Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě je příbor.
Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.
.
Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

GASTROFEST České Budějovice 2008

18. listopadu 2008 v 4:02 | © Šárka / www.gurmanka.cz |  Co rozhodně stojí za to!


Mít v kapse modrou šerpu, udělila bych pověstný titul "Cordon bleu" někomu, kdo upoutal mou pozornost a rozhodně by si ji zasloužil, protože vynalezl něco geniálního. Gastrofest sliboval bohaté kulinářské zážitky s rybími, zvěřinovými a sladkými dobrotami i ze sousedních zemí, které přivítalo českobudějovické výstaviště. Vyrazila jsem tam o sobotním ránu. Akce to nebyla přímo omračující, ale našla jsem tam pár zajímavostí, o které se s vámi ráda rozdělím.

Co bylo k vidění a ochutnání?

Letošní ročník nabídl ochutnávku Slovenska, Maďarska, Rakouska a Německa. Začít bych měla tím, co bylo cítit na sto honů a byl to na rožni se otáčející mladý býček (100 g grilované rozkoše za 55,00 Kč). Ugrilovat celého býčka, to už chce kus zkušenosti. Nedozvěděla jsem se, co že je to za plemeno ani od grilmajstra, ale musím uznat, že otáčivý moment grilu a dobu rožnění odhadl naprosto dokonale. Maso se na jazyku jenom rozplývalo a kolemjdoucí se dohadovali, že podle barvy masa to je rozhodně vepř :-) S celým grilovaným býčkem se člověk jen tak snadno nesetká. Určitě by vás ta vůně trochu přibrzdila a pokud nemáte nic proti masu, vidím vás stát ve frontě.
Slovensko se prezentovalo haluškami s ovčí brynzou, plněnými pirohy a strapačkami se zelím. Maďarsko lákalo k turistickým cílům a nabízelo lázeňské pobyty s léčebnými procedurami. Z proslulého maďarského kuchařského umění moc vidět nebylo, kotlíky (od sobotního rána přes oběd) zely prázdnotou a vůni guláše s ohnivou barvou maďarské papriky můj nos nezaznamenal. Zakoupit se dala mletá maďarská paprika, klobásy a tradiční kotlíky. Kdo nebyl líný, mohl se na maďarský kotlíkový guláš pozvat doma :-) Rakousko nabízelo výrobky z BIO farmy, dobré víno, likéry i destiláty a překvapivě též pestrou paletu těstovin. Německo představilo hotelnictví, sdružení pod názvem Q TOP HOTELS - svaz hoteliérů z Čech a Německa, kteří se snaží o společný destinační marketing. K tomu nové trendy zařízení do profesionální kuchyně. Zase jsem se nechala chvilku unést konvektomatem a vzpomněla si na doby, kdy mi věrně sloužil. Stejně si ho jednou koupím domů! Když jsem si všechno prohlédla, byl čas na ochutnávku něčeho dobrého.

(Vůně česneku a majoránky se vznášela nad pultem s domácí zabijačkou, která měla početnou skupinu obdivovatelů, jak už to tak v zemích českých bývá.)

Z gastronomie jste se mohli nechat očarovat rybími a zvěřinovými specialitami v pavilonu J a podívat se na Kuchařské čarování Petra Stupky v pavilonu Z a tamtéž si prohlédnout nové trendy v zařízení profesionálních kuchyní. U pana Stupky jsem se zastavila, protože jeho show měla skutečný smysl. Zatraktivnil českou rybu tak, že ji zbavil kůže a všech kostí a separoval pouze prvotřídní rybí maso. Žádné konzervační látky, žádná barviva, žádná Éčka. Geniální výrobek nese název "Kapří" - určitě si klikněte na odkaz. Prosadit se na našem trhu není snadná záležitost, ale možná vaše děti si na této dobrotě již dávno pochutnávají, protože odběrateli jsou ve velké míře školní kuchyně. Ochucený drcený rybí polotovar má mnoho možnosti využití. Např. jako rybí sekaná (přírodní, se sýrem, zeleninová, luštěninová, pohanková, rýžová), kapří biftečky, kapří bramborák, kapří řízek, kapří polévka, kapří noky a knedlíčky, kapří halušky. Nemá smysl dál popisovat, jak se s tímto produktem dá čarovat. Pojďte se rovnou podívat, jak to vypadá na talíři.

Cizrnový koláček už před pečením vypadá slibně, tak jsem se nechala zlákat na celé degustační menu a posadila se k prostřenému stolu hned u pódia.

V nabídce bylo prosté, ale naprosto delikátní menu, které se skládalo ze Zelného salátu s pórkem a pohankou / Zelného salátu dočervena s řepou a jablky, doplněno Kapří paštikou / Rostbeafem / Bylinkovou krkovičkou.
Chuťová kompozice rybí paštiky byla delikatesní! V oblasti paštikového umění se nenechám jen tak něčím ošálit, protože ten, kdo pobýval jednou nohou ve Švýcarsku a tou druhou ve Francii, toho řemeslo paštikářské dostihlo a nutně musel ochutnat pochoutky dalece přesahující tu naši českou fantazii. Paštika je velké umělecké dílo. Tato rybí se panu Stupkovi dokonale povedla! Nečekala jsem na jazyku takovou ladnost v chuti rybího masa, jemné zeleniny a decentních tónů koření. (Garantuji vám, že tohle by vaše děti jedly!) Hned jsem dostala chuť do tvoření paštiky z geniálního rybího produktu, ale bohužel zakoupit se na místě nedal. Ovšem vím, kam pro něj jít. Rovnou za třeboňskými rybáři! 1 kg čistého rybího masa pod názvem "Kapří" se prodává za 150,00 Kč. Rybí paštika bude! Tentokrát kapří z Kapří :-) Mohlo by se zdát, že jsem na kapry úchyl, ale mohu vás ujistit, že ještě před pár lety jsem si myslela, že jíst kapra je vánoční povinnost a po celý zbytek roku ho klidně mohu ignorovat. Přesvědčila jsem se už nejméně 100x, že Jihočeši to s místními rybami umějí tak, že i milovník luxusnějších ryb si s chutí kapra nechá naservírovat.
"Vypečené kapří ocásky a staročeská lepenice". Marně hledat v těchto vypečených kapřích kouscích kosti nebo snad nepříjemný rybí pach. Ani jedno ani druhé se v nich nevyskytovalo. Prostě dobře vypečené a předem v bylinkách naložené chutné rybí maso. O půvabech staročeské lepenice není potřeba říkat nic. Kdo tohle jídlo babiček znal, ten si dal. Na můj vkus byla přidaná zeleninová příloha moc výrazná a zbytečně rozházela ladnou kompozici masa a kaše se zelím. Nebylo potřeba odvádět pozornost na stranu zeleniny.
"Kapří biftečky se sýrem a čerstvým špenátem & cizrnový koláček", k tomu pikantní zelenina (ač nemám nic proti zelenině, i zde jsem ji mohla postrádat, protože smetana s čerstvě nastrouhaným křenem bifteku z rybího masa slušela dokonale).


Za tento skvělý přístup ke konzumci rybího masa a chutnou prezentaci bych panu Stupkovi navlékla onu modrou šerpu, kterou během osmnáctého století uděloval francouzský král těm, kteří v řemesle kuchařském vynikali. Oceňuji především to, že jeho čarování s kapřím masem je nápadité a např. o letošních "Holašovických selských slavnostech" byl panem Stupkou prezentován třeboňský kapr v podobě "Zauzený kapr na ořechovém dřevě", "Kapří biftečky s přídavkem čerstvého špenátu a sezamu", "Selský kapr bez kostí" a "Pečený kapr na víně". Protože k rybě patří víno, nechybělo ani na Gastrofestu a tak jsem si mohla k ochutnávce rybích dobrot dopřát Svatomartinského ze Znojma.



Na samotný závěr rybího hodování se podávalo čokoládové pohlazení s medovou smetanou. Se šálkem dobré kávy to byla příjemná sladká tečka za rybím čarováním.

Atrakcí Gastrofest 2008 byl obří dort v podobě zasněženého českobudějovického náměstí i s kašnou, který vykouzlili studenti Střední odborné školy obchodu služeb a podnikání a VOŠ v českobudějovické Kněžkodvorské ulici. Perníkový dort je věrnou kopií náměstí.


Okraj tvořilo 56 perníkových chaloupek a na zdobení se spotřebovalo 20 kg glazury a 20 kg strouhaného kokosu pro vytvoření dojmu zasněžené romance, která připomněla blížící se vánoční svátky. Česká kniha rekordů má další zápis a docela jsem měla chuť kousek perníčku si uloupnout :-) Charakteristická vůně perníku byla příjemná. Rekordy tohoto druhu nemám ráda, ale byl to zajímavý nápad, který kopíroval skutečnou podobu náměstí ve své impozantnosti. Byla to taková cukrařina s architektonickými prvky, na které se podepsaly sličné perníkářky (celá třída perníkářek! - to aby to těm ostatním nebylo líto, protože do záběru se mi dostaly právě tyto dvě usměvavé dívčiny :-)
Vzpomněla jsem si na slavného muže jménem Marie Antoine Careme. Právě on povýšil cukrářství na opravdové umění. Měl talent pro harmonii, symetriku, velké estetické cítění a styl. Jeho dorty byly geniálními architektonickými díly, nad kterými zůstával rozum stát. Narodil se 8. června 1784, zemřel 12. ledna 1833, ale současná gastronomie stále čerpá z jeho bohatého literárního odkazu.
Samozřejmě to nebylo to jediné, co jste si mohli k snědku dopřát. Perník se odlupovat nesměl, na něm si pochutnají Jeníček s Mařenkou a ještě jiné děti, o kterých pohádka o perníkové chaloupce neříká nic :-) Kdo ví, jestli vůbec dnešní moderní děti znají pohádku o Perníkové chaloupce a Ježibabě? Mají vůbec rády perník? Já ho milovala a ze všech tetiček jsem měla nejraději tu z Pardubic.

