Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě je příbor.
Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.
.
Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Srpen 2007

Cuketová mňamka

31. srpna 2007 v 13:10 | Šárka |  Zelenina
Mladé neloupané cukety jsou opravdu lahůdkovou křupavou zeleninou. Cuketa je ideální pro hubnutí a detoxikaci. V kombinaci s výraznějšími chutěmi salámu mortadella a sýra se z cukety stane mňamka. Cuketa svou chutí v pokrmu nevyčuhuje a nikterak se nad ostatní nepovyšuje, ale bez ní by to prostě nebylo ono. Je šedou eminencí tohoto pokrmu. Dovolí sýru sehrát hlavní roli. Je jen na vás, kterou sýrovou celebritu zapojíte do hry. Doporučuji sýr poloměkké konzistence, protože zapékat budeme jenom krátce.

Cuketová mňamka po italsku
  • plátky boloňského salámu Mortadella
  • mladé cuketky (neloupané, strouhané na plátky)
  • čerstvé hříbky (momentálně jich jsou plné lesy) nebo žampióny, lišky
  • pikantní poloměkký sýr (doporučuji Reblochon)
  • smetana na šlehání
  • dijónská hořčice (event. jiná, která vám chutná)
  • lžička hladké mouky
  • pepř (čerstvě mletý)
  • olivový olej
  • zapékací miska
Mladé tenké cukety neloupeme a celé je nastrouháme na plátky. V pánvi zahřejeme trochu olivového oleje a orestujeme cuketová plátky s pokrájenými plátky hříbků. Osolíme, opepříme a zakápneme smetanou, ve které jsme rozmíchali pro chuť trochu dijónské výrazné hořčice a špetku hladké mouky. Cuketa s houbami se nesmí ve smetaně topit, jenom lehce brouzdat. Výsledkem má být neroztékavá směs, kterou lze umístit doprostřed plátku Mortadelly. Na to plátek sýra, zavinout rolku a skládat do zapékací misky jednu vedle druhé. Troubu rozehřejeme na 200 °C a zapékáme krátce, aby salámová sukýnka z Mortadelly neměla opálené kanýrky. Sýr se zlehka rozehřeje a my můžeme podávat. Vhodné jako malá večeře, teplý předkrm nebo použijte v případě, že chcete zahnat malý hlad. Doporučené ingredience vyměňte za jiné, které máte po ruce a rozhodně si pochutnáte taky.


(cuketa si na jedné pánvi s houbami dobře rozumí)
(přidaná smetana jejich bratrství utuží v pevný svazek)
(velký tenký plátek boloňské mortadelly vše schová pod roušku tajemství - jen málokdo by tam chutnou křupavou cuketu s hříbky a pikantní smetanou hledal; hlavu vystrkuje sýrová celebritka Reblochon)
(na nic už nečekáme a v troubě vyhřáté na 200 °C rychle zapečeme; moment, kdy se sýr začne zvolna tavit, je signálem pro ukončení procesu pečení a urychleného začátku konzumace; teplé je to nejlepší!)
Když vařit po italsku, nemusí být vždy jenom špagety nebo pizza. Zkuste třeba tato pikantní sousta na vidličku. S tradičním pečivem a červeným vínem … ke stolu můžete s klidem pozvat i samotného Kmotra! Za tohle vám hlavu neustřelí :-)


Reblochon má ve Francii chráněný původ. Jeho název je vyhrazen sýrům, které se vyrábějí v departmentu Haute Savoie a v části Savojska ze syrového mléka, s nejméně 45 % tvs, často ale s 50 % a více. Ploché bochníky mají hmotnost cca 500 g. U petit reblochonu jen 250 g. Sýr má suchou kůru v barvě bledě růžové až žlutavé, nese chuť dobře vyzrálých sýrů, těsto je slámové barvy a měkce vláčné s nepatrným děrováním. Reblochon se také vyrábí v západním Švýcarsku, stejně jako v některých oblastech italských Alp. Tam ovšem má název "Reblosson".

Nevíte jak naložit s cuketami? - nenechte je přerůst a smlsněte si na tenkých a křupavých plodech. Cuketa je nedoceněná Popelka, která se dokáže na talíři rozzářit a budete z ní mít úžasný dojem. Tak honem, sezóna je v plném proudu.
Nechte se inspirovat!

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Krkonošská pohádka

30. srpna 2007 v 1:27 | Šárka |  Co rozhodně stojí za to!
Léto v Krkonoších má své nenapodobitelné pohádkové kouzlo. Ochutnáte-li některou z krkonošských specialit, zahlídnete-li postavu Krakonoše, uvědomíte si, že tyhle hory jsou naše a hora Sněžka se svými 1.602 m n.m. nám zase bude stačit. Zapomeňte chvilku na Alpy, v Krkonoších se budete cítit jako doma. Domácí atmosféru vám dotvoří některý z mnoha penziónů a hotelů. Důležité je umět si vybrat. Mám báječný tip pro všechny romantiky. Lákat do Pece pod Sněžkou vás tedy ani náhodou nebudu. To pohádkové místo se jmenuje Horní Lysečiny, Penzion Zvonička. Všude je odtamtud blízko a přitom vás obklopuje romantika, která není už zdaleka samozřejmostí, jak tomu ještě tenkrát bývalo. České hory se staly přeplněným Václavákem.

Špetka zeměpisu nezaškodí :-) Název Sněžka pochází z 19. století, je odvozeno od pojmenování Sněžná - jako sněhem pokrytá. První český název byl Pahrbek Sněžný, pak Sněžovka, od roku 1823 pak definitivně Sněžka. První historicky zaznamenaný výstup na Sněžku uskutečnil roku 1456 neznámý Benátčan, který v horách hledal drahé kamení. Sněžka v minulosti bývala především poutním místem. Dnes je oblíbeným výletním cílem a nejvyšším rozhledovým bodem východní části Krkonoš. Vyšlápnete-li na vrchol, budete mít ze sebe lepší pocit :-) Mohu doporučit. Turistika zlepší fyzickou kondici, krása letně rozkvetlých voňavých horských luk vás udeří do nosu i do očí. Z takového výletu se budete rádi vracet na základnu :-) Třeba do Penzionu Zvonička. To ještě nevíte, na co se máte těšit! :-) Ale vezmu to popořádku.


Horská chata Zvonička se nachází ve východní části Krkonoš v malebném údolí Lysečinského a Albeřického potoka v nadmořské výšce 700 m, v obci Dolní Lysečiny, v blízkosti Horního Maršova. Okolí je lemováno kopci převyšujícími 1.000 m, loukami, lesíky a krkonošskými roubenými chalupami. Spočinete na pohádkovém místě, které si vás získá v zimě i v létě. O mimořádný dojem z Krkonoš se nepostará jenom Krakonoš, ale též majitelé, Jiří a Eva Hladíkovi. Za jejich mimořádnou péči jim patří náš dík, protože vytvořit tak báječnou a přátelskou atmosféru není žádná samozřejmost. Své o tom ví každý host jejich Zvoničky.

