Listopad 2007 « Archiv | Šárčina "škola" vaření

Listopad 2007

Delikátní rybí rolky pro kluky i holky

30. listopadu 2007 v 14:53 | Šárka | Ryby

Buďte ve své kuchyni jako rybka ve vodě. Budete-li vařit ryby, tak se vám to povede!

Je pátek, u nás čas na rybu. Čerstvé filety z Pangase, množství krevetek tak do dlaně, zelené fazolky, pro vůni houby, pro jemnost smetana a pro harmonii chutí nezbytné koření. Z toho všeho se dá vykouzlit chutný a zajímavý rybí pokrm, který můžeme netradičně servírovat v širokém hlubokém talíři. Vznikne nám báječná omáčka, které by bylo škoda si neužít.

Velmi hrubý návod na chutnou recepturu, který můžete dle potřeby a fantazie "nedodržet". Koho zajímá chuťový výsledek těchto fotografií, může postupovat dle doporučeného návodu.

Filety z Pangase (event. jiné bílé ryby) spíchneme párátkem do tvaru rolky. V hlubší teflonové pánvi zahřejeme plátek másla, několik lžic olivového oleje, limetkovou šťávu (citrón nic nezkazí), lžíci javorového sirupu (nebo přírodního cukru). Do tohoto základu vložíme rybí rolky, které jsme jen velmi mírně okořenili mořskou solí.

Všechnu chuť jim dá báječná šťáva v pánvi, která už nám příjemně voní. Rolky ze všech stran lehce osmahneme a necháme spojit s lahodným sladkokyselým máslem. Přilijeme trochu smetany a na mírném ohni tak 5 minut zahříváme a sem tam rybí rolky obrátíme. Můžeme přidat špetku mletého pepře z mlýnku a pro chuť jemně mezi prsty chilli. Když jsou měkké, což je opravdu u křehkých filetů za chvilku, vyjmeme je z pánve a přeložíme na místo, kde zůstanou teplé.

Do pánve vložíme hrst krevetek (koupíme je již oloupané a předvařené). Mražené krevetky před přípravou necháme rozmrazit a osušíme je savým papírem. Prohřejeme v pánvi ve vzniklé šťávě (můžeme zakápnout bílým vínem) a po krátké době odstavíme z ohně. Doporučuji proceduru pouze 3 minutovou.

Pro kompletnost jídla jsem zvolila ve slupce vařené brambory. Horké oloupat a nakrájet na širší plátky. Bramborami vyložit nahřáté hluboké talíře. Můžeme osolit bylinkovou solí. Do středu položit rybí rolku, kterou se pokusíme naplnit připravenými krevetkami. Můžeme je aranžovat i kolem rolky. Já jsem si připravila ještě trochu houbové omáčky ze sušených smržů, ale použít se dají i jiné houby (sušené hříbky nebo čerstvé žampióny by neměly chybu). Omáčkou prolít brambory, které tu chuť do sebe parádně natáhnout.

K tomu porce čerstvých a povařených fazolek, které stačí rychle ochladit studenou vodou a budou se nám zelenat na talíři, jako nezbytná porce vitamínů. Hvězdička z karamboly nám krom hojnosti vitamínu C udělá v talíři parádu a připomene blížící se vánoční svátky.

Úmyslně nechci receptové špetky měřit na gramy ani jinak striktně určovat. Tento recept byl momentální nápad a je třeba vycházet vždy z momentálních zásob, které jsou po ruce. Je mi jasné, že vaše zásoby budou neméně lákavé a třeba tak trochu jiné. Nahradit fazolky čerstvými špenátovými listy nebo dušeným pórkem by mohlo být neméně zajímavé. Určitě máte vlastní fantazie tolik, že výsledkem bude báječný rybí pokrm, který příjemně nadchne všechny u vašeho domácího stolu. Klidně zvolte jiný postup, ale ryba alespoň jednou v týdnu by měla být :-) Snažím se držet této zásady, proto rybí pokrmy v mé kuchyni voní opravdu dost často. Říká se, že ryba by měla plavat; proto ten velký hluboký talíř :-) Nalijte si sklenku bílého vína a dobrou chuť k vaší dnešní večeři. Ať už je to cokoli.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 36

Recept, jak nejrychleji obalit rybu

29. listopadu 2007 v 15:28 | Šárka | Ryby

Chcete ušetřit špinavé nádobí při obalování v mouce, strouhance a vejcích? Připravte si jen jednu mísu na obalování a potom pánev na smažení. Abych nezapomněla! Vajíčko taky nebudeme potřebovat. Pojďte obalovat po švédském způsobu. Kupte si rybu nebo rovnou rybí filety. Tento recept vám ušetří nejen nádobí, ale i čas.

V podstatě recept pro dnešní dny, protože čerstvých vajec není nazbyt. Slepice mají zaslouženou dovolenou a nenesou :-) Mám na mysli ty "domácí" od sousedky, která mou domácnost zásobí vajíčky, které nemají konkurenci. Navíc je doba předvánoční a tak má každý tisíc jiných starostí a na samotné vaření moc nezbývá čas. Tento recept by mohl v tom předvánočním stresu posloužit jako "rychlý zaháněč hladu". Přijměte radu, jak na to:

Obalovaná ryba po švédsku

2 díly strouhanky
1 díl mouky
vymačkaná šťáva ze 2 ks citrónů
mořská sůl
kvalitní olej
dobrá pánev

Připravíme rybu, nejlépe rybí filet. V míse promícháme strouhanku s moukou. Rybí filety osolíme a protáhneme je citrónovou lázní. Kdo jde na to matematicky, napočítal v pořadí druhou mísu. Je-li to už moc, tak stačí citrónem rybu dobře pokapat. Potom skok do strouhanky s moukou a obě strany oválet. V ten moment by měl být horký olej na pánvi a bez zbytečného otálení rybu smažte z obou stran. Ruku na to dám, že vám bude chutnat. Klidně experimentujte. Citrón zaměňte za limetku, do strouhanky přidejte trochu chilli, zkrátka jděte cestou vlastní fantazie. Vaření nesmí nudit a receptem se nenechte svazovat. Při vaření musíte mít ruce volné a všechny fantastické nápady realizovat. Co si navaříte, to si taky sníte :-) Je to férová hra.

Ryba je velice křehká, šťavnatá a fakt dobrá ;-) Musím dát za pravdu kamarádce z francouzského Alsaska, že její kamarádka ze Švédska jí dala opravdu dobrý a funkční recept. Díky Radko, foto jsem použila to tvé původní, které už od loni mám ve svém archivu i s tímto receptem. Na každý recept jednou dojde řada, tak jsem ráda, že tento mám za sebou. Parádně se tímto způsobem obalí malé kousky ryby. Např. domácí rybí prsty nemají chybu a jen se po nich zapráší.

