a pepř
  • citrónová šťáva na dochucení
Houby očistíme a nakrájíme na malé kousky, které orestujeme na pánvi s olivovým olejem pěkně dokřupava. Osolíme, opepříme a zakápneme citrónovou šťávou. Houbové škvarečky můžeme připravit i v troubě za pomoci zapékací misky.
Sýr cottage ochutíme čerstvě strouhaným křenem (popřípadě lžičkou krenexu) a řeřichou. Toastový chléb nasucho opečeme a navršíme na něj sýrový krém.


Bohatě obložíme křupavými houbovými škvarky, ozdobíme salátovými lístky rukoly, která se svou pikantní chutí hodí k řeřiše i křenu. Stačí pokapat citrónem a olivovým olejem a pustit se do konzumace.
Kdo má rád zálivky, nechť si dopřeje nějakou zdravou a méně kalorickou, třeba jogurtovou. Jarní toast by měl splnit naše očekávání, tzn. nasytit tělo vitamíny a nezásobit nás zbytečnými kaloriemi. K hlívě ústřičné se mimořádně hodí i ústřicová omáčka. Zajímavý recept na úpravu této chutné a zdravé houby najdete v mém archivu. Nazvala jsem ho Elixírem mládí, protože právě hlíva je za takovýto elixír odborníky označována. Víc se dozvíte přímo z receptu na zmiňovaný ELIXÍR MLÁDÍ.
Z jara si ukousněte ten největší kus pro sebe a dejte zelenině volný průchod do kuchyně. Doma vypěstované bylinky každého očarují a za tu námahu nám to určitě stojí. Řeřicha se zazelená během pár dnů. Venku u potoka si můžete v těchto dnech natrhat medvědí česnek.


Jestli jste někdy hledali elixír mládí, tak mějte na paměti, že "Mládí není období života, ale duševní stav", to věděl už Johann Wolfgang Goethe. Každé dobré jídlo konzumované s někým milým vás přivede do stavu duševní blaženosti. A právě v tomto stavu se mládne. Všichni ten svůj elixír máme na dosah. Prožijte krásné jarní dny a nechte se inspirovat jarem! Na jarní toust někoho pozvěte, třeba se dočkáte i pochvaly :-) Hlíva ústřičná je označována za zimní houbu, ale protože má silné účinky afrodiziakální, těší se oblibě po celý rok. Určitě je spatříte na pultech v opravdu dobré kondici po celý rok.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.


Nejlepší vajíčková pomazánka

20. dubna 2009 v 9:39 | © Šárka / www.gurmanka.cz |  Recepty všelijaké
Nejlepší vajíčkovou pomazánku si pamatuji z dětství. Jestli něco ze školní jídelny stálo za to, rozhodně to byla tahle pomazánka. Silná žluťoučká vrstva na měkkém chlebu, ošizená o všechny zbytečnosti, které jí na chuti stejně nic nepřidají. Dámy kuchařky z naší školní jídelny moc noblesy jídlům nedaly, ale svačiny jim šly pěkně od ruky. Vajíčková, rybičková a škvarková pomazánka, to bylo jejich silné trio. Na koš namazaných chlebů jsme se vrhaly/vrhali (bez rozdílu pohlaví) doslova střemhlav. Školní svačiny učarovaly všem, nebyl to žádný přírodní úkaz, když jste na chodbě potkali v ten den ředitele s plnou pusou a kusem chleba v ruce :-)


Školní svačiny přispívaly k všeobecné pohodě. Pamatuje si je někdo z vás? :-) Nastrouhaná vařená vejce důkladně utřená s máslem (v dobách mého mládí bylo máslo poctivá a důstojná potravina), špetka soli, lehounký závan pepře (ten tenkrát za moc nestál, protože o čerstvě mletém pepři se nám ani nesnilo a zvykli jsme si vzít za vděk vyčpělým pepřem z pytlíku). Velmi důležité bylo malé množství plnotučné hořčice (ta byla výtečná a její chuť mám v oblibě i dnes). Lžička hořčice doladila chuť pomazánky k naprosté dokonalosti. Pomazánku stačilo pěkně vyšlehat s "opravdovým máslem" (nevěřte nikomu, kdo vám bude říkat, že existuje něco jako vlastní sestra másla. Neexistuje! Máslo nemá žádné sourozence).

