Zapomeňte na rybíz, jahody i borůvky! Tyhle letní koláčky budou naprosto jiné. Sníte je ještě horké a můžete k nim klidně přikusovat grilované kotlety nebo ryby. V létě pobývejte v kuchyni co nejméně, ale když už je to přeci jenom nutné, tak nastolte změnu. Klidně rodinu i kamarády šokujte svými nápady, budou zdrojem dobré nálady.
Mé letní vaření je takové nějaké "vlažné". Řekla bych, že je to naprosto přesně řečeno. Na talíř dávám horké, na stůl pokládám vlažné. Než zasednu ke stolu, je všechno téměř studené. Prodloužila jsem si cestu od plotny ke stolu. Možná je to i váš případ! Obložená talíři (víc než 2 stejně neunesu) musím nejprve cestou ke dveřím přeskočit kocoura. Druhá překážka je těžší, za pochodu odkopnout z cesty past v podobě rámu se sítí proti hmyzu, která je nastražená místo francouzských dveří do zahrady a rychlostí světla proběhnout ven. Pérko v pantech sprintuje takovým fofrem do své původní pozice, že nemám fakticky žádnou šanci uniknout. 4x z pěti pokusů dostanu štulec do brňavky. Než dorazím ke stolu pod pergolou, čeká mě dlouhá štreka přes celý zahradní dvůr & další nástrahy. S talířem v ruce nikdy neuniknu pozornosti mých čtyřnohých spolubydlících a setřást je není žádná legrace. Jsou to lovci a spatřují ve mně snadnou kořist. Když se vypořádám s malou smečkou psů, tak se mi pletou pod nohy všudypřítomné a důmyslně nastražené tenisáky, kosti a jiné blbosti. Když talíře konečně položím na stůl, připadám si jako vítěz "Velké Pardubické steeplechase cross-country". Vavřínový věnec na mě ovšem nečeká. Myšlenka na něj mi zkazí náladu! "V kuchyni jsem nechala koření!" Nadávám si, že jsem ho mohla strčit do podpaží nebo pod bikiny a ušetřit si cestu. Vydávám se tedy zpět z letní kuchyně do hlavního kuchyňského stanu v domě (po kolikáté už sakra?!) a v duchu si říkám, proč jsem si ten život vlastně tak neuváženě zkomplikovala? Když se konečně posadím před svůj talíř, už není kam pospíchat. Pro mě i vlažné jídlo má svůj půvab a přes značné peripetie si to letní vaření a venkovní stolování vcelku užívám a vymýšlím nové dobroty. Požadavkem č. 1 je podmínka, že jídlo musí zůstat chutné i v případě, že bude studené. Letní koláčky jsou úžasné horké. Když vychladnou, jsou okouzlující ;-) Prostě recept k sežrání.
Letní koláčky aneb škubánky na pokračování
- 1 kg brambor
- 180 g polohrubé mouky
- 60 g másla
- sůl
Umíte připravit škubánky? Mohla bych tady povídat, že oloupané brambory se překrájí na čtvrtky a ve vodě mírně osolené se uvaří tak, aby byly ještě malinko nedovařené :-) Část vody slijeme, obrácenou stranou vařečky provedeme nutných "7 šťouchů do kucmouchu", zasypeme moukou, do každého důlku od vařečky nalijeme část slité vody a na mírném ohni necháme propařit. Potom důkladně vymícháme hladké škubánkové těsto a lžící namočenou v rozpuštěném másle vykrajujeme škubánky a klademe je na nahřátý talíř … vypadá to asi takhle (v mnoha případech i pohledněji ;-)
Mezi námi neexistuje snad nikdo, kdo by neznal škubánky! Taky je velmi málo pravděpodobné, že je většina z vás nesvede "levou zadní" a rozhodně sázím na to, že vlastníte parádní recept. Nejspíš po babičce, psaný její vlastní rukou a pěkně založený v nějaké velmi staré kuchařské knize. Projděte si pěkně knihovnu, vysypte šuplíky a domácí receptík si někde najděte ;o) Možná najdete i to, co jste nehledali a stane se to zdrojem vašeho potěšení. Já našla učiněné poklady! Podle mého rozpisu ingrediencí vám toho škubánkového těsta ještě požehnaně zbude (pokud ovšem nemáte doma výkonnější a svědomitější strávníky, kteří zbytky nenechávají :-) A protože ho zůstalo opravdu štědře, měla jsem materiál na letní bramborové koláčky a zábavu na jedno odpoledne.
Aby vznikl tento recept, stačilo jednoduše otevřít ledničku a rozhodnout se, jakým směrem na brambory jít. Protože všechny cesty vedou do Říma, vsadila jsem na Itálii a začala z lednice vytahovat italské reprezentanty a stavět je do řady na kuchyňskou linku. Italský tým se skládal z parmazánu, ricotty, rozmarýnu, cherry rajčete, doplněno o české domácí vejce. Zhodnotila jsem kritickým okem, že tento tým by se dal postavit do hry o slušnou večeři, kterou jsem měla v úmyslu vyrobit. Barvu dresu není třeba řešit. Je červenec, respektuji červenou! Ostatně jakýpak zápas? Půjde o přátelské utkání. Když jsem si představila tuhle partu na jedné hrací ploše (pečícím plechu), bylo mým cílem, aby hosté (originální italské ingredience) versus domácí (běžné domácí zásoby) táhly za jeden provaz. V chuti si musí nahrávat a zápal do hry by měl mít především kuchař. Všichni do toho musí jít srdcem a proměnit všechny šance v úspěch. Když se to nepovede, kuchař bude vypískán :-) Kdybych nezačala hrát hru "Škubánky na pokračování", obsah hrnce by skončil nevkusně. Psi brambory ani v této naparáděné podobě nejedí. Za talířem pelášili jenom kvůli voňavým krevetkám. Odnesla bych je tam, kam chodí i "císařpán" sám a spláchla je. (Když budu odvážně pokračovat v přemýšlení, stejně by tam skončily. Vzaly by to jen malou oklikou :o) Vlastně bych si ani nemusela vyčítat, že jsem vzala za kliku té zapovězené komnaty. Připravila jsem jim lepší osud! Nechala jsem je ještě jednou užít si svých 5 minut slávy!