Už víte, jak nejrychleji obalit rybu, tak neuděláte chybu, když to zkusíte. Máte-li nějaký dobrý rybí recept, přijďte se o něj rozdělit. Nyní máte šanci vyhrát Mořskou kuchařku. Co je pro to třeba udělat, najdete právě tady.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 27

Co je fascinujícího na řízku?

27. listopadu 2007 v 12:16 | Šárka | Maso

Co je smažené, není zdravé, ale těší se té největší oblibě. Když se o někom řekne, že je "řízek", představíme si výjimečného chlápka. Když má něco říz, tak je to chuťově zapamatovatelné a o to víc nás to baví. Bára Nesvadbová psala svou knihu o mužích, ženách a sexu s názvem "Řízkaři". Kritika knihu šoupla nelichotivě do kategorie vařené zeleniny, ve které nezůstaly žádné vitamíny. Druhá kategorie jsou knihy jako kokain, působí závislost a z pultů jsou vymeteny během chvilky. Šťavnatý název fungoval jako řízek na jídelním lístku a během chvilky se po něm zaprášilo. O kvalitě nabízeného řízku nevíme zhola nic, přesto věříme, že pod zlatě osmaženou a vonící strouhankou bude pěkný a šťavnatý kousek masa. Řízek je prostě hit. Teplý či studený, chutná pořád výtečně a nedá se s ničím jiným srovnat. Proto jeho obliba letí napříč kontinenty. Dát si ho můžete téměř všude. Nejslavnější je ten "vídeňský".

Za objevitele vídeňského řízku je považován Maršál Radecký. Kdo a kdy jako první rozklepal plátek libového masa, aby jej lehce osolený protáhl moukou, rozšlehaným vejcem, obalil v jemné strouhance a horkém oleji na pánvi z obou stran osmažil? Vynalezen byl údajně již ve starověkém Řecku. Cestou přes Arábii a Španělsko se dostal do Itálie, kde jej ve městě Milánu, někdy po 6. srpnu 1848, kdy se statečné město po nezdařeném pokusu osvobodit se z habsburské nadvlády opět stalo městem poddaným. Tam dle historických pramenů poprvé ochutnal tehdejší dobyvatel Milána, maršál vítězné rakouské armády Jan Josef Václav Radecký z Radče, naroz. 2. 11. 1766, báječný smažený řízek a zajímal se o recept.

Předpis na nevídanou specialitu přivezl jako vzácný dárek Jeho Veličenstvu Františku Josefovi I. Císaři tento řízek tak mimořádně zachutnal, že se brzy poté stal už pod názvem řízek "vídeňský" vlastnictvím celého rakouského národa.

Postupem doby řízek zaznamenal různé proměny. Původní obalovaný telecí kotlet se přeměnil v tenký plátek telecího masa. V té době ve Vídni pracovalo v tehdejších panských domech mnoho českých kuchařek, tak není nepravděpodobné, že se na řízku podepsaly opravdu velkou měrou. Podle možností se začal smažit krom telecího plátku též plátek vepřový a jak je nám dnes známo, trojobalem lze protáhnout kdeco :-)

Vídeňský řízek nedobyl vysokou francouzskou gastronomii prý proto, že kuchaři se domnívali, že telecí maso se musí péct zásadně vcelku, jinak je suché a nechutné. Francouzskou kuchyni dobyl až dvojitý telecí řízek plněný šunkou a sýrem, Cordon Bleu (recept a kousek historie).

Jak udělat dobrý řízek, není žádná věda. Zásada je jen jedna. Vezměte kvalitní surovinu, libový plátek masa. K tomu špetku soli, hladkou mouku, čerstvé vejce a jemnou voňavou strouhanku z bílého pečiva. Na pánvi osmažte stylově na přepuštěném másle. Jen tak bude strouhanka zlatě zářit a neodolatelně vonět. Jste-li zvyklí smažit v oleji, udělejte to právě tak. Nejlepší řízek je ten "vánoční" v kontrastu se studeným domácím bramborovým salátem. Za pár týdnů bude této pochoutky čas. I když dávám o Vánocích přednost rybě, jeden kousek řízku si vždy s chutí dám.

Jakou přílohu k řízku máte rádi vy? Třetina Evropanů se dokáže nadchnout pro smažený řízek s jemnými těstovinami s rajskou omáčkou :-) Nezvyklé, leč chutné. Aby řízek měl ještě větší říz, je možné do těstovin namíchat pár lístků peprné rukoly. Zdánlivě neslučitelné se mění v chutnou harmonii :-) Milujete-li bramborovou kaši, zachovejte jí přízeň. Za neslučitelné považuji to, když se na jednom talíři potká smažený řízek a hranolky. To beru jako nedostatek fantazie. Ač řízek není "český", stal se jedním z nejoblíbenějších jídel české domácnosti a stálici jídelních lístků. Potkat za hranicemi človíčka s řízkem v ruce, hned je jasné, že jsme potkali krajana :-)

Já občasnou slabost pro řízek mám, přiznávám :-) Když cestuji, tak zásadně bez řízku. Ráda ochutnávám nová místní jídla a řízek si dám raději v klidu doma. Co že je tedy fascinujícího na řízku? Je to pekelná dobrota s božskou chutí a přitom je tak snadné ho připravit. Řízek už po staletí není nudný. Nezapomeňte na plátek citrónu! Dobrou chuť ;-) Ať žije řízek a řízkaři / kdo maso nejí, jistě má v oblibě nějakou obalenou a smaženou zeleninu. Obyčejný trojobal z mouky, vajec, strouhanky dobyl svět.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 71

Květákové ragú pro štíhlou linii

20. listopadu 2007 v 13:21 | Šárka | Zelenina

Co podniknout s květákem, když na smažený nemáte chuť a květákový mozeček vám přijde poněkud fádní? Ostatně v obou zmiňovaných receptech se to cholesterolem jenom hemží. Uvařte si květákové ragú ve zdravějším tónu. Určitě si pochutnáte a během chvilky máte vařeno.

1 ks květáku
5 brambor
sůl a pepř (mořská & čerstvě mletý)
šálek mléka (třeba odtučněného)
plátek másla
do dlaně sypké hořčice (může být i klasická z kelímku)
čerstvá zelená cibulka může jídlo barevně dekorovat

Květák uvaříme ve slané vodě, necháme okapat a rozebereme na růžičky. Brambory oloupeme a nakrájíme na drobnější kostičky. V pánvi rozehřejeme plátek másla a osmahneme krátce pokrájené brambory. Zalijeme mlékem, ale nesmíme brambory utopit (stačí vody jen tak po ramena, brambory na nás musí trochu vystrkovat růžky). Přidáme asi tak lžíci sypké anglické hořčice (ta je vážně báječná a já s ní ráda vařím, dokáže jemně kořenit i zahustit). Pokud ji nemáte k dispozici nevadí, dejte lžíci dobré plnotučné hořčice nebo dijónské pro lepší říz. Asi tak 15 minut dusíme brambory v mléce a sem tam pokrmem zamícháme. Nejraději vařím toto jídlo ve woku nebo teflonové pánvi s vyšším okrajem.

Určitě nezapomeneme osolit a opepřit čerstvě mletým pepřem. Když jsou brambory měkké, přidáme ovařené růžičky květáku a společně prohřejeme. Můžeme přidat i jemně pokrájenou čerstvou zelenou cibulku a potom už neseme na stůl. Je to chutná zdravá změna a pochutnají si malí i velcí :-) Ovšem pokud jsou členy Fan clubu "Květáku" ;-) Umíte si představit, jak by to mohlo chutnat s čerstvým zeleným hráškem? Toto jarní téma odsouvám až na příští rok.

Jemné ragú má v české kuchyni tradici. Zadělávané ragú z telecího masa a jemné krupicové noky, nebo jen toto zeleninové ragú … obě jídla se vyznačují jemnou chutí a tak se stanou oblíbenou pochoutkou i pro vaše děti. Chce to vyzkoušet. Přeji dobrou chuť a experimentujte s dostupnou zeleninou zimního období. Takové ragú může mít opravdu mnoho podob, ale chuť je stále stejně báječná.

Talíř horkého květákového ragú Vás v těchto chladných dnech zahřeje a svou jemnou chutí pohladí po jazyku. Nepřidá žádné faldíky kolem pasu ;-)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 52

Succotash, jedinečná indiánská receptura

19. listopadu 2007 v 9:00 | Šárka | Zelenina

Báječná indiánská receptura, která by měla doprovázet oslavy Dne díkůvzdání pomalu mizí v zapomnění. Rozhodně stojí za ochutnání.

Succotash

čerstvé Lima fazole (zelený druh velkých fazolí)
stejné množství kukuřičných zrn
anglická slanina krájená na proužky silné jako tužka
máslo
smetana ke šlehání
sůl a pepř
petrželka

V hrnci uvedeme do varu osolenou vodu a vhodíme fazole. Povaříme prudkým varem 10 minut a poté ocedíme. Uvaříme kukuřici (použijeme-li sterilovanou, vařit nemusíme), necháme okapat. V pánvi rozehřejeme máslo a na mírném ohni restujeme slaninu, až bude křupavá.

Přidáme okapané fazole a kukuřici, osolíme, opepříme a krátce orestujeme se slaninou. Poté přidáme smetanu a společně za stálého míchání prohřejeme, aby směs byla hodně horká. Nyní můžeme servírovat a udiveně konstatovat, že to vážně chutná naprosto mimořádně! Na prostřeném stole pro Thanksgiving dinner by toto tradiční indiánské jídlo chybět nemělo.

Měsíční fazole - Lima mají obvykle světle zelenou nebo smetanově bílou barvu. Třebaže pocházejí z Jižní Ameriky, jsou známé také jako madagaskarské fazole podle místa, kde se běžně pěstují. Lima fazole se nerozvářejí, často se podávají jako samostatný pokrm nebo se z nich připravuje salát.

Mají jen jednu jedinou nevýhodu. U nás se nedají sehnat :-) Můžete oběhat všechny tržnice, je to prý marné! Oběhala jsem jich jenom několik a musím souhlasit, že sehnat zde Lima fazole je nemožné :-) Možná je to tím, že nejsem "vytrvalostní běžec". Ovšem zoufat není potřeba, čerstvých fazolových lusků je na pultech víc než dost a tyto extra dlouhé španělské těm původním mohou směle konkurovat.

Fit faktor:

Fazole mají celou řadu pozitiv: jsou vynikajícím zdrojem draslíku, kyseliny listové a dobrým zdrojem hořčíku a železa. Obsahují měď, fosfor, zinek, thiamin (vitamin B1), niacin (vitamin B3). Vláknina v nich obsažená je rozpustná ve vodě. Snižuje hladinu cholesterolu v krvi a normalizuje proces trávení. Fazole, jako všechny luštěniny, mají velmi nízký glykemický index. Jsou velmi vhodnou potravinou pro sportovce (distribuují energii během delšího časového rozmezí). Fazole jsou pročišťující, posilující a protiinfekční. Díky vysokému obsahu bílkovin jsou nedílnou součástí jídelníčku vegetariánů. Klíčem ke skvělé formě a rovnováze organismu je zelenina.

Poslední slovo k receptu:

I když "Thanksgiving" neslavím, toto zdánlivě prosté jídlo se na můj stůl rozhodně dostane častěji, než jenom 1x v roce. Ta chuť je úžasná … i když je to jen a pouze … kukuřice a fazole. Kdo vyzkouší, musí mi dát za pravdu. Třeba jenom s dobrou dušenou rýží. Pokud se někomu nezdá ta "slanina" - použila jsem krůtí šunku a s výsledkem jsem byla naprosto spokojená :-)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 20

Dýňový koláč - Pumpkin Pie - americká klasika

18. listopadu 2007 v 21:58 | Šárka | Sladká kuchyně

Pojďte si upéct ten nejameričtější koláč ze všech. Nechte se oslnit nejzářivějším koláčem pod sluncem. Proti zimní depresi je to ten nejlepší lék.

Koláčové těsto:

250 g mouky (150 g polohrubá mouka & 100 g celozrnná)
špetka soli
postrouhaná citrónová kůra (z polovičky citrónu)
125 g másla
1 vejce
2 polévkové lžíce cukru (třtinový)

Koláčová náplň:

1 menší dýně Hokkaidó / potřebujeme 1 hrnek dýňové dřeně
2 vejce
3 polévkové lžíce javorového sirupu (nemáme-li sirup, použijeme pouze med)
2 polévkové lžíce medu
2 polévkové lžíce Crème fraiche (nebo kysané smetany)
šťáva z půlky citrónu
špetka skořice
hrst ořechů (pekanové, vlašské, atd. /použila jsem směs ořechů)
malý sáček sušených meruněk

Promícháme všechny suché ingredience v míse a přidáme rozkrájené máslo na plátky a vejce. Rukama prohněteme v míse a potom na pracovní desce propracujeme a těsto necháme odpočinout v chladu. Mezitím připravíme koláčovou náplň.

Dýni rozporcujeme, oloupeme slupku, odstraníme semena a uvaříme v malém množství vody. Po 20ti minutách slijeme vodu, dýni rozmačkáme na pyré a necháme vychladnout. Poté osladíme javorovým sirupem a medem, přidáme špetku skořice, šťávu z půlky citrónu a 2 lžíce créme fraiche. Do směsi vyklepneme 2 vejce a prošleháme do hladkého krému ruční metlou.

Koláčovou formu vymažeme máslem, event. jiným vhodným tukem a těstem vyložíme formu (ø 28 cm). Vytvarujeme prsty vyšší okraje a těsto na několika místech propíchneme vidličkou. Sušené meruňky překrájíme na drobnější kousky a ořechy můžeme hrubě nasekat. Meruňky i ořechy vhodíme na těsto a přelijeme dýňovou náplní. Koláč vložíme do rozpálené trouby a pečeme při 180 °C rovných 40 minut.

Fit Faktor:

Obsahuje hodně zinku, ořechy uklidní naši nervovou soustavu, dýně a meruňky dodají vlákninu. Dělá-li se někomu kvůli tuku z másla vráska na čele, tak si zítra místo večeře půjde zaběhat. Kousek tradičního amerického koláče - netřeba si odpírat. Žádný jiný koláč nemá tak zářivou a hřejivou barvu, jako právě Pumpkin Pie.

Mé poslední slovo k receptu:

Připravovala jsem koláč podle starého originálního receptu, bohužel výsledný efekt byl poněkud mdlý! Po této nadmíru důležité zkušenosti jsem recept upravila do funkční podoby a malinko chuťově nadzvedla přidanými sušenými meruňkami, které opravdu mohu "doporučit". S dýní si sednou do noty. Těstu jsem ubrala kalorickou hodnotu snížením počtu vajec a bílou mouku minimalizovala a použila jsem báječnou mouku celozrnnou. V tomto ohledu mě nemusíte následovat, ale faktem zůstává, že bílá mouka nemá žádnou chuť. Celozrnná mouka chutná tak trochu oříškově a je prostě báječná. Kdo ji používá, tak mi jistě rozumí. Zkuste s ní experimentovat. Dýňového pyré by nemělo být víc jak 1 klasický čajový hrnek, tj 250 ml. Sladit bílým rafinovaným cukrem není nic moc, použila jsem "sladkou chuť" přírody, tedy javorový sirup a med. Zkuste tento klasicky americký koláč, jistě vás svou chutí dostane. Tento recept bude fungovat! :-)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 51

Den díkůvzdání - Thanksgiving

18. listopadu 2007 v 19:20 | Šárka | Gastronomické zajímavosti

Den díkůvzdání, "čtyřiadvacetihodinová americká idyla par excellence". V Americe snad nenajdete svátek, který by platil pro všechna vyznání, etnické minority a církve - krom jednoho. Je to Den díkůvzdání (Thanksgiving).

V prosinci roku 1620 přistála u východního pobřeží Ameriky loď s názvem "Mayflower". Na palubě vezla skupinu náboženských exulantů a vystěhovalců. Tito tzv. Pilgrims podnikli nebezpečnou cestu přes oceán proto, aby zde našli nový domov a svobodu náboženství. Na území dnešního Massachussets založili obec Plymouth, nový domov pro sebe a budoucí generace. Neuměli zacházet s půdou a nebyli zdatnými lovci. V prvním roce jim hrozil hladomor. Ujali se jich domorodí Indiáni z kmene Squanto. Darovali jim setbu a naučili je zasít kukuřici a zajistit si tak základní obživu. První žně v Plymouth byly hubené. Osadníci se však rozhodli oslavit tento malý úspěch v nové vlasti a na znamení vděčnosti přizvat k oslavě své zachránce - Indiány. Byl ustanoven den, kdy se osídlenci sešli spolu s náčelníkem Massasvitem a devadesáti jeho statečnými muži u prostřeného stolu. Indiáni nepřišli k oslavě s prázdnou a donesli hojnost dobrého jídla a pečeného obrovského ptáka, krocana. Tak vypadal první "Thanksgiving" - svátek díkůvzdání - v Americe. Tradice každoročních oslav svátků díkůvzdání se dochovala dodnes v celé Severní Americe a získala snad i více na významu než vánoce, které se staly nákupní hysterií. Oproti tomu "Thanksgiving" působí téměř skromně a má v sobě nostalgii. Je to den rodinného setkání, společného rozjímání. Dárky nejsou zvykem. V každé domácnosti se vaří, peče a smaží, jako za starých časů. Dříve se scházely rodiny v kterýkoli podzimní den, který celé rodině nejlépe vyhovoval. Až president Abraham Lincoln povýšil v roce 1863 tuto nepsanou tradici na plnoprávný státní svátek a uzákonil každý poslední čtvrtek měsíce listopadu jako oficiální "Thanksgiving Day" = národní svátek, kdy Američané nepracují a scházejí se v rodinném kruhu, aby poděkovali každý svému Bohu za milost, kterou jim poskytl na dosavadní cestě a sílu k cestě další. A scházejí se v 90 procentech rodin. K té dokonale udělané krůtě, s dokonalou brusinkovou omáčkou. Těch 10 procent rodin, kde krůtu nenajdete, je zcela určitě vegetariánských. Jen koláč je někde jablečný (Apple Pie) namísto toho původního z dýně.

Thanksgiving dinner:

Středem hostiny je samozřejmě pečený a nadívaný krocan. K tomu šťáva z pečeně, různé saláty, tradiční indiánské jídlo Succotash z čerstvých fazolí a kukuřice, dušená různá zelenina (mrkvičky, tuřín, atd.), vařená rýže, vařené sladké brambory, bramborová kaše a velké množství brusinkové omáčky. K závěru hostiny se podává sváteční pudink a zcela nepostradatelný Pumpkin Pie (dýňový koláč). Tento tradiční koláč je stále častěji vytěsňován jablečným koláčem.

Americký krocan je skutečně pochoutka vynikající. S žádným evropským krocanem se to srovnat nedá, protože jsou to krocani "vykrmení", podobně jako u nás kdysi husy a mnohým, které si můžete na trhu koupit, je ještě pod kůži nastříkáno máslo. Každý z nich má přibalen podrobný návod, jak jej připravit. Pro ty úplně neschopné kuchaře se prodává krocan, který vám sám řekne, že je hotový. Má v sobě speciální teploměr, který "vystřelí", když je pták hotov. A ti, kdo ani pak nevědí, jak na to, mohou se obrátit na telefonické poradny, jež zřídila po celé zemi Národní krocaní federace (něco takového skutečně existuje, jde přece o státní relikvii), která je součástí Státní správy pro zemědělství. Např. před čtyřmi lety bylo v USA prodáno na "Den díkuvzdání" 269 miliónů krocanů. Bez pečeného a nadívaného krocana je tento svátek nepředstavitelný. A krocan bez brusinkové omáčky? To je nemyslitelné :-)

Jak chutnají nejtradičnější jídla této sváteční večeře můžete vyzkoušet podle mých dvou receptur, které jsem uvařila (o něco dřív, než se bude tento svátek v Americe slavit). Podle hesla: "Co si kdo navaří, to si taky sní", jsem si báječně pochutnala. Tento tradiční svátek jsem daleko lépe u prostřeného stolu pochopila a musím říct, že jim ho svým způsobem závidím. Nemá nic společného s vánoční hysterií a nákupní horečkou. Je to svátek rodinné pohody. Happy Thanksgiving!

(recepty budou následovat ;-)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 6

Rybí excelentní paštika

13. listopadu 2007 v 19:02 | Šárka | Ryby

Rybí terina (chcete-li paštika) není v české kuchyni neznámý pojem. Již za dob slávy M. D. Rettigové, vlastnila každá vařící domácnost speciální recepty na rybí pokrmy. Ryby se servírovaly na parádním porcelánu. Velkou štičí mísu či oválný talíř a mísu na terinu měl doma každý průměrný gurmán. O prospěšnosti ryb dnes již nikdo nepochybuje a nebude chybou, když se na takové pokrmy i patřičně vybavíme. Extra kvůli rybám byl vynalezen i rybí příbor.

Dobrý recept na rybu se hodí i v těchto dnech, jako důstojný doprovod slavného vína Beaujolais Nouvea, které míří mezi nás. Tak co třeba zkusit tento?

Rybí excelentní paštika

½ kg čerstvých rybích filetů (treska, pangasius)
100 g filetů z uzeného pstruha
1 konzerva tresčích jater
šťáva z jednoho citrónu
2 čerstvé žloutky
mořská sůl
čerstvě mletý pepř
100 ml ušlehané smetany
1 silný pórek
střik šampaňského (sektu, bílého vína)

Terinu (nádobu na paštiku) vyložíme uvařeným pórkem, který jsme rozebrali na jednotlivé dlouhé listy. Povaříme jen krátce a přelijeme studenou vodou, aby se zachovala ta svěží zelená barva. Na menší kousky pokrájíme rybí filety a společně se šťávou z citrónu, žloutky, solí, pepřem a střikem šampaňského či vína rozmixujeme na rybí fáš. Do takto připravené rybí paštiky vmícháme ušlehanou smetanu a částí směsi vyplníme připravenou rybí terinu.

Poklademe filety z uzeného pstruha, překryjeme fáší a přidáme kousky tresčích jater, na ně zbylou rybí fáš, povrch uhladíme a překryjeme "stužkami" pórku, které přečuhují přes paštikovou mísu.

Uzavřeme pokličkou a v troubě ve vodní lázni vaříme při teplotě 95 °C rovných 60 minut. Hotovou paštiku necháme v míse vychladnout a potom ji snadno vyklopíme na talíř a krájíme chutné rybí řezy této delikátní paštiky a popíjíme třeba letošní Beaujolais. Toto víno vyžaduje něco nevšedního a tato paštika tyto nároky jistě splňuje. Není to tak složité, jak to na první pohled vypadá, ale výsledek na talíři skutečně stojí za tu námahu. Kuchaře pochvala nemine.

Kdo nejí ryby, promine! Je-li estétem, ocení pohledem půvabně vypadající talíř jemného rybího pokrmu, který je schovaný v zelených pórkových pentlích. Alespoň za to svou pochvalu kuchaři udělí :-) … aby mu to nebylo líto.

Pokud by byl ještě někdo přesvědčen, že paštika musí být nutně jen "z pašíka", tak jsem ho snad přesvědčila o opaku. Zde na jihu Čech jsou běžné i rybí klobásy. Při troše fantazie se ryba dá přeměnit téměř v jakoukoli dobrotu. Nedávno jsem ochutnala rybí koláčky s růžovým pepřem. Rybníků je zde všude kolem nepočítaně, ale koupit běžně čerstvou "českou" rybu se jeví jako problém. Chtít prodávat na jihu Čech lidem kapry, je prý stejné, jako chtít prodat Eskymákovi ledničku :-) Zřejmě každá zdejší žena má za manžela rybáře.

Nemáte chuť na paštiku? Zkuste fantastický KAVIÁROVÝ DORT / úspěch zaručen :-)

Rillettes z ryby je další recept, který není k zahození.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 27

Beaujolais Nouveau

13. listopadu 2007 v 17:51 | Šárka | Povídání (nejen) o jídle

… "le beaujolais nouveau est arrivé (nové beaujolais je tu!)" ...

Kouzelné víno, multikulturní a velmi francouzské, přizpůsobující se všem stylům spotřeby, všem kuchyním a zároveň šířící francouzské umění žít. Beaujolais - vítej mezi nás!

Je jedno, zda se v ten den posadíte do pařížské vinárničky nebo někde o 1.000 km dál. Pokud zůstanete na této planetě, víno si vás najde. Připravte své sklenky! Třetí listopadový čtvrtek je jeho den. Oslavte největší svátek vína na světě.

Máte-li rádi pohodu domova, nezapomeňte si své mladé víno z letošní sklizně objednat (je nejvyšší čas). Nebo ještě lépe zajděte rovnou tam, kde se bude rozlévat.

Beaujolais nese stejné jméno, jako vinařská oblast ve střední části Francie. Tradice jeho prodeje sahá až do 60. let 20. století a toto víno se stalo celosvětovým hitem. George Duboeuf rozhýbal hektolitry vína a poslal ho do světa. Toto víno se vyrábí výhradně z odrůdy Gamay, která dává svěží lehká vína, určená k rychlé spotřebě. Sklizeň hroznů probíhá ručně a originální technologie výroby dodává vínu ovocnou chuť se stopou černého rybízu, malin, jahod, třešní a višní a nenapodobitelnou svěžest. Označení Beaujolais Villages smí používat jen 38 vesnic této oblasti. Pamatujte, že Beaujolais nouveau se podává vychlazené na teplotu 11 až 13 °C. Toto mladé víno si svůj mladický charm neuchová dlouho, je nutno ho vypít do několika měsíců. Ať vaši krev rozproudí sklenka plná vína a něco dobrého k němu zakousněte. Sklenka by měla mít objem minimálně 350 ml.

Nejlépe je ho servírovat k pokrmům z drůbeže, ale také se výborně hodí k teplým smetanovým předkrmům. V pařížských restauracích je podáváno k čerstvým mořským rybám. Výtečně se snáší s jemnými sýry z kravského i kozího mléka, mohou být i s delikátní plísní. V blízkosti St. Marcellin se vyrábí jemný sýr "Séchon Beaujolais", ideální pro tuto příležitost. V mnoha francouzských krajích není výjimkou ani jitrnička vyráběná z okruží telat. Oblast Beaujolais je bohatá na zvěřinu, která končí v tomto čase slavnosti vína na talíři (zajíci, divocí králíci, divočáci, srnci, divoké kachny, koroptve, kvíčaly). Co na talíř? Je to jen vaše volba. Do sklenky jen a pouze Beaujolais Nouveau. Letošní víno bude chutnat "tradičně báječně".

Co dodat?

Francouz nikdy nepije víno bez jídla.
Recept bude následovat ;-)
Užijte sí to své Beaujolais právě tak, aby vám to bylo příjemné *

"A votre santé! Bon appétit!"

"Na zdraví a dobrou chuť!"

(Co podniknout s "Beaujolais Nouveau" v kuchyni vám poradí na stránkách FoodLife)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 6

Bábovka voní vanilkou a rumem

13. listopadu 2007 v 9:26 | Šárka | Sladká kuchyně

Receptů je mnoho, ale já mám oblíbený jen ten jeden. Podle tohoto receptu ji zvládne upéct i ten, kdo ještě nikdy nic neupekl. Myslím, že žádný druhý nemůže být jednodušší. Olejová bábovka z celých vajec je můj zaručený favorit a v tomto chladném zimním počasí přišel její čas. Může vonět vanilkou a rumem. Bábovková soutěž by byla rozhodně explozivním tématem, až nám nastane okurková sezóna můžeme se pustit do klání o dobrou bábovku. Žádná rodina nemá o pořádnou bábovkovou formu nouzi a nikde recept nechybí. Pro dnešní chladný listopadový den přidávám můj bleskový recept domácí. Určitě vám není neznámý.

OLEJOVÁ BÁBOVKA Z CELÝCH VAJEC

2 hrnky polohrubé mouky
1 hrnek cukru krupice (s klidem i ½ hrnku)
1/2 hrnku oleje (slunečnicový se hodí nejlépe)
1 hrnek mléka
3 celá vejce
1 balíček prášku do pečiva
bábovkovou formu vymazat máslem a vysypat strouhankou
tyto ingredience postačují, ale kdo chce, přidá rozinky, ořechy, atd. (k tomu se ještě dostanu :-)

Vše smícháme a nalijeme do vymazané a vysypané formy. Může být něco snadnějšího než bábovka dle tohoto receptu? Komu to stručně nestačí, níže jsou ještě další "bábovkové informace" :-)

Příprava těsta je tak snadná, že už rovnou na začátku rozpálíme troubu na 180 °C a začneme s přípravou bábovkového litého těsta. Do větší mísy přidáme nejprve všechny suché ingredience (mouku, cukr, prášek do pečiva) a promícháme, aby se mouka provzdušnila a zakomponoval se do ní dobře prášek do pečiva (aby nám bábovka ve formě pěkně "vyskočila" je naprosto žádoucí). Postupně přidáváme i ostatní ingredience (mléko, olej, vejce). Měchačkou či metlou rozmícháme (žádný elektrický pomocník není potřeba), těsto musí být hladké. Vymažeme bábovkovou formu máslem (nebo jiným tukem) a vysypeme strouhankou. Do formy nalijeme těsto a vložíme do horké trouby. Při teplotě 180 °C musíme 40 minut počkat, než se nám upeče a potom už můžeme nosit na stůl.

Vyklopit bábovku není žádná věda. Chce to jen klást důraz na správné vymazání formy a potom to jde vážně samo. Nejsme-li si jisti, obrátíme bábovku opatrně na talíř a na vršek formy položíme utěrku namočenou ve studené vodě. Pára se srazí a tento proces uvolní pečivo od formy. Klidně můžeme chvilku nechat v klidu, ona většinou vypadne sama.

Proč nedat do bábovky rozinky? Já je tam určitě a ráda dávám. Namočím je předem do rumu a to bábovku krásně navoní. Udělat bábovku mramorovou je taky snadná věc. Stačí jen trochu těsta odebrat stranou, promíchat s dobrým kakaem (holandské má přednost) a budete mít "dvoubarevnou", která oku lahodí nejvíc. Když rozdělíte těsto na 3 díly, tak ten třetí díl můžeme ozvláštnit jemně mletými ořechy. Vše podle vaší nálady. Upečte si bábovku "takovou" nebo třeba "makovou" - v tomto zimním období je "Bábovka" vždycky dobrá volba.

Tip na vysypání formy: zkuste např. strouhaný kokos, ta chuť vás překvapí. Kdo nemá po ruce strouhanku ani kokos, vysype tradičně jenom moukou.

Poslední rada: Prvních 30 minut pečení troubu neotevíráme! Bábovka by se srazila. Recept na toto pečivo není žádný zázrak, peče ji každý. Jen těch receptů co existuje! A to je ten problém :-) Který si vybrat, když s pečením bábovek začínáte a recept po babičce ne a ne najít? V případě nouze nechť tento recept poslouží. Já mohu doporučit. Domácí bábovka by na českém stole neměla chybět. A co je třeba závěrem udělat? … řádně pocukrovat vanilkovým cukrem … a až nyní můžete jít na ni s nožem a hodovat. Já bych si ještě rychle běžela uvařit kávu nebo hrnek čaje.

Rozhodně všem přeji příjemnou zimu. Kdo chce, ať si sněhu užije na horách. Koho to nebere, ať si zatopí v kamnech nebo zůstane jen tak v "teple domova". Tímto způsobem se ta zima už vydržet dá :-) Nebo vyzrát na to tak, jako medvědi. Ulehnout k zimnímu spánku a probudit se až na jaře … odpočatí a hubení!

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 69

Sušenky pro psa

11. listopadu 2007 v 20:00 | Šárka | Slané pečení

Venku je počasí "pod psa". Upeču sušenky pro psa! Recept, jak potěšit sebe i vašeho psa. Jestli se to někomu nezdá, myslím to jako fakt :-) Nekažte psovi sen, stát se "gurmánem". Zkuste se ho zeptat, jak mu chutnají ty odporné granule, které mu domů nosíte v 15ti kilových pytlích? Jaký má dojem ze psí konzervy, kterou s největší pravděpodobností bude mít dneska k večeři? Nemá šanci přemýšlet o tom, co si dá dnes dobrého! Generálem touhy i chuti je jeho pán. Zkuste být alespoň jeden den "gentleman" a upečte domácí voňavé sušenky pro psa. On se o ně s námi rozdělí. Váš pes je přeci za každé situace i počasí ten největší kamarád.

Sušenky pro psa (Recept, jak "zaručeně" svého psa potěšit)

½ hrnku teplého kuřecího vývaru
1 lžíce sušeného polotučného mléka (sušená smetana do kávy)
1 lžíce olivového oleje
necelé ½ lžičky soli
1 rozšlehané vejce
1 hrnek hladké mouky
¾ hrnku celozrnné mouky
½ lžičky sušeného droždí

Všechny suroviny dáme v tomto pořadí do domácí pekárny, nastavíme na program "Těsto" a necháme pekárnu vykonat svou práci. Pokud u vás doma nebydlí šikovná domácí pekárna, zapojíme do hry fyzičku, a bude to koncert pro mísu a měchačku, poháněnou vaší silou. Když těsto nakyne (pekárna na nás houkne), nasypeme dlaň plnou mouky na pracovní desku a těsto ještě krátce propracujeme. Vyválíme tenkou placku (o něco víc než 1 centimetr) a vykrajujeme oblíbené tvary vašeho čtyřnožce :-) Myslím si, že je mu naprosto fuk, jak sušenky vypadají, zaujme ho ta jejich vůně! Na plech vyložený papírem klademe vykrojené psí dobroty a troubu rozpálíme na rovných 200 °C. Vložíme do trouby a pečeme 10 minut. Poté teplotu snížíme na 150 °C a ještě 10 minut dopečeme.

Nebylo by slušné chodit ujídat! Pokud si vás pes váží, rozdělí se s vámi sám a rád. Je přece gentleman / má to okoukané od vás. Jo jo, pes je svého pána opravdu věrná kopie :-)

Doporučuje 9 sousedních psů z 10ti :-) Nemáte chuť taky trochu rozmazlit toho svého čtyřnohého miláčka? Nepochybuji o tom, že s tím svým "dvounohým" si poradit i bez receptu umíte :-)

Máte recept na zaručenou dobrotu, pro kterou vás ten váš pes miluje? I ta němá tvář umí náležitě kuchařské umění ocenit. To nesmíme podcenit :-)

Můj pes vzkazuje, že tato dnešní atrakce se mu líbila a o své sušenky se hodlá se mnou prát :-) Můj osud je předurčen: dnes jsem sušenky vonící po kuřecím vývaru nepekla naposled ;-)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 58

Recept na brokolici, co zanechá dobrý dojem

9. listopadu 2007 v 21:03 | Šárka | Zelenina

Chcete-li bramborovou přílohu trochu netradiční, zkuste brambory s máslem a brokolicí. Dejte si k tomu třeba filet z bílé ryby. Chcete dát masu i rybě na pár dnů vale? Zkuste kousek sýra. Camembert či Hermelín, bude tomuto prostému jídlu dělat královskou společnost. Nemáte-li nic proti brokolici, toto jídlo vás nemůže zklamat.

Oloupané brambory uvaříme obvyklým způsobem v osolené vodě. Kmín nepřidáváme! Brokolici krátce ovaříme nebo napaříme a propláchneme studenou vodou, aby jí sytá zelená barva zůstala i na talíři. Uvařené brambory scedíme a do hrnce k nim přidáme uvařené růžičky brokolice. Přisolíme, přidáme plátek másla a společně mírně rozšťoucháme. Stačí vidličkou. Nesnažíme se o hladkou kaši. Tomuto jídlu sluší ledabylost. Ať je brokolice pěkně vidět. Keramickou zapékací mísu vymázneme máslem (event. olivovým olejem), brambory s brokolicí rozprostřeme stejnoměrně po celé míse.

Opepříme hrubě mletým voňavým pepřem a kdo chce, přidá plátky Camembertu (Hermelínu) nebo s klidem i jiného oblíbeného sýru. Když sýr bude chybět, taky se nic nestane. Takto ochucené brambory vložíme do rozpálené trouby. Troubu nastavíme na 200 °C a zprudka zapečeme. Horké podáváme se sklenkou bílého vína.

Recept žádný zázrak, ale zapečené brambory s chutnou brokolicí a vůní másla vás nepřipraví o čas a budete mít během chvilky něco teplého na stole. Myslíte, že brokolice není zelenina podle vašeho gusta? Ochutnejte a "možná" nebudete chtít u tohoto omylu zůstat. V každém případě nám tato zelenina je ochotná opravdu hodně dát - neměli bychom se jí bát.

Brokolice je bohatá na β-karoten, dalšího dobře známého bojovníka s nádory, a na další nezbytné vitamíny a minerály. Jedna hlava brokolice obsahuje polovinu doporučené denní dávky β-karotenu, více než dvojnásobek doporučené dávky vitamínu C, velké množství draslíku, vápníku, kyseliny listové, selenu a vlákniny. Vysoký podíl vlákniny v brokolici pomáhá proti ochabnutí střev a působí tak proti vážným střevním onemocněním až po rakovinu. Mezi další účinky této zeleniny se řadí podpora krvetvorby, povzbuzení imunitního systému a pomoc při poruchách spánku.

Určitě máte nějaký báječný "zelený recept brokolicový" a ten můj nepotřebujete :-) To vám schvaluji! Brokolice je slušná porce zdraví a patří do talíře :-)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 43

Králík z Normandie / fotorecept

5. listopadu 2007 v 10:56 | Šárka | Maso

Normandská kuchyně je kuchyně tří velkých "C" - Calvados, Cidre, Camembert. Nejvýrazněji je zastoupeno maso drůbeží a králičí, proto jsem vybrala "králíka po normandsku" - tedy recept, do kterého zapojíme rovnou všechny hlavní atraktivity krásného kusu Francie, kterému se říká Normandie (jablka, jablečné víno, jablečnou pálenku, smetanu, máslo a lahodné maso králičí).

Králík po normandsku / Lapin à la Normande (dle mého osvědčeného domácího receptu)

1 králík
slunečnicový olej
máslo
Calvadosu malá sklenka (event. brandy)
Cidre plná sklenice (event. jablečný mošt, sladší bílé víno)
3 jablka
3 cibule
6 plátků slaniny
Crème fraiche (kysaná smetana)
tymián
sůl a hrubě mletý pepř

Králíka rozporcujeme na menší díly a osmahneme v pánvi na slunečnicovém oleji a lžíci másla. Opečeme krátce ze všech stran a přendáme do zapékací nádoby (v této fázi je čas na flambování Calvadosem! Kdo si troufne, nechť udělá). Flambování není věda, ale trochu znalosti a opatrnosti vyžaduje. Důležité je, aby alkohol měl pokojovou teplotu, je možno ho i nahřát. Kdo nemá chuť na hrátky s ohněm, vlije 3 lžíce Calvadosu jen tak přes opečené maso. Ovšem ta kouřová chuť je nenapodobitelná ;-) Troufněte si a flambujte. Nádobu vyložíme plátky slaniny /nemusí být! ale finální chuť výsledné omáčky získá velmi na chuti. Porce králíka naskládáme do této mísy a osolíme a opepříme ze všech stran.

Oloupeme cibuli a nakrájíme ji na větší klínky. Zrovna tak oloupeme jablka, vyřízneme jádřince a nakrájíme též na větší klínky. Cibuli s jablky opečeme v téže pánvi, ve které se opékalo maso. Přidáme plátek másla, větvičky tymiánu a osmahneme ze všech stran. Zastříkneme cidrem a pár minut společně provaříme.

Opečenou cibuli s jablky přendáme ke králičímu masu. Osolíme špetkou soli a podlijeme cidrem. Kdo nemá důvěru k jablečnému moštu, nechť přidá trochu vývaru. Maso před zapékáním nesmí plavat. Stačí, když bude potopené jen z poloviny. Nyní je možno nechat chvilku odpočinout. Přiklopíme a v chladu necháme odležet (v mém případě to bylo do druhého dne). Není nutno otálet a péct se může hned. Ovšem připravit si takové na první pohled složitější jídlo den předem, to taky není k zahození.

Rozpálíme troubu na 190 °C a vložíme nádobu s báječně vonícím králíkem do trouby. Máme-li varné sklo, vkládáme do trouby studené! Pečeme 60 minut a nádobu neodklápíme. Králík má báječné maso bez tuku, tak si ho zbytečně nevysušíme a ponecháme mu jeho křehkost a šťavnatost. V tomto receptu to jistě oceníte.

Když je upečeno, vyjmeme maso a uchováme ho v teple. Zároveň odebereme několik kousků jablek a cibule, kterými budeme na talíři dekorovat.

Zbylou šťávu, slaninu, cibuli a jablka provaříme a prošleháme tak, aby jednotlivé kousky byly rozmělněné, ale okem znatelné. Tento rustikální styl této omáčce sluší. Omáčka je tak chutná, že jsem smetany přidala pouhé 2 lžíce a nebylo potřeba víc. Dokonce jsem měla nutkání, ji tam nedat vůbec.

Servírujeme na nahřáté talíře. Jako přílohu jsem zvolila křupavé BRAMBORÁČKY. Doporučuji do těchto bramboráčků nedávat česnek! Místo majoránky dejte petrželku či jiné bylinky. Dominantní musí být chuť omáčky a bramboráček toto slavnostní jídlo báječně doplnil.

Pokud si dáte vařené brambory nebo těstovinové široké nudle, hodí se to taky. Nechte se francouzskou kuchyní okouzlit! Ona to umí ... jako žádná jiná ;-)

Normandská kuchyně je těžší, založená na kvalitním mase a mléčných výrobcích z dobytka, volně se pasoucího v rovinaté krajině. Na několik způsobů se připravují dršťky, v oblibě jsou černá jelita (boudin noir) a jitrnice (andouille). Dalším tradičním produktem jsou jablka, která ve zdejším menu najdete na všechny způsoby až po jablečné víno cider (cidre) a calvados. Smetana, máslo, jablečný mošt a calvados jsou běžným základem omáček k masu. Typická je hustá zeleninová polévka, podávaná jako hlavní jídlo, či marmitte de poisson ("rybí kotlík"), vařená z několika druhů ryb na bílém víně a smetaně se zeleninou, doplněná slávkami, mušlemi a krevetami (obdoba marseillské bouillabaise). Rozhodně tato zajímavá kuchyně stojí za to, aby se její vůně nastěhovala rovnou do vašeho talíře. Nemáte cestu do Francie? Nevadí! Doma to zvládnete taky ;-) Nechť vám k tomu tento recept pomůže.

Jak se dělá cidre a calvados?

(Poznámka závěrem: do originálního receptu slanina nepatří, ale můžete mi důvěřovat. Chuťově se s ostatními surovinami dokonale snoubí. Kdo ji tam kousek dá, ten neprohloupí :-) Takto připravuji Lapin à la Normande já.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 41

Výborný koláč nejen na neděli

2. listopadu 2007 v 21:46 | Šárka | Sladká kuchyně

Snadný recept na koláč vláčný, šťavnatý, nadýchaný - prostě senzace. Zůstává jenom na vás, zda se do pečení pustíte taky. Já mohu jenom doporučit!

Koláč z vláčného piškotového těsta s tvarohem

250 g tvarohu
180 g másla nebo Hery
200 g pískového cukru
250 g polohrubé mouky
3 vajíčka
prášek do pečiva
ovoce (strouhaná jablka)
žmolenka

Změklé máslo, vejce a cukr ušleháme. Přidáme tvaroh a znovu rozšleháme. Nyní zapracujeme stejným způsobem mouku s práškem do pečiva. Těsto přemístíme na vymaštěný a moukou vysypaný plech, pokryjeme ovocem a posypeme žmolenkou. Vložíme do rozpálené trouby na 180 °C. Až povrch žmolenky zezlátne, koláč je hotový. Doba 30 až 40 minut je jistě dostačující, ale záleží samozřejmě na troubě a výšce samotného koláče. Doporučuji použít klasický čtverhranný koláčový plech.

Žmolenka / drobenka: universální recept neexistuje, ale základ je vždy téměř stejný.

(recept na velký koláčový plech)

150 g hrubé mouky
150 g cukru
80 g másla

(recept na malé množství)

3 lžíce hrubé mouky
2 lžíce cukru
1 lžíce másla

Z hrubé mouky a cukru krupice je žmolenka křupavější. Použijeme-li mouku polohrubou či hladkou a cukr moučkový, žmolenka je jemnější. Někdo přidává špetku skořice, mleté ořechy, strouhaný kokos, obyčejný cukr zamění za přírodní třtinový. Důležité je, aby se žmolenka chovala jako "drobenka" :-) Musí se vám mezi prsty krásně drobit. Máte-li na programu koláčové období, udělejte si drobenku do zásoby a ona vám uskladněná v chladu báječně vydrží týden. Máte-li rádi hojnost sladké drobenky, tak určitě uvedené množství poměru surovin znásobte.

Použít lze i jiné ovoce, ale jablka mě nadchla. Koláč je skvělý vlažný, ale do druhého dne proleželý někde v chladu je naprosto vynikající. Piškotové těsto díky přidanému tvarohu získá na vláčnosti a lepší dojem na mě žádný druhý koláč "v poslední době" neudělal :-) Až ho nějaký jiný přetrumfne, tak sem receptík určitě dám. I když koláč na první pohled nevypadá nikterak zázračně, nepodceňujte ho. Je v něm kouzlo "koláčové osobnosti", to vše umocněné chutí tvarohu a jablek.

Rychlá receptura do Vašeho kuchařského zápisníku, kterou si oblíbíte.

Příjemnou změnu přinese recept na tento Jablkový moučník ještě jednodušší.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 59