Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě je příbor.
Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.
.
Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Leden 2008

Gratinované těstoviny 100x jinak

29. ledna 2008 v 18:46 | Šárka |  Těstoviny & Rýže
Jednoduchý způsob, jak si těstoviny vychutnat trochu jinak. Zkuste je gratinované! Určitě vám budou chutnat a tento můj recept se stane odrazovým můstkem pro všechny vaše další bujné fantazie. Těstoviny jsou kamarádská surovina, snesou se téměř s čímkoli. Dejte těstovinám v kuchyni zelenou. Pokud to chcete vzít doslova, kupte si těstoviny rovnou zelené. S lososem barevně ladí a chuťové souznění si vychutnejte sami.

V rámci akce likvidace mražených domácích zásob nebylo třeba losovat, co zpracovat dřív. Od včerejška s námi bydlel nedojedený kus lososa. Možná i u vás se řeší problém, co s chutnými zbytky? Možná tento recept poslouží i vám. A nemusíte mít zrovna ani kus ryby. Základním stavebním kamenem receptu jsou těstoviny. Toto je jenom jeden způsob, jak s nimi naložit. Těch zbylých 99 (nebo i klidně víc) si už vymyslíte snadno sami.
(Bez této suroviny se recept na gratinované těstoviny neobejde. Ostatní s klidem nahraďte :-)
Nudlová hnízda s lososem

V tomto případě není potřeba žádný recept. Jednoduchý a rychlý popis s doprovodem fotografií celý postup náležitě objasní. Recept nestojí ani za řeč :-) Jen jedna jediná moje malá vychytávka by vám mohla posloužit. Těstoviny uvaříme obvyklým způsobem (držet se doporučené doby varu je důležité). Těstoviny ocedit a neoplachovat. Přidat lžíci (lžičku; to podle množství) olivového oleje a ještě teplé těstoviny promíchat s jedním vejcem, které jsme rozmíchali v kysané smetaně. V mém případě to bylo ½ kelímku (asi 100 ml), což stačilo na 6 nudlových hromádek. Takto připravenou smetanu okořeníme dle chuti (osolíme, opepříme, přidáme bylinky).

(přidáme hrst hrubě strouhaného sýra; v mém případě byl na skladě okatý ementál)
(Z takto připraveného nudlového základu můžeme vyrobit nudlová hnízda. Není to nic jiného, než hromádka nudlí posazená na pečícím papíru nebo silikonové podložce.)
(Uprostřed uděláme malou jamku a do té uhnízdíme kousky pečeného lososa. Ač si losos žádné hnízdo nestaví :-), tím méně ze zelených nudlí, brala bych ten název jako žert. Pojmenujte si to jak chcete. Nakonec o španělském ptáčku nemá Španěl ani potuchy a zeptat se Francouze na francouzské brambory, nejspíš by taky netušil, co my si pod tímto názvem vybavíme. Název je blábol, ale proč si neudělat u vaření trochu legrace? Humor je tím nejlepším kořením :-)
(Na lososa umístíme ještě čepici ze strouhaného sýra a může se šoupnout na chvilku do rozpálené trouby. Doba pečení je přímo úměrná době, kdy se sýr rozpustí a začne chytat zlatavou barvu.)
(Každé opravdové hnízdo je postaveno tak, že se nerozpadne. Platí to i u těchto nudlových hnízd s lososem. Z plechu na talíř přendejte širší lopatkou (obracečkou) a můžete si pochutnat na křupavě propečeném sýrovém povrchu a podivovat se nad tím, že nudle jsou uvnitř parádně šťavnaté.)
Pečeme na silikonové podložce nebo pečícím papíru. Troubu je potřeba hodně rozpálit předem. Při 200 °C jsem pekla 10 minut. Ovšem losos byl již tepelně opracovaný! Není předepsáno, že musíte vzít kus lososa. Do nudlového hnízda můžete posadit přesně to, co vám chutná a čeho se ve vaší domácnosti vyskytuje momentální nadbytek.
Pokud jste dočetli až sem, jsem přesvědčená, že máte hromadu vlastních nápadů, jak by se s tímto receptem dalo naložit. V mém případě to byla čirá improvizace a ta je závislá na tom, co bylo doma. Zapojte svou vlastní fantazii a do hlavních rolí obsaďte to, čeho se doma chcete zbavit (držte se kategorie jedlých produktů :-)
Tohle vám bude chutnat!

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Losos do trouby a nadívané brambory

27. ledna 2008 v 0:39 | Šárka |  Ryby
Chvilka na přípravu a za 20 minut je slavnostní večeře na stole. To vám zaručí tento jednoduchý recept. Připravte v zapékací nádobě a můžete rovnou servírovat na stůl. Nemáte-li čerstvého lososa, nechte vyplout třeba mraženého jako já. V rámci akce provětrání zásob v domácím mrazáku jsem vylovila tento pěkný velký kus. Předjarní úklid starých zásob jsem vzala z gruntu. Vinný sklípek je taky třeba provětrat! Přestávám "dobrá vína" šetřit na vhodnou příležitost a začínám je nosit na stůl. Nejlepší důvod je rozhodně "dnes" ... a neznám důvod, aby zítra nebyl zas.