(scenérie přímo za horskou chatou Zvonička; při troše obratnosti chytíte do ruky i pstruha) Za zmínku stojí i ukázková disciplína mého psa Jenny, který ležel v patřičné vzdálenosti od prostřeného stolu, kde voněla hromada pečeného masa. V těchto chvílích být psem je učiněná "tortura" ... konec dobrý ... masa zbylo tolik, až to i nebohého psa unudilo :-)

Vyprávět o mimořádném kuchařském umění paní majitelky by nebylo opravdové, kdybych nepřidala pár autentických fotografií.
(majitelka a vyhlášená kuchařka Eva Hladíková; o krkonošské kuchyni zbytečně nepovídá, ale rovnou vám ji servíruje na talíř)
Chlubit se plným košem hřibů z lesa nad domem by mi taky nemusel nikdo věřit. Jsou to věci, které se musí vidět! Ještě lépe zažít.
(Majitel a sympaťák Jiří Hladík; ztratíte-li v horách kondici, milerád pro vás přijede a dopraví vás zase zpět na základnu / možná rovnou k prostřenému stolu :-)
(proběhla galaparáda donesených hub - nezbytné měření a vážení - z hřiba krasavce byla za malou chvilku na stole pravá krkonošská polévka)
Ale přátelské varování je na místě! Jste-li makrobiotik, vegetarián či dietou omezený jedinec, přijdete o mnohé z krás krkonošské vydatné kuchyně. Neuvěřitelně chutné speciality se střídaly v nekončící řadě plných talířů po všechny dny naší návštěvy. Přivodila jsem si mírnou devastaci těla nadměrnou fyzickou aktivitou a nestřídmou konzumací všech dobrot, které se ocitly na bohatě prostřeném stole. Gurmán neodchází nikdy z boje! Domů jsem si přivezla 2 kila tělesné váhy navíc, namožená lýtka z výšlapů na všechny kopce, které jsem si dala za úkol pokořit a hromadu tak úžasných zážitků, že nemohu jinak, než se s vámi o ně podělit. Kamarádi, co tam byli s námi, jistě porci vzpomínkových fotografií ocení :-) Možná dostanete hlad! Je skoro až neuvěřitelné, co všechno se do "polopenze" vešlo za dobroty - samozřejmě z domácí kuchyně paní Evy. Kdo je na sladké, přijde si na své zcela stoprocentně. Kdo je sladkého protipól, taky nepřijde zkrátka.

(úžasná maková bábovka k odpolední kávě - voněla z kuchyně v okamžiku našeho příjezdu)
(palačinky s jahodami a šlehačkou na závěr vydatné snídaně; to nešlo odmítnout :-)
(křupavé vdolečky, sladká tečka po večeři)
(nedělní snídaně na vidličku a závěrem nadýchané lívanečky) ... Obyčejná večeře pro unavené horaly bude následovat :-) ... vegetariánům & dietářům vstup zakázán
(krkonošská polévka paní domácí dle starého horského receptu - spousta hub, brambor, smažené slaniny, koření a byliny ze zahrádky samotného Krakonoše; lžíce v ní stála a byla tak dobrá, že musím ten tajný recept vymámit)
(podle hesla: "polévka je grunt - kdo jí nesní bude špunt" - dostal každý vrchovaté talíře 2)
Dobrá rada! V Krkonoších pijte jedině pivo značky Krakonoš. Pivečko má vynikající a originální chuť. Pivovar Krakonoš svůj produkt nepasterizuje, jak je tomu zvykem u většiny značek, nýbrž dle "staré tradice" filtruje. Tím se dosáhne vynikající a nezaměnitelné chuti. Tohle pivo se musí umět načepovat a potom má neuvěřitelně vysokou a hustou pěnovou čepici! O tu se vám skvěle ve Zvoničce postará sám pan majitel Jiří Hladík. Trutnovské pivo je jediné pivo, které mění během roku svou etiketu. Tradičně se můžete těšit na vánočního Krakonoše se širákem a teple oděného, letního horala v šortkách, ovšem vždy s korbelem v ruce. Etiketa piva je úžasná a Krakonoš je pán zdejších hor i pivovaru. Nezapomeňte si připít na jeho zdraví, ať vám zachová přízeň a pomůže zahnat žízeň.


Při sebepečlivějším pátrání v lidových vyprávěních i literatuře bychom nenašli exponovanější postavu než Krakonoš. Postava hodného Krakonoše je dnes v Čechách zabydlena především díky televizním večerníčkům. Tam představoval hodného a spravedlivého vládce nejvyšších českých hor. Krakonoš však nebyl vždy tím hodným a laskavým obrem s dlouhým vousem, jak nám ho představuje televizní stylizace. Není to tak dlouho, co se mu v samotných Krkonoších říkalo německy Rýbrcoul. Všeobecně se má za to, že Krakonoš se v lidových vyprávěních objevuje už v 15. a 16. století. Dodneška máte dojem, když jdete tichou krkonošskou přírodou časným ránem, kdy se pomalu zvedá nad loukami a lesy mlžný opar, že Krakonoš všechno vidí! To pohádkové kouzlo Krkonoš nikdy nezmizí. Každý kout Krkonoš má toho svého Krakonoše i dnes :-)
(spící Krakonoš na své zahradě není žádný přírodní úkaz! Na čerstvém vzduchu po obědě, obležen svou věrnou smečkou psů, má právo na klidný spánek i místní vážený Krakonoš. Obzvláště proto, že tento novodobý vládce tohoto koutku Krkonoš se stará o to, aby tyto hory zůstaly "české" a "holandská a německá" většina zůstala stále v menšině! Abychom se tam MY cítili pořád jako doma)
Pro zničené turisty "rehabilitační" večeře, co nás má postavit zase na nohy. Pro bolavá kolena je tu náhradní díl v podobě vepřového pečeného kolínka (na posílení unavených chrupavek nejlepší medicína). Pečené koleno v pivní marinádě a s rafinovaně použitým kořením. Co strávník - to jeden celý kus :-) Ovšem pánové a dámy! ... co se podávalo "k tomu" by možná nikdo neuhodl ...
... domácí bramborové placky ... pečené na plotýnce jako za starých časů ... což já už nepamatuji - byla to nečekaná senzace! K tomu pořádná hromada čerstvého strouhaného křenu, dobrá hořčice a kopa skvostného zelného salátu a jiného vhodného pikantního doprovodu.
Musím upozornit, že to byla pohádková kombinace. Namočené křupavé placky v chutném sosíku z pivní marinády a pečeného kolínka - nemělo to ani jednu jedinou chybu. Samozřejmě vychlazené pivo k tomu. Z úcty ke zdejším horám to byl trutnovský Krakonoš :-)
Paní Eva se neumí nudit :-) Než jsme zkonzumovali koleno (tedy jen někteří zdatnější jedinci! těm slabším povahám pomohl náš pes, ale v tomto nerovném boji proti přesile vepřových kolen zápas vzdal asi v půlce :-) - nesl se na stůl slaný špenátový závin se šunkou a sýrem :-)
Co povědět závěrem? ... Snad jen ... NEOBRACEJTE SE K ČESKÝM HORÁM ZÁDY ... to jejich jímavé kouzlo nikde jinde nenajdete. Jsou to naše malé velké Krkonoše :-) Neměřme jen ty metry nad mořem - ať si to nezvořem a cítíme se tam pořád jako doma !!! Úžasných míst a penzionů je tam víc než dost, ale já mohu doporučit právě tuhle malebnou malou horskou chatu Zvoničku. Tohle je pro mě ta opravdová "Krkonošská pohádka", tam se cítím naprosto vždy dobře. Tvář této horské chaty se rok od roku mění, kvalita nabízených služeb zůstává a pohádková příroda kolem má pořád v sobě ta tajemná kouzla, která neslábnou.
Penzion ZVONIČKA, Dolní Lysečiny 23, 542 26 Horní Maršov
Domácká atmosféra, panenská příroda, v létě v zimě pohoda, místní speciality z kuchyně paní domu, společnost sympatického pana majitele k tomu. To je hlavní deviza tohoto horského domu. Přijďte pobejt na Zvoničku! Na horách utužíte kondičku, pivem od Krakonoše zaženete žízeň, českým horám zachováte přízeň.
Dobré tipy na výlety a ubytování po celé ČR www.ceskevylety.cz uspokojí každého.
Otázka pro zúčastněné kamarády této turisticko gurmánské výpravy: Věříte tomu, že všechno bylo zkonzumováno? To se ani nedostalo na portrét borůvkového koláče a mnoho dalších kaloricky pohledných fotografií zůstalo v mém archivu. Rozešlu vám je poštou, ať si ty své hříchy můžete přepočítat v patřičných jednotkách :-) Gurmánská turistika je těžká disciplína. Hoďte se do kondice a za rok se tam sejdeme zas!