Samozřejmostí je dobrý měkký chleba, ale ten se v zemi zdejší peče opravdu vynikající. Recept na ni snad ani nestojí za zmínku, protože nemůže být nic jednoduššího. Taky kdo by neznal vajíčkovou pomazánku? Nejspíš ji děláte stejně.

VAJÍČKOVÁ POMAZÁNKA MÉHO MLÁDÍ
je jednoznačně nejlepším zážitkem ze školní kuchyně, který s chutí opakuji
  1. uvařte vejce a ochlaďte je studenou vodou
  2. vejce oloupejte a nastrouhejte na struhadle s jemnými slzičkami
  3. kus másla nechte změknout při pokojové teplotě
  4. máslo utřete se solí, špetkou pepře a lžičkou obyčejné plnotučné hořčice
  5. přidejte nastrouhaná vejce a šlehejte tak dlouho, dokud nevznikne hladká pomazánka
  6. nechte ji krátce odležet v chladničce a mažte na krajíce chleba
  7. posypte čerstvou pažitkou nebo jarní cibulovou natí
  8. vždyť jsem říkala, že to nestojí ani za řeč ;-)
Pomazánka voní, vypadá báječně, chutná ještě lépe a na první kousnutí jsem se opravdu přenesla rovnou do školních lavic. Do mé sbírky neodolatelných receptur jednoznačně patří. Musím podotknout, že žádný mletý pepř u nás doma není, tak i vy sáhněte po pepřovém mlýnku a pěkně si tu vůni čerstvě namletého pepře užijte. Jestli používáte ten mletý z pytlíku, opravdu se o hodně šidíte.

Napadá vás něco, co v té vaší školní jídelně uměly kuchtičky tak výtečně, že na to vzpomínáte ještě po letech? :-)



MALÁ SOUTĚŽ PRO KUCHAŘE S FANTAZIÍ

Při této příležitosti vyhlašuji malou soutěž. Kdybych vám dala otázku, kolik znáte receptů, které se dají připravit jen ze dvou ingrediencí?

Upozorňuji, že chléb s máslem, čaj s rumem a brambory se solí rovnou diskvalifikuji na startovní čáře :-)

Měl by to být recept, který nese alespoň lehké stopy kuchařské zručnosti. Mám dva tipy, ale počkám na vaše nápady, protože určitě znáte nějaké kuchařské fígle a zázraky, na které stačí jen dvě věci. Jsem zvědavá, kolik se toho dá vymyslet! Jak vás znám, tak budu zírat :-)

Můj tip na jídlo ze dvou ingrediencí je:

Kuře + sůl = pečené kuře na soli / nic nového pod sluncem, ale tento způsob pečení mám ráda

Plísňový sýr + jablko = výtečná pomazánka / strouhaným jablkem se zjemní slaný sýr, pomazánka namazaná na kousek bagetky je dokonalá.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.




