31. března 2008 v 14:22 | Šárka
|
S italskou kuchyní nebudete v kuchyni přesčas. O to víc času vyšetříte pro sebe, když se ke stolu posadíte a naservírujete si doma připravený italský oběd či večeři. Je to jedna z mála kuchyní, kdy "polotovary" se dají sehnat opravdu v báječné domácí kvalitě. Není třeba se jich bát a doporučuji experimentovat. Objevila jsem před časem Agnolotti (ručně vyráběné famózní těstoviny) a nedám na ně dopustit. Ač jsem majitelkou domácího strojku na nudle a svým založením jedinec, který v kuchyni na čas "přesčas" nekouká, troufám si říct: Proč se s tím patlat doma, když nabídka je prvotřídní?
Své zvláštní jméno dostaly po monferratském kuchaři jménem Angelotu (Angiolino), který prý tento chutný pokrm na bázi plněných těstovin vymyslel, "piat d´Angolot" se časem změnil na "agnolot" a poté na dnešní AGNOLOTTO.
Tyto čerstvé italské těstoviny Agnolotti jsou v nabídce v několika druzích:
s artyčoky (carciofi)
s gorgonzolou a ořechy (gorgonzola e noci)
s pravými hřiby (funghi porcini)
s chřestem (asparagi)
s lososem a sépiovým barvivem (nero di sepia con salmone)
se slaninou a čekankou (radicchio e speck)
se špenátem a ricottou (ricotta e spinachi)
Jejich předností je mimořádná chuť a rychlá příprava. Za 3 až 5 minut je vařeno. Agnolotti můžete podávat s rozpuštěným máslem a parmezánem nebo s nějakou hotovou italskou omáčkou (rajčatovou s feferonkami, se sýrem ricottou a ořechy, tuňákovou či janovským pestem). Na jednu porci postačí 5 až 6 kusů. Rozhodně si můžete pro osvěžení vykouzlit nějakou domácí lehkou omáčku, ale Agnolotti by se v ní neměly koupat. Mělo by jí být jen tolik, aby se těstoviny mohly lehce smočit. Jejich kouzlo je ukryté ve středu lahodného nudlového těsta a když plněnou kapsičku překrojíte, v ten moment pochopíte, proč se dají jíst jen tak.
Oříšek másla, sýru malý kousek & lehký poprašek parmazánu otevírá bránu k požitku z konzumace. Mám ráda, když jsou těstoviny umouněné od čerstvě strouhnutého pepře z mlýnku (a nemusí to být jen v případě špaget po uhlířsku). Italská kuchyně je jasná linie chutí, tak není potřeba si tak výtečné těstoviny ničím navíc komplikovat.

Pochutnala jsem si na versi se slaninou a čekankou (radicchio e speck) a přidaných pár plátků čerstvých žampiónů celou chutnou kompozici nenarušilo, ale ani nikam nepatřičně neposunulo. Ručně vyráběným těstovinám může jen máloco uškodit, spolehněte se na to, že sólo na talíři bude vždycky jejich. Čím méně péče takto připraveným těstovinám věnujeme, tím lépe se nám odmění. Žádný recept není potřeba. Na těstoviny jděte vlastní cestou a intuitivně. Připlete-li se vám do cesty takto svěží a křupavý hrášek, vezměte si ho domů. Určitě ho nenecháte v koutě a budete hned vědět, co s ním. V tomto případě nešlo jen o příjemnou barevnou kompozici (i když těm Agnolottám zelená barva opravdu sluší).

Není to báječné, když někdo ručně a zručně pro vás domácí těstoviny vyrobí? Tím ovšem nechci říct, že s domácí přípravou těstovin to u nás doma končí. K tématu se určitě vrátím. Jedině s rukama od semoliny vykouzlíte opravdové vaše domácí těstoviny :-) fatti corraggio e non aver paura - seberte odvahu a nemějte strach!
Bez čeho se však neobejdete, je pořádný hrnec. Nejlépe rovnou těstovinový s děravou pokličkou. Nemáte-li doma podobný hrnec, chce to mít dobrý cedník. Nemáte-li cedník, stačí děrovaná naběračka. Nemáte-li ani tu, doplňte svou domácnost o tento kousek nádobí :-) Něco vás to bude stát, ale rozhodně to stojí za to :-)
Na kolik vyjde takový originál hrnec vám nepovím, protože ten můj už není žádný krasavec, ale obouchaný letitý pomocník. Nejspíš seženete daleko lepší a pohlednější kousek nádobí. Mohu vám jen prozradit, že za 1 kg báječných AGNOLOTTI RADICCHIO E SPECK vydáte 125,00 Kč a to je suma, která naprosto nikoho nedostane do kolen. Půjdete-li kolem plné krabice těchto těstovin, nenechávejte ji ležet ladem. A kde Agnolotti mají skladem? Ukořistila jsem je v Makru, ale potkat se dají i v Tescu. Jste-li na těstoviny, určitě si pochutnáte. Jsou lehce stravitelné a díky svému složení, bohatému na škrob, dodávají energii na dlouhou dobu, podle italských zvyklostí musí být na stole rozhodně každý den, jako lehký chod před hlavním jídlem, tzv. primi piatti. Pravé italské těstoviny hýří nápaditými tvary a pojmenování všech si jen těžko zapamatujeme. Ovšem chuť pravých a správně připravených těstovin je nezapomenutelná.
Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.
Túto značku zatiaľ nepoznám, ale určite sa po nej u nás poobzerám.
Dík za fajn tip :o)
V poslednej dobe som si vďaka domácej pekárni a strojčeku na cestoviny zvykla občas pripraviťnejaké cestovinové výtvory sama a výsledok bol super (objavila som aj múku z tvrdej pšenice) :o))