Pro milovníky japonského sushi byla k dispozici malá restaurace, kde jste se mohli nechat obsloužit gejšou v tradičním kimonu. Všimla jsem si, že víc pozornosti přitahovala tradiční zabijačka a býček na rožni. Možná snad, kdyby se sushi podávalo starým japonským stylem, byl by sushi bar do posledního místa obsazen :-)

V jiném pavilonu si mohli na své přijít milovníci zvěřiny a pochutnat si na tříchodovém degustačním menu za pouhých 120,00 Kč = Zvěřinová paštička s lískovými ořechy / Vepřová panenka s grilovanou zeleninkou a řeckými brambůrkami / Vídeňská vafle s višní a čoko mousse.
Všechno vypadalo úžasně, těžko se hledalo u stolu volné místečko. Známka toho, že tato degustace za to stála a kdo ke stolu zasedl, ten neprohloupil.
Po předešlé degustaci jsem už u stolu ani volné místo nehledala a místo chuťových zážitků jsem šla lovit ty barevné do fotoaparátu. Podařilo se mi stát u pána, co se loudal s vepřovou panenkou, tak jsem mu vyblejskla jeho vídeňskou vafli :o) Vzájemně jsme se s mužem přemlouvali, že si tuto degustaci ujít nenecháme, ale nakonec jsme se shodli na tom, že oba dva máme poněkud netrénované žaludky, tak jsme to vzdali. Od té doby jsme neměli důvod uvažovat o tom, kam se posadit a co si ještě dát dobrého. Nic tak úchvatného a neodolatelného jsem na svých toulkách výstavištěm nenašla. Ovšem není vyloučeno, že jsem nebyla ve správný čas na správném místě :-)
Z gastronomické akce si zpravidla člověk něco nese ještě domů, tak ani já jsem nebyla žádná výjimka. Objevila jsem Babiččin ovocný čaj, který je připraven podle staročeské receptury, samozřejmě bez konzervantů a s přírodními sladidly. Jedná se o koncentrát pro přípravu ovocného čaje, který je úžasně voňavý a lahodný. Ochutnala jsem Mango se zázvorem a ta chuť si mě získala po prvním doušku. Ovoce v tomto čaji získalo tepelnou úpravou lehkou karamelovou chuť, kterou oceníte v momentě, až porci čaje s ovocem přelijete vroucí vodou v šálku a zavoní z něj jemná vůně koření (skořice, zázvor, badyán, anýz, kardamon). Vybrat si můžete z různých druhů ovoce (meruňka, višeň, švestka, borůvka, ostružina, rakytník, černý bez, arónie, pomeranč, ananas atd.) Fruktózová řada je doporučena diabetikům, sportovcům, dětem nebo při redukční dietě.
Při fotografování této grilované pečínky se sešel můj objektiv s daleko lepším objektivem a jak už to tak bývá, u dobrého jídla se odnepaměti domlouvají nejrůznější komploty, domluvila jsem si profesionální kurs fotografování ;-) Gastrofest jsem příjemně uzavřela a i když sobota na výstavišti mohla být daleko víc gastronomicky ohromující, neboť nepokryla celou plochu výstavního areálu, přeci jenom jsem si něco pozitivního odnesla. Nelituji času, který jsem návštěvě věnovala, ale vynahradím si to za rok tady, protože to je zatím nejlepší gastronomický veletrh, který jsem měla možnost navštívit. Gastrofest v ČB se doufám bude rok od roku zlepšovat a nabídne toho mnohem víc! Já se do té doby naučím lépe fotografovat ;-)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 renata renata | Web | 18. listopadu 2008 v 12:34 | Reagovat

Ty jitrnice vypadají táák lákavě!!! Až mě přešla chuť na tu brokolici, co se mi právě připravuje... ;-)

2 Šárka Šárka | E-mail | Web | 18. listopadu 2008 v 12:40 | Reagovat

1 - renata :o)

Brokolice má za každé situace zelenou! Já mám ještě ve skleníku čerstvé špenátové lupení, tak je rozhodnuto :-) Vůně čerstvých jitrnic není nepříjemná, to je fakt!

3 Bali Bali | Web | 18. listopadu 2008 v 14:52 | Reagovat

Když jsou ty jitrnice domácí, tudíž neošizené a vím co v nich je, tak si je dám ráda.

Na takovém gastrofestu se vidim, jak točím klikou u toho rožně. Krásný bejček.