Jarní koláč s vejci

15. dubna 2009 v 11:35 | © Šárka / www.gurmanka.cz |  Slané pečení

Recept na expresní a jarem navoněný koláč. Ocení ho každý, kdo má rád vejce. Třeba zlikvidujte všechna vařená vajíčka, která ve vaší domácnosti zůstala jako památka na uplynulé Velikonoce. Rozhodně je tu dobrý důvod, proč si upéct slaný koláč. Kuchařská fantazie se na jaře spřádá sama, tak jsem během chvilky přišla na tento jednoduchý recept, který vám nabízím k otestování.
JARNÍ KOLÁČ S VEJCI
  • listové těsto rozválené na pečícím papíru (pokud máte čas a chuť nachystat si domácí křehké těsto, nenechte si tu chuť sebrat a dejte se do toho)
  • čerstvé špenátové listy (nahraďte mladou pampeliškou)
  • 200 g sýra s bílou plísní na povrchu (Camembert, Brie, Hermelín)
  • 5 vařených vajec
  • čerstvé výhonky, např. česneku (pokud nejsou klíčky, sáhněte po jarní naťové cibuli)
  • sůl, bylinková sůl
  • pepř
  • 250 g créme fraiche (nahraďte hustou kysanou smetanou)
  • 2 čerstvá vejce

Listovým těstem rozváleným na pečícím papíru vyložíme koláčovou formu a těsto na několika místech propícháme vidličkou, aby se nám při pečení nezvedalo. Na dno vyskládáme čerstvé špenátové listy (ty mám po celý rok ve skleníku, ale klidně je nahraďte mladými pampeliškovými lístky). Na zelenou peřinu nasteleme plátky sýru (použila jsem famózní Brie), vařených vajec nakrájených na tenké plátky, osolíme, opepříme. Povrch vajec si naparádíme čerstvými výhonky česneku. Dají se snadno vypěstovat doma i sehnat v obchodě. Pokud je po ruce nemáte, vystačíte si s mladou jarní naťovou cibulí. Ta chuť koláče výtečně obohatí a jarně osvěží. Nyní už zbývá jen zalít krémovou čepicí z créme fraiche (nahraďte hustou kysanou smetanou), který rozšleháme se dvěma kusy čerstvých vajec, přisolíme nejlépe bylinkovou solí.
Podle chuti můžeme opepřit a vylijeme na povrch koláče, stěrkou rozhrneme po celém povrchu a upečeme v předehřáté troubě na 180 °C. Pečeme 35 minut. Když vydržíme, aby koláč prochladl, bude se nám krásně krájet a stoprocentně si pochutnáte.
Podle fantazie si tento koláč klidně vylepšete i jinak. Všechno čerstvé, zelené, jarem navoněné lupení se hodí.
Jaro nejlépe voní na talíři :-)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.


Velikonoce

15. dubna 2009 v 1:27 | © Šárka / www.gurmanka.cz |  Gastronomické zajímavosti
Znáte velikonoční tradice? Kdo je zná, ten ví, že Velikonoce končí až další nedělí, které se říká Provodná.

Tyto svátky jsou nasyceny pověrami, některým se nechce ani věřit, ale i tak to jsou do dnešních dnů svátky, ve kterých se držíme starých pohanských rituálů a pořád nás to baví. Co z toho dodržujete vy? V tomto článku najdete pár odpovědí na zvídavé otázky: Jak se plete pomlázka? Jak se peče velikonoční nádivka? Jaké jsou velikonoční zvyky těchto svátků? Tak tedy popořádku ...

Velikonocům předcházel šestinedělní půst, který začal hned po Masopustu. Na masopustní zábavě ponocný odtroubil půlnoc a všemu veselí byl konec. Všechny následující neděle nesly jména:

1. Pučálka
V názvu je skryt čas pučení a rašení. Pojídalo se jídlo s názvem "pučálka" - jídlo z naklíčeného hrachu. Této neděli se někde říkalo i Černá, podle barvy šatů a šátků, které se nosily na znamení postního smutku.

2. Pražná neděle
Jméno pochází od tradičního pokrmu, který se právě o této neděli konzumoval a říkalo se mu pražmo. Jeho základem byla napučená a opražená zrna obilí.



3. Kýchavná neděle

Byla ve znamení prosby za odvrácení všech nemocí. Říkalo se jí i Sazometná, protože se právě o této neděli dělal předvelikonoční úklid a vymetala se kamna.

4. Družebná neděle
Byl to den, kdy chodili družbové zvát na svatbu. Pekly se koláče zvané družbance a lidé se poprvé trochu veselili a scházeli se na kus řeči.