Než začneme čarovat, je potřeba škubánkový základ směrovat do slané podoby, tzn. kouzelnou špetkou bylinkové soli je proměníme v ještě pohlednější základní materiál pro výrobu slaných bramborových koláčků. Až teprve nyní můžeme opravdu začít ;-) Ze škubánkového těsta lžící namočenou v rozpuštěném másle vykrajujeme kousky velikosti koláčku a v dlaních jim vnutíme tvar bochánku, který posadíme na pečící plech. Máte snad chuť čistit připečené plechy? Braňte se této nepříjemnosti pečícím papírem! Bramborové koláčky se seřadily na hrací ploše a obrácenou stranou mrňavé skleničky (velikosti špuntu kopačky nebo kramflekem) jim vyšlápneme do středu důlek, aby se tam pěkně uvelebila nádivka. Ricotta s bylinkami nebo jiný lehký sýr poslouží jako základ letní nádivky. Přidejte do ní co chcete. Cibulku, bylinky, česnek, spojte vajíčkem, nezapomeňte na mořskou sůl. Člověk by ani neřekl, kolik letních čerstvých chutí si sedne s tímto tvarohovým sýrem do noty. Základní chuťová linie by měla být jasně daná. Do nádivky z ochucené ricotty vmáčkneme půlku malého rajčete a ozdobíme ho "mořskou rosou", tzv. rozmarýnem ;-) Kraje koláčků pomažeme žloutkem (ten z domácích vajec září jako sluníčko) a posypeme parmazánem. Koláčkům dáme poslední pomazání mašlovačkou a zatočíme nad jejich osudem pepřovým mlýnkem. Než půjdou do rozpálené trouby, trochu je od pepřových sazí umouníme. Trouba žhne na 200 °C, to je ta pravá letní výheň pro koláčky. Až budou kraje zlátnout, můžeme chystat talíře. Počítejte s 10 až 15 minutami. Divoké rodeo neuspořádaných chutí by výsledek šmahem pokazilo, ale tato kombinace se stala jasným tahem na branku. Koláčky byly k sežrání a jen se po nich zaprášilo. V každém případě "Kdo si hraje, nezlobí!"
Času na hrátky moc nemám, ale když už s tím začnu, nevím kdy přestat. Hra "Škubánky na pokračování" mě fakt zabavila. Zjistila jsem, že kvality nominovaného týmu ingrediencí mě oslnily víc než letní sluníčko, které nám na pár dnů přestalo hřát, tak si někdy příště rozsvítím náladu těmito letně naladěnými koláčky. Podávala jsem k nim KREVETY na grilu v ohnivém másle, co vonělo limetkami a utonula v něm špetka jemných sušených vloček chilli papriček. Pro zjemnění pikantní kompozice pokrmu jsem připravila remuládu s gorgonzolou a italskými bylinkami, aby pálivým chilli papričkám trochu srazila hřebínek. S vínem to bylo jasné, sáhla jsem do italských zásob. Skočila jsem do vinného sklípku a vyplenila přihrádku s italskými víny. Láhev (2) vína Pinot Grigio byla plná chutí i vůní sluncem uzrálého ovoce. Když je venku pod mrakem, vyčarujte si hřejivou atmosféru v kuchyni. Rozsviťte to nějakým novým receptem! Léto přeje hrátkám všeho druhu, ale hrátky v kuchyni jsou ze všeho toho letního povyražení nejméně rizikové :o) Rozhodně mohou být dostatečně pikantní, zábavné, odvážné, bujaré, vášnivé, famózní, exotické a nadmíru uspokojivé :o) Neházejte příbory do žita! I u stolu se dá užít plno legrace. Velebte své domácí kuchaře! Já jsem vděčná za každou snídani, kterou si nemusím připravovat a za každé podané sousto. Zvlášť když je nad slunce jasné, že je to z lásky ;-)
P.S. Malá podobnost receptu s fotbalovým utkáním není náhodná, nýbrž záměrná. Mám fotbal ráda! ;-) I když sláva českého fotbalu na Euru 2008 hodně upadla, doufám, že se zase příště zaleskne. Ostuda není upadnout, ale zůstat ležet.
Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.
Šárka | 
Zde hledá
Krásná reportáž :-)
Já tedy škubánky z mého hřiště vypískala. Dlouhá příprava, fešáci to nejsou a kam je člověk postaví, od tamtud se nehnou (myslím zejména horní patro dutiny ústní). Jsem ochotna je, díky Vám, v této pečené verzi pustit aspoň na střídačku a možná je časem nasadím. Uvidíme. :-)