4. září 2007 v 0:01 | Šárka
|
Kulajda má tolik vůní, že podráždí všechny smysly. Je mnoho kuchařských zázraků, které je možno z hub vykouzlit a pravá jihočeská kulajda je jedním z nich. Je to chlouba české kuchyně a dostává se jí náležitá pozornost i na jídelních lístcích restaurantů, chlubících se "dobrou kuchyní" a vztahem k místním specialitám. Je čas nanosit houby z lesa do kuchyně.
Recept na "Pravou jihočeskou kulajdu"
- hrst čerstvých hub (hřiby, křemenáče, lišky)
- 6 větších brambor
- špetka kmínu
- nové koření
- černý pepř (po třech kuličkách)
- 2 bobkové listy
- hrnek smetany (hustá kysaná je do kulajdy jako dělaná)
- hladké mouky na 2 lžíce
- 1 až 2 lžíce octa
- 4 čerstvá vejce
- sekaný kopr nesmí chybět (čerstvý, sušený, mražený)

Houby očistíme a nakrájíme je na větší kousky. Oloupané syrové brambory nakrájíme na kostičky a společně s houbami povaříme v osolené vodě, do které jsme přidali koření (kmín, nové koření, pepř, bobkový list). Když jsou brambory měkké přidáme smetanu s rozkvedlanou moukou, promícháme a krátce povaříme. Podle chuti kulajdu osolíme, okyselíme octem a přidáme nasekaný kopr. Rozklepneme čerstvá vejce a zlehka je upustíme do polévky. Tři minutky mírným varem povaříme a dalších 5 minut necháme vejce dojít mimo tepelný zdroj. Žloutky vajec musí být poloměkké a polévka navoněná houbami a koprem. Použijete-li vejce domácí, barva žloutku bude nepřekonatelná. Nic nebrání tomu, abychom polévku nalévali do talíře a pozvali všechny hladové ke stolu. V tomto případě to byla porce pro 2, ale vy si udělejte klidně plnej hrnec.
Ke kulajdě poznámka:
Vody nedávejte příliš, polévka by měla zůstat hustá.
Jestli se mohu přimluvit, tak vejce zkuste "zastřená", jsou o mnoho lepší než vařená.
Jinak pozor, ať se polévka nepřekyselí; těžko potom doladit chuť do té patřičné akurátní podoby
(v horké polévce vejce rychle dojdou; oceníte jejich úžasnou chuť, když se ze všeho na talíři stane jedna chutná kompozice)
Doběhněte do lesa pro čerstvé houby, sušené od loňska si nechte do bramboračky, kulajda si žádá čerstvé lesní plody.
Takové nadělení by nepřehlédl ani slepý houbař :-)
Přeji každému hub plnou nůši :-) Tohle všechno roste kousek od Černošic. Ať už z hub uvaříte cokoli, já vám přeji dobrou chuť.
Je kulajda opravdu jihočeská specialita? Zapátrala jsem a zjistila následující zajímavosti:
Na mnoha místech v jižních Čechách se připravuje velmi oblíbená bramborová polévka s mlékem nebo smetanou zahuštěnou moukou. Říká se jí kulajda. O tom, jak vznikl její název, kolují různé dohady. Nejzajímavější z nich tvrdí, že to je vlastně zkomolené jméno kdysi známé jihočeské lidové kuchařky paní Adelajdy Kuhové, nar. r. 1805, zemř. r. 1898, která byla původem Němka, takže se její jméno podle šumavského zvyku vyslovovalo Kuh Adelajde, a z něho bychom pak měli, po vypuštění některých slabik, slovo kulajda. To tvrdí rodinná tradice podle sdělení p. Víta Korce z Trutnova.
Pravděpodobnější však je, že jméno kulajda souvisí s nářečním slovesem zakulat nebo zakudlit (zakudlená polévka je např. na Chodsku každá, která je zahuštěná moukou). Jméno polévky kulajdy má též různé krajové obměny, např. na Vysočině kudlavka a u Milevska kulimajda. V dialektologické kartotéce Ústavu pro jazyk český je název kulajda doložen ze Sušicka, Táborska a Pelhřimovska.
K nářečnímu slovesu zakudlit ještě podotýkáme, že vzniklo pravděpodobně obměnou původního zakvedlat, zakverlat, které svým původem souvisí s německým slovesem quirlen, tj. kvedlat. Vyplývá to z výkladu v Etymologickém slovníku jazyka českého prof. V. Machka u hesla kvedlati. (zdroj: Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR)
Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.
Tak tedy rostou, musím se co nejdřív dostat do lesa. Taková procházka mne vždy pohladí po duši. Houbaření je radost a já si ji umím pořádně užít, protože ráda houby sbírám, čistím a moc dobře si na nich pochutnám. Bez polévky se u nás doma neobejdeme, tak vyzkoušíme kulajdu.