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Bloody Mary, nejoblíbenější "Vyprošťovák"

28. srpna 2007 v 16:12 | Šárka |  Zelenina


"Vyprošťovák" ze skupiny pick-me-ups koktejlů, je 100 % účinný. Máte-li přísun čerstvých rajčat, pijte ho každé ráno (bez vodky) a večer se odměňte sklenkou tohoto alkoholického koktejlu pro dobrou náladu. Zaručeně v obou případech rajčata v této sympaticky tekuté podobě osvěží a katapultují vás do dobré nálady a po pravidelné konzumaci i zdravotně prospějí. Obzvláště, trháte-li je rovnou ze žebříku (foto níže :-)


Bloody Mary je nejoblíbenější koktejlový favorit. Je ze všech pick-me-ups nejvšestrannější a nejchutnější. Aromatické přísady k její přípravě smíchal poprvé "Lete" Petit z Harry´s  New York Baru v Paříži začátkem 20. let. Není přesně známo, zda byl drink skutečně pojmenován po tudorovské královně, která nechala vraždit protestanty, ale jisté je, že v samotném koktejlu je krvavá jen rajčatová šťáva, a ta Vás donutí si Bloody Mary zamilovat.
Drinky krátké, dlouhé, čisté nebo na ledu - rozmanité koktejly k létu neodmyslitelně patří a jsou nejvhodnějším nápojem k večernímu letnímu posezení. Nepřipravit si Bloody Mary ze šťávy právě zrajících čerstvých rajčat? Byl by to hřích!
Levou rukou - tou od srdce uchopte svou míchací sklenici a namíchejte si rovnou na míru nějaký dobrý drink pro vaši náladu a pro potěchu duše. Promíchejte koktejlovou lžičkou. Pohodlě si sedněte a zahleďte se na barvu vašeho drinku. Vdechněte jeho vůni a teprve potom se rozvážně napijte. Vnímejte svůj drink všemi smysly. Koktejl je tu proto, aby vás dokázal zaujmout, proto mu dejte k tomu šanci.

BLOODY MARY
  • Absolutním základem je dobrá tomatová šťáva
  • citrónová šťáva
  • worcester
  • vodka
  • soda
  • mletý pepř
  • sůl
  • na ozdobu stonek řapíkatého celeru
Poměr ingrediencí se pohybuje dle osobní chuti, zásadně jen je třeba dát vodky méně než sodovky nebo tomatové šťávy :-)
Rozpis barmana na tento aromatický pikantní long drink přímo do sklenky zní:
  • 4 cl vodky
  • 1 cl citrónové šťávy
  • 12 cl rajčatové šťávy
  • worcestrová omáčka
  • sůl, pepř, Tabasco
  • špetka bylinkové soli (celerová sůl si zde může zahrát svou roli)
  • stonek řapíkatého celeru jako míchací lžička
  • ve sklenici promícháme s ledem
Rozmary hostů na barových židlích:
  • Sklenka Bloody Mary je vhodná jako aperitiv, případně jako povzbuzující či osvěžující nápoj čtyřiadvacet hodin denně, proto je tak populární
  • Vodku si někteří hosté přejí nahradit ginem
  • Tomatovou šťávu lze ochutit šťávou z ústřic
  • Někdo si do tohoto koktejlu přeje trochu nastrouhaného křenu
  • Nevýrazný tomatový jus pozvedne citrónová šťáva



Tomatová šťáva z čerstvých rajčat je nepřekonatelná surovina pro výrobu tohoto koktejlu. Ať už s vodkou nebo bez ní, zjistíte, že rajčat na tento chutný nápoj není nikdy dost!

Umíte si představit trhat rajčata ze žebříku? Kdybych to na vlastní oči neviděla, tak bych nevěřila. Kouzla s rajčaty umějí v Ivanovicích na Hané a mistr pěstitel je pan Stanislav Crha. Má osobní poklona za tuto neuvěřitelnou tomatovou úrodu. Díky za foto, protože upřímně řečeno bych tomu bez jasného důkazu nevěřila :-) Co s tolika rajčaty? Asi bych si otevřela "Bloody Mary Bar".

Traduje se, že tento velmi speciální nápoj byl oblíbeným drinkem Steinbeckovým a Werichovým a že ho měl velmi rád i Hemingway. Tak ať chutná i Vám :-) Udělejte si z každého koktejlu decentního provokatéra chuti. Nepodceňujte jeho utajenou sílu alkoholu, která se schovává za přidané chuťově svůdné ingredience a má za úkol odvést od alkoholu naši pozornost. Vodka je silnější soupeř než občasný piják koktejlu, nenechte se srazit na kolena milí páni, milé dámy, že pít se má s mírou - nejsou žádné fámy.