5. Smrtná neděle
Čtrnáct dnů před Velikonocemi se slaví jeden z nejstarších rituálů, vynášení smrti. Pálení nebo házení Smrtky (Moreny) do řeky symbolizuje lidské oběti. Po kruté a dlouhé zimě vždy někdo ze starších zemřel, bylo potřeba symbolicky skoncovat se zimou. Smrtka se vyráběla z "mrtvých" materiálů, tj. vymlácené slámy, prázdných šnečích ulit, vaječných skořápek a starých šatů v bílé barvě, protože bílá je barvou smrti. Se Smrtkou se obešla celá vesnice, čímž se vyhnala z každého stavení. Po vhození do vody se před ní utíkalo - kdo byl poslední, měl příští rok zemřít...

Opakem vynášení smrti bylo Líto (Májíček). Byl to zelený stromek, jako symbol života. Větvičky byly ověšeny barevnými vejci (hlavně těmi červenými), pestrými stužkami, papírovými holubičkami a panenkami, které představovaly plodnost. Líto nosily se zpěvem mladé dívky, panny. Nosívaly i pomlázky, aby vyšlehaly chlapce. Od nich dostávaly syrová a nebarvená vejce.

6. Květná neděle
Připomíná slavný vjezd Krista do Jeruzaléma a mystérium posledních dnů jeho pozemského života s vrcholem závěrečných dnů (Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a Bílé soboty), která končí slavností vzkříšení a následnými hody). Pohanský rituál v tento den představují zelené ratolesti (nejčastěji kočičky), s nimiž se chodilo do kostela pro posvěcení. Svázané posvěcené ratolesti postavil hospodář doprostřed světnice, na Velký pátek se pruty rozvázaly a čarovalo se s nimi. Malé větvičky se zastrkaly za svaté obrázky, velké za trám, aby do domu neuhodil hrom a největší proutek se zapíchl do pole, aby vyrostla hojná a vysoká úroda.

PAŠIJOVÝ TÝDEN

Na Škaredou středu podle Písma udal Jidáš za třicet stříbrných Krista. Lidé se na sebe neměli škaredit, mít dobrou náladu. Kdo se celý den usmíval, ten si pojistil domácí pohodu na celý příští rok.

Na Zelený čtvrtek se připomíná Poslední večeře Páně při níž se Ježíš loučil s apoštoly a označil Jidáše za zrádce. Na důkaz smutku se utichly všechny kostelní zvony a odlétly do Říma. Až do Bílé soboty chlapci chodili s klapačkami (řehtačkami). Hluk podle magie odpuzuje zlé síly, proto je potřeba rámusit a obcházet vesnice. U kapličky se lidé modlili otčenáš a do kříže strkali papírky s přáníčky. V tento den se pekly jidáše. Smažené pečivo (hojně ocukrované a pokapané medem), které mělo podobu krouceného provazu, na kterém se jidáš oběsil. Kdo pojedl jidáše, byl celý rok chráněn před hadím uštknutím, včelím bodnutím a lidskou zradou.
Hospodyně si pořizovaly na jarmarku nový hrnek, se kterým zašly do kostela pro svěcenou vodu a po západu slunce vykropily celý dům. Ta měla zahnat všechny zloduchy a nepřejícné duše hodně daleko od domu a z domu odešli všichni nezvaní hosté, hmyz a myši.

Velký pátek byl dnem Kristova ukřižování. V našich zemích se držel velký a přísný půst a podle bible se děly mimořádné věci. Rozpoutaly se živly, otvírala se země a hroby. Země vydávala všechny své POKLADY.

Bílá Sobota byla posledním postním dnem. Jeden z hlavních obřadů byl křest. V souladu s tradicí se v kostele nově zažehl oheň a zapálila se svíce symbolizující vzkříšení Krista. Slavit se začalo večer, když na nebe vyšla první hvězda. Smutek vystřídal pocit radosti, znovu se z kostelů rozezněly zvony, sloužila se mše a chodila velká procesí se zpěvy. Než se lidé začali radovat, uklidili důkladně své domy, napekli požehnané mazance, vykoupali se a slavnostně hodobožově se oblékli. Tradice velela mít na sobě něco nového.