Dnes u nás tak mrzlo, že poslední listy mangoldu lehly. Tak budou na večeři ;-)

4 any any | E-mail | Web | 18. listopadu 2008 v 17:31 | Reagovat

musím se přiznat, že mě spíše zaujal profesionální kurz fotografování :) Šárko, fotíš moc pěkně, to já pořád zápasím s rodinným digitálem, a když natrefím na parádní potencionální snímek, tak mi prostě nikdo, kdo zrovna řídí auto, nechce zastavit :) tak jsem si na večerní čtení dala k posteli  manuál a brodím se pro mě neznámými pojmy a vztekám se, že podle papíru je to vlastně děsně jednoduché :)

5 Petra Petra | E-mail | 18. listopadu 2008 v 18:22 | Reagovat

Jejda,úplně se mi zbýhají sliny.Jeden čas jsem byla ,jak říká můj kamarád, mrkvožrout,ale teď už zdlábnu každý kousek krásně vypadajícího masíčka jako nic. Šárko na tvé stránky jsem zabloudila před nedávnem úplně náhodou a je pravda,že ani nevím jak.Protože kuchyně není zrovínka můj oblíbený taneční parket.Ale jsi moje pohlazení na duši.Strašně ráda si čtu tvé postřehy,recepty a rady a tak možná časem k tomu vaření najdu cestičku nejen z povinnosti. Reportáž je úžasná a zabijačku i býčka bych určitě  taky ráda ochutnala. A na kurz fotografování jsem se také přihlásila,ale zatím se odložil /u Chillijulie/.Tak snad se dočkám. Po tvém článku mám hned krásnější závěr pracovního dne.Děkuji.

6 Petra Petra | E-mail | 18. listopadu 2008 v 18:23 | Reagovat

Bože už vidím tu hrubku,tak mi ji prosím všichni promiňte.Hrůza!!!!!!!!!!!!!!

7 yann!ck yann!ck | Web | 18. listopadu 2008 v 19:52 | Reagovat

Moc pěkný blog! Všechno to jídlo vypadá lááákavě! :-) Hned bych si dal...:)

8 soňa soňa | Web | 18. listopadu 2008 v 21:08 | Reagovat

no wow, to je paráda :-)

9 Šárka Šárka | E-mail | Web | 18. listopadu 2008 v 23:18 | Reagovat

3 - Bali :-)

Taky mám nad jídlem ráda kontrolu, to je základ gurmánské rozkoše. Jitrničku jsem si nedala, ale šly pěkně na dračku :-) Je vidět, co přitahuje českou pozornost. Taková poctivá domácí zabijačka, to je opravdu něco extra ;-)

4 - any :-)

To jsme na tom podobně. U mé postele se taky povaluje manuál a různé chytré příručky, jenže ... asi se tím nikdy pořádně neprokoušu a osvojila jsem si jisté špatné manýry, které je třeba vymítit :-) Proto na kurs půjdu s obrovskou chutí a byla to taková milá náhoda, že pan fotograf pořádá kurs a ještě bylo volné místo. Jsem na sebe moc zvědavá! Možná konečně pochopím záludnosti světelných podmínek, které dělají ze 70% ti procent dobrou fotografii. Bude to dobrý start v novém roce ;-)

10 Šárka Šárka | E-mail | Web | 18. listopadu 2008 v 23:26 | Reagovat

5 - 6 - Petra :-)

Chybovat je lidské! Člověk chybu vysekne, ani neví jak. Je to OK :-) Kurs fotografování u Julky? To mi něco uniká! Do Brna bych to já měla trochu z ruky, ale určitě něco takového bude moc užitečná věc. To musím s Julkou prodebatit. Jsem ráda, že mé stránky byly objeveny. Poslední dny nejsem tak pilná a nechrlím jeden článek za druhým, jako to stíhají kologové a kolegyně, ale pilně pracuji na jiných zajímavostech, které možná někomu přinesou trochu radosti a užitku. Ovšem nové články chystám už brzy. Vzala jsem si na program jedno moc náročné téma, které se nedá ošidit, tak už na něm pracuji, aby se tu objevilo co nejdříve. Díky za komentář a určitě se ti kuchyně stane tanečním parketem, kde se ti bude tančit lehkou nohou :-) Na netu je tolik zajímavé inspirace, že se člověk prostě občas musí nechat strhnout a jít se do kuchyně vyřádit, aby ukojit všechny své gastronomické choutky a uklidnil se dobrým výsledkem na talíři ;-)

11 Šárka Šárka | E-mail | Web | 18. listopadu 2008 v 23:29 | Reagovat

7 - yann!ck

Dobré jídlo má tu výhodu, že mu to prostě na fotografiích sluší :-)

8 - Soňa

Článek je lehce provokativní a možná odradil ty, kterým maso nevoní. Chystám něco ještě provokativnějšího :-)

12 Marie Marie | E-mail | 19. listopadu 2008 v 7:33 | Reagovat

Milá Šárko,  Vaše kuchařská kniha je stále postavená na mé kuchyňské lince a mám ji každou chvilku v ruce. O víkendu jsem vařila Vaši ohnivou zelňačku a rodina se rozhádala, kdo vyškrábe i ten poslední zbyteček z hrnce :-) . Večer jsem ještě upekla Vaši jednoduchou olejovou bábovku a byl to opět úspěch. Jen příště musím dřív rozpálit troubu neb příprava je opravdu rychlá a jednoduchá. Už samozřejmě nezbyl ani kousek. Hezký den a díky za Vaše články. Marie.

