Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě je příbor.
Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.
.
Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Prosinec 2007

Silvestrovské krevety

29. prosince 2007 v 17:50 | Šárka |  Ryby
Na prostřený stůl poslední den v roce patří něco nápaditého, rozmanitého, pikantního a chuťově laděného k báječnému šampaňskému. V takovém duchu bude i tento můj závěrečný recept roku 2007. Luxusní leč na přípravu nenáročná kopa grilovaných voňavých krevetek zabere jen málo času. Naprosto ideální pohoštění na důstojné rozloučení se starým rokem. Všechen ušetřený čas vám bude k dobru a můžete se věnovat silvestrovskému veselení a umírněnému popíjení. Nechť se vám ten poslední den opravdu vydaří a náležitě si ho užijte. Je čas popřemýšlet o novoročním předsevzetí.

V ideálním případě nakoupíme čerstvé neloupané krevety. V mém případě to byla krabice krevetek střední velikosti, která čítala odhadem tak 60 kusů. Krevetky můžeme připravovat v pánvi či woku, ale kdo z nás by chtěl u plotny právě v poslední den roku stát? Nabízím variantu trouby s grilem. Stání u kamen jsem zkrátila na 3 minuty potřebné k rozpuštění másla v malém kastrolku. To ovšem zvládneme již ve večerní róbě a lodičkách. Můj poslední recept roku 2007 bude důstojný, bezpracný a dostatečně reprezentativní. Očekávejte mimořádnou pochvalu :-)


Grilované krevety nejen silvestrovské
  • 100 g másla (toho nejopravdovějšího :-)
  • 2 lžíce olivového oleje
  • šťáva z jedné limetky
  • 2 lžíce medu (javorového sirupu, stačit bude i přírodní cukr)
  • 2 špetky chilli
  • 4 stroužky česneku
  • sůl a hrubě mletý pepř
  • 3x strouhnout čerstvého zázvoru
  • 3x strouhnout limetkové kůry (event. citrónové kůry)

V kastrolku připravíme marinádu. Zahřejeme máslo a přidáme k němu všechny zmíněné ingredience. Vznikne nám pikantní máslová marináda s chutí limetky a česneku. Při přípravě olízneme a klidně dávku chilli či jiných ingrediencí zvýšíme či jinak upravíme. Je to vaše poslední letošní oslava, tak vařte po svém :-) Budete-li se držet mého návodu, nic nezkazíte.


Rozpálíme troubu s grilem na 210 °C. Celé krevetky omočíme v horké marinádě a skládáme je jednu vedle druhé na grilovací plech. Když budeme šikovní, umažeme si u toho jen 2 prsty. Varianta s grilovacím štětečkem špatná není, ale rukama to jde o kus lépe (mám vyzkoušeno). V horké troubě grilujeme 20 minut. Pokud jsou krevetky menší, bude stačit 15 minut. Ogrilované je ještě horké naskládáme na velký tác, obložíme řezy citrónu a podáváme s pečivem, sklenkou šampaňského a vychutnáme si tu možnost jíst zase jednou rukama. Nezapomeneme na stůl postavit širší mísu s vlažnou vodou a plátky citrónu na opláchnutí rukou, neboť to stoprocentně všichni u stolu budou potřebovat :-) Nebaví-li vás krevetky loupat, nakupte již vyloupané. Režisérem vašeho posledního dne v roce jste Vy, tak ať to běží podle vašich instrukcí a plánů. Spát půjdete až k ránu, dobře se na ten den připravte. Je poslední! Žádný druhý se mu už nikdy nebude podobat ... musí být jedinečný ...


Krásné prožití silvestrovské noci!
V letošním roce mé vaření končí a v roce novém se budu těšit na vaši ctěnou labužnicko gurmánskou společnost pod mými novými recepty. Připíjím všem milým hostům, kteří letos prošli mými stránkami, vařili, komentovali nebo jen mlčky proběhli okolo. Bylo mi tu s vámi moc příjemně a těším se, že zase bude. Zvláštní poděkování patří mému muži, neboť on je tím neúnavným degustátorem všech zdejších receptur :-) Doufám, že v této roli statečně setrvá i po celý příští rok! Šťastný nový rok *

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

PF 2008, které vám bude po chuti

29. prosince 2007 v 13:22 | Šárka |  Úvod
Život je jako bonboniéra. Nikdy nevíš, co ochutnáš.
Nový rok je jako krabice plná báječných pralinek.
Je velká šance na to, že chutných kousků je v ní většina.
Přeji všem šťastné vykročení do roku 2008 a ať je každý jeho den tím nejchutnějším soustem, které v nás zanechá jen příjemné pocity. Mějte rok plný překvapení a věřte, že jeho nenapsaný scénář je jen v našich rukách. Nechť jsou všechny naše činy a kroky správné a nemusíme jich litovat.
Ve zdravém těle sídlí zdravý duch! Moc nemlsejte a pijte s mírou :-) Jedině tak si udržíte pevné zdraví, bez kterého se neobejdeme.
Děkuji za přízeň mému blogu Vám Všem!
Mnoho dobrého do roku 2008 přeje Šárka

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Novoroční punč

28. prosince 2007 v 21:35 | Šárka |  Recepty všelijaké
Když venku mrzne, až praští - svařte víno nebo rum. Na duši i na těle zahřeje vás grog i punč. Pozvěte kamarády a uvařte si velký hrnec této dobroty. Zima je čas horkých nápojů a nastávající Nový rok si žádá novoroční punč.

PUNČ severský, čajový, pivní, pařížský, vinný - každý je jiný, ale všude mají jedno společné. Těší se velké oblibě v mrazivém počasí. Říká, že mají obsahovat 5 základních ingrediencí, aby vznikla opravdu dobrá chuťová kompozice. Je ten správný čas na vaření punče, pojďme si ho uvařit. Posezení nad horkým hrncem voňavého nápoje a nad končícím rokem s rodinou a přáteli vykouzlí hezkou zimní atmosféru u společného stolu. Zvu vás na některý z těchto punčů.
Severský punč (který zaručeně zahřeje)
  • 1 láhev červeného burgundského
  • 175 ml portského vína
  • 175 ml koňaku (brandy)
  • strouhaná kůra ze ¼ citrónu
  • ¼ litru silného černého čaje
  • 250 g cukru
Za stálého míchání zahřejeme víno, čaj, cukr a citrónovou kůru a necháme dojít k varu. Před podáváním přilijeme koňak.
Čajový punč
  • 1 litr černého čaje
  • ¾ litru tmavého rumu
  • cukr podle chuti
  • z 1 citrónu tenké plátky
  • 10 hřebíčků
Čaj s rumem a cukrem svaříme za stálého míchání, až se rozpustí cukr. Do každého plátku citrónu píchneme hřebíček a vložíme do nahřáté sklenky. Přelijeme horkým čajovým punčem a podáváme.

Punč z krvavých pomerančů
  • 200 g cukru
  • šťáva z 5 ks krvavých pomerančů
  • šťáva z 1 citrónu
  • ¾ litru černého čaje
  • ½ litru tmavého rumu
Cukr rozpustíme ve šťávě z ovoce a směs přidáme k horkému čaji. Přilijeme rum a vzniklý punč zahřejeme, ale nenecháme přejít varem.
Pařížský punč
  • 1 litr horkého černého čaje
  • ½ litru Armagnacu
  • šťáva ze 3 ks citrónů
  • šťáva z 5 ks pomerančů
  • 200 g cukru
Všechny přísady za stálého míchání zahříváme, dokud se cukr nerozpustí, ale nenecháme projít varem.
Punč ze dvou druhů vína
  • 1 láhev červeného vína
  • 1 láhev bílého vína
  • 100 g karamelového cukru (nebo třtinového)
  • 1 pomeranč nakrájený na tenké plátky
  • 1 citrón nakrájený na tenké plátky
  • šťáva z 1 pomeranče a 1 citrónu
  • 4 kousky skořice
  • 2 hřebíčky
  • 150 ml hnědého rumu
Víno s karamelovým cukrem zahřejeme, dokud se cukr nerozpustí. Přidáme plátky ovoce a citrusovou šťávu společně s vonným kořením. Punč zahřejeme k bodu varu, přidáme rum a ihned naléváme do punčových sklenek.
Pivní punč na dobrou noc
  • 1 ½ litru kvasnicového piva
  • 4 polévkové lžíce medu
  • 2 čajové lžičky zázvorového sirupu
  • na špičku nože bílého pepře
  • špetka mletého hřebíčku
  • kousek skořice
Den předem zahřejeme pivo se zázvorovým sirupem, medem a kořením. Před podáváním vyjmeme koření a pivní punč zahřejeme. Sklenka punče před spaním je prý starodávná medicína na dobré a klidné spaní.





Recepty na dobré punče by mohly pokračovat v nekončící řadě. Ale je to jen malá inspirace pro ten váš nejlepší novoroční punč, který dle vašeho tajného receptu vykouzlíte bez mé pomoci. Jak je vidět, je to velmi snadné a s pomocí vašich domácích zásob vzniknou zase nové báječné chutě. Punč je téma na experiment! Uvařte si punč a dejte mu punc noblesy.

Jsou jen 2 zásady, které nejde obejít:
Ta první zní: Podávejte punč stylově ve sklence ze silnějšího skla, ve které ponechejte lžičku. Po lžičce lijte do sklenky horký punč. Sklenka nepraskne!

Ta druhá zní:
Dbejte na dobrý poměr alkoholu :-)
1:3 / dobré tak pro námořníky a staré mořské vlky; 1:4 / pro pány; 1:5 / pro dámy. Báječně si ten svůj punč užijte.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Čokoládové lanýže s koňakem a chilli

18. prosince 2007 v 11:44 | Šárka |  Sladká kuchyně
Konečně vánoční cukroví pro "drsné chlápky" a pro dámy, co se nebojí. Toto smyslné cukroví je silně afrodiziakální. Čokoládové lanýže s chilli a koňakem jsou něco extra. Pokud máte zájem recepturu trochu zjemnit, záměna alkoholu se netrestá a výběr koření je jen na vás. Famózní chuť chilli však doporučuji. Čokoláda zůstane v ústech stále tou starou známou čokoládou, jen alkohol jí dá sametovou jemnost a chilli smyslný závěrečný důraz. Vyrobíte koncentrovanou čokoládovou vášeň nenápadně natlakovanou do čokoládové kuličky. Bude to bonusové cukroví na tradičně prostřeném vánočním stole.
Čokoládové lanýže s koňakem a chilli
  • 300 g kvalitní čokolády (nejméně 70 % kakaa by měla mít)
  • 4 lžíce másla (toho nejopravdovějšího)
  • 3 dl smetany ke šlehání
  • 2 lžíce alkoholu (koňak, pepřová vodka, cokoli zajímavého)
  • čtvrt lžičky chilli (klidně víc)
  • kakaový prášek na obalení (vezměte to nejkvalitnější kakao)
Připravíme si vodní lázeň, tj. vezmeme jeden menší kastrolek, který posadíme do většího kastrolu, aby dosedl do vody, která se bude mírným varem vařit a nalámané kousky čokolády se smetanou a máslem se pomalu rozpustí. Metličkou rozšleháme do sametově hladkého krému a na samý závěr přidáme 2 lžíce alkoholu. Použila jsem jemný francouzský koňak Martell, ale sáhněte klidně po jiné lahvi vašeho oblíbeného alkoholu. K tomu čtvrt lžičky voňavého chilli koření. S koňakem ani s chilli nemusíte šetřit. Doporučuji dát trochu víc /měla jsem možnost již tento můj poměr otestovat a po zralé úvaze bych se rozhodla pro 3 lžíce koňaku a chilli půl lžičky. Takto připravenou čokoládovou směs nalijeme do ploché misky, kterou uložíme do mrazničky. Necháme ji tam tak dlouho, až čokoláda zatuhne. Stačilo na to 40 minut.
Z tuhé čokolády vykrajujeme lžičkou malé kousky, které prsty vytvarujeme do kuliček a obalujeme je v hořkém kvalitním kakau. Holandské nedá šanci na zklamání nikdy :-) Vykrajovací lžička se mi osvědčila ostrá kuchařská, se kterou to šlo jako po másle. Hotové čokoládové lanýžky klademe do malých papírových košíčků. Nemáte-li mrňavé košíčky, klidně dejte ty větší jako já. Stačí ovšem i malá krabička vyložená papírem a naskládejte tuto čokoládovou dobrotu třeba tam. Co je bezpodmínečně nutné? Uskladněte někde v chladu a hlídejte se! Toto cukroví je proklatě dobré a patří do kategorie "jen se po něm zapráší" :-) Není to fádní kousek čokoládové dobroty, můžete ho věnovat jako smyslný dárek někomu, kdo je vašemu srdci nejbližší. Myslím, že pochopí, co jste tím chtěli vyjádřit. Čokoláda je zakletý smyslný polibek.
Čokoláda je lepší než líbání! Rozpouštějící se čokoláda na jazyku vzbuzuje mnohem silnější reakci v mozku než při vášnivém líbání. Obsahuje fenyletylamin, který umí zvýšit hladinu endorfinu, tedy látky, která odpovídá za pocit štěstí. Za velké milovnice čokolády jsou označovány ženy, ale experimenty prokázaly, že naprosto stejné reakce mají i muži :-)

Jsou pralinky belgickým objevem?

V roce 1912 vytáhl belgický čokoládový svět eso - belgické pralinky. Skvělý nápad plnit čokoládové bonbony krémy, likéry či oříšky, dostal Jean Neuhaus, vnuk zakladatele firmy Confiserie et Chocolaterie Neuhaus-Perrin. Jeho dědeček opustil v roce 1857 Švýcarsko a otevřel si v Bruselu obchod, v němž mimo jiné prodával sladkosti, lékořici a kousky čokolády. Se synem Frederikem se pak později zaměřili na výrobu čokolády. Tradičních receptur, které upřednostňují vysoký obsah kakaa a minimální množství cukru v čokoládě, se tato firma drží dodnes.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Medvědí tlapky dle staročeského receptu

17. prosince 2007 v 23:55 | Šárka |  Sladká kuchyně
Medvědí tlapky jsou dalším oblíbeným vánočním českým cukrovím. Tradice oblíbenosti má kořeny už v kuchařkách Rettigové i Sandtnerové. Určitě vaše babička vycházela ze stejného pramene. Recept není nic nového pod sluncem, ale ten můj starý rodinný se oproti jiným liší možná tím, že do těsta nepotřebujeme zapracovat ani jedno vejce. Možná mu říkáte pracny nebo medvědí pracky :-) Ve finále pečeme formičkové cukroví, které s přidáním dobrého kakaa parádně kontrastuje na jedné míse s bělostnými rohlíčky plnými vanilky.

Medvědí tlapky dle staročeského receptu
  • 350 g polohrubé mouky
  • 250 g moučkového cukru
  • 50 g kakaa
  • 260 g másla
  • 120 g mletých vlašských ořechů
  • na špičku nože skořice a hřebíčku

Od prvního pohledu by receptu slušelo másla jen 250 g, což je jedna kostka. Musím upozornit, že těch 10 g másla navíc tam své místo má :-) Vejce tam není a být tam skutečně nemusí. Od babičky se už nedozvím, proč tam to vejce nemá, ale vím, že právě takto to funguje. Ověřila jsem porovnáním s některými starými recepturami a v kuchařce Sandtnerové jsem právě tuto variantu těsta našla. Nejspíš se babička nechala vést touto kuchařskou alchymistkou, která na složení receptur opravdu velmi dbala a její kuchyň byla laboratoří, kde se vážilo na lékárnických vahách každé zrnko koření. S důvěrou jsem se letos do tohoto receptu zase pustila a recept je tady v nezměněné podobě.

V míse promícháme všechny sypké ingredience a přidáme plátky másla. Prsty propracujeme a uhněteme na vále bochánek těsta. Necháme ho v chladu odpočinout. Rozehřejeme troubu na 160 ° a těsto vymačkáme do formiček na pracny. Připravíme si do každé formičky těstovou kuličku nebo jen tak odloupneme kousek těsta a vmáčkneme do formičky. Formičky na plechu vložíme do rozehřáté trouby a v mírném žáru trouby pečeme 20 minut. Vyklopíme z formiček a horké medvědí tlapky obalujeme v moučkovém cukru s vanilkou. Protože medvědí tlapky mají krásnou tmavou barvu a toho cukru už je v posledních dnech nějak moc, tak jsem zvolila variantu "bez obalování" v cukrových závějích.


Jestli se i u vás těší "pracny" oblibě, recept vám již od minulých vánoc nechybí. Pokud ho nemůžete najít, zkuste třeba tento. Jeho funkčnost je přímo úměrná výsledku na přiložených fotografiích, které jsou ještě horké.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Nejlepší vanilkové rohlíčky na světě

17. prosince 2007 v 0:07 | Šárka |  Sladká kuchyně

Recept s kouzlem pravé vánoční atmosféry nenajdete v žádné kuchařské knize. Bez vanilkových rohlíčků nejsou vánoce. Bez dobrého receptu zase nejsou nezapomenutelné vanilkové rohlíčky. Stoprocentně máte ten svůj jediný nejlepší domácí maminčin. Pokud recept nemáte, vyzpovídejte ženskou část své rodiny (možná se v archivu něco najde). V opačném případě zkuste tento můj, léty prověřený.

Nabízím recept, který není levný ani dietní. Rohlíčky jsou tvarované ručně a dělala je podle tohoto receptu už moje babička. Rohlíček se na jazyku jenom rozplyne. Vanilkové rohlíčky jsou tradiční a nejoblíbenější vánoční cukroví každé české rodiny. Ale jak říkám, chcete-li vanilkové rohlíčky ty nejlepší na světě, vezměte si váš rodinný recept. Vsadím se, že se stejně od toho mého moc lišit nebude.

Vanilkové rohlíčky
  • 150 g hladké mouky
  • 20 g moučkového cukru
  • 100 g másla
  • 50 g mletých lískových oříšků
  • 1 žloutek
  • vanilka a moučkový cukr na obalení
  • vlastníte-li vanilkovou esenci, pár kapek do těsta přidejte
Tato dávka je na 1 plech ručně tvarovaných vanilkových rohlíčků.
Smícháme mouku, cukr, žloutek, mleté oříšky s plátky másla a ručně propracujeme a uhněteme těsto. Můžeme přidat kapku vanilkové esence, pokud ji máme k dispozici. Necháme ho v chladu odpočinout (stačí půl hodiny, ale není problém těsto dělat den předem). Troubu rozehřejeme na mírnou teplotu a pečeme do růžova. Ještě horké obalujeme v moučkovém cukru, do kterého můžeme vyškrábnout semínka z vanilkového lusku.

Pečeme-li při teplotě trouby 150 °C, potřebujeme 20 minut času na upečení. Můžeme péct při teplotě 170 °C, ale tím se nám čas pečení zkrátí. Hlídat troubu je naprosto nezbytné. Mletých oříšků nedávejte méně, neboť ony se postarají o křehkost pečiva, které chceme docílit. Podle mé zásady se máslo v těstě nedá jiným tukem nahradit.



Tak ať se vám pečení povede. S největší pravděpodobností už máte napečeno, ale já se držím zásady, o které jsem se zmiňovala už loni. Vánoční pečení bez zbytečného jančení :-) Tak v duchu této tradice jednám i letos. Už víte jaké vanilkové rohlíčky jsou ty nejlepší na světě? Přece ty vaše domácí! Je jedno podle jakého receptu se co vaří, ale s jakou láskou se to dává dohromady :-) Šťastné a veselé!

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Mandarinkový krém

14. prosince 2007 v 0:48 | Šárka |  Sladká kuchyně
Recept na tuto jednoduchou záležitost mě ohromil svou komickou přípravou. Potřebujete mít rytmus v ruce a systémem hry na rumba koule je za pár minut hotovo. Pusťte si k tomu muziku a hejbejte se. Hráč na rumba koule má zpravidla rytmus v celém těle. Tomuto receptu to náramně prospěje.
Mandarinkový krém
  • 1 tekutá smetana na šlehání (250 ml)
  • 1 ztužovač šlehačky
  • 2 mandarinkové kompoty (2 x 175 g)
  • 1 vanilkový puding bez vaření
  • 1 plastová dóza nebo velká sklenice, do které se všechno vejde a dá se dobře uzavřít
Všechny ingredience nalijeme do dózy a uzavřeme víkem. Dóza by měla být tak velká, aby byla naplněná do ½ . Mandarinky necháme vcelku a sladkou šťávu potřebujeme do krému taky! Puding bez vaření je běžně k mání, ale pro všechny případy je tady i foto. Dózou pořádně rytmicky třeseme až všechno utřeseme v jeden chutný krém. Mandarinky se rozpadnou na menší kousky a krém získá rustikální charakter. Když jsem se s ním setkala prvně, byl nanesen na jemném piškotovém těstě a posypán hoblinkami hořké čokolády. Chutnal skvěle.



Vidím tu hned několik možností, jak ho použít i jinak. Náplň piškotové rolády se přímo paralelně nabízí. Ale co třeba zkusit variantu věnečků z odpalovaného těsta nebo lineckých košíčků se svěžím mandarínkovým krémem? Nakonec nemusí ty mandarinky být jen kompotované. Kousky čerstvých plodů a k tomu trochu mandarinkové šťávy by v tomto krému sehrály báječnou hlavní roli taky. A nakonec v té hlavní roli nemusí být obsazeny jen mandarinky. Je to téma na pokus ve vaší domácí kuchyňské laboratoři. Tanečních receptů moc není, tak si můžete i bez talentu pro "latinu" střihnout rumbu s tímto mandarínkovým krémem :-) Nemáte-li nohy temperamentního latináře / latinářky, nezoufejte a hejbejte se klidně jen horní polovinou těla.

Vaření je někdy psina a tento recept mě osobně pobavil i chuťově nadmíru uspokojil. U svíčkové s knedlíkem jsem se tak nikdy nenasmála. Každý recept nemá holt smysl pro humor a svíčková je přeci jenom velmi seriózní receptura.

Nedávno jsem četla úvahu o vaření narychlo: "Pokrok feminismu způsobil krizi v technice vaření. Moderní žena se pokouší co nejvíce vaření zjednodušit, ne-li je odstranit vůbec!" :-)

Tímto receptem slova nevyvrátím, ale vinu bych hodila na Dr. Oetkera za jeho "Puding bez vaření".
Užijte si taneční kroky po kuchyni a ať se vám to za rytmu dobré hudby povede :-) Vařit se má s humorem a v tomto receptu je to přímo žádoucí ingredience. Výsledek je zaručen.
Zkušenost je taková, že se nemusíte ani moc namáhat a krém je natřesený dokonale za velmi krátkou chvilku. Zvládne to i netančící jedinec :-)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Velký den jedné knihy

11. prosince 2007 v 19:40 | Šárka |  Gastronomické zajímavosti


"Tato sympatická kniha od pohledu" se mi včera dostala do rukou i s milým věnováním autorky Jany Zatloukalové. Nakladatelství Smart Press mělo opět šťastnou ruku, když se postavilo za tuto mladou autorku a pomohlo její knize přijít na svět. Kniha to není sympatická jen od pohledu! Je to kniha s duší. K tomu profesionální fotografie a naprosto dokonalý foodstyling s moderní grafikou. Je to kniha, která uspokojí ze všech stran. A to těch stran je rovných 400.

Včera jsem měla šťastnou ruku já, když jsem při zvažování způsobu cesty do Prahy zvolila variantu B), tedy cestovat a mít při tom volné ruce. Po dlouhé době jsem využila železnici a cestou z mé rodné Prahy do mých milovaných jižních Čech jsem tu knihu přečetla. Mám právo tedy hodnotit těch báječných 400 stran "ze všech stran" :-) I když já nejsem ta cílová skupina, pro kterou kniha byla napsána; i když nejsem ani matka, která tuto knihu věnuje své dceři, musím tuto knihu doporučit. Byla psána s velkou láskou a je patrné, že touto knihou se splnil autorčin sen. S kuchařským talentem se nikdo z nás nenarodí. Ovšem může v sobě objevit talent, který je k umění kuchařskému potřeba jako sůl. Jak známo, solit je třeba též s talentem pro správnou míru potřebné špetky. Myslím, že Jana Zatloukalová touto první knihou svůj talent objevila a tím to pro ní všechno začíná. Řemeslo kuchařské je voňavé umění a kdo jednou do jeho tajů pronikne, ten s tím nedokáže přestat :-) Bohužel vím naprosto přesně o čem mluvím … Jídlo může být nutná všednodenní věc, které nebudeme věnovat čas ani přílišnou pozornost. Ale proč se ochuzovat o všechno příjemné, co nám s láskou připravené jídlo může dát? Radost z jídla je spjata s radostí těch, pro které jsme jídlo připravovali, z vychutnávání atmosféry uvolněné pohody, přátelství, milých rozhovorů, protože u stolu se dějí ty nejbáječnější věci. Nechť vás radost z dobrého pokrmu provází na všech stranách této knihy a kdo se necítí být kuchařským začátečníkem, může knihu věnovat těm, kterým pomůže v těch nesnadných začátcích, když stojí nesměla na prahu své "první" kuchyně a přemýšlejí, z kterého konce začít.

Nakladatelství Smart Press se postaralo zase o dobrý důvod, proč si koupit knihu. Nejen jednu!

Do konce roku 07 vyjde "Mořská (nejen) kuchařka" autorské dvojice Lenky Světové a Dagmar Derré. Pokud budete mít štěstí a objevíte milou knihu Hany Michopulu s názvem "Zpátky domů", bez přemýšlení investujte. Pokud rádi vaříte, tak se spolehněte, že Nakladatelství Smart Press Vás vrátí zpátky do domácí kuchyně nejméně na celý příští rok. Delší dobu byl po českých kuchařských knihách hlad, ale období temna je pryč. Nebudete-li mít štěstí v knihkupectví, objednejte pohodlnou cestou přímo v nakladatelství.

Pokud z nějakých důvodů to s knihami u vás nevyjde, tak mohu slíbit, že na mých stránkách se vařit bude :-) Určitě vyberu nějaký báječný recept ze všech nových českých kuchařských knih a zrealizuji ho ve své kuchyni. Každá nová dobrá česká kuchařka za to stojí! Jsem ráda, že českému domácímu vaření se poslední rok prostě daří. Ať už je to kvalitní foodblogerská scéna, které nic neujde a hrozí se nejeden majitel restaurantu a nejeden mistr (nemistr?) kuchař, tak naprosto úžasné knihy, které jsou (a budou) v těchto dnech k mání. Dík všem, kterým není gastronomie lhostejná! … kuchtíkům, jedlíkům, pisálkům, vtipálkům, jednoduše těm, kteří dokáží nad talířem jídla "vážně" přemýšlet.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.


Švédské masové kuličky, Köttbullar

7. prosince 2007 v 0:08 | Šárka |  Maso



Z mletého masa se tradičně dělají dobroty, které vedou žebříček oblíbenosti snad všude na světě. Dobrá sekaná nebo karbanátky, co voní majoránkou a česnekem - kdo ucítí, neodmítne. Mleté maso je materiál pro kuchaře s fantazií. Švédské masové kuličky jsou toho důkazem. Není v nich česnek ba ani špetka majoránky, přesto ta jejich chuť přitáhla pozornost všude tam, kam vstoupil Ingvar Kamprad a jeho IKEA.

Narodit se ve Švédsku, tyto masové kuličky by možná nechyběly ani na vašem vánočním stole. Co se týče oblíbenosti, jsou na tom asi tak, jako naše báječná svíčková. Dokonce brusinky jsou v obou případech naprosto nepostradatelná příloha. Köttbullar se těší tak velké oblibě, že Švédové tyto malé masové koule koulejí po jazyku v zimě v létě. Nemohou se jich nabažit a já tomu kouzlu podlehla taky. Proto nemohl chybět recept :-)


Švédské masové kuličky Köttbullar
  • 1 kg mletého hovězího masa (nebo směs hovězí a vepřové)
  • odpovídající množství soli
  • větší špetka jemně mletého pepře
  • 1 větší jemně nasekaná cibule
  • 2 čajové lžičky škrobu (Solamyl či Maizena)
  • vařené strouhané brambory (4-5 ks)
  • chlebová strouhanka (1 plná dlaň stačí)
  • 3 ančovičky (nejsou-li, dobrá sardelová pasta v zastoupení)
  • 3 žloutky
  • ¼ litru šlehačky
  • na smažení olej (pečící papír nám však postačí ;)
NA OMÁČKU
  • trochu hovězího vývaru nebo vývaru z bujónové kostky
  • 200 ml smetany
NAPROSTO NEZBYTNÉ jsou BRUSINKY


Smícháme strouhané brambory se solí, pepřem, cibulí, jemně nasekanými ančovičkami a škrobem. Přidáme jemně mleté hovězí maso a za pomoci žloutků a smetany, chlebové strouhanky (ideálně z tmavého chleba) propracujeme prsty ve tvárnou hmotu pro tvoření pravých švédských masových kuliček (držte se průměru 2,5 cm).


Nyní máme několik možností, jak pokračovat dál. Můžeme masové kuličky osmažit na pánvi v oleji. Nebo velký plech vyložit pečícím papírem a kuličky upéct v horké troubě! Což je naprosto báječný způsob a dělám to tak docela často. Upečou se všechny najednou a nejsou mastné. Takové kuličky jsou potom dobré na party a podávat k nim můžeme např. jenom salát, pikantní dip, pečivo. Možností je bezpočet. Ale vrátím se k tomu kompletnímu pokrmu s omáčkou, kterou ještě musíme vytvořit, pokud chceme originál pana Kamprada.


Pokud nám jde i o omáčku, je vhodné použít zapékací mísu a kuličky naskládat jednu vedle druhé do mísy, kterou lehce zakápneme olivovým olejem. Vložíme do horké trouby rozpálené na 200 °C a za necelých 30 minut je hotovo.

Maso pustilo šťávu, kterou budeme potřebovat na omáčku. Máme-li hovězí vývar, rozředíme šťávu právě tímto vývarem. Nemáme-li, pomůže nám bujónová kostka. Nejprve vyndáme opečené maso a uložíme ho tak, aby vydrželo teplé. Společně prošleháme v zapékací míse a přidáme smetanu. Osolíme nebo ještě lépe přidáme rozmačkanou ančovičku. Lžička hořčice umí takovou omáčku taky báječně doladit. Naskládáme do mísy s omáčkou znovu všechny opečené masové koule a šoupneme ještě na chvilku do horké trouby, aby se pokrm prohřál a mísa nám vydržela dlouho horká. Teplotu snížíme, protože smetanová omáčka si v žáru moc nelibuje a mohla by se srazit. Chvilka v horké troubě jí však neublíží. Na stůl servírujeme rovnou v míse.


Co k takovému jídlu podávat jako přílohu? Vařené brambory nebo když přivřeme očko, můžeme si dopřát opečené bramborové kostky nebo hranolky. Brambory oloupeme nakrájíme na menší pravidelné kostky a vhodíme do hrnce s osolenou vodou. Necháme přejít varem a povaříme 5 minut. Potom brambory scedíme, osušíme na utěrce a vkládáme do hlubší pánve s rozpáleným olejem. Osmažíme ze všech stran, osušíme od přebytečného oleje na savém papíru a můžeme nést na stůl. K tomu pořádnou porci brusinek a můžete přemýšlet třeba v kruhu rodinném u kulatého stolu: "Proč všechno, co síla Země dělá, se odehrává v kruzích? Proč Slunce na obloze vystupuje a klesá opět v kruhu?" Lidský život tvoří kruh od dětství k dětství a tak je to se vším co síla ovládá. Mám pocit, že tato švédská kulatá dobrota si mnohé z nás získala na svou stranu.





IKEA obydlela český trh v roce 1991. Majitel impéria IKEA Ingvar Kamprad a nejoblíbenější švédské jídlo přišlo s ním. Toto centrum bytové kultury v severském stylu je rozlehlé a než všechna patra projdeme, vyhládne nám. Pro tento případ je připravena restaurace s nabídkou teplých i studených pokrmů (rodinné menu, složené z 30 masových kuliček Köttbullar, přílohy v podobě vařených brambor či fritovaných, brusinek a smetanové omáčky + mnohé další severské speciality. Pokud toto jídlo milujete a IKEA je pro vás přeci jenom z ruky, co to nezkusit doma? Každý Švéd si s tím v kuchyni poradí a je to dílem chvilky. S tímto receptem to jde snadno :-) Dobře ochucené kvalitní mleté maso nemá mezi masy konkurenci. Může být opravdu pokaždé jiné. Umí být svůdné, proto nikdy nebude nudné.

Připravíte-li tyto masové koule jen tak bez omáčky na pečícím papíru v hodně rozpálené troubě, ušetříte moře času a nakrmíte partu kamarádů celkem královsky. Masové kulaté jednohubky budou příjemná změna.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Vánoční štóla - recept krok za krokem

5. prosince 2007 v 13:25 | Šárka |  Sladká kuchyně

Oprášit dobré vánoční recepty je v těchto dnech přímo žádoucí. Vanilkové šílenství je tady. Před tou omamně pronikavou vůní opravdu nikdo neuteče. Můžete běhat "stovku" za 9,74 sekundy - stejně vás doběhne! Zavřete okna i dveře, protáhne se klíčovou dírkou. Pronikavá vůně vanilky však dokáže i udat stopu, kam se vydat za ukrytou krabicí vanilkových rohlíčků. Určitě bude na tom nejtajnějším místě ze všech. Pokud jste se nepřestěhovali, nejspíš bude zrovna tam, jako loni. To pro případ, že zrovna máte rýmu a váš nos odmítá pracovat jako spolehlivý navigační systém. Vánoce jsou tak trochu hra na schovávanou. Dejte si pozor, ať vám ji nekazí členové rodiny s vrozeným detektivním nadáním. Ať vánoční překvapení zůstanou pěkně pod pokličkou.

Pokud to letos s vánočním pečením myslíte vážně, tak v těchto dnech již o tom nepřemýšlíte, ale konáte. Kdo má rád bohatě pocukrovanou a v ústech se rozplývající vánoční štólu, ten by ji měl nejpozději v těchto dnech upéct. Toto pečivo potřebuje čas na pořádné proležení. 2 až 3 týdny jsou absolutně dostačující.


Vánoční štóla
(z této dávky se upečou 2 velké kusy)
  • 1 kg hladké mouky
  • 2 kostky droždí (tj. 2 x 42g)
  • 100 g cukru krupice
  • 10 g soli
  • 2 vejce
  • 125 ml mléka
  • 2 kostky másla (1 a ½ kostky do těsta, ½ kostky rozehřejeme na potření upečených štól)
  • 200 g rozinek (nejlepší jsou zlaté velké rozinky - doporučuji předem namočit do rumu)
  • 100 g kandované citrónové a pomerančové kůry
  • 200 g mandlí (nasekané nebo použijte mandlové lupínky)
  • moučkový cukr
  • papír na pečení
  • alobal na zabalení pro dobré uskladnění

V tomto případě si připravte všechny suroviny do kuchyně, aby získaly tu správnou pokojovou teplotu. Začnete nezbytným kváskem. Ohřejeme mléko tak, aby bylo jen lehce vlažné. Do mléka přidáme 50 g hladké mouky (odebereme z předepsaného 1 kg, který máme na samotné pečení) a 10 g cukru. Do této směsi nadrobíme droždí, zamícháme, aby se pěkně rozpustilo a na teplém místě necháme vykynout. Kdo má doma podlahové vytápění, posadí mísu s kváskem někam na teplé místečko na podlaze. Necháme v klidu vykynout kvásek a připravíme se na vítězný boj se štólou.

Zbytek mouky prosijeme do mísy, přidáme cukr a sůl, dobře promícháme. Uděláme v mouce důlek a rozklepneme do něj 2 vejce, rozkrájíme na tenké plátky máslo (1 kostku a ½ ) a do tohoto základu přidáme vykynutý kvásek. Těsto zpracujeme nejlépe v robotu, ale kdo má dost sil, zvládne se to snadno i ručně. Je to trošku posilovna, ale jde to! Z těsta uhněteme kouli, poprášíme ji hladkou moukou a v míse přikryté utěrkou necháme zase pěkně na teplém místě kynout.

Těsto nám celý objem neznásobí, ale má tendenci se o kus zvětšit. Většinou se stane, že na povrchu praskne a trochu se nafoukne. Je to přeci jenom těsto s dostatkem másla, tak nečekejte, že těsto uteče z mísy. Necháme kynout 2 hodiny.


Do vykynutého těsta přidáme rozinky, mandle, kandovanou citrusovou kůru. Těsto znovu dobře zpracujeme a nyní ho rozdělíme na dva oválné bochánky, ze kterých později upečeme 2 štóly. Bochánky necháme ještě pod utěrkou na pracovní desce trochu vykynout, 20 minut stačí. Delší polovinu každého bochánku vyválíme válečkem (řekněme válečkem rozmáčkneme). Vyválenou půlku štóly překlopíme přes nevyválenou polovinu a necháme ještě 30 minut kynout. Tím nám vznikne charakterický tvar štóly, který jistě každý zná. Tvarem štóla připomíná nepletenou vánočku.


Troubu vyhřejeme na 170 °C a pečeme 30 minut. Po této době teplotu snížíme na 140 °C a dopečeme při mírnější teplotě ještě 15 až 20 minut. Horkou štólu vyndáme a ještě za tepla ji natřeme rozpuštěným máslem. Použijeme na to ½ kostky másla (tj. 125 g) a natřeme důkladně obě štóly ze všech stran.

Máslo se hned vsákne a my můžeme pořádně ocukrovat moučkovým cukrem s přidáním pravé vanilky. Necháme prochladnout a zabalíme důkladně do alobalu, aby se ke štólám nedostal vzduch. V tomto stavu je ukryjeme na chladné místo a zapomeneme na ně až do štědrovečerní snídaně. Toto pečivo má nespornou výhodu, že není suché, je voňavé, vláčné, neodolatelné a vydrží neuvěřitelně dlouho.

Recept sám se zdá být možná trochu komplikovaný, ale je to jen zdání. Nic se na tom nedá zkazit a doporučuji vyzkoušet. Vanilkové aróma v celém domě za to jednoduše stojí! První vánoční pečení je neklamným důkazem, že u vás doma už Vánoce tlučou na dveře. Nenechte dveře vylomit a přidejte se k tomu předvánočnímu šílenství taky :-) Kdo začne o trochu dřív, bude mít svátky v klidu. Pokud se někomu do pečení nechce, chápu! :-) Vánočka i štóla se dá běžně koupit ... ale přimlouvám se o nějakou tu chvilku navíc v kuchyni, protože jedině tak se vykouzlí ta pravá atmosféra u vánočně prostřeného stolu.
Pokud někoho tento recept na kynutou vánoční štólu vystrašil, nebo ho vyděsily ty přílišné kalorie z přidaného másla, mám tady jeden recept na báječnou a méně tučnou štólu, která nepotřebuje ani ten oddychový čas na rozležení a může rovnou z trouby usednout na ten váš prostřený stůl. Tím pádem je na ni spousta času, ale pro každý případ by tu ten recept měl být. Vánoční štóla na poslední chvíli je tu :-)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Brusinková omáčka

3. prosince 2007 v 23:19 | Šárka |  Omáčky
Bez brusinek se naše slavná svíčková omáčka neobejde. Ale z brusinek samotných se dá připravit chutná omáčka, bez které se zase neobejde pečené drůbeží maso nebo teplá šunka. To nemluvím o rozmanitých paštikách. Brusinková omáčka je nevšední záležitost. Čerstvé plody brusinek nasypané v talíři vypadají jako rubínové korálky a nic se jim nevyrovná.

Stará indiánská legenda vypráví o brusinkách jako o daru Velkého ducha. Kytičku brusinek prý přinesla z nebes v zobáku holubice a upustila ji ve vřesovištích na severovýchodním pobřeží Severní Ameriky. Indiáni z oblasti Cape Cod dali červeným bobulím podle jejich nahořklé chuti jméno Ibimi, "hořké bobule". O stovky let později se od indiánů dozvěděli o brusinkách nově příchozí Evropané. V angličtině dostalo nové ovoce název podle růžových květů, které osadníkům připomínaly hlavy ptáků jeřábů - crane. Původní crane berry si později zjednodušili na cranberry.


Indiáni znali velkou léčivou sílu brusinek a používali je na obklady při léčení ran způsobených jedovatými šípy. Červenou barvu plodů používali k barvení koberců a přikrývek. Některé kmeny vyráběly z brusinek trvanlivé sušené masové placky "pemmican". Rozmačkané brusinky smíchaly s masem a tukem a sušily je na slunci. Samotné sušené brusinky se přislazovaly javorovým sirupem. V sedmnáctém století se brusinky začaly objevovat jako doplněk k masu. Námořníci znali jejich značný obsah vitamínu C, proto je používali k prevenci proti kurdějím.



BRUSINKOVÁ OMÁČKA
  • 350 g čerstvých velkých plodů brusinky
  • 200 g cukru (nebo javorového sirupu)
  • 0,25 l vody
Vezmeme hlubší pánev a ve vodě rozpustíme cukr. Přivedeme k varu a vsypeme omyté brusinky. Přivedeme znovu k varu a počkáme, až popraskají slupky na brusinkách (na to potřebujeme jen pár minut). Snížíme teplotu a mírným varem za občasného míchání povaříme cca 10 minut. Omáčka je hotová. Podáváme ji teplou či studenou s pečenou krůtou nebo jinou drůbeží, šunkou, paštikou. Můžeme použít též jako ozdobu dortu nebo jiných zákusků. Takto připravené brusinky mají velmi pikantní chuť.



Lékařské výzkumy potvrdily, že brusinky jsou pro medicínu učiněný poklad. Největším přínosem pro zdraví jsou brusinky čerstvé a sušené. V těsném závěsu za nimi je brusinková zavařenina a pak s velkým odstupem brusinková šťáva. Rostou na severní polokouli, v mírném a arktickém pásmu.

Ve Francii v Alsasku z nich vyrábí nápoj, přidávají je též jako doplněk k nejlepším francouzským zvěřinovým paštikám. Ke všem zvěřinovým pečínkám se hodí báječně a chuť masa pikantně doplní brusinková zavařenina. Na našem trhu seženeme krom brusinkové zavařeniny též džus z brusinek, brusinkový křen, sušené brusinkové bobule. Nejoblíbenější jsou jako zavařenina a to v různých koutech naší planety. Seveřané brusinky pěstují, sklízejí, milují. Lesy se tam brusinkami pod nohama červenají a mnohá slavnostní jídla si tam bez brusinkového doprovodu představit neumějí. Vzhledem k vysokému obsahu kyseliny benzoové se brusinková zavařenina nekazí, což ocení ti, kteří si ji připravují podle svého domácího receptu.

Rozhodně to není všechno, co můžeme s brusinkami podnikat. Věnuji jim další článek i s chutným receptem. Brusinky si to zaslouží. Já na ně osobně moc trpím :-)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.