Hod Boží velikonoční byl ze všech dnů nejméně významný. Byl obětován jen slavení a pojídání velikonočních dobrot. Dopoledne šli lidé na bohoslužbu, v poledne si poprvé dali masitý oběd a hlavičku s kopřivami (VELIKONOČNÍ NÁDIVKU). Lidé se navštěvovali a děvčata malovala vajíčka. Tímto dnem končí liturgické Velikonoce.
Velikonoční pondělí je dnem lidového veselí. Z čerstvých vrbových proutků kluci pletli pomlázky a chodili na koledu. Pomlázka symbolizuje pomlazení. Zelený proutek je plný síly, která se šlehnutím přenáší na osoby. Děvčata za takové pomlazení platila kraslicemi (malovanými vejci). Kraslice symbolizuje slovní význam krásný, tzn. ve staročeštině červený.

Velikonoční zvyky pokračovaly až do další neděle, které se říkalo neděle Provodná (Hody, hody do Provody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám za to snese jiný."
Velikonoce končí až další nedělí, ale co jste letos nestihli, to už nestihnete. Velikonoční svátky mají svůj přesně daný řád. Na příští Velikonoce se můžete podle lidových tradic lépe nachystat a naučit se plést pomlázku z vrbových proutků. Nejlépe zmlazuje POMLÁZKA z vrby bílé (Salix alba). Určitě se s ní někde potkáte.
Máte doma po Velikonocích dost vařených a nabarvených vajec? Tak to si ze slepičích vajec udělejte PŠTROSÍ VEJCE. Bude vám to chutnat ;-) Jestli na pokrm s masem chuť nemáte, upečte si třeba rychlý Jarní koláč s vejci.


Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.


Milión? A nebyl to apríl

4. dubna 2009 v 12:25 | © Šárka / www.gurmanka.cz |  O autorce blogu

Aprílový 1.000.000 ?

Když se před časem počitadlo pyšnilo číslem 100.000, nadělala jsem s tím řečí:-) Když se přesně na Apríla objevil 1.000.000, nebyla jsem u toho, ale první gratulace mi přišla smskou od Helli, a já jí za to děkuji. Pokud i blogy slaví své narozeniny, ten můj bude mít již třetí výročí, a to 12. dubna. Když jsem stránky zakládala, vůbec jsem si nemyslela, že budu mít tolik trpělivosti se jim věnovat. Vlastně mám za sebe tak trochu radost, že jsem ke svému hobby přistoupila zodpovědně a nelituji času, který je k tomu potřeba. Mám pro to dobré důvody.

Rozhodně je to skvělá parta lidí, se kterými se nepotkávám jen v komentářích pod články, ale žijeme spolu i báječný reálný život provoněný dobrým jídlem a společnými zážitky. Většina z nich jsou též "foodblogeři" a znalci dobrého jídla a životní optimisté, se kterými je radost být v kontaktu. I když jsou všichni z jiného koutku té naší kulaté matičky Země, máme k sobě neuvěřitelně blízko.
Jsem ráda, že Vás znám!

Nebýt těchto stránek, asi bych nikdy nenašla čas na napsání kuchařské knihy. Nebýt vás, neprodalo by se tolik výtisků, nedostala bych tolik milých zpráv.
Jsem ráda, že má kniha našla cestu i k Vám!

Kdyby nebylo těchto stránek, nebyly by ani zajímavé příležitosti v tisku.
Vážím si toho, že každá nabídka přišla rovnou z úst samotného šéfredaktora či šéfredaktorky!
Momentálně je v prodeji tento časopis, pro který pravidelně vytvářím kuchařskou přílohu (31 stran A5, text s fotografiemi). Tentokrát je věnovaná hledání elixíru mládí a mimořádným surovinám, které nabízí jarní příroda. Kdo miluje vůni lesa a voňavých hub, na stránkách časopisu Houbař (2 strany A4)se může s mými recepty a fotografiemi potkávat již druhým rokem.


Letos jsem stihla připravit dvě verze kalendáře s kuchařskou tematikou, které by měly za pár týdnů přijít do prodeje. V příštím roce 2010 možná i vám poradí, co dobrého si uvařit. Zatím ještě nestačily oschnout od tiskařských barev, ale mohu vám je alespoň touto cestou představit.


Pokud vám kalendář s názvem "Rande s gurmánkou 2010" bude dělat v příštím roce společnost, budu z toho mít radost.

Myslím, že by se našel důvod otevřít láhev dobrého šampaňského!

Připíjím na zdraví všech, kteří se o magické číslo 1.000.000 postarali svou osobní přítomností na této virtuální adrese.

Mějme na mysli, že nejnebezpečnější zbraň, kterou na sebe my sami míříme, je příbor. Buďme stále při chuti a važme dobře každé sousto, než si ho vložíme do úst :-)

Určitě by takový foodblog mohl vypadat i jinak.
Třeba častěji rozvířit klidné vody aktuálními tématy, víc diskutovat, občas se dohadovat a vytvořit zde trochu víc temperamentní nálady. Není v silách jedince tohle všechno zvládnout! Aby každé téma bylo originální a nenudilo, musila bych být profesí foodbloger, který nikdy nespí :-)

O jídle se poslední dobou diskutuje úplně všude, ale proč o jídle pořád jenom povídat? Řekla jsem si, že na mém blogu se bude jídlo především tvořit. Aby bylo o čem mluvit, musí být na stole dobré jídlo. Aby mohlo vzniknout dobré jídlo, je k tomu potřeba zvládnout samotný technologický postup přípravy. Nejdůležitější ze všeho je tedy dobrý a srozumitelný recept. Můj blog by měl sloužil těm, kteří mají chuť vařit. Tady mohu zodpovědně říct, že s některými recepty jste se určitě jinde nesetkali, protože používám svou vlastní fantazii a nové recepty velmi ráda vymýšlím. Střiženy jsou samozřejmě na mou chuť, proto vítám každý komentář k vyzkoušenému pokrmu a děkuji všem, kteří najdou čas napsat svůj názor. Já si myslím, že kolem jídla vždycky vládla dobrá nálada a uvolněnost, proto bych tenhle dobrý rituál nechtěla měnit :-)


gurmanka-234x60

I když jsem si založila web Gurmánka.cz, kam přispívám též novými tématy a snažím se sem tam i zveřejnit archivní příspěvky z blogu, o kterých si myslím, že za to stojí, přesto bych všem začínajícím blogerům právě adresu www.blog.cz pro založení svého blogu doporučila! Mám to tu ráda :-)

Dostala jsem otázku: "Co si myslím o BLOGU a blogerech?"

Vyskytují se i zaručené manuály, jak se správný blog má tvořit. To je přesně ta věc, jak by to vypadat nemělo! Blog je obrazem svého majitele, proto se nemůže řídit žádnými předem danými pravidly, která určí někdo druhý. Je přeci fajn, že blogy jsou tak rozdílné, proto na některé z nich i já ráda chodím a vážím si všech, kteří je vedou s nadšením a s otiskem své vlastní originality, kterou neokoukali jinde. Moc dobře vím, kolik je to stojí času a úsilí, ale to opravdové nadšení je z toho vidět na první pohled! Proto VŠEM fandím! ... těm co vydrželi, těm co teprve začali i těm, kteří zatím sbírají síly k tomu, aby něco podobného podnikli. Vždyť blog není nic jiného, než obyčejný virtuální zápisník, do kterého ovšem může nakouknout každý.

Dejte pozor na následky ;-)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.