Červená jablka z rajské zahrady vás dokážou chutně navnadit. Začněte své ráno tomatovou šťávou bez vodky :-) Jen tak nás tento nápoj postaví na nohy a jako správný "Vyprošťovák" zbaví i případné špatné nálady. Navíc vyprostí z problému každého, kdo neví co s rajčaty :-)
Kulturnost je nátěr, který lze snadno rozpustit v alkoholu / G. B. SHAW/

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Ratatouille (ratatuj) - specialita jižní Francie z kraje Provence

28. srpna 2007 v 1:10 | Šárka |  Zelenina
Uvařit blaf a pochutnat si je nemožné? Omyl! Tento recept umí přesvědčit, že tomu tak není. Provensálská specialita původem z města Nice má název "Ratatouille". Ten se svým prapůvodním významem ztotožňoval se slovem blaf. Jídlo bývalo mimořádné chuti, leč nevalného vzhledu. Jak vidno, tak i "blaf" si může vydobýt na nebi gastronomickém věhlas a nesmrtelnou oblibu. Jedná se o velmi chutné francouzské zeleninové jídlo, které by se dalo přirovnat k leču. Ovšem svým složením použité zeleniny se značně liší. Tento pokrm báječně slouží jako příloha ke grilovanému masu. Znamenitě se hodí k jehněčí pečínce nebo rybě. V horkých dnech ho můžeme podávat jako samostatný pokrm. S křupavou bagetou a sklenkou vychlazeného "letně naladěného" vína je to učiněná pochoutka.

Ratatouille (ratatuj)
Nejlépe je, když zvolíme stejný poměr použité zeleniny, tedy:
  • rajčata
  • lilek (baklažán)
  • cuketa
  • červená a zelená paprika
  • cibule
  • dle chuti česneku
  • olivový olej
  • nezbytné bylinky (tymián, rozmarýn, bobkový list, čerstvá majoránka je skvělá)
  • okořenit solí a čerstvě mletým pepřem

Rajčata spaříme, oloupeme a vyškrábneme semena (kdo chce, ošidí se a použije loupaná rajčata z konzervy. Ovšem v létě je to škoda! Čerstvému rajčeti se nic jiného nevyrovná, protože vůně léta sedí pod slupkou a v konzervě tuhle vzácnou ingredienci budeme hledat marně). Lilky nakrájíme na plátky, posolíme je a necháme asi 20 minut vypotit. Potom uvolněnou šťávu vymačkáme. Tím se zbavíme hořčin a lilek bude chutnější. Mladé cuketky neloupeme a nakrájíme je na plátky (nejlépe chutnají, pokud nepřerostou délku 15 cm). Z paprik vyjmeme jaderníky a nakrájíme je na silnější plátky. Cibuli i česnek nakrájíme též na plátky. Nekrájíme na drobné kousky, rustikální podoba tomuto jídlu sluší lépe.

Na teflonové pánvi zahřejeme olivový olej a osmahneme cibuli, přidáme papriky a rajčata a podusíme cca 10 minut. Přidáme cukety a lilek, plátky česneku, osolíme, opepříme, přidáme bylinky a odkryté dusíme dalších cca 20 minut. Vydusíme všechnu šťávu a dáme jídlu šanci, aby se všechny vůně léta spojily v pánvi v jeden nepřekonatelně chutný celek, tedy ratatouille. Můžeme ihned podávat.

Pro pikantnější chuť této zeleniny můžeme ratatouille zapéct v troubě a povrch posypat strouhaným parmazánem nebo ovčím sýrem. Ratatuj jako náplň slaných koláčů "Quiche" je též skvěle použitelná. Zapékané kotlety s touto zeleninovou směsí získají nenapodobitelnou chuť. S tímto jídlem se dá experimentovat. Výhodou je, že konzumace teplého či studeného = vždy chutný zážitek. Zvláště, máme-li zeleninu rovnou ze zahrady.

(zapékané kotlety, jedna z možností, jak zbytek tohoto jídla využít)
Dietní verse bez oleje:
Do velkého hrnce navrstvíme zeleninu v následujícím pořadí: lilek, rajčata, cuketa, paprika. Jednotlivé vrstvy proložíme plátky česneku, petrželkou, osolíme a opepříme. Zeleninu vyskládáme téměř po okraj hrnce. Přikryjeme pokličkou a dusíme nejméně 2 hodiny na velmi mírném plameni.

Pokud se do vaření tohoto klasického francouzského pokrmu pustíte nyní, na samém sklonku léta, máte k dispozici největší výběr zeleniny a jídlo bude mít výraznou chuť. Ochutnejte a uvěříte, že i blaf může dosahovat mimořádných chuťových kvalit :-)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Bramborové špízy

20. srpna 2007 v 23:42 | Šárka |  Brambory
Jednoduchá a vznešená záležitost. Česká kuchyně na bramborách slaví úspěchy. Ať je to bramboračka, bramborové placky, křupavý a majoránkou vonící bramborák, bramborové knedlíky, polévka kulajda, škubánky a bezpočet dalších chutných jídel. Ať tak či tak, brambory zdaleka nejsou doménou jen české kuchyně, ale každý národ si k nim našel svou cestu a oblíbil si je natolik, že je to nejvíce pěstovaná plodina na světě.




Na bramborový špíz (ne)potřebujeme (skoro nic):
Kvalitní brambory salátové odrůdy (malé a kulaté hlízy mají přednost). Předem brambory uvaříme ve slupce do měkka. Po uvaření necháme vychladnout nebo dle potřeby napichujeme rovnou na špízové jehly či grilovací špejle. Mezi každou bramboru přidáme složený šalvějový lístek. Před samotnou přípravou bramborové špízy potřeme olivovým olejem, posypeme mořskou solí nebo použijeme chuťově zajímavé pesto, kterým špízy pomažeme. Můžeme přidat špetku chilli nebo strouhaného parmazánu. To je na vaší libovůli, fantazii a chuti. Mou radu berte jako dobré doporučení na osvědčenou kombinaci, čím špízy z brambor ochutit. Pečte je na grilu nebo doma v troubě. Ideální jsou kvalitní jednoporcové misky, na které lze snadno naaranžovat celé kompletní jídlo a rovnou z trouby servírovat na stůl.

V tomto případě se bramborový špíz podával k filetu z lososa a s fazolkami v šunkovo ementálské rolce. Z tohoto důvodu se griloval i řez citrónu, který rybě prospěl svou žárem zesládlou výraznější šťávou. Zbylé volné místo v zapékací misce bylo zaplněno parmazánovým krémem, který zbyl po přípravě zapékaných paprik. Ideálně se to s bramborovým špízem doplnilo. Velké kouzlo udělala voňavá levandule, která celé jídlo letně provoněla. Stačilo ji jen na kraj zapékací misky položit.


Brambory nemusí být jenom fádní uvařená příloha. Zaslouží si lepší zacházení. Jejich cesta na náš stůl nebyla vůbec lehká. O bramborách by se dal napsat skutečný román. Jejich skvělou chuť uměl ocenit i král, tak i vy si je královsky užijte. Báječných receptů je opravdu bezpočet a brambory nezruinují nikdy váš rozpočet :-) V kuchařských knihách celého světa najdete moře inspirace. Doporučila bych sáhnout po nějaké staré české kuchařce, neboť u nás se to s bramborami vždy umělo.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.



Pečené papriky s parmazánovým krémem

17. srpna 2007 v 16:27 | Šárka |  Zelenina
Lahodné a nadýchané pečené papriky budou na společném talíři se šťavnatým steakem či jiným pořádným kusem masa opravdu rovnocenným partnerem. Rázem se z tak trochu přehlížené zeleniny stane daleko respektovanější pokrm, který se s klidem může podávat i sólo a nenadchne jen a pouze vegetariány, ale získá si srdce kdejakého milovníka masa. Chcete se blýsknout parádním grilovacím kompletním menu? V tom případě na vašem stole pořádná zeleninová příloha chybět nemůže. Šťavnatý kus masa jenom s chlebem je pro gurmána málo. Dopřejte si luxusní paprikové pochutnání, tato mimořádná zelenina má svou sezónu právě teď.

Síla tohoto receptu je ukrytá v nenáročné přípravě. Začněte paprikami, které by měly být obdařeny silnou dužinou a pro estéty nakupte různobarevné, ať máte na stole parádní defilé barev. Červené, žluté, zelené, baculaté s pořádnou nezlomenou stopkou jsou tím nejlepším základním materiálem pro výrobu slibované dobroty. Každou papriku je potřeba rozpůlit a máte-li umělecké cítění, pečlivě rozpulte i se stopkou :-) Ať to paprikám sluší. Nožíkem odstraňte jaderníky a dbejte na to, ať dužinu nepropíchnete. Paprika nám bude sloužit jako zapékací miska, do které vlijeme parmazánový krém. Důležitá rada: dbejte na to, aby papriky byly souměrné; oceníte to při samotném pečení! Ať se vám na plechu nenaklánějí na "pravobok či levobok" :-)

Parmazánový krém do paprik
Množství záleží na tom, pro jak početnou skupinu hladovců se bude vařit. Na přípravu jednoho plechu přepůlených paprik stačí 250 g Créme fraiche. Vyrovná se mu opravdu dobrá a hustá kysaná smetana. Do smetany zašleháme 3 celá vejce, bylinkovou sůl a samozřejmě Parmazán. Množství parmazánu nám tento krém zahustí a svou mimořádnou chutí i osolí. Určitě krém ochutnejte předem, ať můžete ještě přisolit či přidat čerstvě mletý pepř. Bylinky se v krému samotném taky báječně vyjímají. V tom nechť má každý volnou ruku, neboť je potřeba každému pokrmu vtisknout "svůj vlastní kuchařský rukopis". Přidávám jen špetku sušených bylinek, protože krém sám o sobě je výrazný skvělou chutí parmazánu a při pečení nám báječně nasufluje (udělá parádní nadýchanou čepici). Ponechte tedy tento krém pro plnění paprik hedvábně hladký a chuťově dominantní. Nechte ho odležet v chladničce do doby, kdy budete muset papriky zapékat. Potom už potřebujete jenom cca 40 minut na to, aby se v horké troubě na plechu zlehka olivovým olejem potřeným, zasnoubily s tímto krémem do jednoho fantastického celku. Horké noste na stůl a budete se divit, jak rychle se po paprikách slehne zem.

Nespornou výhodou je to, že papriky se během pečení bez nás obejdou. Připravit je můžeme snadno s předstihem a samotné plnění doma vyrobeným parmazánovým krémem nezabere náš drahocenný čas. Než se trouba rozpálí na požadovanou teplotu 180 °C, tak jsou papriky krémem plněné. Pamatujte jen, že ne až po okraj, ale nechte prostor pro "vyběhnutí" krému. Při pečení zbytečně troubu neotevírejte. K tomuto receptu již bylo řečeno vše, tak nemám co dodat. Snad jen to, že je to moje vlastní specialita, kvůli které k nám na grilování kamarádi chodí rádi. Protože takto připravené papriky mám fakt nesmírně ráda, slíbila jsem partičce kamarádů recept, tak tady ho mají :-) Trošku se zpožděním, ale léto ještě nekončí, tak nějakou tu pořádnou "grilovačku" ještě stihneme všichni. Taktika s prozrazením receptu se mi již vyplatila, protože jsem na tyto papriky v doprovodu grilovaného masa byla pozvána :-) ... v Bechyni se dobře vaří, díky Helčo :-)
(Návod, jak zabít 2 mouchy jednou ranou :-)
Na jednom plechu pečeme papriky s parmazánovým krémem a o patro níž na plechu druhém připravíme výtečné "Rozmarýnové brambory". Kdo chce pracovat efektivně a nemrhat časem v letošním skoro končícím létě, ten se může kouknout na recept. Úžasné vaření, kdy můžeme sklízet úspěch a přitom se skoro vůbec nenadřeme. Chtělo by to ještě nějaký kus masa z ohně a parádní letní večeře se může nosit na stůl. Tak báječný víkend a dobrou chuť!
(Rozmarýnové brambory v celé své kráse)

Co je zdravé, může být i chutné! U paprik to platí dvojnásob. Pokud jde o vitamín C, beta-karoten a další prospěšné látky, jsou pálivé papriky nedostižné. Z nedostatku fantazie věnujeme zelenině málo prostoru a stává se nudnou společnicí na "českých" talířích. Kuchyně jižních národů se bez tolik oblíbených paprik prostě neobejde, milují tu zajímavou chuť a peprnost pálivých paprik a vědí, že pálivé papriky mají více zdraví prospěšných látek než sladké papriky. Přijďte jim na chuť taky a pamatujte, že každé správně připravené zeleninové jídlo je lék.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Bramborový salát s liškami, noblesa na talíři

10. srpna 2007 v 16:56 | Šárka |  Brambory
Dopřejte si chutný salát z této urozené houby českých lesů, který můžete podávat ještě "vlažný" nebo vychlazený. Již na první ochutnání se vám rozprostře nebe na jazyku a prožijete opravdu nezapomenutelný labužnický zážitek.

Borůvky, brusinky, ženské vnady, sádrových trpaslíků řady - to vše nelze přehlédnout, když se vydáte Šumavou směrem k rakouským hranicím. Kouzelná zádumčivá šumavská příroda mě vždycky melancholicky navnadí. Vydáte-li se po méně frekventovaných cestách, určitě vám přes cestu přeběhne srna či liška. O liškách vlastně tento recept bude. Liška obecná (Cantharellus cibarius) & Liška obecná (Vulpes vulpes). Zdánlivě totéž, obě dvě se vyskytují v našich lesích. Ta první je výborná houba. Druhá liška je nejpřizpůsobivější šelma Evropy. Žádné prostředí jí není cizí, lesní ticho poslední dobou dokáže vyměnit za hlučné prostředí velkoměst. To se ovšem o Lišce z čeledi houbovitých říct nedá. Ta naopak roste jenom v čistém prostředí. Do českých lesů se tato houba zase vrátila a s ní i radost houbařů, protože to je houba, která patří do kategorie "houbových delikates".

Vábení lišek bylo silnější než já, tak jsem zastavila a za dvě stokorunové bankovky jsem pořídila slušnou hromádku lákavě vypadajících hub ze šumavských hvozdů. Cestou domů jsem řešila dilema, jak s "lesem vonící hromádkou" naložím. Italské rizoto s liškami je senzační, ale můj muž rizotu neholduje. Na smaženici je jí škoda. Přišla jsem na úplně nový nápad a vrhla se na přípravu chuťově báječného salátu.

Je třeba zdolat první krok, kterým je čištění hub. Nedoporučuji čistit pod tekoucí vodou, ale pomoci si např. štetečkem a případné nečistoty z povrchu hub vymést. Jde to snadno a houby si zachovají své specifické aroma, které by jim voda vzala.

Noblesní salát z lišek a brambor

  • hromádka očištěných lišek
  • odpovídající množství vařených "salátových brambor"
  • čerstvě mletý pepř
  • sůl
  • máslo
  • olivový olej
  • balsamicový ocet
  • sherry (event. med, třtinový cukr)
  • dijónská majonéza
  • (dijónská hořčice, majonéza, kysaná smetana)
  • lístky rukoly
  • naložené kapary

Lišky osmahneme na másle. Větší houby přepůlíme, menší necháme vcelku. Při smažení nespěcháme se solením, to uděláme až na samý závěr. Uvaříme brambory ve slupce. Použijeme salátovou odrůdu, která má pevnou strukturu a brambory se nám nerozvaří. Osmažené lišky z pánve vyndáme a osmahneme cibuli. Nejlepší budou šalotky. Pokud nejsou k dispozici, tak vezmeme menší cibuli a překrájíme ji na půlky, které osmahneme v olivovém oleji. Když cibule začíná zlátnout, zakápneme ji balsamicovým octem a kapkou sherry. Necháme ji nasát všechny chuťové tóny tmavého octa, oleje a dezertního vína. Když všechnu tekutinu vstřebá, je hotovo. Zpravidla není třeba solit ani nijak kořenit. Všechny základní ingredience pro liškový salát jsou připraveny, brambory touto dobou uvařeny a tak je začneme (ještě horké) loupat a překrájíme na plátky. Do mísy s takto připravenými bramborami přidáme osmažené lišky na másle, smaženou cibuli, osolíme, opepříme a promícháme. Jako salátová zálivka byla ideální "Dijónská majonéza" (dijónská hořčice & majonéza nadlehčená creme fraiche nebo kysanou smetanou). Ideálně poslouží i hotový produkt. Pro vylepšení chuti jsem přidala nakládané kapary (nerozvitá poupata středozemního trnitého keře kaparovníku) a natrhané lístky rukoly. Chuť tohoto salátu byla noblesní a když zase příště potkám lišky, tak si na něj určitě vzpomenu. Perfektně se hodil ke grilovanému masu. Pamatujte na to, že tento salát lze konzumovat ještě teplý, ale jeho vychlazená varianta je též prvotřídní. Vadou na kráse tohoto léta bylo sucho, které houbám nepřeje. Momentální počasí je velmi deštivé, tak není všem dnům konec. Věřím, že v lese obě lišky obecné potkáme.

Liška obecná (Cantharellus cibarius)
Liška je vynikající houba, kterou si jen stěží spleteme s jinou houbou. Roste v lesích listnatých i jehličnatých, v nížinách i horských pásmech a její sezóna začíná v červnu a trvá až do října. Je nečervivá. Liška je houba, která se vyjímá v mnoha pokrmech, jako jsou houbové polévky, italská slavná rizota s liškami a smetanou, v kombinaci s masem, těstovinami nebo náplň do slaných francouzských koláčů je opravdovou kulinářskou senzací a proto si v každé houbové sezóně alespoň jedno jídlo z této urozené houby českých lesů dopřejte. Jsem přesvědčená, že nápadů, jak lišky uvařit, by se našlo víc než dost. Kvalitní houba v kuchyni je pro každého vařícího gurmána výzva.

Liška obecná (Vulpes vulpes)
Liška má pověst chytrého a mazaného zvířete a s touto povahou vystupuje v mnoha literárních dílech. Zajímavé je, že se tak děje v mnoha kulturách. V eskymáckých mýtech vystupuje v pověsti o stvoření světa. Nejstarším literárním dílem je pravděpodobně sumerský mýtus Enki a Ninchursanga, kde má liška roli chytrého zvířete a vydá se hledat uraženou bohyni Ninchursangu. V řecké literatuře se liška objevuje v Ezopových bajkách hned několikrát. V tomto případě není někým, kdo druhé přechytračí, ale někdy je i ona sama přechytračena. Liščí moudrost je ukryta i v latinském přísloví "Vulpes non iterum capitur laqueo" - "Liška se nedá chytit dvakrát". O tom, že liška byla populární i ve středověku svědčí fakt, že pronikla do heraldiky. V novověku vystupuje v mnoha pohádkách (např. O chytré kmotře lišce Ryšce), dostala se do znaku firemních log a v neposlední řadě do názvů vojenských operací a přezdívek vojenských velitelů. Když vyrazíte do lesa na lišky, ať už najdete tu či potkáte onu, berte to jako skvělý úlovek (do talíře či fotoaparátu).



Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Pečený a vychlazený rajčatový salát

7. srpna 2007 v 23:15 | Šárka |  Saláty
Necítila jsem dlouho nic voňavějšího. Doporučuji vyzkoušet ještě tuto sezónu. V těchto dnech je každý nadšený pěstitel v koncích, protože rajčata houfně zrají a jeden už neví, co s nimi :-) Vzpomněla jsem si na neobvyklý středomořský recept, který se tak trochu vymyká tomu, jak jsme s rajčaty zvyklí nakládat v zemi zdejší. Tomuto salátu prospěje, když ho připravíte den před vlastní konzumací. Určitě se bude dobře vyjímat na stole s nějakou grilovanou dobrotou.

Rajčata rozkrájíme na půlky a poklademe jimi celý zapékací plech. Troubu rozpálíme na 150 °C. V mezičase připravíme potírací marinádu. Odlijeme lžíci medu, balsamicového octa a olivového oleje, dobře promícháme. Rajčata osolíme, opepříme a potřeme připravenou marinádou. Oloupeme několik stroužků česneku a nakrájíme ho na tenoučké plátky. Na každou půlku rajčete jeden plátek položíme. Nejlépe se nám bude natírat štětcem na grilování. Nemáte-li ho, svažte si několik větviček tymiánu a máte přírodní mašlovačku. Ostatně ten tymián budeme potřebovat! Čerstvé snítky tymiánu položíme na rajčata a máme-li i sušený, rajčata jím zlehka okořeníme. Toť vše. Nyní už jen hodinku zvolna pečeme při nastavené teplotě 150 °C v troubě. Tohle jídlo vážně kouzelně voní. Skoro jsem se po celou dobu od trouby neodtrhla :-)

Když jsou rajčata zlehka pečená, tak je necháme zchladnout a zakápneme ještě olivovým olejem. Pokud na tento salát nespěcháme, tak rajčata z plechu přeložíme do nějaké jiné vhodné ploché nádoby a ubytujeme je v chladničce. Potom už nic nebrání tomu, abychom si na nich pochutnali. U nás budou raclette. Grilované sýry na pánvičkách pěkně venku u ohýnku s partou kamarádů z Bechyně. Raclette nemusí být nutně jenom v zimě :-)

Ještě se do zítra rozmyslím, zda budu tento pečený rajčatový salát podávat jenom tak … nebo na něj nadrobím feta sýr a posypu krájenými černými olivami a nějakou tou svěží zelenou bylinkou k tomu.

Naše rajčatová sezóna ještě nekončí, tento recept bude mít za pár dnů repete :-) Jaký je váš vztah k rajčatům? Možná máte nějaký úžasný způsob, jak letošní nadúrodu noblesně zlikvidovat. Poraďte těm hamižníkům, co si rajčaty osázeli kdejaký kout zahrady :-) Pár takových důvěrně znám! Patří do kategorie "fanatičtí skleníkáři" a lečo už jim nechutná :-) Tento recept je specielně pro ně! Změna je přeci život a v chuti to platí dvojnásob. Své chuťové buňky pravidelně trénujte a zatěžujte je novými vjemy. V létě je k tomu příležitost každý den. Ovoce a zelenina zraje - všemi barvami hraje. Kousněte si pořádně do "léta".
Takto to salátu slušelo, když se nesl na stůl. Nadrobený feta sýr a obyčejná česká bylinka majoránka. To je jeden ze způsobů, který mohu doporučit. Na ty další možnosti jistě přijdete snadno, když se do salátu pustíte taky :-)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

BROSKVOVÉ TOASTY

7. srpna 2007 v 15:33 | Šárka |  Recepty všelijaké


Jednoduše geniální - geniálně jednoduché. Naprosto báječné letní jídlo, kvůli kterému se nemusíme v kuchyni zdržovat zbytečně dlouhou dobu. Letní superrychlovka z FoodLife, která mě vyprovokovala a při pondělku jsem zlikvidovala několik chutných zbytků od neděle.

Na plátek tmavého chleba položte plátek šunky. Na šunku plátky broskví, na broskve plátky Camembertu a v troubě pod grilem zapečeme. Jakmile se sýr začne tavit, je hotovo. Přeložíme na talíře, ozdobíme lístky rukoly, 2x otočíme mlýnkem s čerstvým pepřem a přidáme pikantní thajskou mango omáčku. Nalijte si sklenku vína a můžete sednout ke stolu. Málokteré domácí "teplé" jídlo bude rychlejší.

Máte-li jiný nápad, jak díky toastům zapojit do hry "vaše chutné zbytky" z lednice, přistupte k tomu po svém. Toasty k létu patří a každému talíři budou slušet. Zkuste je taky ;)


Doba přípravy? Přímo úměrná času, který jste věnovali přečtení tohoto receptu :-) Je to broskvová bleskovka!

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Bůh vymyslel jídlo - Ďábel koření

5. srpna 2007 v 23:21 | Šárka |  Grilování - Barbecue

Návod, jak si "božsky" pochutnat na "ďábelsky" dobré pečínce na grilu. Vaření plné horkých svůdných vůní kořenících směsí a báječných marinád. Kdo by tuto kuchařskou disciplínu neměl rád? Maso, zelenina, ryby i ovoce získá v ohnivé lázni na chuti. Naučíme-li se ve vhodné míře používat koření a osvojíme-li si drobné grilovací triky, nemůže být na světě nic zábavnějšího.
Bez čeho se neobejdete:
  • No 1 = čerstvé byliny (rozmarýn, bazalka, tymián, šalvěj - nejlépe v záhoně nebo truhlíku)
  • pepř, nejlépe směs barevných pepřů a dobrý mlýnek
  • mořská sůl
  • drcená chilli paprika
  • provensálská směs koření
  • kvalitní olivový olej
  • citróny nebo limetky by měly být též po ruce
  • aceto balsamico (balsamikový ocet), popřípadě vinný ocet
  • dobrá hořčice (její ostrost volte dle osobní statečnosti)
  • med, javorový sirup
  • z tohoto základního vybavení se už dá opravdu kouzlit (pokud je "čerstvá" surovina - maso, ryba či zelenina - grilovací show může začít.
Musíte mít ovšem v rukávu pár osvědčených receptů na chutné marinády s patřičnou špetkou koření ze zmíněné ďáblovo zahrady :-) Ten správný poměr "ďáblova koření" zná jen on sám. Nikdo vám ho přesně neprozradí, tu dokonalou chuť musí každý neúnavně hledat sám! Ochutnávat je přímo žádoucí a chuťové tóny je třeba doladit. Jinak to nikdy nebude ono. Níže uvedené marinády berte jako "hrubý základ" a vy si z nich přidáním dalšího, chuti prospívajícího materiálu, vyrobíte marinádu ještě dokonalejší. Tím jsem si jistá. Berte to jako odrazový můstek pro vaše skvělé experimenty, tajné triky a fígle :-)


Sherry marináda
4 lžíce olivového oleje a stejné množství suchého sherry, 2 lžíce worcesterské omáčky a stejné množství sójové omáčky, čerstvě mletý pepř, trochu česneku (stroužek rozdrceného nebo špetka sušeného). Je vhodná na maso i ryby.


Pivní medová marináda
Připravíme ji smícháním 4 lžic tekutého medu, 3 lžic balsamicového octa, ¼ l černého piva, 2 lžic olivového oleje, špetky mletého chilli, lžičky mletého rozmarýnu, dle potřeby lžíce hořčice. Důležitá rada: maso před marinováním nesolíme! Tato marináda je vhodná na vepřové maso (kotlety, plátky krkovičky - naklepeme, osušíme). Maso marinujeme minimálně 1 hodinu před přípravou. Před samotným grilováním osolíme.



Medová marináda s chilli
4 lžíce medu, 1 až 2 lžičky chilli, sójová omáčka na dotažení chuti a olivový olej. Chcete-li, kápněte trochu pomerančového nebo ananasového džusu. Vhodná na drůbeží maso, které necháme v marinádě několik hodin spočinout. Před grilováním osolíme.

Jogurtová marináda s bylinkami
Na toto téma jsem napsala samostatný článek, tak si pro inspiraci zajděte rovnou tam. S fotografiemi to bude přesvědčivější. Kuřecí či krůtí plátky jsou nejvhodnější.


Pomerančová marináda se zeleným pepřem
1 velký pomeranč, 5 lžic olivového oleje, 1 lžíce dobrého octa, 1 nebo 2 lžíce konzervovaného zeleného pepře, 3 lžíce nasekané petrželky, sůl, med (javorový sirup, event. cukr. Tato marináda je skvělá na celé ryby (tresku, okouna, cejna). Cibuli a pomeranče nakrájíme na plátky a rozložíme na alobal. Na tento základ položíme celou rybu a zbývající přísady smícháme a na rybu nalijeme. Necháme několik hodin marinovat a potom alobal uzavřeme a rybu grilujeme cca 15 až 20 minut (v závislosti na velikosti).


Letní bylinková marináda
Velká hrst posekaných čerstvých bylinek (šalvěj, rozmarýn, pažitka, tymián, petrželka, atd.) 5 polévkových lžic olivového octa, 2 lžíce jemného octa, rozetřený stroužek česneku, jemně nasekaná šalotka, čerstvě mletý pepř. Bylinky v ní vyniknou a je vhodná na jehněčí, kuřecí, vepřové i rybí maso.

Karolínská medová marináda
2 lžíce cajunského koření, 2 vrchovaté lžíce dijonské hořčice, 4 lžíce tekutého medu, 2 lžíce ovocného octa (malinového) nebo pomerančové šťávy. Cajunské koření se dá sehnat jako hotová směs, můžete si ho klidně připravit i vlastnoručně dle níže uvedeného receptu. Smícháním všech ingrediencí vznikne báječná marináda, kterou můžeme uchovávat v lednici po celé léto. Marinujeme v ní kuřecí křídla, žebírka, kotlety i kuřecí prsa.




Cajunské koření
Připravíme ho smícháním 2 lžic celého bílého pepře, 2 lžic celého černého pepře, 4 lžic kajenského pepře, 2 lžíce práškového česneku, 1 lžíce sušené práškové cibule, 2 lžičky sušeného tymiánu, 1 lžička mletého hořčičného prášku, špetka mletého fenyklu. Tak zní originální recept na tuto směs koření

Marináda na pikantní žebírka
Smícháme sůl, mletý pepř, sladkou a ostrou papriku, špetku chilli, několik stroužků česneku, 4 lžíce kečupu, lžíci medu, oleje, a smetanou dotáhneme do podoby glazury, kterou štětečkem natřeme důkladně všechna vepřová žebírka.


Marináda Pesto
Nikdo nikdy neřekl, že pesto je pouze těstovinová záležitost. Na grilování je to naprosto úžasná věc, preferuji hlavně na ryby. Pesto marináda v lednici může být k dispozici po celé léto.

Marináda na jehněčí kotletky
Rozetřený česnek dle chuti, lístky máty, čerstvě mletý pepř, šťáva z citrónu (limetky), olivový olej. Tato jednoduchá marináda aromatickou chuť jehněčího masa senzačně podtrhne. Jehněčí kotletky jsou skvělé.

Jak marinovat bifteky?
Preferuji jen zlehka potřít olejem před samotným grilováním. Maximálně vetřu hrst steakového koření se stejným poměrem dijónské hořčice do masa a nechám hodinu před grilováním odpočinout. Kvalitní hovězí maso má samo o sobě úžasnou chuť, tak se ji nesnažme přebít kořením. Dobré biftekové rady jsou zde. Biftek je královská disciplína, ale není třeba se jí bát. Základem je kvalitní kus masa a po samotném grilování je bezpodmínečně nutné nechat šťávu uvnitř masa dobře usadit! Maso je potřeba zabalit do alobalu a nechat asi tak 5 minut odležet. Poslouží i nádoba s poklicí. Na biftek se nesmí spěchat. Nejlepší chuť hovězího masa se dosáhne rychlým grilováním nad velkým žárem. To zaručí šťavnatost masa.

MARINÁDY jsou husté směsi, které maso částečně vstřebá. Ovšem největší část ulpí na povrchu. Marinádu před grilováním setřeme papírovou utěrkou, jinak by se mohla připalovat. Sůl přidáme k masu až na poslední chvíli. Po sundání masa z grilovací mřížky nezapomeneme nechat tepelně dojít a usadit šťávu. Odložíme na 5 minut do nádoby s poklopem nebo přetáhneme alobalem. Ryby marinujeme nejraději vcelku a zásadně krátce. Pro grilování jsou nejlepší tučnější druhy (losos, tuňák, makrela atd.)

Suché marinování má kouzlo ukryté v intenzivní vůni kořenících směsí a čerstvých bylin, které vetřeme do masa půl hodiny před grilováním. Vynikající na přípravu steaků. Pokud směs špatně na povrchu ulpívá, můžeme zvlhčit trochou oleje.

Grilování je mimořádná příležitost, jak se výtečně najíst a osvobodit se ze zajetí kuchyně. Je to ten nejlepší způsob, jak si vášnivě užít dlouhé letní večery s přáteli.

Pokud není čas na marinování, určitě bude skvělá volba nějaká pikantní uzenina. U řezníka Špejličky nebo Krkovičky se dají sehnat "při troše štěstí" i opravdové lahůdky. Čerstvé grilovací klobásy s medvědím česnekem mohu jenom doporučit :-) Dobrý český chleba k tomu a vychlazený chmelový mok, to nemá chybu. Nešiďte se a dopřejte si taky ogrilovanou zeleninu nebo nějaký bezva letní salát. Potom už nemůže být dokonalejší menu.

Přeji vám hodně exkluzivních dobrot z grilu. A protože grilování je společenská hra, pozvěte třeba souseda (sousedky :-) U dobrého jídla se přátelské vztahy utuží nejlépe.
Nikdy nezapomeňte, že nejlepším kořením na světě je humor. Ať vám nikdy jeho zásoba nedojde :-)
Aby grilování bylo opravdu dokonalé, neměl by na stole NIKDY chybět salát. Pokud jste milovníci vína, tak vezměte na milost "víno růžové". To k letnímu jídlu na grilu sedne nejlépe.
Přeji božské pochutnání na vaší ďábelsky dobré pečínce ;) Předpověď počasí je pro venkovní vaření v těchto dnech naprosto skvělá. Nechť je vámi namíchané koření rafinovaným provokatérem chuti a vábných představ. V opačném případě vaše ústa "ochrnou peklem" :-) Obzvláště pozor na chilli - čím menší papričky, tím více se podobají žhavé sopečné explozi.
Brambora v alobalu je důstojná příloha skoro vždy a ke všemu. Hodně vlastních nápadů, jak si na ohni báječně uvařit a ať se vždy a všechno "podaří" ;)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.