13 renata renata | Web | 19. listopadu 2008 v 11:57 | Reagovat

Šárko, ještě jedno upozornění k setkání s lepšími objektivy. Taková setkání totiž bývají extrémně nebezpečná ;-) - zjistíš totiž, že si svoji fotovýbavu musíš doplnit o spoustu krásných a potřebných věcí. Vím to sama: minulý víkend jsem strávila s celou brašnou vypůjčených objektivů, externích blesků, pak měla špatné spaní a dnes jsem neodolala a musela si takového jednoho krasavce koupit (z bazaru, pravda).  Dáš mi po skončení tvého kurzu vědět, co si si nového do své fotobrašny pořídila? ;-)

14 Šárka Šárka | E-mail | Web | 19. listopadu 2008 v 20:30 | Reagovat

12 - Marie :-)

Jsem ráda, že recepty slouží v praxi. Musím říct, že zelňačka je opravdu moc chutná a sušené švestky jsou až překvapivě dobré a ovlivňují výslednou chuť. Jsem ráda, že i u vás doma chutnala :-)

15 Šárka Šárka | E-mail | Web | 19. listopadu 2008 v 20:34 | Reagovat

13 - renata :-)

Určitě ti o tom povím. Začínám v lednu. Na jeden objektiv už zálusk mám, ale zatím  jsem si vystačila se současným vybavením, jen bych potřebovala z toho svého fotoaparátu dostat všechno co jde :-) Doufám tedy, že se to naučím. Fotografování je pěkně drahý koníček, co? Doufám, že si o tom někdy popovídáme a podrbeme o fotoaparátech na trhu a posteskneme si nad těmi, které si asi nikdy nebudeme moci pořídit :-)

16 renata renata | Web | 20. listopadu 2008 v 12:53 | Reagovat

Šárko, je to hrůza!!! Teď jsem zase pro změnu zjistila, že se mi moje vybavení už nevejde do staré fotobrašny. No, zřejmě budu muset napsat ježíškovi... Já vím, že to sem moc nepatří, ale na jaký objektiv sis udělala zálusk? ;-)

17 DolceVita DolceVita | E-mail | Web | 20. listopadu 2008 v 13:03 | Reagovat

6 - renata :-)

Taky jsem zvědavá, co na to Ježíšek :-) http://www.fotografovani.cz/art/nov_prislus/nikon-18-55-VR-tokina-116-M35-nov.html

Fotobrašnu jsem si ještě nestihla pořídit. Tahám to ve velké brašně, která klame zjevem a vytváří dojem kabelky (už mi začíná být malá). Šikovnou brašnu bych taky potřebovala. To už mi u toho Ježíška ani neprojde :-)

18 Kytka Kytka | 20. listopadu 2008 v 22:24 | Reagovat

JJ, vypadá to lákavě, možná se nechám zlákat a zase někdy kapra ochutnám, abych si ověřil, zda se mi nezměnily chutě.

Jinak k focení - je to extrémně drahej koníček, mě se to dá věřit, jsem sám fotošílenec. A kurzy pořádám taky rád, není nad to šířit nákazu dále (-:

Ovšem zastávám názor, že kurzy, manuály a příručky jsou užitečná věc, ale stejně pokud se někdo chce naučit co nejlépe fotit, základem je zkazit strašnou spoustu fotek. Bez toho to prostě nejde - to ostatní pokud je to dobré, tak pomůže, ale tohle se nedá nahradit. A co se týče techniky - prakticky s každou technikou (jakkoliv jednoduchou) se dají udělat výborné fotky. Čím lepší technika, tím jdou udělat výborné nebo aspoň slušné fotky v různorodějších (a horších) podmínkách... A taky nároky na techniku hodně záleží na žánru.

19 DolceVita DolceVita | E-mail | Web | 20. listopadu 2008 v 23:44 | Reagovat

18 - Kytka

Když se ryba umí udělat, i kapr chutná jinak :-) Bohužel kapr má velkou konkurenci v jiných rybách, které patří do extratřídy, tak i já osobně si ho dopřeji jen občas. Ovšem v Třeboni si ho dám vždycky ráda.

Díky za názor ohledně kurzů :-) S tím se dá jenom souhlasit. Zajímá mě pár technických věcí, na které jsem se chtěla vyptat, když už jsem takovou náhodou objevila možnost vyrazit mezi pár fotošílenců, neodolala jsem a jdu do toho. Snažím se přijít si na všechno sama, ale ne vždycky se mi zadaří. O to krásnější je moment, když se foto povede. Být fotošílenec je krásné poslání :-)

20 renata renata | Web | 21. listopadu 2008 v 13:21 | Reagovat

Jé, také jsem chtěla 18-55mm, ale bylo mi to rozmluveno, že prý 18-70mm má lepší kresbu, prý ho používají i profíci a tak. Nakonec jsem si koupila ten druhý a nelituji... Přeji Ježíškovi, ať má šťastnou ruku... ;-)

21 DolceVita DolceVita | E-mail | Web | 21. listopadu 2008 v 14:22 | Reagovat

20 - renata

Domluvila jsem se, že si různé objektivy budu moci nejprve vyzkoušet a potom se rozhodnu. To bude nejlepší cesta :-) Ono to funguje tak, jak říká Kytka (komentář 18). Člověk se musí k dobré fotografii dopracovat vlasntí pílí.

Díky renato za tip!

22 Petra Petra | E-mail | 21. listopadu 2008 v 14:46 | Reagovat

Jé, no konečně Šárko můj taneční parket-výtvarno. Jak se dá krásně přejít od jídla k umění.Fotografování mám ráda od mala.Ale jsem naprostý amatér.První foťák VILIA mi dovezl tatínek ze SSSR a já nestačila měnit filmy,jak jsem náruživě fotila všechno.A pak přes všechny možné typy jsem letos dostala zrcadlovku. No a teď ji tahám všude a místo elegantní kabelky nosím FOTOBATOH. Ale moje metoda je přesně podle KYTKY-pokus,omyl. No ale na některé jsem už taky pyšná. Tak hledám,taky nějaký seminář,kde bych se  dozvěděla různé fígle.Ale jsem samouk ve všem,takže i tohle bude asi samostudium. Těším se na další fotky a myslím, Šárko,že vůbec nepíšeš málo článků. Naopak při tvém vytížení s knížkou  máš vždycky něco nového na webu.

23 DolceVita DolceVita | E-mail | Web | 21. listopadu 2008 v 15:17 | Reagovat

22 - Petra :-)

Tak to ti popřeji hodně dobrých úlovků do objektivu :-) Fotografování je příjemná posedlost, která umí udělat trochu radosti i okolí. Jen jsem si tak uvědomila, že za poslední roky nejsem skoro na žádné fotografii já sama :o) Já si pamatuji na své začátky, jak jsem s otcem a jeho FLEXARETOU v domácí fotokomoře (koupelně) vyvolávala fotky :-) Romantika černé fotokomory je za mnou, ale dnes jsou tu jiné možnosti, jak si s fotografiemi vyhrát.

Chystám nový článek, tak snad se bude líbit. Díky za milá slova :-)

24 Kytka Kytka | 21. listopadu 2008 v 16:59 | Reagovat

20: To jste udělala dobře, 18-70 je o třídu výš, než 18-55. I když se momentálně rozhoduji, jestli už není čas ho nahradit něčím lepším. Nebo jestli mám počkat, až objektiv mým používáním úplně odejde.

23: je pravda, že fotokomora je velmi romantické místo - ale na druhou stranu velké + digitálu je v tom, že vrací do rukou fotoamatérů onu polovinu fotografického procesu, která nastane až po stisknutí spouště - tedy dotažení fotografie dříve pod zvětšovákem, dnes v počítači, které nám u barevného filmu "vzaly" minilaby. A navíc je tahle počítačová fotokomora ihned k dispozici - u zvětšování mě většinou chuť zvětšovat přešla v okamžiku, kdy jsem po dvou hodinách konečně všechno v koupelně rozbalil...

Nicméně stejně si ještě nějaké to analogové vybavení nechávám - protože třeba F4 se prostě zbavit nedokážu, jak je to krásnej starej stroj... A šikovnej.

25 Petra Petra | E-mail | 22. listopadu 2008 v 12:30 | Reagovat

24: Vidím zde odborného poradce,tak se chci zeptat.Mám 18-70 a 75-300.co vy na to je to dobrá volba?Je pravda,že k tomu velkýmu by byl potřeba stativ, ale jsem lenošná ho tahat,i když někde v garáži je. Tak to držím zuby nechty se zatajeným dechem a vychází to někdy lépe a někdy hůře.A pak mi ještě dělá problém, je rychle vyměnit, když zrovínka vidím potenciální hezký záběr.No jsou to krásné a úsměvné starosti.

23:Šárko promiň že jsem se tady rozepsala místo o jídle o focení. Ale tak hezky se tady povídá.

26 DolceVita DolceVita | E-mail | Web | 22. listopadu 2008 v 12:37 | Reagovat

25 - Petra :-)

Já si taky ráda počkám na odpověď odborníka :-) K dobré prezentaci jídla ten fotoaparát dnes již patří.

27 Petra Petra | E-mail | 22. listopadu 2008 v 12:47 | Reagovat

23: Mám Šárko ten stejný problém. Na fotkách se prostě asi neuvidím. Ale tebe jsem zahlédla v tvém Dušičkovém článku, jako odraz v naleštěné náhrobní desce. Tak se kukni. I když jsi určitě měla na mysli trochu jiný portrét než odraz. Vždycky se snažím najít ve fotce něco víc než jen ten samotný obrázek, a tady se to objevilo. Moc se mi takové fotky líbí, i když někdo by to třeba považoval za nezdařený snímek.

28 DolceVita DolceVita | E-mail | Web | 22. listopadu 2008 v 13:49 | Reagovat

27 - Petra :-)

To je pravda, v odlesku mramorové desky je i můj portrét :-) Díky tmavému oblečení to vypadá poměrně decentně. Jen ta brašna na fotoaparát se trochu připomíná svou červenou barvou :-) Mám tyhle snímky ráda, ale v archivu jich tolik nemám. Podaří se jen tak občas, pokud člověk přímo takové situace sám neinscenuje. Vlastně ani nevím, proč tento článek vznikl. Může za to 5 minut čekání na parkovišti mezi poštou a hřbitovní zdí. Na místě nepostojím, tak jsem prošla hřbitovní branou a protože mi ani tentokrát nechyběl fotoaparát, tak jsem našla pár důvodů, proč zmáčknout spoušť. Nepotkat ty dámy v černém, jistě bych ani o dušičkách nepřemýšlela v tom kontextu, že bych chtěla něco na dané téma psát. Spontánní situace jsou vždy nejlepší. Tenkrát jsem jela do jedné zajímavé restaurace, protože bych ráda napsala článek, ale nejprve potřebuji nashromáždit dostatek materiálu (zážitků & fotografií). Co se zdá dobré jeden den, nemusí platit příště a samozřejmě i naopak. V životě to chodí tak, že na první dojem nemá člověk dát :-)

29 Kytka Kytka | 22. listopadu 2008 v 14:25 | Reagovat

25: když to paní Šárce nevadí, tak rád odpovím.

Ale bohužel se to nedá moc říct takto na dálku - každý máme jiné nároky a priority, fotíme jiné žánry a výběr fotovýbavy se tomu musí přizpůsobit.

18-70 od nikonu je velmi povedený objektiv s geniálním poměrem cena/výkon - zejména když jsem ho koupil spolu s tělem fotoaparátu za 1000 korun (tehdy ještě levnější verze 18-55 nebyla) ale i za tu cenu za kterou se prodává dnes to je velmi dobrá koupě. Nicméně profi nárokům na odolnost ani ten nevyhovuje. Pro amatéra je to ale skvělý základ a vystačí si s ním i hodně náročný amatér. Profesionál by ho při každodenní používání v náročných podmínkách asi brzy zničil, meje občasné používání v náročných podmínkách je na hraně (vysouvací konstrukce nemůže být nikdy pořádně odolná proti dešti). 70-300/(3,5) 4-5,6 je oproti němu o třídu níže, to jsou čistě amatérské objektivy - kdysi jsem ho měl od značky Sigma a byl jsem relativně spokojen, potom mi nespolupracoval s digitálem při přechodu z kinofilmu a tak jsem jej raději prodal někomu, kdo s ním tyto problémy neměl. No a potom jsem byl raději pár let bez teleobjektivu, dokud se mi nenaskytla možnost koupit z druhé ruky pořádný profesionální 80-200/2,8. Ale já jsem dost extrém v tom, že většinu fotek fotím buď na skautských akcích (lidé v pohybu za každého počasí) nebo na rockových koncertech (lidé v pohybu, velmi málo světla) - to jsou podmínky, které kladou na fotovýbavu opravdu velké nároky. Kdybych fotil nepohyblivé věci, určitě bych neměl na teleobjektiv tak vysoké požadavky.

Stativ je pro teleobjektiv s horší světelností samozřejmě velké +, ale i bez něj se dá obejít - je potřeba nacvičit si myslet na co nejpevnější držení fotoaparátu - dělá to velký rozdíl - takže lokty pokud možno k tělu, objektiv pevně držet levou rukou (žádné držení fotoaparátu konečky prstů levé ruky jak jsme navyklí z kompaktů, kde hrozí prsty před objektivem) fotoaparát opřít o hlavu (opět žádné předpažená natažené ruce japonských turistů). Před focením se pokud možno zhluboka vydýchat a uklidnit (ihned po sportovním výkonu se opravdu nefotí dobře). při samotném tisknutí spouště zadržet dech a spoušť tisknout plynule a proti dlani pravé ruky (pokud to držadlo fotoaparátu umožňuje). Při focení na výšku pravou ruku nahoru a nikoliv dolů (vyvrácené zápěsí a častý zlozvyk majitelů lehkých zrcadlovek) A v neposlední řadě použít každou možnost opřít si lokty nebo samotný fotoaparát.

30 Petra Petra | E-mail | 23. listopadu 2008 v 15:23 | Reagovat

29:

Mockrát děkuji za vyčerpávající odpověď. Myslím, že i Šárka tyto informace využije. Mám z toho teď teda docela zamotanou šišku a určitě bude mít pěkných pár roků Ježíšek hodně práce. Pro mé účely bych asi potřebovala hodně různých objektivů, neboť fotím všechno. Od přírodních scenérií přes detaily všeho možnýho až po pohybující se děti na táborech co běží po lese v dešti, nebo jedou na kole. Ale je fakt, že každý si to musí asi vyzkoušet. Nemám ten foťák tak dlouho a ještě jsem vlastně asi na všechno nepřišla. Tak se budu učit a zkoumat ještě dlouho. Je fakt,že mám nedostatky i v tom držení na výšku. Ale nějak mi to tak šlo líp do ruky. Ale zkusím se na to soustředit a odstranit zlozvyk. Ale radost mi dělají i přátelé, co mě docela chválí a povzbuzují, že něco je fakt dobrý. Jen mi vrtá v hlavě Vaše přezdívka. Můj syn chodí na fakultu taky s nějakým Kytkou. Nejste to vy? Ještě jednou moc děkuji a přeji hodně hezkých  fotek.

31 Petra Petra | E-mail | 23. listopadu 2008 v 15:28 | Reagovat

26:

Díky Šárko za shovívavost. Slibuji, že se budu snažit už psát komentáře k tématu JÍDLO a ne tady rozebírat mé všetečné dotazy. Přeji ti pěkný zbytek zasněženého víkendu. Díky .

32 Kytka Kytka | 23. listopadu 2008 v 23:19 | Reagovat

30: rádo se stalo - povzbuzení je potřeba, s vyčítáním si chyb si většinou člověk vystačí sám. A nepochybuji, že děláte dobré fotky - cvikem se potom dá zajistit, že jich bude větší procento, jejich výskyt bude předvídatelnější a objeví se některé ještě lepší. Držím vám i Šárce palce, focení je krásný koníček a je v něm stále co objevovat.

Jinak ve škole se už vyskytuji velmi málo kdy a moje přezdívka je tam neznámá, takže to bude jen shoda okolností.

33 DolceVita DolceVita | E-mail | Web | 24. listopadu 2008 v 9:05 | Reagovat

29 - Kytka :-)

Díky za všechny mimořádně potřebné rady! Trochu jsem si vzpomněla na momenty, když jsem se učila sřílet / vydýchat, uklidnit, zadržet dech, ... potom jsem opravdu dokázala "zasáhnout" cíl. Budu se snažit tyto rady nezanedbávat ani s fotoaparátem v ruce. Díky ;-)

34 DolceVita DolceVita | E-mail | Web | 24. listopadu 2008 v 9:07 | Reagovat

31 - Petra

Není potřeba se omlouvat :-) Tato diskuse je zajímavější než celý letošní ročník Gastrofestu. Díky za nadhození užitečného tématu.

35 Kytka Kytka | 24. listopadu 2008 v 9:43 | Reagovat

33: Střílet neumím, ale mělo by to být přesně to samé - v rámci možností se uklidnit a držet co nejpevněji a přitom ne křečovitě.

Ještě mě napadla jedna věc k výběru objektivů - hodně podceňovaná je mechanická kvalita objektivu - bohužel se totiž nedá nijak exaktně a přitom jednoduše měřit. A také není na první pohled vidět, k čemu je dobrá (kromě dobrého pocitu při držení fotoaparátu) A ve srovnávacích testech se hodnotí většinou zbrusu nové objektivy.  Často se potom začátečníci ptají,  proč by si měli připlácet za dražší objektiv, když ten levný má skoro stejně dobrou kresbu, stojí třetinu a váží taky třetinu (to je také vnímáno jako + (ono to také + je, ale je důležité si uvědomit, že je to vždy něco za něco). odpověď je nasnadě - zatímco ten drahý s robustní konstrukcí bude stejně dobře kreslit i po pěti letech, ten levný bude časem (podle frekvence používání a nošení) mít ve všech pohyblivých částech vůli, čočky už budou v jedné ose jen občas a jen náhodou a kresba se bude zhoršovat daleko rychleji.

Ideálem by samozřejmě byl objektiv, který je levný, malý, lehký, má velký rozsah zoomu, kvalitní kresu, je odolný, má dobrý bokeh... V dnešní době není problém vyrobit špičkové objektivy z každého z těchto hledisek - ale bohužel nikdy to asi nepůjde všechno najednou, takže návrh konkrétního objektivu je vždy o kompromisech. A také o tom, jak se ten konkrétní typ podaří navrhnout a zkonstruovat.

36 Bvlagari  watches Bvlagari watches | E-mail | Web | 31. října 2012 v 13:43 | Reagovat

Q. What would you call two banana skins?
http://www.writewatches.com/

37 alfred sung bridesmaid dresses alfred sung bridesmaid dresses | E-mail | Web | 24. listopadu 2012 v 8:33 | Reagovat

A. Tulips

38 red bottom heels red bottom heels | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 5:39 | Reagovat

Very informative post. Thanks for taking the time to share your view with us.
http://www.shoesfloor.com/site/ghd

39 vintage gowns dress vintage gowns dress | E-mail | Web | 2. května 2013 v 9:03 | Reagovat

A. Stick with me and we will go places!
http://www.threedress.net/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama