Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě je příbor.
Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.
.
Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Ančovičky pod drnem

23. ledna 2008 v 20:27 | Šárka |  Ryby
Parádní recept, ve kterém se utopí celé balení ančoviček. Recept, který nadchne milovníky této slané rybí dobroty. Když vás honí mlsná a nemáte ani pomyšlení na sladké, zkuste tuto příjemně slanou recepturu.


Ančovičky pod drnem
  • 1 balení ančoviček
  • 5 větších brambor
  • 3 cibule
  • 1 bílý jogurt
  • sůl
  • pepř & chilli
  • olivový olej
  • lžíce strouhanky

Oloupeme cibuli, nakrájíme na kolečka a na lžící olivového oleje osmahneme. Cibuli rozložíme na dno ploché zapékací nádoby. Brambory oloupeme a nastrouháme na tenké nudličky. Práci za nás udělá robot nebo vezmeme do ruky struhadlo. Polovinu brambor rozložíme na cibuli. Na brambory poskládáme filátka z ančoviček. Bílý jogurt rozmícháme se špetkou soli, čerstvě mletým pepřem (tím nešetříme) a špetkou chilli. Kořeněný jogurt vlijeme do zapékací mísy a rozetřeme ho po celé vrstvě brambor s ančovičkami.

Poté přidáme zbývající polovinu brambor, lehce osolíme, poprášíme strouhankou a pokapeme zbylým olejem z ančoviček.
V tomto stavu zasuneme do hodně rozpálené trouby a při teplotě 220 °C pečeme 40 minut, tj. dostatečně dlouho na to, aby brambůrky byly dokřupava upečené. Jídlo úžasně voní a přímo si vyžaduje do sklenky nalít nějakého chutného moku.
V mém případě se dostalo na 2 oblíbené suroviny. Brambory & ančovičky. Pokud jste i vy k nim tolerantní, rozhodně si tuto dobrotu nenechte ujít. Třeba si ji vylepšete podle svého, ale připravujte pokrm vždy v nízké vrstvě. Jedině tak budou strouhané bramborové nudličky náležitě křupat. Perfektní doprovod udělal vychlazený švestkový domácí kompot. Do vinné sklenky přišlo červené víno zn. Merlot. Naprosto skvělá trojice, která uspokojila touhu po nevšední večeři. Vařit s ančovičkami v takovém množství není až tak běžné, ale máte příležitost vyzkoušet, že to jde a ještě k tomu s úspěchem :-)
Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 olu olu | 23. ledna 2008 v 21:47 | Reagovat

mmm, zní to moooc dobře. Naposledy, když jsem dávala ančovičky do švédských koulí a přítel zjistil, že jsou ekvivalentní se sardelkami, prohlásil, že to nemá rád... načež na posezení slupl zbytek plechovky (och, chvála soli!). Tento recept mi bude vrtat v hlavě, dokud ho nevyzkouším na vlastní jazyk :-)

2 J.Č. J.Č. | E-mail | Web | 23. ledna 2008 v 23:10 | Reagovat

Zrovna dneska jsem ančovičky hryzal sušené... taky dost zajímavé :o) Ale tahle varianta zní mooooc lákavě.

Všem milovníkům těhle rybiček doporučuji animovaný seriál Futurama (od tvůrce Simpsonů), konkrétně díl "A Fishful of Dollars" :)))

3 Jana Jana | 23. ledna 2008 v 23:31 | Reagovat

Ančovičky jsou na mne moc slané. Bude to dobré se sardinkami?

4 jednorožec jednorožec | 24. ledna 2008 v 1:56 | Reagovat

Jano (3), já bych to klidně se sardinkami zkusil. Bude to trochu jinak vonět. Angláni rádi dělají se sardinkami horké toasty.

Nebo se přidržet receptu, ale, pakliže se paní Šárka neurazí, vyškrtnout z něho sůl. Popřípadě ještě ty ančovičky proprat před použitím v mléce?

5 Yva Yva | Web | 24. ledna 2008 v 4:21 | Reagovat

Tak tohle jídlo je přesně podle mého gusta. Ančovičky doma milujeme a brambory nám jedou v kterékoli úpravě, ale nejvíce samozřejmě v takové, po které získají krásně křupavou krustu. Ten jogurt určitě část soli z ančoviček "pohltí". Jen ten švestkový kompot tady budu marně shánět...

6 anettka anettka | 24. ledna 2008 v 7:13 | Reagovat

RE: J.Č.--sušené??a není to spíš pro kočky:))???

7 Bali Bali | Web | 24. ledna 2008 v 8:15 | Reagovat

ty Ďáblice jedna! Ančovičky můžeme a to moc a moc!

Toto zní opravdu fajnově a jednoduše.

Nemůžeš trochu zpomalit? Já nevím co dřív!

Dnes už peču něco jiného a ve frontě už čeká pár tvých receptíkůůůůůůůůůůůůů!

8 Major Milčák Major Milčák | E-mail | 24. ledna 2008 v 8:23 | Reagovat

Ahoj, Šárko,

tohle je myslím trochu přizpůsobený skandinávský recept zvaný Jensenovo pokušení. Oni to ale zalévají smetanou a dávají tam uzenou tresku. Verze s jogurtem vypadá líp. Díky za tip.

9 Šárka Šárka | E-mail | 24. ledna 2008 v 9:19 | Reagovat

olu :-)

Občas je potřeba slupnout něco extra slaného :-) Je fajn, že přítel na vlastní jazyk poznal, že i ančovičky jsou k jídlu. Nejím je denně, ale mám je vždy po ruce. Díky za komentář :-)

10 Šárka Šárka | E-mail | 24. ledna 2008 v 9:21 | Reagovat

J.Č. :-)

Každé sušené maso má své nenapodobitelné kouzlo. Platí to i v případě ančoviček :-) Někdo psal, že jsou tak akorát pro kočku, ale tu naši na ně nenalákám. Náš kocour Mates vyvrací všechny mé dětské iluze, že kočká si nejvíc pochutná na rybě :-)

11 Šárka Šárka | E-mail | 24. ledna 2008 v 9:23 | Reagovat

Jana :-)

Se sardinkami? Proveditelné to jistě bude, ale sardinková verse mě láká o trochu méně. Kupodivu to tak slané není! Brambory s jogurtem tu sůl takříkajích chuťově "upozadí" :-)

12 J.Č. J.Č. | E-mail | Web | 24. ledna 2008 v 9:53 | Reagovat

anettka: trochu to tak vypadalo, ale křupalo a chutnalo skvěle :o)

13 Šárka Šárka | E-mail | 24. ledna 2008 v 9:58 | Reagovat

Jednorožec :-)

Divila jsem se, že v konečném výsledku toto jídlo nepůsobilo slaným dojmem. Bylo to pikantní a chuť ančoviček se krásně spláchla vínem. Kdo ančovičky miluje, tomu to mohu v této podobě doporučit. Toto jídlo neslibuje, že rybí chuť zůstane potlačena. Je to rybí receptura "jak se patří" :-) Jen si kladu otázku, zda všechny ančovičky jsou stejně slané? Ty moje byly ve skle (95 g) od Dittmanna. Bez konzervačních látek a firma se chlubí tím, že díky jednoročnímu zracímu procesu mají jejich sardelky jedinečnou a vyváženou chuť. To mohu potvrdit :-) www.feinkost-dittmann.de

14 Šárka Šárka | E-mail | 24. ledna 2008 v 10:01 | Reagovat

Yva :-)

Jogurt má v tomto jídle jistě nezastupitelnou roli :-) A švestkový kompot může mít klidně absenci. Kompot jako doprovod tohoto jídla je jistě dobrá volba. Ať už je jakýkoli, nebo čerstvé sladké ovoce :-)

15 Šárka Šárka | E-mail | 24. ledna 2008 v 10:06 | Reagovat

Bali :-)

Původně včerejší večer začínal tak, že mě muž lákal do pizzerie. Nechtělo se mi, tak jsem vykoumala něco rychlého a pikantního, doma dobře proveditelného a hlavně takového, aby se mohlo otevřít italské červené víno. Myslím, že se to povedlo :-) Večer jsem prozkoumávala tvou Mořskou kuchařku! Vypadá to, že brzy se tu objeví recept na nějakou zajímavou polévku s chutí moře! Recepty jsou velmi inspirativní.

Dnes mám na programu "Boeuf a´la ficelle". Zahájila jsem likvidaci domácích mrazících boxů :-) Do příštích Velikonoc by mohl být úkol splněn :-)))

16 Šárka Šárka | E-mail | 24. ledna 2008 v 10:16 | Reagovat

Major Milčák :-)

Původ tohoto receptu je směrován do "Indické kuchyně". I když chybí tradiční indické voňavé koření, je to receptura z nejstarších měst světa, místa náboženských legend a centra rozkvětu starověké Indie. Města smrti a hudby – Varanásí (Benares). Zalistovala jsem ve staré indické kuchařce a recept poněkud upravila. Představ si, že původní receptura hlásala: "použijte 2 plechovky ančoviček, lžíci pepře a velkou hrst chilli" :-) ... podezírám ty Indy, že toto jídlo sloužilo jako poslední pokrm před cestou na smrt ... :-) Varanásí, město smrti, mi tuto myšlenku vnuklo zcela reálně.

Dost morbidních řečí :-) Jídlo je to dobré a fakt chutné.

17 renata renata | Web | 24. ledna 2008 v 10:31 | Reagovat

mám doma jedny ančovičky a chystala jsem se na pissaladiere. Zda se, ale že se můj plán odkládá... a dnes k večeři budou: Ančovičky pod drnem... Díky.

18 Lásková Lásková | E-mail | 24. ledna 2008 v 10:37 | Reagovat

Zdravím, vypadá to velmi dobře, určitě vyzkouším. Ančovičky miluje hlavně můj vnuk, dokáže jich spořádat neuvěřitelné množství, zaplaťpánbůh má kachní žaludek. Tato verze bude určitě stravitelnější a jemnější, už se těším..:-))

19 Míša Míša | 24. ledna 2008 v 10:44 | Reagovat

Tak to zní naprosto skvěle! Jdu do toho :-)

20 Julie Julie | 24. ledna 2008 v 10:59 | Reagovat

Šárko, nebyl Edy nakonec rád, že se do pizzerie nešlo? Recept zní skvěle! Co říká na rybičky kocour?

21 edy edy | E-mail | 24. ledna 2008 v 11:47 | Reagovat

Julie:-)

Byl jsem opravdu rád, ta pizzerie byla jen míněna, aby si Šárka jednou taky odpočinula od toho vaření, ale zase se mě to nepovedlo:-)

Chtěl jsem tady v okolí vyzkoušet jednu, prý dobrou pizzerii, tak někdy jindy. Jinak já ančovičky tak moc nemusím (nemám rád slanou chuť), ale v této kombinaci to  bylo opravdu dobré (2x jsem si přidal!!), takže mohu též jen doporučit.

22 lukáš lukáš | E-mail | 24. ledna 2008 v 12:25 | Reagovat

díky za tip na sobotní večeři, ale vínko k tomu otevřu bílé, asi se bude hodit sauvignon nebo muškátek moravský

už se mi zbýhají sliny :-)

23 Šárka Šárka | E-mail | 24. ledna 2008 v 12:30 | Reagovat

Renata & Lásková & Míša:

Je to příjemná změna chutí :-) Jsem zvědavá na váš názor. Bylo by fajn k tomu vymyslet nějaký lehký salát, ale bohužel má domácnost včera večer ničím svěžím zeleným a vitaminózním neoplývala. Rozhodně by se hodil :-)

24 Šárka Šárka | E-mail | 24. ledna 2008 v 12:35 | Reagovat

Julie :-)

Edy je vystavován mnohým mým nenadálým experimentům, tak jsem ráda, že má chuť k tomu zaujmout dokonce kladné stanovisko :-) Jak sám říká, ančovičky moc nemusí. Myslel si to do včerejší večeře a dnes své stanovisko dementoval :-) Kocoura změnit už nejde tak lehko a musím respektovat, že ryby mu nějak nejdou pod nos. Občas krevetku či kousek lososa si s chutí dá, ale v zásadě není žádný gurmán. Miluje kočičí granule "bůh ví proč" :-)

25 Major Milčák Major Milčák | E-mail | 24. ledna 2008 v 12:38 | Reagovat

Teď jenom malá odbočka: V nějakém dřívějším receptu jsi se, Šárko, zmínila, že jsou skvělé "vařené brambory s kedlubnou prošťouchnuté s máslem". Tak jsem si to před chvílí ukuchtila k obědu - s použitím brambor Princess, které jsou moc dobré. Směs brambor a kedlubny jsem ještě v kastrolku nahrubo pomačkala vidličkou, přidala lžíci másla, sůl, pepř. Je to úžasné jemné jídlo, jako dělané do předjarního období.

26 Šárka Šárka | E-mail | 24. ledna 2008 v 12:45 | Reagovat

lukáš :-)

Tak ať chutná :-) S vínkem se mi líbí takový ten italský přístup. Červené lehčí vínko vždy a ke všemu :-) K jemnému rybímu pokrmu vždy sáhnu po vínku bílém, ale ančovičky se svou aromatickou chutí ve mě probudily touhu po červeném :-)

Nejčastějším a nejznámějším pravidlem pro snoubení vín s pokrmy však je, že neexistuje ŽÁDNÉ PRAVIDLO :-) Nejlepším pravidlem je experiment. Ovšem je potřeba znát pár základních pravidel. Např. to, že vína starších ročníků z Burgundska či Bordeaux, která zrála v dubových sudech typu barrique, obsahují třísloviny, které se s mořskou solí navzájem nesnášejí. S plnou sklenkou vína a chutným jídlem se člověk u stolu může gastronomicky vzdělávat až do konce života :-)

27 Šárka Šárka | E-mail | 24. ledna 2008 v 12:56 | Reagovat

Major Milčák :-)

To mě moc těší !!! Mám to taky ráda a představ si, že tato kombinace brambor a brukve (kedluben), byla prvně připravena pro francouzského krále a on měl hádat, co krom brambor cítí. Jak to dopadlo nevím, ale faktem zůstává, že já si na tom pochutnám skoro vždy :-) Když jsem ještě vařit neuměla, tak mě fascinovalo celé to gastronomické zákulisí :-) A fascinuje mě to dodnes. Většinou málokoho zajímá, že segedínský guláš není maďarským jídlem, ale transylvánským (rumunským), že opravdový guláš má vypadat jako polévka, ... :-))) Proto tak ráda recepty jen stroze nepopisuji, ale přidávám i trochu té literární omáčky. Každé jídlo s omáčkou chutná trochu lépe :-)

Recept do předjarního období, jak ho hezky nazýváš, si musím taky brzy uvařit. Chystám se navštívit zelináře, tak určitě nějaký ten kedluben půjde od něj se mnou domů :-) Díky za milý bramborovo kedlubnový report! *

28 Bali Bali | Web | 24. ledna 2008 v 14:21 | Reagovat

mám na ten "ančobramborák" čímdál větší chuť, ale na večeři bude zase salát a stejně nemám doma ten jogurt!

29 Papaja Papaja | E-mail | 24. ledna 2008 v 14:25 | Reagovat

Ančovičky jsem ještě asi nikdy neochutnala, představ si! Ale už jsem se na to mnohokrát chystala. Největší vlna chuti ančovičky zkusit byla po shlédnutí některých Italských receptů. Spousta z nich začíná: "Nasekáme ančovičky...." :-)

A když už tady byla řeč o tom vašem kocourovi - naši dva nejmladší kocouři mají hodně rádi kyselé okurky. Přišlo se na to náhodou - opět při výrobě máminých chlebíčků. Nějak nám upadla na zem patička okurky a nedala se najít.......kocour se olizoval..... tak jsme to zkusily a ti dva se o to málem poprali. To nejstarší z nich (jsou celkem 4 kočičí kluci) - ten naopak miluje kočičí sušenky pro Juniory :-) Ty, které jedl před tím normálně, už skoro odstrkuje a tváří se u toho naštvaně :-)))

A sama víš, jak se kočky umí tvářit...

A recept - geniálně jednoduchý s nápadem, jako vždy. Tak až je ochutnám, podělím se o zážitky. Zatím jsem na tom jako "edy" - ryby miluju, zavináče také, ale matesy jsou slané a tohle bude podobný případ. Uvidíme, jsem odhodlaná to vyzkoušet.

P.

:-)

30 Šárka Šárka | E-mail | 24. ledna 2008 v 14:48 | Reagovat

Bali :-)

Ančobramborák :-))) No to je naprosto geniální název :-) Obdivuji tě za salátovou vytrvalost! Dostala jsem výtku, že je nějak zanedbávám. Přitom dříve jsme ho měli na stole každý den a rozhodně před každým jídlem. Však to znáš :-) Jean má pevnou ruku! Přeji vám co nejdelší salátové období. Až bude venku hezky, zatopíme pod grilem a k tomu salátu si kus masa dopřejem :-) I se salátem se dá přežít.

31 Šárka Šárka | E-mail | 24. ledna 2008 v 14:57 | Reagovat

Papaja :-)

Ančovičky jsou dosti specielní surovina. Buď je máš ráda / nebo ne. Nic mezi tím neexistuje :-) Italská rafinovanost se mi líbí. Solit se dá parmazánem i ančovičkami. Na olivovém oleji nasekané ančovičky se dokonale rozpustí a ta chuť je naprosto famózní. K těstovinám, na maso, do salátu, na ryby. Tolik oblíbená sardelová pasta těm naloženým sardelkám nesahá ani po kotníky.

Kočky jsou nevyzpytatelní tvorové :-) Mít v baráku psa a kočku je docela legrace. V podstatě se oba tvorové nikterak vášnivě nemusí, ale když zazní zvuk ledničky v kuchyni, se stoprocentní jistotou vím, že ti dva sedí na startovní čáře čelem k ledničce a čekají, kdo dnes bude mít privilegium prvního sousta :-) V liché dny je to pes, všechny sudé zase kocour. Jsem pro spravedlivou domácnost :-)

32 luckydina luckydina | E-mail | 24. ledna 2008 v 19:12 | Reagovat

něco podobného jsem pekla, jenom místo jogurtu byla zakysanka, mým snem je mít ve sklípku soudek plný ančoviček. Ančovičky sice miluju, ale nechtěla bych pracovat v ančovičkárně a rovnat rybky do sklenic.

33 olu olu | 24. ledna 2008 v 20:00 | Reagovat

J.Č. : jo, ten díl futuramy je bezvadný, a Zoidberg je mi svou nenažraností táák blízký...

ad zvířata a jídlo: náš pes (americký kokr) vzhledem k tomu, že salámem pohrdne, ovšem chlebem nikoli, zaručeně vyleze z pelechu ve chvíli, kdy zavržou otevírající se deře špajzky a zašustí igelitové pytlíky :-)) lednička ji tak nevzrušuje. No myslím, že na téma psi/kočky a jídlo by se dala napsat pořádná bichla :-))

34 matesola matesola | Web | 24. ledna 2008 v 20:43 | Reagovat

No tak tohle je pecka...zase :)

Zítra je to bez debat na programu a co je hlavně skvělý? Jsem na to úplně sám, nikdo jiný doma anči nemusí :)

Konečně kvalitně zhodnotím ty <a href="http://www.matesola.com/2007/07/kdy-jeden-pro-oi-nevid-aneb-do-kladna.html">kladenské zásoby</a>.

Děkuju Šárko a zítra si sem pro ten recept přijdu, tak ho nesmažte :)

35 marek marek | Web | 24. ledna 2008 v 22:08 | Reagovat

znáte futuramu? to byl šok, když jsem se dozvěděl že ančovičky vymřely....

36 jednorožec jednorožec | 25. ledna 2008 v 2:09 | Reagovat

Psi: Všichni naši psi (nyní už třetí várka), chovaní námi od malička, dávají/dávali přednost syrové mrkvi před vším ostatním. Cvičili si na tom ještě mléčné zoubky.

Bez rozdílu, včetně kocoura, všem vždy šmakovala pasta (těstoviny). Co se chleba a ryb týče - markantní rozdíly mezi individui! Velké Ano, velké Ne.

37 Šárka Šárka | E-mail | 25. ledna 2008 v 9:59 | Reagovat

luckydina :-)

V ančovičkárně ani v žádné jiné ryby(čkárně) bych pracovat taky nechtěla :-) Když je té rybí vůně moc, je to k nesnesení. Ale to je tak nějak se vším, když je toho "moc" :-)

38 Šárka Šárka | E-mail | 25. ledna 2008 v 10:05 | Reagovat

matesola :-)

Tak ať ta ančovičková show dobře dopadne :-) Zhodnotit zásoby "kvalitně" je třeba :-) Je potřeba mít dostatečnou zásobu vína! Žízeň bude veliká ;-)

39 Šárka Šárka | E-mail | 25. ledna 2008 v 10:19 | Reagovat

jednorožec :-)

Repertoár chutí domácích mazlíčků je neuvěřeníhodný :-) Od rozkousaných tenisek, vanilkových rohlíčků i s krabicí, přes pečlivě doma připravené maso se strouhanou zeleninou až po neidentifikovatelné suroviny, které jsou venku k mání na každém rohu. Největší radost náš pes má, když ho vezmu na hráze rybníka a najde pár dnů starou rybu na suchu. Má pocit, že je ve vybraném lahůdkářství a pádí s tou kořistí hodně daleko, aby neslyšel mé hlasité nadávání :-) Když ho doma potřetí drhnu ve vaně a toho rybího parfému ne a ne se zbavit, kladu si otázku, zda tohle soužití se čtyřnožcem mám vlastně zapotřebí? Mám taky třetí generaci :-) Jsem nenapravitelná, ale zvyk se stal železnou košilí :-)

40 renata renata | Web | 25. ledna 2008 v 10:27 | Reagovat

Tak jsme včera večer měli doma DolceVita menu. Ančovičky pod drnem a jablíčkový koláč ze října. Moc příjemný zážitek. Díky.

Jenom jablíčkový koláč, kde včera jablíčka spočívala na křupavém piškotu mi ten piškot do rána přeměnila v kus mokrýho těsta. Udělala jsem někde chybu? Možná tím, že jsem si šetřila kousek na ráno...

41 Šárka Šárka | E-mail | 25. ledna 2008 v 10:38 | Reagovat

renata :-)

Díky za milé zprávy! Jablka jsou šťavnatá a nadýchaný piškot je jako péřová peřina, která vlhkem může slehnout. Asi se to šetření na ráno nevyplatilo :-) U nás se snědl hned, de facto ještě teplý, tak je možné, že mu to odležení moc neprospělo. Koláč byl tak křehký, že bez vidličky se nedal konzumovat. Zařadila bych ho do kategorie "vlažných jablečných desertů", na které je nutno vrhnout se bezodkladně :-) Díky za důležitý poznatek!

42 Jenoféfa Jenoféfa | 26. ledna 2008 v 11:12 | Reagovat

Oblíbené jídlo mého dětství, které dělala babička, byly brambory zapečené se slanečky (pochopitelně vymáčenými) - něco jako francouzské brambory prohozené cibulkou, nakrájenými vymáčenými slanečky a vejci na tvrdo. Zalité vejci rozšlehanými v mléce. Slanečky jsem již hodně dlouho nepotkala, tohle vypadá, že by mohlo uspokojit mé choutky, ančovičky mám trvale v zásobě, italská kuchyně se bez nich neobejde. Je zajímavé, že se skutečně "rozpustí", jejich chuť se sama jako taková ztratí, ale umocní ty ostatní chutě jako jakýsi katalyzátor.

43 Šárka Šárka | E-mail | 26. ledna 2008 v 19:15 | Reagovat

Jenoféfa :-)

Babiččin recept zní opravdu zajímavě a musím říct, že i já bych si na něj asi dlouho pamatovala. Výčet všech ingrediencí je mi víc než sympatický. Při vzpomínce na slanečky si vybavím bramborový salát se slanečkem, jablkem a kysanou smetanou a červenou řepou. Moc dobré jídlo původem z ruské kuchyně. Slané rybky mají své nenapodobitelné kouzlo a v dobrém receptu se ta jejich přílišná slanost rozběhne do všech ostatních přidaných surovin a vyjde z toho nezapomenutelné jídlo. Díky za komentář s receptem a zdravím :-)

44 Bali Bali | Web | 16. února 2008 v 8:12 | Reagovat

toto bude dnes a nebo zítra na večeři, už se těším ;-)

45 Šárka Šárka | E-mail | 16. února 2008 v 8:38 | Reagovat

Bali :-) tak jsem zvědavá, jak ti to sedne na jazyk :-)

46 Bali Bali | Web | 16. února 2008 v 10:17 | Reagovat

určitě sedne, kombinace brambor a ančoviček  je skvělá. A k posteli si připravím lahev piva, žízeň bude veliká ;-)

47 Otakar Otakar | E-mail | 3. listopadu 2009 v 20:45 | Reagovat

[1]: Jídlo vypadá dobře, takže si ho udělám, ikdyž tohle intuitivní vaření nemám moc rád.
(Mnohomluvný recept, ale zda mají být brambory syrové nebo vařené, není uvedeno.)

48 Šárka Šárka | E-mail | Web | 3. listopadu 2009 v 23:34 | Reagovat

[47]: Otakar:

Prošla jsem znovu recept a myslím, že uvedeno je v něm vše :-)
v receptu je uvedeno: Brambory oloupeme a nastrouháme, ... čímž je dáno, že je předem nevaříme, ale pracujeme se syrovou oloupanou bramborou ;-)

49 Houbiczka Houbiczka | 8. února 2011 v 2:57 | Reagovat

Neskutecne chutna zalezitost! Pridala jsem zakysanku a trochu indickeho koreni a vysledek? Bozske!!! Hlavne nepridavat zadnou sul.

50 DolceVita DolceVita | Web | 23. června 2011 v 15:30 | Reagovat

[49]: Houbiczka:

Parádní zpráva! Jen jsem ji našla hodně se zpožděním :-( Omlouvám se, ale mám radost, že tak netradiční jídlo zaujalo. U nás doma je také hit, chce to ovšem mít něco dobrého k pití na zahnání žízně. Po ančovičkách se dostaví :-)

Až teprve víno učinilo žízeň krásnou! :-)

51 lukas lukas | 13. ledna 2012 v 1:35 | Reagovat

musim nakopirovat muj komenter k receptu co jsem nekomu psal:
ten recept je treba poštelovat, hodne malo osmahnout ty cibule, vic chilli vic jogurtu a v plynove troube bez teplomeru tak 30-33min na plno a tu strouhanku tam hodit uplne tesne pred tim nez ji das to rozpalene trouby! nebo po dvou trech minutach peceni, aby se nenasakla a bezva zhnedla  sul je tak ta spetka a spetka akorat presne

52 DolceVita DolceVita | Web | 13. ledna 2012 v 12:35 | Reagovat

[51]: lukas:

Díky za poštelování a vyladění receptu :-) To není nikdy na škodu.

53 Krystian Krystian | E-mail | Web | 26. března 2012 v 13:57 | Reagovat

A votom to je....

54 cheap fake rolex cheap fake rolex | E-mail | Web | 31. října 2012 v 14:30 | Reagovat

Q. How much do pirates pay for their earrings?
http://www.theirwatches.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama