Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě je příbor.
Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.
.
Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

3x denně do baru

20. března 2008 v 12:02 | Šárka |  Gastronomické zajímavosti
Campari je alkoholický aperitiv získávaný z extraktu hořkých bylin a sevillských pomerančů (?), snad i chinin tam má své místo. Díky své zvláštní barvě, vůni a chuti bylo Campari vždy symbolem vášně, který se projevuje svůdností a smyslností. Právě tyto hodnoty Campari ve světě proslavily. Unikátnost, stylovost a nezaměnitelná červená barva jsou synonymem pro značku, k jejímž představitelům patří nápoje Campari bitter, chutnající po hořkých bylinách a citrusovém ovoci, trendové nápoje CampariSoda a Campari Mixx. Pijí se ve 190 zemích světa a staly se symbolem vytříbeného vkusu i elegance. Recept na Campari vznikl v roce 1860 a je základem pro jeden z nejslavnějších alkoholických nápojů, jehož receptura zůstává tajemstvím až do současnosti.

Příručka k použití / tipy k požití
Campari si můžete dopřát kdykoliv během dne. Musíte znát pár základních pravidel, která je třeba striktně dodržovat pro jeho plné vychutnání:
  • Vždy podávat vychlazené, abychom si zvýraznili chuťovou vyrovnanost
  • Láhev Campari je nutno umístit v chladu a temnu
  • Campari se nesnáší s citrónovou šťávou - zásadně do sklenky vkládáme řez pomeranče
Doporučené kombinace:
  • Campari & Tonic
  • Campari & Soda
  • Campari Orange
  • Americano
  • Negroni
Historie v červeném
Autorem receptury se stal v šedesátých letech devatenáctého století Gaspare Campari (jméno je odvozeno z italského slova campi, tj. pole). Gaspare Campari pocházel z Novary, vyučil se v kavárně v Turíně a později zakoupil a velmi úspěšně provozoval kavárnu a obchod s likéry v Miláně. Recepturu vymyslel údajně v den, kdy se mu narodil syn Davide. Receptura zůstává do současnosti tajemstvím.
Davide Campari vyvinul v roce 1932 Campari-Soda a design láhve navrhl Fortunato Depero, jeden z nejslavnějších futuristických umělců té doby. Davide Campari začal s atraktivními reklamními kampaněmi, které učinily Campari světově proslulým nápojem se smyslným nábojem. Ať ve vašem domácím baru láhev Campari nechybí.
Vykřičená rudá barva Campari a pár kostek ledu! Líp špatnou náladu zahnat nedovedu. Moje oblíbená kombinace je Campari & Orange 1 : 3. Viva Italia! & ben bere alla milanese!
La dolce vita ... chutná jako Campari ;-) Veselí a smutek se v něm střídají jako hořkosladké tóny. Ten kontrast chutí a pocitů nás přeci baví ze všeho nejvíc. Není nudný, natož fádní.
Správný italský bar je pro Itala nepostradatelnou součástí každého dne. Ráno se chodí ve stoje na caffé latté, se sladkou brioškou k tomu. Snídaně po italsku nebývá vydatná a tím pádem se stala méně důležitou. Lze se spokojit jen se samotnou kávou a kouskem sladké sušenky. Dopoledne přichází chvilka na malé espresso (malé sladké sousto k tomu). Další důvod zaskočit do baru.

Pokud oběd nevaří "mama", není nutné ho pojmout ve velkém stylu. Malé tramezzino bude stačit. Samozřejmě tento obložený sendvič můžete koupit taky v baru. Cestou z práce domů je čas zaskočit do baru na odpolední espresso. Touto dobou už můžeme uvažovat o aperitivu. Je vhodná doba na Campari. Italové dávají přednost právě hořkým aperitivům, neboť je to nejlepší rozcvička pro chuťové pohárky, které od rána neměly nic moc na práci. Bude přeci nejdůležitější událost dne, VEČEŘE. Na té si v Itálii dávají obzvláště záležet. Po večeři je čas na závěrečné caffé corretto (s kapkou amaretta či grappy).

Aperitiv má roli povzbuzovače chuti, tzn. nezapomeňte něco malého a pikantního zakousnout. Vaše tělo se před vlastním hlavním jídlem smyslně nastartuje a mysl se již v této chvíli ubírá cestou příjemných labužnických myšlenek. Všechny okamžiky u prostřeného stolu by měly právě takto pozvolna začínat. Nešiďte se o příjemné rande se sklenkou aperitivu a vychutnejte si tu svou sklenku v několika dlouhých a pomalých doušcích, které je přímo žádoucí prokládat něčím svůdně výrazným. Takové antipasto po italsku je festivalem báječných chutí na jednom malém talířku.
Pokud se nespokojíte jen s kávou a máte chuť zajít na kus řeči, vaše kroky vedou do baru. Dobrý bar v okolí je nepostradatelná záležitost pro každého správného Itala.
Báječně si ten bar dokázali vtáhnout do každodenního života, nemyslíte? Nejít alespoň 3x denně do baru je skoro nedůstojné a demonstruje to špatný vztah k životu. V neposlední řadě i životosprávě :-)
Alkohol je nápoj ďábelský, ale když ho dokážeme správně dávkovat, je zdrojem radosti. Dbejte na styl a eleganci. Jedna sklenka přes míru umí všechno zhatit. Zachovejte si na barové židli důstojnost ;-) Aperitiv je nejbáječnější a nejsmyslnější důvod k nalití sklenky dobrého moku. Chovám tyto okamžiky v patřičné úctě. Na Campari nemusíte nutně do životem tepajícího Milána, ale ta atmosféra barů je tam jedinečná a půvabná. Kam a na co chodíte do baru vy? A když už tam jste, dáváte přednost vysoké a štíhlé barové židli nebo se raději posadíte ke stolku v rohu, kde je výhled z okna ven?
Na kávu je čas naprosto vždy. Bar v nedohlednu, jdu požádat svůj kávovar o malou službu. Nad kávou popřemýšlím o Campari (resp. co dobrého si nachystat, aby byl k aperitivu dobrý důvod).
Všechno má své stinné stránky, tak zde je krása CAMPARI bez závoje :-) - nebýt komentujícího "Gea & Jednorožce", nešla bych tomu Campari tak hluboko pod hladinu. To by nebylo fér. Tak zde je ta pravda ve své nahotě.
CAMPARI je nápoj pro vegetariány & vegany naprosto nevhodný! Obsahuje karmín (E120) nepřijatelné barvivo a je zakázáno jej používat při přípravě produktů pro vegetariány a vegany. Karmín je také zakázán náboženskými předpisy židů i muslimů. Karmín je používán k barvení marmelád, sladkostí, instantních potravin, a jeho použití je opravdu široké. Čtěte proto pečlivě údaje o složení! Karmín obsahuje také kosmetika (např. některé rtěnky), a to včetně oblíbené přírodní kosmetiky!
Co je "přírodní" barvivo E120 alias karmín nebo košenila?
E120, kyselina karmínová, košenila, karmín.
Karmíny a kyselina karmínová se získávají z vodných nebo alkoholických extraktů z košenily, která sestává ze sušených těl samiček hmyzu Dactylopius coccus Costa. Tolik vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 54/2002 Sb., ze dne 29. ledna 2002, kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek. Jediný typ barviva E120, karmínu, který lze legálně používat je tedy z hmyzu.
Jaká je praxe získávání tohoto barviva? Samičky červce nopálového musí být oplodněny, pak mají nejvíce barviva a v pravý čas je nutné je zabít. To se dělá horkou vodou, párou, octovými parami, či v peci. Uvádí se, že na jeden kilogram je potřeba usmrtit až 140 tisíc jedinců tohoto hmyzu. Karmín byl tradičním barvivem v Jižní Americe, postupně jeho produkce klesala až téměř vymizela, koncem 20.století ale potřeboval potravinářský a kosmetický průmysl "přírodní barvivo" a produkce karmínu se obnovila, nově i např. na Kanárských ostrovech.

Tak! Ještě máte na Campari chuť? Přiznám se, že Éčka nám otravují život, ale ... nejspíš si své domácí zásoby Campari dopiji a až dojdou, doplním je zas. Je jen na vás, zda do tohoto červeného moku ponoříte své ctěné rty!
SALUTE !

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kristýna kristýna | 20. března 2008 v 12:38 | Reagovat

teda škoda že jsem v práci autem - hned bych na "jedno" skočila...campari mám ze všech aperitivů nejradši (a ruku v ruce spolu s červenou dobrotou ještě jde suché martiny - na tom mě vždycky navíc naláká stylová sklenka)...znáte nealkoholický aperitiv Crodino? Řidičům a zároveň milovníkům Camapri vřele doporučuji - bohužel ne všude ho mají (resp. skoro nikde). Jde o velmi autentickou nahořklou dobrůtku...

2 Bali Bali | Web | 20. března 2008 v 12:52 | Reagovat

Campari mám nejradši v létě, na terásce pod slunečníkem ;-)

Je to alkohol, kreý nesmí chybět v našem baru. Nejradši mám s džusem. Crodino neznám, ale poznám ;-)

3 Papaja Papaja | E-mail | 20. března 2008 v 12:56 | Reagovat

Ahoj Šárko,

kdysi jsem z Campari dělala toto:

http://muj.labuznik.com/zaznam_denicku.php?c=1009&l=Papaja

a bylo to vynikající - krásně vyvážená hořkost Campari a vůně a sladkost pomeranče :-)

"Antipasto" bych si dala!

P.

4 sigrid sigrid | E-mail | 20. března 2008 v 13:27 | Reagovat

Souhlasím s Bali, hodně studené Campari s pomerančovou šťávu, na terase, v horkém dni - to je předchuť ráje, i když jinak horko nemusím.

Ale bavit se o Campari a sedět přitom u počítače, v ruce kus chleba s Mettwurstem, protože na nic jiného není čas, to je skoro barbarství :-).

5 Šárka Šárka | E-mail | 20. března 2008 v 15:12 | Reagovat

Kristýna :-)

Crodino je pro řidiče záchrana. Je to důmyslně vyrobený nealko aperitiv. Občas mu před Campari docela ráda dám přednost :-) Máš pravdu, že není snadno k mání. Chodívám na něj do Průhonic.

6 Šárka Šárka | E-mail | 20. března 2008 v 15:13 | Reagovat

Bali :-) Když je horko u krbu, Campari s nějakou tou kostkou ledu taky není k zahození.

7 anjin-san anjin-san | E-mail | Web | 20. března 2008 v 15:13 | Reagovat

campari jsem zatim na chut neprisel, ale spis proto ze jsem se o to nikdy moc nesnazil ... zkusim to napravit a uvidime :-)

jinak do baru se imho chodi vecer, a to na armagnac, pripadne na skotskou ... no a protoze uz je tou dobou venku tma, sedet se ma v pohodlne kozene klubovce nekde pobliz krbu ;-)

8 Šárka Šárka | E-mail | 20. března 2008 v 15:16 | Reagovat

Papaja :-)

Momentálně to na Labu nějak nefuguje, tak jsem nemohla nakouknout, ale ujít si to nenechám. Jsem zvědavá, co dobrého s chutí Campari tam je :-) Antipasto je náramná věc a když se nad tím zamyslím, občas u něj začnu i skončím. Někdy prostě není ta správná chuť pokračovat :-)

9 Šárka Šárka | E-mail | 20. března 2008 v 15:19 | Reagovat

sigrid :-) jdu s vámi na tu terasu pod slunečník :-))) Hodně ledu prosím!

Takový Mettwurst je taky famózní dílo řemesla řeznického. Jen tak něco se mu nevyrovná. A když je báječný kus chleba, dá se na Campari klidně zapomenout :-)

10 Šárka Šárka | E-mail | 20. března 2008 v 15:36 | Reagovat

anjin-san :-)

Večerní posezení v baru se sklenkou whisky/whiskey/či něčeho jiného ostřejšího si žádá opravdu hvězdnou oblohu a klid noci, kdy se již nikam nespěchá. Nic pro temperamentní ukřičený italský bar. Vidím to spíš na Londýn a posezení v důstojné hloubce kožené klubovky, s atmosférou praskajícího dřeva v otevřeném krbu a tónů blues. Ve vzduchu smyslné vůně doutníků. Každé pití chce prostě své. To rudé vykřičené a temperamentní Campari se dá vypít ve stoje u baru. Pro whisky je to nepřijatelné ;-) Whisky Bar má svou noblesu.

11 Papaja Papaja | E-mail | 20. března 2008 v 15:37 | Reagovat

Na Labu toho nefunguje víc, bohužel... A ten uplynulý víkend vám skoro závidím :-)

P.

12 Šárka Šárka | E-mail | 20. března 2008 v 15:46 | Reagovat

Papaja :-) určitě o tom napíši dlouhý článek :-) zážitků bylo mnoho :-)

13 marmelada marmelada | Web | 20. března 2008 v 17:26 | Reagovat

Juj, už aby bylo léto. Úplně jsi mě dostala. Campari s pomerančovým džusem - to je moje volba. Asi vyzkouším i s tonikem. Ta myšlenka přirovnání campari a života je moc hezká.

14 Šárka Šárka | E-mail | 20. března 2008 v 18:11 | Reagovat

marmelada :-)

Campari s pomerančovým džusem má úžasnou zářivou barvu. Je to jako slunce spadlé do sklenice. Už aby toho slunce bylo trochu víc. Je to marné, ale první jarní den nebude slunečný. Tak alespoň ten aperitiv nám trochu náladu rozsvítí :-)

15 Bali Bali | Web | 20. března 2008 v 18:22 | Reagovat

ja mam od pondělí s alkoholem utrum, beru silné prášky. Tak by se mi asi hodilo Crodino. Na terásku se už moc těším , ale momentálně je pěkně zasněžená, a sněží a sněží a sněží ;-) Do iglu si brzy vezmu nějaký ten Grog; máš jich tu taky pěknou řádku!

16 Geo Geo | 20. března 2008 v 20:17 | Reagovat

Milí Šárko - kolektivně rádi čteme Vaše stránky a obdivujeme jejich nápaditost, občas se necháme inspirovat. K tomuto aktuálnímu článku o Campari se chci ale vyjádřit ... tedy i já obdivuji tu sexy image Campari, ale doplnil bych článek dvěma důležitými a praktickými fakty: chuť Campari se naprosto devastuje citronem - někdy svádí vkládat citron při kombinaci Campari&Soda, což je chuťově nepřijatelné a zkazíte si tím citronem v Campari nejen drink, ale v podstatě celý den. A jsme u druhého faktu - citron se totiž nesnáší s barvivem E120. Již ne všichni by rádi četli, jak se získává toto barvivo - počítačem se řízeně usmrcují těhotné samičky broučka s českým jménem ( snad ) konšelka nábožná, biologickým názvem  Dactylopius coccus Costa.  Z těchto důvodů je Camari prakticky zapovězeno vegetariánům a košer strávníkům. Taktéž nezřízení obdivovatelé Crodina by asi chvilku lapali po dechu, cože za sušené zbytky toho broučka konzumují:-) To jen tak na úsměvné upřesnění infa - ale mezi námi - ta image Campari je opravdu nepřekonatelná!

17 Vlaďka Vlaďka | E-mail | 20. března 2008 v 20:37 | Reagovat

Já se hlásím do toho Londýnského klubu. Pomalu si ucucávat koňak v klidné atmosféře neuspěchaného dne, v ideálním případě jako lord se zděděným majetkem, jehož jediná práce je motat se v politice, ze které se beztak většina odehrává v mém klubu. No nic, tak jsem se zasnila a nic tu nemám. Jdu zkontrolovat stav rýžového vína:) To je taky stylový alkohol, ale zase úplně jiným směrem...

18 renata renata | Web | 20. března 2008 v 20:41 | Reagovat

:-) dolce vita víkend a la Dolce Vita - už se nemohu dočkat sepsaných zážitků... ;-)

19 Yva Yva | Web | 20. března 2008 v 21:05 | Reagovat

Šárko, jsem normálně v šoku! Víš, který byl můj příští recept? Campari koktejl se šťávou z krvavého pomeranče!!! Jak už jsem Ti jednou psala -- dobrým hlavičkám to myslí stejně. ;o) Tohle se totiž nestalo poprvé! Nebude Ti vadit, když ho tam přesto dám -- když už ho mám připravený? Za to se nezmíním o historii Campari a odlinkuji to k Tobě, ok? Tak, a teď jdu přemítat, jestli nemám někde v jižních Čechách dlouho ztracenou sestru... ;o)

20 Šárka Šárka | E-mail | 20. března 2008 v 21:14 | Reagovat

Geo :-)

Po stopách některých ingrediencí je lépe se nepouštět ... na konci cesty stojí šokující zjištění. Žádné stíhy a mlhy nad Campari nesneseme, tak MOC DÍKY za vypátrání původu barviva. Jak už to tak bývá, i šokující informace dokáže přidat na přitažlivosti a možná se najdou jedinci, kteří Campari budou pít s větším vzrušením než doposud :-)

Díky za prima doplňující informace a zdravím (jednotlivě & kolektivně ;-)

21 Šárka Šárka | E-mail | 20. března 2008 v 21:19 | Reagovat

Vlaďka :-)

Na takový "Londýnský klub" by byl právě ten pravý čas :-) Sklenka něčeho ostřejšího před spaním ... tak jdu zkontrolovat své zásoby. Do Londýna daleko, tak to odbudu nestylově doma u krbu.

22 Papaja Papaja | E-mail | Web | 20. března 2008 v 21:19 | Reagovat

Musím se ti pochlubit... jako první...

P.

:-)

23 Šárka Šárka | E-mail | 20. března 2008 v 21:21 | Reagovat

renata :-)

Sama si je ráda připomenu, ale labužnické víkendy se nedají pořádat každý víkend. Zdevastovaly by tělo :-)

24 Šárka Šárka | E-mail | 20. března 2008 v 21:26 | Reagovat

Yva :-)

Rozhodně jsem pro Campari na tvém úžasném blogu! Telepatie je zajímavá věc :-))) Rozhodně ji nelze podceňovat ;o) Napiš o Campari všechno, ten nápoj si to zaslouží. Těším se na krásnou barvu zářivého moku ve sklence na tvých fotografiích.

25 Šárka Šárka | E-mail | 20. března 2008 v 21:30 | Reagovat

Papaja :-)

No to je báječné! Gratuluji k tomu počinu :-) Přeji ti moc a moc inspirace a hlavně "času", protože to je ta ingredience, které se nám dostává nejméně. Zajdu si počíst, díky za kamarádské pochlubení ;-)

26 Papaja Papaja | E-mail | Web | 20. března 2008 v 21:35 | Reagovat

Šárko,

díky. Stejně někdo možná řekne, že to je kopie, ale myslím, že všechny blogy o jídle si musí být podobné. Však jsem to vše řekla v úvodu. Tedy snažila jsem se. Děkuji a jsem moc ráda, že jsi byla on-line. Docela hustě na tom pracuji a už to nešlo vydržet :-))) Budu moc potěšena, když občas zajdeš na návštěvu - virtuální. :-)

Díky

P.

:-)

27 Šárka Šárka | E-mail | 20. března 2008 v 22:54 | Reagovat

Papaja :-)

Jasně že zajdu! Dobré jídlo lidi sbližuje, tak není divu, že si jsou některé blogy podobné. Ale co? Konkurenční prostředí každého motivuje, tak proč se novým projektům bránit? Jsem ráda, že máš chuť pracovat na svém blogu, alespoň se zase něčemu novému přiučíme. A jak se říká, když dva dělají totéž, není to totéž. Nedej se odradit a přeji ti hodně dobrých nápadů a skvělých fotek! Ať z toho taky něco máme ;-)

28 jednorožec jednorožec | 21. března 2008 v 1:43 | Reagovat

Re: Geo, 16

Zajímavé! O cochineal broučcích jsem věděl přes můj zájem o tradiční malířské techniky. Broučci (nikoliv Karafiátovy!) produkují barvivo karmín. Není trvanlivé a časem bledne (proto se Campari doporučuje uchovávat v temnu).

Karmín s oblibou používal anglický malíř Joshua Reynolds - jeho portréty nyní představují vybledlé šlechtice a dámy se "zdravou lesní barvou" - veškeré karmínové zabarvení líček je totiž ta-tam. V prachu. Technicky vzato i po jiných stránkách byl prase, mazal a packal.

Jeho sok, William Blake u příležtosti jeho smrti si s chutí zabásnil:

"When Sir Joshua Reynolds died/All Nature was degraded;/ The King drop'd a tear into the Queen's Ear,/ And all his Pictures faded."

Omlouvám se za mírnou odbočku do 18tého století, ale je možné si udělat souběžnou představu s kuchařem, který "vaří" zásadně mikrovlnkou z mrazáku pokrmy s E čísly a zalévá vše UHO.  :-)

29 jednorožec jednorožec | 21. března 2008 v 1:57 | Reagovat

Dovětek: Nic proti Campari!

Má pro nás spíš nostalgický šmrnc let uplynulých, spolu se jmény jako Dubonnet, Cinzano... Ach, kde ty loňské sněhy jsou?

A můj výlet do 18C jistě sedne osobám vysedávajícím v kožených ušácích vysněných londýnských klubů, srkajícím single malt za praskotu polen v krbu. Dream on...  :-)

30 Míša Míša | 21. března 2008 v 9:11 | Reagovat

Jééé, z toho krásného povídání a úžasných fotek na mě úplně dýchla slunečná Itálie  (a to u nás právě kydá sníh jak o Vánocích). Už se strašně těším na ten slibovaný článek!

Citace: "Nejít alespoň 3x denně do baru je skoro nedůstojné a demonstruje to špatný vztah k životu. V neposlední řadě i životosprávě." - Naprostý souhlas! :-) Bohužel to tak nepraktikuju :-(

31 Šárka Šárka | E-mail | 21. března 2008 v 10:07 | Reagovat

jednorožec:

DÍKY, zjistila jsem si podrobnosti a tím pádem je nutné je uvést. CAMPARI je nápoj pro vegetariány & vegany naprosto nevhodný! Obsahuje karmín (E120) nepřijatelné barvivo a je zakázáno jej používat při přípravě produktů pro vegetariány a vegany. Karmín je také zakázán náboženskými předpisy židů i muslimů. Karmín je používán k barvení marmelád, sladkostí, instantních potravin, a jeho použití je opravdu široké. Čtěte proto pečlivě údaje o složení! Karmín obsahuje také kosmetika (např. některé rtěnky), a to včetně oblíbené přírodní kosmetiky!

Co je „přírodní" barvivo E120 alias karmín nebo košenila?

E120, kyselina karmínová, košenila, karmín.

Karmíny a kyselina karmínová se získávají z vodných, vodná alkoholických nebo alkoholických extraktů z košenily, která sestává ze sušených těl samiček hmyzu Dactylopius coccus Costa.

Tolik vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 54/2002 Sb., ze dne 29. ledna 2002, kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek.

Jediný typ barviva E120, karmínu, který lze legálně používat je tedy z hmyzu. Jaká je praxe získávání tohoto barviva?

Samičky červce nopálového musí být oplodněny, pak mají nejvíce barviva a v pravý čas je nutné je zabít. To se dělái horkou vodou, párou, octovými parami, či v peci. Uvádí se, že na jeden kilogram je potřeba usmrtit až 140 tisíc jedinců tohoto hmyzu. Karmín byl tradičním barvivem v Jižní Americe, postupně jeho produkce klesala až téměř vymizela, koncem 20.století ale potřeboval potravinářský a kosmetický průmysl „přírodní barvivo" a produkce karmínu se obnovila, nově i např. na Kanárských ostrovech.

.....................................................................................................................

Tak! Ještě máte na Campari chuť? Přiznám se, že Éčka nám otravují život, ale ... nejspíš si své domácí zásoby Campari dopiji a až dojdou, doplním je zas. Díky komentáři od Jednorožce se to Campari pořádně zrentgenovalo a nic není utajeno. Je jen na vás, zda do tohoto červeného moku ponoříte své rty!

32 Šárka Šárka | E-mail | 21. března 2008 v 10:12 | Reagovat

Míša :-)

O pravidelných návštěvách v místním baru se mluvit nedá, ale ... když můžu, tak vezmu za kliku dobré kavárny a večer zajít do baru na dobrou muziku a sklenku (či 2) něčeho dobrého si skoro nikdy nenechám ujít. Musím vyhledávat častější příležitosti :-)

33 Bali Bali | Web | 21. března 2008 v 10:38 | Reagovat

já se tedy snažím číst co která věc obsahuje a vybírat si to nejmenší zlo, ale všude je "něco" a člověk by se skoro nenajedl a nenapil. Na Campari nezanevřu, ale až si budu nalévat sklenku, tak si vždy vzpomenu na tvůj rozbor, povzdechnu si a řeknu: "pojď do mě a neubliž"

;-)

34 sigrid sigrid | E-mail | 21. března 2008 v 11:46 | Reagovat

Ach jo, chtěla jsem Vám všem tady popřát krásné velikonoce, ale venku sněží a sněží, od včerejška už napadlo dvacet čísel. Pluh už zřejmě zastrčili do stodoly, protože se v tom brodíme po kolena a ještě k tomu mrzne. Jdu si do lesa vybrat stromeček :-)). A to jsem si včera představovala tu terasu, Campari, narcisy kývají hlavičkami ze svěže zeleného trávníku. No to je život.

Tak alespoň Vám všem radostné a požehnané Velikonoce se spoustou jarních dobrot.

35 Vlaďka Vlaďka | E-mail | 21. března 2008 v 11:52 | Reagovat

Já si tu s dovolením zabásním, když už odbočil Jednorožec a zmíním se, kde jsem se s oním broukem poprvé setkala. Ještě o století dřív než sir Joshua Reynolds začal malovat napsal Thomas Weelkes madrigal Thule, the Period of Cosmographie, kde staví proti sobě přírodní divy běžnému Angličanovi jen těžko dostupné a zázrak lidské schopnosti milovat:

Thule, the period of cosmographie,

Doth vaunt of Hecla whose sulphureous fire

Doth melt the frozen clime and thaw the sky;

Trinacrian Etna's flames ascend not higher.

These things seem wondrous, yet more wondrous I,

Whose heart with fear doth freeze, with love doth fry.

The Andalusian merchant, that returns

Laden with cochineal and china dishes

Reports in Spain how strangely Fogo burns

Amidst an ocean full of flying fishes.

These things seem wondrous, yet more wondrous I,

Whose heart with fear doth freeze, with love doth fry.

Vida, jaké kulturní sklony v nás to Campari vyvolává:)

36 Vlaďka Vlaďka | E-mail | 21. března 2008 v 11:54 | Reagovat

Omlouvám se těm, kdož angličtinu neovládají, já si na poezii netroufnu a překládat jen hrubý význam když už tak jste ochuzeni o melodii by byl zločin.

37 Šárka Šárka | E-mail | 21. března 2008 v 14:09 | Reagovat

Bali :-))) přesně to jsem si říkala dnes ráno, když jsem ochutnávala "rijet", který se mi mimochodem povedl. Díky za všechny rady na telefonu! Pořád platíl, že "dobrého pomálu" :-)

38 Šárka Šárka | E-mail | 21. března 2008 v 14:11 | Reagovat

sigrid :-)

Smutné to Velikonoce se sněhem za okny, ale alespoň si podržíme trochu déle to kouzlo zapáleného domácího krbu a místo narcisů a tulipánů můžeme čichat třeba horký grog :-) Přeji ti krásné Velikonoce a nenechme si zkazit jarní náladu ničím, natož neukázněným a nedisciplinovaným počasím :-(

39 Šárka Šárka | E-mail | 21. března 2008 v 14:30 | Reagovat

Vlaďka :-)

Každý dobrý "mok" tvoří dobrou krev. Dobrá krev je předpokladem dobré nálady. Dobrá nálada přináší dobré myšlenky. Dobré myšlenky dávají vzniknout dobrým skutkům. Dobré skutky dělají člověka člověkem, tzn. kulturním jedincem :-) Alkohol rozhodně kulturní sklony podporuje.

40 Bali Bali | Web | 21. března 2008 v 19:03 | Reagovat

39) krása! To si vytisknu ;-)

41 Papaja Papaja | E-mail | Web | 22. března 2008 v 13:45 | Reagovat

39) Souhlasím, to by se dalo tesat! :-) Perfektně řečeno...

P.

42 Tea Tea | 22. března 2008 v 14:28 | Reagovat

Netisknu, netesám, ale přímo aplikuji v reálu !!:-)) A dobře mi je :-))

....

43 Geo Geo | 22. března 2008 v 17:16 | Reagovat

Děkuji paní domácí Šárce a Jednorožci za vyčerpávající informace, to jsem zase nevěděl já osobně - i když o košenilovém barvivu na obrazy - z broučků - jsem už letmo zaslechl. Leč bohužel, mnou praktikovaná technika zamrzla v období vodovek:-)

44 jednorožec jednorožec | 23. března 2008 v 1:20 | Reagovat

Potíž s organickými barvivy pro malbu je ta, že mohou být nádherná až ohnivá (pomyslete na borůvky, červenou řepu, ostružiny, špenát, šafrán), ale velmi brzy oxidují, nebo v případě karmínu, blednou a prchají vlivem UV záření.

Potíž s "na beton" stálými inorganickými pigmenty je zas ta, že se nepojí s žádnou výživnou hodnotou. V hodně případech, jako jsou kysličníky těžkých kovů (kadmium, kobalt, olovo) je jejich požití naprosto nežádoucí a do kuchyně nepatří!

Co se barvení pokrmů týče: dodnes pamatuji surrealistický mejdan studentů jisté umělecké školy zde v Anglii. Jídlo bylo na studenty přijatelné, ale co se dalo, to obarvili jedlým barvivem na MODRO! Modrý rýžový salát...

Ač hladov, nemohl jsem.

45 Bali Bali | Web | 23. března 2008 v 7:17 | Reagovat

Kdysi jsem si na Bali, v docela fajn restauraci, objednala Crepe Suzette. V očekávání chutných, jemných palačinek s pomerančovou příchutí, přede mnou přistál talíř s tlustou ZELENOU omeletou, odstín BRČÁL :-))

46 Šárka Šárka | E-mail | 23. března 2008 v 10:31 | Reagovat

Tea :-)

Tvůj přístup k životu je následováníhodný! Polepším se ve svůj vlastní prospěch :-)

47 Šárka Šárka | E-mail | 23. března 2008 v 10:33 | Reagovat

Geo - jednorožec :-)

Sama jsem netušila, kam až se dostanu, když se ponořím do sklenky s Campari až na samé dno :-) V každém případě jsou to velmi zajímavé informace, které nelze podceňovat a jsem ráda, že o barvivu se tu hovoří tak "barvitě" :-) Díky pánové!

48 Šárka Šárka | E-mail | 23. března 2008 v 10:34 | Reagovat

Bali :-)

Jiný kraj, jiný mrav :-)

49 Major Milčák Major Milčák | E-mail | 23. března 2008 v 18:33 | Reagovat

A co včerejší seminář s Rachadem, Šárko? Proběhl?

50 Šárka Šárka | E-mail | 23. března 2008 v 19:47 | Reagovat

Major Milčák:

Vše proběhlo podle plánu :-) Článek bude.

51 Shira313 Shira313 | E-mail | 31. března 2008 v 14:45 | Reagovat

O jeden môj obľúbený nápoj menej :o(

Toľko rokov som vegetariánkou s presvedčenia a ani by mi nenapadlo pátrať odkiaľ sa berie tá nádherná červánková farba výborného Campari.

Najradšej som ho mala s čerstvou pomarančovou alebo grepovou šťavou, prípadne s domácim jablkovým muštom.

Bol to pre mňa osviežujúci a nie sladký nýpoj na leto.

Zbohom Campari, ak nechcem byť totálny pokrytec, ktorému je ľúto zabíjania zvieratiek, ale malých chrobáčikov nie, musím sa Ťa vzdať :o(

Ešteže ten božský nápoj víno je z hrozna :o))

52 Šárka Šárka | E-mail | 31. března 2008 v 15:15 | Reagovat

Shira313 :-)

Máš pravdu! Když je víno, je i život snesitelnější. S dobrým vínem se dá opravdu přežít cokoli :-) Sbohem Campari ... :o)

53 Helli Helli | 31. března 2014 v 16:59 | Reagovat

Když jsem na FB viděla  tvou poslední kořist v podobě bedničky krvavých pomerančů, první, co mi naskočilo v mých šedých buňkách mozkových, bylo Campari. Mít doma lahev, šla bych hned vyzkoušet, jestli mi při jeho popíjení budou naskakovat podobné asociace, jaké se najdou ve tvém povídání. Pokud vydrží současné počasí ještě chvíli, můžeme Velikonoce oslavit nejen mazancem a beránkem, ale i tímhle božským drinkem plným slunce a pohody. Tohle červenorudé snění není ostatně špatná věc za jakéhokoliv počasí, ne?

54 DolceVita, www.Gurmanka.cz DolceVita, www.Gurmanka.cz | E-mail | Web | 31. března 2014 v 21:00 | Reagovat

[53]: Helli:

Campari je inspirující tekutina :-) Kdyby na Korsice nebylo tak dokonalé to místní pomerančové víno, určitě bych naše opulentní večeře zahajovala skleničkou Campari. K západu slunce na pláži by mi to tak nějak celé pasovalo pěkně do sebe :-) Pozdravuj Toma! Nebýt jeho, nebylo by to bývalo celé tak úžasné :-) Ještě musím nachystat nějaké povídání a zmínit ho, jakou jednu z nejpěknějších vzpomínek na tenhle kout světa. Koriska, to je originál od Boha.

55 Helli Helli | 31. března 2014 v 21:36 | Reagovat

[Smazaný komentář]Šárko, naše myšlenky se ubírají stejným směrem. Jako ty jsem dnes vzpomínala na náš oblíbený aperitiv v podobě pomerančového vína. Na Korsice jsem v myšlenkách často, ještě lepší by ale bylo být tam fyzicky, pokud možno většinu roku. Tomy má na našich báječných kulinárních zážitcích nemalou zásluhu, toho by si mohli brát za vzor všichni, kdo se v téhle branži pohybují.  Rozhodně si zaslouží, abys ho pochvalně zmínila, bez něj bychom měli těch krásných dojmů jenom půl.

56 DolceVita, www.Gurmanka.cz DolceVita, www.Gurmanka.cz | E-mail | Web | 1. dubna 2014 v 1:24 | Reagovat

[Smazaný komentář] Helli:

Objevilo se mi tu, že komentář je smazaný, ale já ho tu vidím. To ti tedy povím, že tu musí řádit nějaký šotek. Jen doufám, že se tyto problémy zase nějak samy od sebe vyřeší a blog bude šlapat. Bohužel to já nemohu vůbec nijak ovlivnit.

Helli, ono je vlastně v podstatě jednoduché se sebrat a zase někam vyrazit :-) Člověk to musí udělat spontánně a moc nepřemýšlet nad tím, jestli je na to teď ta správná chvíle atd. Správné chvíle po zralé úvaze většinou nejsou nikdy v tom momentě, kdy máme šanci je udělat. Tomáš o tom ví také své :-) Fakt je, že Korsika je už jednou pro vždy spjatá se slunečnou povahou vždy usměvavého a o nás nadstandardně pečujícího Tomáše. ... a myslí mi plují postavičky všech "divokých kostelníků, lékárníků, z mořské pěny nořících se Neptunů, sukničkářů, ... :-))) Nenapíšeme scénář k nějaké komedii k popukání? I když jsme v tom nevině, vysílat by se to muselo až po 22,00 hodině :-)))

57 DolceVita, www.Gurmanka.cz DolceVita, www.Gurmanka.cz | E-mail | Web | 1. dubna 2014 v 1:26 | Reagovat

[Smazaný komentář] Helli:

Objevilo se mi tu, že komentář je smazaný, ale já ho tu vidím. To ti tedy povím, že tu musí řádit nějaký šotek. Jen doufám, že se tyto problémy zase nějak samy od sebe vyřeší a blog bude šlapat. Bohužel to já nemohu vůbec nijak ovlivnit.

Helli, ono je vlastně v podstatě jednoduché se sebrat a zase někam vyrazit :-) Člověk to musí udělat spontánně a moc nepřemýšlet nad tím, jestli je na to teď ta správná chvíle atd. Správné chvíle po zralé úvaze většinou nejsou nikdy v tom momentě, kdy máme šanci je udělat. Tomáš o tom ví také své :-) Fakt je, že Korsika je už jednou pro vždy spjatá se slunečnou povahou vždy usměvavého a o nás nadstandardně pečujícího Tomáše. ... a myslí mi plují postavičky všech "divokých kostelníků, lékárníků, z mořské pěny nořících se Neptunů, sukničkářů, ... :-))) Nenapíšeme scénář k nějaké komedii k popukání? I když jsme v tom nevině, vysílat by se to muselo až po 22,00 hodině :-)))

Komentáře mi momentálně také nejdou přidávat, tak se to moje povídání asi ztratí ... sakra

58 DolceVita, www.Gurmanka.cz DolceVita, www.Gurmanka.cz | E-mail | Web | 1. dubna 2014 v 1:27 | Reagovat

[Smazaný komentář] [Smazaný komentář] Helli:

Objevilo se mi tu, že komentář je smazaný, ale já ho tu vidím. To ti tedy povím, že tu musí řádit nějaký šotek. Jen doufám, že se tyto problémy zase nějak samy od sebe vyřeší a blog bude šlapat. Bohužel to já nemohu vůbec nijak ovlivnit.

Helli, ono je vlastně v podstatě jednoduché se sebrat a zase někam vyrazit :-) Člověk to musí udělat spontánně a moc nepřemýšlet nad tím, jestli je na to teď ta správná chvíle atd. Správné chvíle po zralé úvaze většinou nejsou nikdy v tom momentě, kdy máme šanci je udělat. Tomáš o tom ví také své :-) Fakt je, že Korsika je už jednou pro vždy spjatá se slunečnou povahou vždy usměvavého a o nás nadstandardně pečujícího Tomáše. ... a myslí mi plují postavičky všech "divokých kostelníků, lékárníků, z mořské pěny nořících se Neptunů, sukničkářů, ... :-))) Nenapíšeme scénář k nějaké komedii k popukání? I když jsme v tom nevině, vysílat by se to muselo až po 22,00 hodině :-)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama