Znojemské okurky ve vůni kopru a sladkokyselého láku u mě na celé čáře vítězí. Nálev je prokomponován jedinečně a tak není divu, že sláva přeskočila i hranice. Ani ne moc kyselé, ani příliš sladké. Nálev na znojemské okurky je majetkem kdejaké hospodyně a přísahala by na to, že ten její je opravdu původní znojemský. Ze zkušeností vím, že i když se domácí okurky v recepturách liší, jsou z 95 % úžasné všude. Češi prostě okurky umí! A není to jen doména hospodyně. Na tuto domácí činnost se vrhli i muži a jde jim to znamenitě. V samotném Znojmě se okurky pěstují již od roku 1574, ale svět začaly dobývat až v roce 1784, kdy město Znojmo získalo svůj přídomek - město okurek. I když jsou okurky ve stavu kyselém asi nejoblíbenější, dají se z nich v kuchyni připravit i jiné dobroty.
Víte kdo za to může, že nám doma překážejí zavařovací lahve? Francouzský kuchařský a cukrářský mistr Nicollas Apert byl první, kdo vykoumal geniální způsob, jak uchovávat potraviny pomocí sterilace a již v roce 1795 vyrobil první konzervu. Později konzervu nahradily skleněné obaly a snadné umění sterilace oslnilo všechny pilné hospodyně. Popularita domácí sterilace má své nadšence ještě dnes, přesto že je nabídka všelijakých zavařenin opravdu pestrá. Nejoblíbenějším sortimentem pod víčky zavařovacích sklenic jsou okurky. Dešifrovat správné složení oblíbeného znojemského nálevu se nejspíš snažily už naše babičky a možná podle hodně starého a tajného receptu nakládáte okurky i dnes. Pokud pěstujete nakládačky, naložili jste na svá bedra povinnost domácí konzervace a někde v komoře vám překáží pěkná řádka zavařovacích sklenic. Prožít srpnový víkend ve vůni kopru a okurkového láku je celkem příjemná záležitost, chce to mít ovšem po ruce dobrý a osvědčený recept. Jestli ho nemáte, nic nehledejte a kupte si Mladou frontu DNES. V dnešní příloze ONA DNES se ukrývá spousta rad a receptur, jak tuto staromódní činnost zvládnout s lehkostí. A nebude to tam vonět jenom okurkovým lákem. Přičichnete si i k plnému hrnci letní zavařeniny a dozvíte se jak snadno navařit hrnec švestkových povidel bez míchání. Na tomto letním speciálu jsem se podílela slovem i fotem a mohla přispět malou hrstí svých nápadů. Domácí zavařování vás ničím nesvazuje, tak můžete improvizovat až do omrzení. Do skleničky s voňavou marmeládou můžete strčit opravdu "kdeco".
V mirabelkové zavařenině to sluší tonoucím ostružinám. O pikantnost se postará několik tenkých proužků limetkové kůry. Pro ještě příjemnější vůni přidávám pár kapek koňaku a levandulové kvítky.
Marmeláda ze sevillských pomerančů; Švestkový džem s vlašskými ořechy a červeným vínem; Recept na očarování smyslů s magickým a uhrančivým efektem, který po prvním přivonění a polknutí jedné sladké a voňavé kapky, sklouzne rovnou do srdce = Růžová esence; Cabernet Sauvignon si každé ráno mažu na chleba, ale ...
... zpátky do okurkového záhonu :-) V lahvi jsou okurky s koprem jako nerozluční bratři. Na záhoně s okurkami platí stejná pravidla. Vejdou se tam oba dva a vzájemně si nepřekáží.
Není okurka jako okurka! Než začnete okurky nakládačky pěstovat nebo kupovat, je dobré vědět, že ošklivější okurka plná nevzhledných, řídce posetých bradavic s černými špičkami ostnů je tou nejideálnější. Méně měkne a zachovává si žádanou křupavost! Do vašeho kuchyňského depa zaparkujte odrůdu Dalila F1 a závod o nejlepší a nejkřupavější nakládačku vyhrajete. Správná okurková odrůda je polovinou úspěchu, nyní to chce ten správný nálev.
Než začnete lák na okurky vařit, je dobré mít tak trochu představu, kolik ho bude potřeba. Na 5 kg okurek je potřeba navařit cca 4 l nálevu.
Okurky nakládané bez nutnosti vařit nálev
Takhle si to umí ulehčit šikovný chlap, od kterého tento starý recept mám, ale nálev je potřeba okoštovat a sladkokyselost doladit podle požadavků svého okurkového chtíče. Ne každá láhev okurek umí uspokojit. Mám ráda příjemně sladkokyselé se silnou vůní kopru. Nemám ráda okurky, ve kterých v nálevu plave stroužek česneku. Chápu, že zrovna vám taková kombince chutí imponuje :-) Je krásné, že i o okurkovém nálevu by se dalo dlouhé hodiny diskutovat. Z tohoto důvodu přidávám jeden diskutabilní recept na nakládání okurek :o)
- 5 kuliček pepře
- 3 kuličky nového koření
- 1 bobkový list
- 4 ks umělého sladidla
- 1 lžička soli
- 1 lžička hořčičného semínka
- 7 lžic octa
- snítka kopru
- 3 kolečka mrkve
- 3 klínky cibule
- 3 kolečka křenu
Do okurkové lahve vhodíme koření, kopr, napěchujeme do ní očištěné okurky, proložíme je kolečky mrkve, cibule a křenu. Přidáme ocet, umělé sladidlo i sůl a svaříme vodu. Okurky ve sklenici zalijeme převařenou horkou vodou tak, aby od hladiny nálevu k víčku byl 1 cm. Při teplotě 80 °C sterilujeme 15 minut. Jde to i tímto způsobem, ale zpravidla používám recept klasický, kdy nálev vařím a samotnou sterilaci provádím v utajení, tj. za zavřenými dvířky horké trouby.
Taky si konzervujete kousek léta na zimu a nepřipadá vám to jako zbytečná ztráta času? Tak ať vám vůně kopru stoupá pěkně do nosu;-)
Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.
mish | 
Zde hledá
Ahojky, letos mám svoji premiéru s okurkama za sebou. jedny jsem dělala klasicky s Dekem a jedny téměř stejně jako Šárka, jen místo umělého sladidla jsem dala lžíci cukru a neměla jsem křen :)
Zavařovala jsem jednu dávku v hrnci a potom asi 20 sklenic v myčce, tak jsem zvědavá jak se to osvědčí.