Losos do trouby

  • potřebujeme samozřejmě rybu - filet z lososa s kůží
  • 2 lžíce olivového oleje
  • hrubá mořská sůl
  • citrón (z ½ šťávu, druhou ½ nakrájíme na tenké plátky)
  • větvičky tymiánu
  • máslo
  • plátky mandlí

Filet z lososa s kůží je naprosto ideální pro úpravu v troubě (v létě na grilu). Filet prořežte na díly a snažte se řez nedokrojit. Rybí maso pokapeme citrónovou šťávou a osolíme hrubou mořskou solí. Losos je nejchutnější, když ho moc nekořeníme a nesnažíme se zamaskovat jeho přirozenou chuť. Stačí si ho všímat jen minimálně :-) Do každého zářezu v rybě vložíme tenčí plátek citrónu a máme-li, tak větvičku čerstvého koření. Použila jsem tymián, který mi roste v zahradě a na ryby je báječný. Zapékací misku (např. z jenského skla nebo keramiky) zakápneme olivovým olejem. Na tento základ položíme rybu kůží dolů. Za každý plátek citrónu přidáme ještě plátek másla a můžeme lehce posypat mandlovými plátky. Zde práce s rybou končí. Necháme chvilku odpočinout a uvaříme brambory ve slupce.


Nejideálnější jsou stejně velké kusy. Vařím vždy ve slané vodě, neboť sůl se i přes slupku dostane do brambor a jsou tím pádem chutnější. Uvařené brambory přepůlíme a vydlabeme v nich jamky, které budeme plnit nádivkou. Vydlabanou bramborovou směs si dáme stranou, protože ji upotřebíme do nádivky.


Nadívané brambory
  • 4 brambory (pro 2 osoby dostatečné množství! vy dejte klidně víc)
  • sterilovaná cukrová kukuřičná zrna
  • mladá cuketa ( ½ nastrouhat)
  • mladá naťová cibulka (1 svazek)

Na nádivku do brambor, které hodláme podávat k rybě, je potřeba použít suroviny lehčího rázu. Nedoporučuji žádnou slaninu či kousky salámu ani tučných sýrů. Vymyslela jsem lehkou a zajímavou kombinaci surovin, která k lososu moc dobře sedla. Potřebujeme kousek mladé cukety, máslo, jarní cibulku, kukuřici. Cuketu nastrouháme na větších struhadlových očkách a osmahneme ji na másle společně s naloženou kukuřicí a mladou cibulkou (doporučuji dát jen bílé konce a šťavnaté zelené natě nechat až na závěr).

Krátce osmahneme, přidáme vydlabanou bramborovou směs a nakrájenou cibulovou nať. Osolíme, opepříme a naplníme touto nádivkou půlky brambor. Naplněné brambory vyskládáme do zapékací misky a v troubě vyhřáté na 220 °C necháme 20 minut zapékat.

Podávat můžeme s jemným česnekovo jogurtovým dresinkem nebo s provensálskou česnekovou majonézou aioli.
V rámci průvanu ve vinném sklípku došlo i na chutné bílé víno zn. Chablis. Láhve byly 2, udělali jsme si doma soukromou degustaci.

Myslím, že losos byl důstojným způsobem zlikvidován. Kus upečené ryby zůstal na ocet, ale o jeho osudu rozhodnu až zítra. S chutnou rybou není problém v kuchyni pracovat a zabere nám to vážně jen minimum času. Nakonec ani víno se nestihlo dopít, tak zítra v lososovém duchu můžu pokračovat. Úklid mrazáku mi jde celkem k duhu :-)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Předjarní detox v kuchyni

25. ledna 2008 v 12:34 | Šárka |  Povídání (nejen) o jídle
Dopřejte svému mrazáku předjarní detox a důkladné vyprázdnění. Jestli mám někde informační temno, je to v mražáku. Lépe řečeno ve dvou mražácích, které praskají ve švech a jejich obsah je důkladně utajen. Co nemám na očích, na to jsem schopna zapomenout. S určitostí vím, že je v něm slušná zásoba pravých hříbků, patentky pro akvarijní rybky, kalamáry, sýry na raclette, rybí filety a krevety, vepřové panenky, nějaká kotleta, kuře, domácí kachna od sousedky, srnčí, borůvky, grilovací klobásky, zelenina do polévky, listové těsto, zmrzlina, kopr, slivovice, zásobníky na led, je tam ještě darovaný králík? Když ho otevřu, nevidím nic příjemného a dokonce jeden šuplík pevně svírá námraza. Jestli to ve vašem mrazáku vypadá líp, upřímně vám to závidím. Nad naším mražákem nikdo nevelí a proto ta nekázeň :-)

Před časem (rok zpátky) jsem si udělala seznam, čím náš mrazák disponuje a v jakém šuplíku bydlí kotleta a kde kopr. Chvilku jsem šla naprosto najisto. Myslela jsem si, že seznam bude sloužit k tomu, abych snědené vyškrtla a nově dodané zapsala :-) Ach, jak jsem se mýlila! Můj mrazák je černá komora, do které šoupu stále nové a nové suroviny a tak málo jich jde z něj ven :-) Ovšem to se změní! Vyhlásila jsem likvidaci chutných mražených zásob a začnu na tom pracovat již od následujícího receptu. Neznamená to, že co není pokryto ledem se do hrnce nedostane, ale z nutnosti musím do hry domácího vaření ty ledové poklady zapojit. Nejraději vařím se surovin čerstvých, ale znáte to! Ono to vždycky nejde. Navíc bez koní pod kapotou se já do dobrého obchodu nedostanu. Ze svého mražáku bych si měla udělat nejlepšího kamaráda a dopřát mu jarní detox v podobě důkladné očisty a řádného vyprázdnění :-) Co už má své lepší časy za zenitem, může ještě posloužit jako chutné sousto čtyřnohým kamarádům :-) Myslím, že ten králík od předloňska skončí v jejich miskách a zase mě budou o kus víc milovat.

Znáte své mražené poklady? Nemáte taky chuť je vytáhnout na světlo a vyměnit staré zásoby za nové? Já jdu na to! Právě jsme vylovila báječný kus "před časem" čerstvého filé z lososa. Jdu přemýšlet, jak ho změnit na chutnou večeři. Nechte se očarovat vlastními starými zásobami :-) Nebudete muset běhat do marketu a vykouzlíte určitě nějaké slušné menu, přinejmenším pro nadcházející víkend. Příjemnou zábavu v ledovém království vašich mrazniček :-) Předjarní detox v mé kuchyni byl zahájen již včera.
Před chvilkou ulovený mražený losos již svému osudu neujde :-) Bude sněden ještě dnes. Nemá smysl debatovat o tom, že čerstvé ryby jsou lepší než mražené. To tedy rozhodně jsou! Ale když už jsme za rybu zaplatili a nedokázali jsme s ní udělat nic jiného, než ji šoupnout k ledu, tak musíme vyřešit, co s ní dál? Navrhuji rozmrazit, uvařit a sníst! A příště? ... Nekupovat do zásoby.
Jen abych na to zase v zápalu nákupní horečky nezapomněla ... Zavírám vrátka té ohavné bílé almary a jdu otevřít dvířka své inspiraci, protože jí bude potřeba, aby ze všech těch zásob vzniklo něco chutného.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Ančovičky pod drnem

23. ledna 2008 v 20:27 | Šárka |  Ryby
Parádní recept, ve kterém se utopí celé balení ančoviček. Recept, který nadchne milovníky této slané rybí dobroty. Když vás honí mlsná a nemáte ani pomyšlení na sladké, zkuste tuto příjemně slanou recepturu.


Ančovičky pod drnem
  • 1 balení ančoviček
  • 5 větších brambor
  • 3 cibule
  • 1 bílý jogurt
  • sůl
  • pepř & chilli
  • olivový olej
  • lžíce strouhanky

Oloupeme cibuli, nakrájíme na kolečka a na lžící olivového oleje osmahneme. Cibuli rozložíme na dno ploché zapékací nádoby. Brambory oloupeme a nastrouháme na tenké nudličky. Práci za nás udělá robot nebo vezmeme do ruky struhadlo. Polovinu brambor rozložíme na cibuli. Na brambory poskládáme filátka z ančoviček. Bílý jogurt rozmícháme se špetkou soli, čerstvě mletým pepřem (tím nešetříme) a špetkou chilli. Kořeněný jogurt vlijeme do zapékací mísy a rozetřeme ho po celé vrstvě brambor s ančovičkami.

Poté přidáme zbývající polovinu brambor, lehce osolíme, poprášíme strouhankou a pokapeme zbylým olejem z ančoviček.
V tomto stavu zasuneme do hodně rozpálené trouby a při teplotě 220 °C pečeme 40 minut, tj. dostatečně dlouho na to, aby brambůrky byly dokřupava upečené. Jídlo úžasně voní a přímo si vyžaduje do sklenky nalít nějakého chutného moku.
V mém případě se dostalo na 2 oblíbené suroviny. Brambory & ančovičky. Pokud jste i vy k nim tolerantní, rozhodně si tuto dobrotu nenechte ujít. Třeba si ji vylepšete podle svého, ale připravujte pokrm vždy v nízké vrstvě. Jedině tak budou strouhané bramborové nudličky náležitě křupat. Perfektní doprovod udělal vychlazený švestkový domácí kompot. Do vinné sklenky přišlo červené víno zn. Merlot. Naprosto skvělá trojice, která uspokojila touhu po nevšední večeři. Vařit s ančovičkami v takovém množství není až tak běžné, ale máte příležitost vyzkoušet, že to jde a ještě k tomu s úspěchem :-)
Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Víte, za jak dlouho můžete za volant?

22. ledna 2008 v 16:25 | Šárka |  Víte, že ...

Následující výpočty odbourávání alkoholu počítají s mužem o hmotnosti 85 kg a se ženou vážící 60 kg. Doba odbourávání alkoholu závisí samozřejmě na druhu nápoje (sladké a studené se vstřebávají pomaleji, perlivé a bylinné rychleji), na množství a složení zkonzumovaného jídla, na stáří a metabolismu konzumenta. Berte to orientačně, ale vážně :-)

Druh alkoholu
Množství
Muž cca 85 kg
Žena cca 60 kg
Pivo 10°
0,5 litru
2,15 hod.
3,42 hod.
Pivo 10°
1 litr
4,30 hod.
7,24 hod.
Pivo 10°
5 litrů
22,30 hod.
37 hod.
Pivo 12°
0,5 litru
2,45 hod.
4,31 hod.
Pivo 12°
1 litr
5,30 hod.
9,12 hod.
Pivo 12°
5 litrů
27,3 hod.
45 hod.
Víno přírodní
0,2 litru
2,3 hod.
4 hod.
Víno přírodní
0,4 litru
4,5 hod.
8 hod.
Víno přírodní
1 litr
12,2 hod.
20,2 hod.
Lihovina 40 °
0,5 dcl
3,2 hod.
3,4 hod.
Lihovina 40 °
1 dcl
4,3 hod.
7,3 hod.
Lihovina 40 °
5 dcl
22,3 hod.
37 hod.


Sklenka vína či kvalitního tvrdého alkoholu pomáhá udržovat cévy a krevní oběh v dobré kondici. Je-li alkoholu přes míru, kardiovaskulárnímu systému škodí. Sklenka piva či vína po jídle vám nedovolí nejméně 2 ½ hodiny sednout za volant.

"Všeho s mírou" hlásal již v 6. století př. n. l. aténský státník a filozof Solón. Opilci byli odsuzováni k nejtěžším trestům. Ve středověku císař Karel Veliký (800-814) stanovil za opakované opilství dokonce trest smrti. Víno jako lék proti různým chorobám doporučoval už Hippokrates, Plinius, Celsus a další. Pouze ženám bylo pití tohoto božského nápoje zakázáno! Aegnatus Maetennus svou ženu za to, že odpečetila schránku klíčů od vinného sklepa, dokonce zabil. Cato zjišťoval políbením, zda rty jeho ženy nenesou vůni vína. Přesto se sortiment opojných nápojů rozšiřoval a nestačila už jen medovina a víno :-) Kdo si s alkoholem schůzku často dává, nechť si na svou "opičku" pozor dává. Jen rozumný doušek osvěží, rozváže jazyk a povzbudí intelekt, máme-li jaký. Bez alkoholu by pití ztratilo svůj interesantní šmak, nenechme se jím však za žádné situace ovládat :-) Kulturnost je nátěrem, který lze snadno rozpustit v alkoholu (G.B.Shaw).
Darwinova teorie naruby: Nejprve byla švestka, ze švestky slivovice, ze slivovice opice a z opice vznikl člověk :-) Nemá smysl alkohol zatracovat, ale je potřeba se ho naučit požívat! Přeci jenom nám skýtá jisté rozkoše.
Nepsaný zákon pití praví: Kdo pije sám - opíjí se! Kdo pije ve společnosti - oslavuje! Co vy a alkohol?

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Špenátový závin se šunkou a sýrem

21. ledna 2008 v 14:07 | Šárka |  Slané pečení


Báječně se snoubí s pivkem i vínem. Slané záviny z listového těsta jsou hitem moderní kuchyně. Vždy se doma najde kousek něčeho exkluzivního, co se do závinu může schovat. Kvalitní listové těsto není kumšt sehnat. Můžeme ho mít k dispozici po celý rok. Co si do těsta schováte je jen na vás. Mělo by to spolu chuťově harmonizovat :-)
V tomto případě padl los na špenát. Kdo je milovník špenátu, nikdy ho neuvaří málo. Není divu, když zbude. Přesně takový slušný zbytek se hodí do jemného špenátového závinu. Zde je návod, jak ho elegantně zlikvidovat.
Špenátový závin se šunkou a sýrem

  • 1 balíček listového těsta
  • špenátu tolik, aby se vešel do jedné polévkové naběračky střední velikosti
  • 1 kysaná smetana (250 g)
  • 3 vejce
  • 100 g strouhaného sýra (ementál)
  • sůl a čerstvě mletý pepř
  • kousek čerstvé červené papriky
  • 150 g plátků šunky (silnější jsou lepší)
  • 1 žloutek na potření závinu
  • hrst mandlových plátků


Špenát lehce ochucený česnekem a solí necháme vychladnout (nejlépe je použít právě ten zbytek, který je studený a odpočívá někde v chladničce). Ve smetaně rozmícháme špenát, 3 celá vejce, osolíme, opepříme čerstvě mletým pepřem a přidáme nastrouhaný tvrdý sýr (není-li ementál, vezměte ten, který vám vyhovuje) a na drobné kostičky nakrájenou půlku červené papriky. Listové těsto vyválíme a připravíme slaný závin. Střed těsta vyložíme plátky šunky a na ně lžící naklademe špenátovo smetanový krém se sýrem. Těsto přehodíme do podoby závinu a lehce přitiskneme, aby se nám v troubě neotevíralo. Závin pomažeme žloutkem a posypeme plátky mandlí. Troubu předehřejeme na 180 °C a pečeme 40 minut. Necháme vychladnout a potom snadno krájíme i na velmi tenké řezy. Je jen na vás, co zvolíte za nápoj. S červeným vínem to nechutná věru špatně.
Když náplň vychladne, můžete ostým nožem krájet centimetrové slabé plátky. Zkuste podávat kamarádům k aperitivu. Mám tento závin raději vychladlý, ale proti teplému a voňavému se nedá absolutně nic namítat :-) S důvěrou se do něj zakousněte.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Bůh stvořil jídlo - Ďábel se postaral o zbytek

17. ledna 2008 v 23:49 | xy |  Povídání (nejen) o jídle
Trošku jiný příběh stvoření... proč si nedat "pohov" od vaření :-) Do gurmánského nebe vede cesta přes mnohé ďábelské nástrahy :-) Umíte jim odolávat?
Na počátku pokryl Bůh zemi brokolicí, květákem a špenátem, zelenou a žlutou a červenou zeleninou všeho druhu, aby muž a žena mohli žíti dlouho a zdravě.
A Satan stvořil Algidu a Raffaelo. A zeptal se: "ještě pár horkých višní k té zmrzlině?"
A muž odpověděl "ano, rád" a žena poznamenala: "Mně prosím ještě horkou vafli se šlehačkou ."
A tak každý nabrali 5 kilo.
A Bůh stvořil jogurt, aby si žena mohla uchovat figuru, která se muži tak líbila.
A Satan vytvořil z pšenice bílou mouku a z řepy cukr a zkombinoval je.
A žena změnila svou konfekční velikost z 38 na 42.
I řekl Hospodin: "zkuste můj čerstvý okurkový salát."
A Ďábel k tomu stvořil dressing a česnekový toast jako přílohu.
A muži a ženy si po tomto požitku povolili pásky alespoň o jednu dírku.
Bůh ale vyhlásil: "Dal jsem vám přece čerstvou zeleninu a olivový olej na ni!"
A Satan vytvořil malé briošky a Camembert, humrové chlebíčky a máslo,
k čemuž bylo již třeba druhého talíře.
A hladina cholesterolu lidstva stoupala k nebesům.
Tak Hospodin stvořil běžecké boty, aby jeho děti ztratili nějaké to kilo.
A Satan stvořil kabelovou televizi s dálkovým ovládáním, aby se člověk nemusel obtěžovat s přepínáním.
A mužové a ženy se smáli a plakali před blikající obrazovkou a počali se odívati do strečových joggingových dresů.
Nato Bůh stvořil brambory, s nízkým obsahem tuku a bohaté na draslík a další cenné látky.
A Satan odstranil zdravou slupku a vnitřek rozdělil na plátky, které pak smažil ve zvířecím tuku a poprášil pak spoustou soli.
A člověk získal dalších pár kilo.
Pak Hospodin vynalezl libové maso, aby jeho děti nemusely zpracovávat tolik kalorií,
a přitom aby se zasytily.
A ďábel stvořil McDonalds a Cheeseburger za 99 centů.
A pak se Lucifer zeptal: "Hranolky?"
A člověk odpověděl: "Jasně - extra velkou porci s majonézou!"
A člověk utrpěl srdeční infarkt.
Bůh si povzdychl a stvořil čtyřnásobný bypass.
A Satan vynalezl státní zdravotní pojištění.

(Mezi nebem a peklem se dějí věci, kterým se jen těžko může smrtelník ubránit :-) Kdo má vždy a všude disciplínu gurmánským nástrahám odolávat, ten má můj obdiv!

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Košíkářské Krkonoše

16. ledna 2008 v 10:14 | Šárka |  Povídání (nejen) o jídle
Zajímavá akce pro milovníky českých hor, zdravého vzduchu, chutného jídla a umění košíkářského. Od doby, kdy si člověk z jídla udělal vášeň, řešil problém, jak ho přenést do svého příbytku. Tuto funkci začal plnit košík a dnes není domácnost, která by nějaký ten pěkný proutěný kus nevlastnila. Napadlo vás někdy zkusit samotnou výrobu? Zde je možnost, jak si své zručné prsty vyzkoušet. V každém případě Krkonoše prospějí i tomu, kdo se do tajů tohoto řemesla nepřenese s lehkostí. Máte chuť vyzkoušet svou zručnost? Víkend plný relaxace pro kluky i pro holky. Vlastnoručně vyrobený košík nebo oplétaný demižon je rozhodně báječná věc, na kterou může být každý hrdý :-)


Tak nějak začínám uvažovat, že bych si svou zručnost prověřila taky :-)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Chlebíčky, jaké nečekáte

14. ledna 2008 v 0:44 | Šárka |  Studené předkrmy
V oblíbenosti chlebíčky u nás prostě vedou. Plochý plátek veky, na který můžeme namazat a naaranžovat téměř cokoli, co nám chutná. Není nutná žádná obava, že by existoval někdo, kdo by chlebíčky neuměl připravit. Stačí máslo, šunka, salám, salát, sýr, okurka, vajíčko a budou vypadat k světu. Jsou chutné, úžasné a tato základní kombinace nás neomrzí asi nikdy. Ale proč na ně nejít jinak? Třeba se podaří, že budou ještě úžasnější a k tomu vašim hostům vyrazí dech :-)
Mascarpone: řekl někdo, že tento sýr je materiál jen a pouze pro cukráře? Jestli ano, tak se mýlil. Báječné je do rizota, těstovin i jinde najde své uplatnění. Tento italský sýr se prosadil i na českém chlebíčku. Přidávám recept jako malý důkaz.
  • 1 chlebíčková veka
  • 250 g mascarpone
  • 2 uvařená vejce
  • čerstvé restované žampióny na másle
  • špenátové listy krátce osmahneme se žampióny a necháme vychladnout
  • sůl
  • čerstvý pepř z mlýnku
  • lžíce majonézy (rovná polévková dostatečně stačí)
  • 150 g uzeného strouhaného sýru
Není třeba mazat chlebíčky máslem, tento hladký mascarpone krém se žampióny, špenátem a uzeným sýrem se krásně usadí na suchém chlebíčku a stanou se z nich "šťavnaté".

(Chlebíčkovou smes připravíme z vychladlých restovaných žampiónů se špenátem, které přimícháme do základu z mascarpone, nasekaných vařených vajec, uzeného sýru atd.) Příprava snadná, chuť překvapivá.

Mascarpone je čerstvý sýr, který je přiřazován k tvarohovým sýrům, ačkoli je vyrobený stejným způsobem jako jogurt; říká se mu pro jeho smetanovou chuť "smetanový krém". Italské tajemství, jak připravit nejsametovější bramborovou kaši na světě zní: "přidejte pár lžic mascarpone". S tímto italským sýrem se nejčastěji potkáme ve slavném dezertu zvaném tiramisu. Je vidět, že pozvedne i chlebíček.

Tyto netradiční chlebíčky se vepsaly do mé gurmánské paměti a staly se "u nás" hitem. Co vy a chlebíčky?

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Šťouchané brambory

8. ledna 2008 v 14:05 | Šárka |  Brambory
Máte rádi brambory? V tom případě není možné, aby vás šťouchané brambory zklamaly. Však je to staročeská klasika a jejich obliba je přivádí na jídelní lístky i těch nejnoblesnějších restaurantů. Nechte se malinko pošťouchnout a připravte si doma šťouchané brambory tak, jak vám to bude vyhovovat. Je to pokrm ve stylu "hodně muziky za málo peněz". A to ani neříkám, jak snadná je samotná příprava. Tento recept vám neukradne čas ani nezruinuje rozpočet.

Na jaře můžeme šťouchané brambory dělat z nových brambor se slupkou. V únoru si musíme vystačit s uskladněnými bramborami a tak nás nemine jejich loupání. Kupodivu je to činnost, která mě nezatěžuje :-) Pokud loupání brambor nesnášíte, překonejte se, výsledek bude stát za to. Oloupané brambory překrájíme na čtvrtky a ve slané vodě (bez kmínu) uvaříme doměkka. Vodu z brambor slijeme a trochu vody z vaření necháme na dně hrnce nebo odchytíme do jiné nádoby. Oloupeme cca 6 velkých cibulí (na 1 kg brambor používám asi tak tento poměr). Cibuli nakrájíme na kolečka nebo klínky a osmahneme ji v pánvi na másle s přidáním několika lžic olivového oleje. Máslo se nepřepaluje a chuť je výtečná. Nedoporučuji žádný nekvalitní olej, neboť ta jeho chuť by jídlu uškodila. Staročeši smažili na domácím sádle. Rozhodněte se sami, na čem hodláte smažit. Hlavně cibulku nepřipalte. Zhořkla by. Doporučuji od pánve raději neodcházet a tuto proceduru pečlivě ohlídat.



Osmahnutou cibuli do světle karamelové barvy přidáme k bramborám i s poslední kapkou tuku z pánve. Osolíme, opepříme a šťouchadlem rozmělníme na hrudkovitou kaši. Žádný hladký bramborový krém se nesnažíme vytvořit. Rustikální podoba těmto bramborám náramně sluší. Přidáme mladou cibuli s natí, která je k dostání i v tomto zimním období docela běžně. Nemáme-li, postačí trochu sušené petrželky. Nikdy nezapomenu okořenit pepřem z mlýnku. Máte-li pocit, že brambory by chtěly trochu zvlhčit, máme trochu vody z vaření, přidáme ji tam malou naběračku a promícháme. Voda se natáhne do brambor, všechny chutě se spojí ve voňavý celek a luxusní příloha z obyčejných brambor je na světě. Připravovat toto jídlo na jaře je naprosto skvělá záležitost a dobrý trénink pro vaši kreativitu. Tolik zelených bylinek přichází s jarem do kuchyně, že by byla velká škoda nechat je mimo hru. Pošťouchněte svoji kreativitu a vymyslete ty nejlepší kombinace pod sluncem.


  1. šťouchané brambory se sýrem cottage a jarní cibulkou
  2. šťouchané brambory s mladými kopřivovými výhonky a lučinou
  3. šťouchané brambory s rozmarýnem a balkánským sýrem
  4. šťouchané brambory s čerstvým špenátem a česnekem
  5. šťouchané brambory s medvědím česnekem a tvarohem
  6. až nekonečno :-) myslím, že zvládnete doplnit podle své chuti dalších nejméně 100 nápadů.

Šťouchané brambory jsou báječné a velmi kreativní téma. Zvolila jsem únorovou variantu s použitím takových surovin, které máme běžně doma. Jen je třeba mít na paměti, že do této úpravy brambor nejsou nejvhodnější tvrdé lojovité odrůdy brambor, jaké používáme s oblibou na salát (tedy varný typ A). Kupte si varný typ B nebo C!. Pokud se týká vařeného uzeného masa, hodí se na jeden talíř se šťouchanými bramborami naprosto dokonale. Bez ohledu na fotografie si pamatujte, že před hosta se maso na talíři servíruje vždy "vpravo", tzn. blízko nože :-) Přeji dobré bramborové pochutnání. V duchu můžete plánovat, co letos s těmi novými jarními bramborami podniknete. Já už své plány mám :-)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Salát bez salátu

6. ledna 2008 v 23:30 | Šárka |  Těstoviny & Rýže
Nemáme-li po ruce čerstvé zelené lupení, nejsme bez šance připravit si chutný salát. Sáhneme po zimní zelenině a salát je raz dva hotov. Pokud nemáte výhrady proti dietnímu studenému pokrmu a chováte sympatie k růžičkové kapustě, můžete se kouknout na recept.
Těstovinový salát s růžičkovou kapustou
(množství všech ingrediencí volte podle své chuti)
  • tagliatelle (širší dlouhé nudle - ty mé byly čerstvé s pažitkou)
  • čerstvá růžičková kapusta
  • kousek libové šunky
  • bílý jogurt s živou kulturou
  • 2 stroužky česneku
  • špetka mořské soli
  • čerstvě mletý pepř z mlýnku
  • feta nebo jiný slaný bílý sýr
Uvaříme těstoviny dle návodu. Stačí 4 minuty ve vroucí vodě povařit, aby byly al dente. Scedíme a necháme vychladnout. V Itálii platí zlaté pravidlo, že každých 100 g těstovin potřebuje rovný litr vody. Trocha přidaného oleje do vroucí vody zamezí tomu, aby doma vyrobené těstoviny překypěly. Často se proslýchá, že olej se přidává kvůli tomu, aby se těstoviny neslepily. Musím říct, že "opravdové italské" těstoviny se nikdy neslepí (pokud použijete dostatek vody), neboť při jejich výrobě je používána mouka, která slepení zabraňuje. Z toho vyplývá, že je důležité kupovat kvalitní těstoviny. To dnes není problém :-)

Růžičkovou kapustu omyjeme a pokud je potřeba, odstraníme svrchní zavadlé listy. Potom ji po dobu 5ti minut blanšírujeme v horké vodě nebo ji necháme nad parou změknout. Po této krátké proceduře přelijeme změklou zeleninu studenou vodou, aby si zachovala svěží zelenou barvu.

Bílý jogurt rozmícháme s utřeným stroužkem česneku s mořskou solí. Promícháme s těstovinami a vložíme do ploché mísy nebo jiné vhodné nádoby. Na takto připravené těstoviny pohodíme povařené kapustičky a přidáme nakrájenou šunku.



Těstovinový salát posypeme rozdrobeným slaným sýrem (použila jsem pravý feta sýr) a necháme v chladu proležet, aby se všechny chutě dobře spojily. Okořeníme pepřem z mlýnku a můžeme podávat. V teple domova /nejlépe u žhavého krbu/ si na tomto zimním studeném salátu pochutnáme. Drží-li někdo zrovna povánoční dietu, režim mu to nenabourá :-)
Zajímavost k salátu:
Umění přípravy salátů je samostatná disciplína. Ale jedno je třeba vědět. Jméno salát vzniklo z latinského slova "salis". Jednoduše řečeno, salát označuje potravinu posypanou solí. Přidáme-li k potravině sůl, dáme našim chuťovým pohárkům šanci potravinu lépe ocenit. Bez soli jsou všechny potraviny na chutí fádní a těžko si chuť později vybavit. Chuťové pohárky je třeba podráždit potravinou tak slanou, jak je slaná naše krev, což značí asi 8 g soli na litr. Bez špetky soli si prostě žádný vytříbený gurmánský jazyk na své nepřijde :-) Ovšem právě u soli platí, "solit s mírou".

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Čekanka nepočká

4. ledna 2008 v 11:30 | Šárka |  Zelenina
Na nic nečekejte a dejte si čekanku. Jedná se o superpotravinu na neduhy naší moderní doby. Čekanka salátová čili Chicorée (čekankové puky) je zelenina gurmánů. Je škoda, že používání čekanky v naší kuchyni nemá tradici. Dají se z ní připravovat velmi chutné gurmánské pokrmy. Nejčastěji se s ní setkáte v zeleninovém salátu. Můžeme s ní naložit úplně jinak. Podávat ji zapečenou je báječná volba. Přesně takový recept pro vás dnes mám. Ve světě je celkem běžné, že se čekankové puky zapékají. Čekanku jsem zpracovala tak, aby bylo možno použít nám dostupné suroviny a výsledek hodnotím velmi pozitivně :-) Názor si udělá každý sám, až toto jídlo zkusí připravit. Já mohu doporučit.
Gratinované čekankové puky s ořechovo sýrovou omáčkou
  • 1 balíček čekankových puků (4 ks)
  • 16 plátků dušené šunky (jemné drůbeží nebo krůtí)
  • 100 g sýru s modrou plísní
  • 200 ml smetany
  • hrst mletých vlašských ořechů
  • plátek másla
Čekankové puky vložíme do mírně osolené vody a necháme přejít varem. Povaříme 5 minut a necháme čekanku okapat.
Odstraníme svrchní listy (pokud je to potřeba) a každý puk přepůlíme podélně.
Půlky čekanky zabalíme do šunky (2 plátky šunky na jeden díl) a naskládáme je do máslem vymazané ohnivzdorné misky.
Na pánvičce rozpustíme sýr s modrou plísní (roquefort nebo naši českou nivu). Sýr je dostatečně slaný, proto pokrm solit nebudeme.
K sýru přidáme smetanu a mleté ořechy.
Vzniklou ořechovo sýrovou omáčkou přelijeme čekankové puky.
Necháme 15 až 20 minut zapékat v troubě nastavené na teplotu 190 °C.
Servírujeme ještě horké s pečivem a sklenkou červeného vína. U nás z takto připravených čekankových puků byla příjemná a lehká večeře.
Typická, lehce nahořklá chuť čekanky v této úpravě byla delikátní a pokud si chcete dát s čekankou svou první schůzku, udělejte to právě tímto způsobem :-)
Pokud si již s čekankou tykáte, tak rozhodně víte, co s ní máte dělat. Nechť se stane vaší oblíbenou pochoutkou. Nejen pro svou zajímavou chuť, ale též pro její unikátní schopnost posílit naše zdraví. S čekankou si dávejte rande na svém talíři co nejčastěji.
Čekanka salátová, tzv. čekankové puky, toho umí opravdu mnoho.
Když pomineme gurmánské opojení při konzumaci nazelenalých, křehkých a křupavých čekankových puků, zůstane nám ještě dlouhá řada důvodů, proč ji do svého jídelníčku zařadit.

Tato salátová zelenina není extra bohatá na vitamíny, ale působí detoxikačně. Má vysoký obsah vlákniny s blahodárným vlivem na naše zažívání. Zlepšuje průchodnost střev a zabraňuje zácpě. Umí snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Její konzumace pomůže zabránit mnoha civilizačním chorobám moderní doby. Je účinnou prevencí proti kornatění cév, vysokému krevnímu tlaku, infarktu, mrtvici. Zamezuje ukládání nebezpečných těžkých kovů v našem těle. Během procesu trávení na sebe váže těžké kovy (olovo, rtuť, kadmium apod.) a odvádí je z těla ven zrovna tak, jako to umí v případě tuků. Hovoří se o ní v souvislosti s prevencí rakoviny střev, což je nejrozšířenější typ rakoviny u nás. Čekanka čistí střeva a ozdravuje střevní sliznice a mikroflóru. Při pravidelné konzumaci čekanky se stane opravdu úžasným pomocníkem našeho metabolismu na mnoha úrovních. Nechť se stane vaší zdravou a oblíbenou pochoutkou.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Staromódní záležitost, co nevyjde z módy

2. ledna 2008 v 22:41 | Šárka |  Sladká kuchyně
Nejlepší dárek pro gurmána je ten, který se dá sníst. Naprosto dokonalý gurmánský dárek je takový, který snese odklad konzumace a pochutnat si na něm můžeme až v klidnějším období povánočním a posilvestrovském. Dokonalým dárkem může být nevšední marmeláda. Nad domácí pomerančovou marmeládu ze sevillských pomerančů skutečně není. Snad jen ta od firmy F. Duerr & Son´s z anglického Manchesteru jí může konkurovat.

Pro své nejbližší si ráda vezmu čas a nějaký ten dárek rovnou z kuchyně přibalím k ostatním vánočním dárkům. A nemusí to být jen na vánoce. Narozeniny se slaví po celý rok a trefit se do chuti "chutným" dárkem je vždy trefa do černého. O jeden recept na jednu vskutku luxusní marmeládu se s vámi rozdělím.

Marmeláda ze sevillských pomerančů
(Zakonzervované slunce a sytá barva a vůně pomerančů projasní i naprosto šedý zimní den. Budete mít potěšení ze vstávání a snídaně všedního dne se stane svátečním okamžikem). To vše vám tento recept slibuje, ale je k tomu potřeba jedna maličkost. Musíte mít rádi pomerančovou zavařeninu :-)

  • 1 a ½ kg sevillských pomerančů
  • 2 citróny
  • vložíme do hrnce s 2 a ½ litrem vody a vaříme 3 hodiny
  • dále budeme potřebovat 3 kg cukru

Pomeranče i citróny necháme vcelku, ale před vařením pořádně omyjeme jejich kůru. Po třech hodinách vaření v hrnci s 2 a ½ litrem vody pomeranče vyjmeme a nakrájíme na čtvrtky. Oddělíme dužinu od kůry. Dužinu dáme do čistého kastrolu, zalijeme 2 naběračkami vody, ve které se pomeranče vařily a povaříme 10 minut. Mezi tím si nakrájíme pomerančovou kůru na tenké nudličky. Citrónovou kůru vyhodíme. Kůru vrátíme do zbylé pomerančové vody, ve které jsme vařily pomeranče. Připravíme si cedník s malými otvory (nebo ho vyložíme tkaninou) a nalijeme do něj povařenou a vychlazenou dužinu. Propasírujeme do poslední kapky a tuto jemnou pomerančovou dřeň vmícháme do hrnce s pomerančovou vodou a kůrou. Necháme odstát přes noc a nezapomeneme přikrýt hrnec pokličkou a nechat na chladnějším místě. Příští den znovu zahřejeme, přidáme 3 kg cukru a mírným varem necháme na kamnech probublávat 3 hodiny. Horkou zavařeninu lijeme do parádních zavařovacích skleniček, zavíčkujeme a obrátíme víčkem dolů do doby, než vychladne. Tato marmeláda se dá vyrobit i z mandarinek! Neseženete-li sevillské pomeranče, vezměte za vděk i těmi ostatními. Před samotným sléváním marmelády do skleniček zkuste přidat kapku whisky nebo pomerančového likéru. I když to neuděláte, pomerančová marmeláda tím nikterak neutrpí. Je výtečná a honosí se báječnou a plnou chutí. Tento staroanglický recept na zavařeninu již po staletí nevyšel z módy. Ač vypadá procedura přípravy komplikovaně, výsledek dokáže nadchnout. Je dobré vědět, že tato pikantní zavařenina má daleko širší uplatnění a mazat ji jen na ranní pečivo by byl počin bez fantazie. Své uplatnění najde i při vaření. Můžete jí ochutit grilovací marinádu na ryby nebo použít pro zvýraznění chuti omáčky. Určitě ji pro nějaký budoucí recept zde použiji. Když nebudete vědět jak zahnat zimní nudu, zkuste si ji doma navařit. Sezóna pomerančů je v plném proudu.



Pochoutka za 210 tisíc
Zvláštní řadu marmelád vyrobila britská potravinářská společnost F. Duerr & Son´s z Manchesteru u příležitosti svého 125. výročí. Jedno balení vyjde zájemce v přepočtu na 210 tisíc korun. Původně měly být tyto výrobky vydražené na charitativní aukci. Představitelé firmy se ale rozhodli, že luxusní zboží budou vyrábět dál a nabídnou jej movitým zákazníkům. Základem nejdražší marmelády na světě jsou sevillské pomeranče. Lahodnou chuť doplňuje whisky Dalmore 62 z lihovaru Whyte & Mackay, přičemž láhev pálenky stojí v přepočtu 1,4 miliónu korun, a také šampaňské Pol Roger Cuvée Sir Winston Churchill, ročník 1996. Jiskru marmeládě dodává čtyřiadvacetikarátové zlato v šupinkách a rovněž křišťálová sklenice v hodnotě cca padesáti tisíc korun. Zavařenina je opravdu vynikající, whisky v chuti jasně vyniká a šampaňské vytváří spíše noblesní dochuť. Myslíte, že bude chutnat o mnoho lépe než ta vaše s láskou doma připravená?




Pomeranče jsou plody pomerančovníku (Citrus sinensis) z čeledi routovitých. Je to stálezelený keř, původem z Číny, pěstovaný v subtropickém pásmu, v Evropě hlavně ve Středozemí. V tropických oblastech se pomerančům nedaří a plody se špatně vybarvují. Přestože je známo 400 druhů pomerančů, pro obchodní síť jsou zajímavé dvě hlavní skupiny - pomeranče bledé, se světlejší kůrou a světlou dužinou a pomeranče krvavé se zabarvenou dužinou i kůrou. Představiteli bledých pomerančů jsou pomeranče Navel s vrostlým druhým menším plodem, dále Shamnuti a Jaffa. Bledé pomeranče jsou v prodeji po celý rok. Krvavé pomeranče (Blood ovals, Sanguinas redondas, Navels sanguinas, Sanguinelli, Double fines, Washington sanguines, velké Sanguines a Portugalské) od prosince do března. Sevillské pomeranče (plody druhu Citrus aurantium) patří do skupiny hořkých a používají se především k zavařování. Pokud nemáte na citrusové plody alergii máte možnost si z citrusů vzít mnoho zdraví prospěšného. Obsahují významné množství dietní vlákniny a jsou vynikajícím zdrojem vitamínů a minerálů. Sklenka čerstvě vymačkané pomerančové šťávy nechť se stane vaším nejlepším kamarádem.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.