Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě je příbor.
Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.
.
Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

KOSMATICE, recept ze zaprášené kuchařky

27. května 2007 v 18:27 | © Šárka / www.gurmanka.cz |  Staročeské recepty




Alespoň jednou za rok nechoďte pro řízek k řezníkovi. Dojděte si pro něj rovnou do přírody. Stačí přijít na první mez, tam určitě roste černý bez. Utrhněte voňavý, zpola rozvitý květ a můžete se pustit do přípravy kosmatice. Věřte, že budete mít na talíři velmi staré tradiční jídlo ze staročeské kuchyně, na kterém si naši předkové, ba i prapředkové touto dobou zcela jistě pochutnávali. Zásobili své tělo přírodní silou, kterou v sobě černý bez ukrývá. Vynechejte jednou knedlo-vepřo-zelo, vaše tělo to ocení. Už Hippokrates říkal: Koho neuzdraví léky, toho uzdraví příroda. Proč jí nedat šanci?



Květy trháme s delší stopkou. Před samotnou přípravou je opereme a necháme vysušit. Případný hmyz se tím vyplaví a rostlina se zbaví všech ostatních nečistot.

Těstíčko na kosmatice
Pokud budeme připravovat pro 2 osoby, postačí nám toto množství:
  • ¼ litru mléka
  • 2 vejce
  • špetka soli
  • mouky tolik, aby vzniklo lité těstíčko podobné palačinkovému (cca 120 g mouky)
  • jeho správnou konzistenci poznáme tak, že musí od šlehací metly odkapávat jako kapání do polévky
  • použijte hladkou mouku bílou - já používám tradičně celozrnnou špaldovou (jemně mletou) mouku, která se mi velmi osvědčuje
  • slunečnicový olej na smažení a šikovná pánev
Máme-li připravené těstíčko, je příprava velmi jednoduchá.

Ve vyšší vrstvě oleje smažíme obalené květy, které jsme namočili v těstíčku. Držíme je za dlouhou stopku. Přeneseme do rozpáleného oleje a smažíme krátce po jedné straně. Mezi tím si nůžkami odstřihneme stonek a ostatní výčnělky. Jde to velmi snadno.
Obracečkou v pánvi otočíme a osmahneme i po straně druhé. Přeneseme na talíř vyložený kuchyňským savým papírem a necháme vsáknout přebytečný tuk. Servírujeme s bramborovou kaší, vařeným bramborem či jen tak s nějakou pikantní omáčkou, např. jogurtovo česnekovou nebo s pikantním dresinkem.




Křupavé sousto právě osmažené kosmatice sníte hned.

Druhá možnost, jak s kosmaticí šikovně naložit, vychází též ze staročeské kuchyně a její kouzlo spočívá v tom, že do těstíčka přidáme trochu cukru (medu) a po osmažení ještě horké kosmatice obalujeme ve skořicovém cukru.




Černý bez patří mezi nejznámější léčivé rostliny. Mezi lidmi požíval vždy velké vážnosti. Vypovídá o tom přísloví: "Před heřmánkem smekni, před bezem klekni." Pověry ho opřádají již od středověku. Vysazoval se kolem chalup a stodol. Lidé věřili, že v něm přebývají mocné síly, které stavení uchrání před zlem. Prý uvnitř keře sídlí duchové a čarodějnice, jeho poraněné dřevo krvácí rudou mízou. Žvýkání bezové větvičky prý zmenšovalo bolest zubů. Bezinky zaháněly horečku, léčily revmatismus i bradavice. Bezinka položená vedle polštáře prý přináší klidný spánek. Bezinka darovaná novomanželům přináší štěstí. Bezinkový keř políbený nastávající maminkou přinese děťátku šťastnou budoucnost. Do bezového keře údajně nikdy neuhodí blesk. Křížek z bezového proutku se pokládal do rakve zemřelým. Křesťanská legenda praví, že Kristus byl bičován bezovými metlami. Od té doby má tak mocné léčivé vlastnosti. Pokud někdo porazí černý bez a nezasadí nový, čeká ho velký trest a smůla. Staročeši chovali tento keř opravdu ve velké úctě a věřili na jeho kouzelnou moc.






Černý bez - Sambucus nigra z pohledu botanika. I když píše, že dle jeho mínění, je kosmatice chuti nevalné, tak mu to odpouštím :-) Dnes jsem si na ní pochutnala a moc dobře vím, že jeden má rád vdolky a druhý zase holky :-) Třetí "chytrej" - má rád oboje! Vy s černým bezem naložte tak, jak chcete. Určitě za vyzkoušení staročeská kuchyně stojí. Tak se toho nebojte. Je přeci květen a každý z nás by měl sníst alespoň jeden chutný květ ;)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Bali Bali | Web | 27. května 2007 v 18:33 | Reagovat

ano, stare dobre casy! Moje babicka toto stale dela. Jen se po te dobrutce zaprasi!

Musim se tu zeptat Frantiku jestli to taky tak jedi!

Bon appetit

2 Šárka Šárka | E-mail | Web | 27. května 2007 v 18:38 | Reagovat

Bali :-) určitě se Frantíků zeptej - mám neklamný dojem, že se to možná jedlo jenom v Čechách. Staročeská kuchyně se musí oprášit :-) Když jsem šla kolem bezu, tak jsem si vzpomněla na tuto starou recepturu. To víš, ten bez nám roste rovnou u domu :-) Přesně podle těch starých pověr! Já ho bohužel nesázela, ale nyní už vím, že pokácet ho není radno! Zjisti něco zajímavého a užívej si francouzského sluníčka, sýrů a vínečka.

3 Bali Bali | Web | 27. května 2007 v 19:21 | Reagovat

az na to slunicko, vse plnim do pismene!

4 Bali Bali | Web | 27. května 2007 v 19:36 | Reagovat

ted jsme to probrali. Bez tu vsude roste, ale takto ho neznaji!!

Jeste se poptam starsich lidi!

5 Šárka Šárka | E-mail | Web | 27. května 2007 v 20:18 | Reagovat

Bali :-) dobré zjištění! Tak to bude jedna z mála opravdu českých specialit. Já si zdejšího sluníčka užívám jak to jde, ale za pár dnů si zajedu užít těch jeho žhavějších paprsků a hlavně jiné zajímavé kuchyně, což se opravdu těším. Jinak starou kuchařku jsem utřela od prachu a začnu vařit trochu víc po staročesku. Už jsem začala vyzvídat od vyhlášených starých paní kuchařek a dostávám cenné rady a recepty. Absolutní kuchařský guru je má zlatá paní sousedka! Ta s každým receptem nosí i chutný vzorek. Když budu všechno ochutnávat, bude mi jednou malý dvorek :-) Díky a krásný večer ve společnosti vína a chutného sýru!

6 Ivana Ivana | E-mail | Web | 27. května 2007 v 21:24 | Reagovat

Tohle jídlo z černého bezu jsem taky už dělala. Chutnalo mi to na sladko. A miluju vůni kvetoucího černého bezu.

7 Šárka Šárka | E-mail | Web | 27. května 2007 v 23:28 | Reagovat

Ivana :-) Je to fajn pocit, když si člověk může kousnout rovnou "do přírody". V každém případě to chutná zajímavě a smažené bezové květy jsou docela originální záležitost. Pro ta všechna magická kouzla ten bezový keř začnu mít taky ráda :-)

8 cuketidlo letní cuketidlo letní | Web | 27. května 2007 v 23:52 | Reagovat

ty brďo!!! hnedle zítra jdu na to. právě vyrábím bezový sirup i sekt na balkóně. tenhle recept absolutně neznám!!!

děkuji BEZZZZmezně Šárko!!!! ;))))

9 Šárka Šárka | E-mail | Web | 28. května 2007 v 10:08 | Reagovat

Pro letně naladěnou cuketku :-) Když jsem dostala nápad, že udělám bez, tak muž měl obavu, zda je to BEZZZpečné. Přežil to a dokonce mu to chutnalo :-) Neinformovala jsem ho podrobně, že listy bezu jsou jedovaté ;) Mimochodem bezový sirup miluji, recept by mě zajímal. Díky BEZZZmezně ;) - nedalo mi to, abych se neopičila.

10 Bali Bali | Web | 28. května 2007 v 18:38 | Reagovat

tak jsem se dovedela,  ze se tu take nejake podobne kvety smazi v testicku, ale zatim nevim ceho! Vim jen to, ze je to stary, spise zapomenuty recept!

Jinak jsem na netu nasla, ze smazeny BEZ delaji v jedne restauraci v Italii!

11 Šárka Šárka | E-mail | Web | 28. května 2007 v 18:50 | Reagovat

Bali :-) děkuji za výbornou pátrací akci kolem bezu po Evropě. Ve švýcarsku se smaží cuketové květy (celé květové paličky) v těstíčku a je to dobré a velmi efektní. Možná to samé dělají ve Francii. Když to člověk vezme kolem a kolem, jedlých květů je poměrně dost. U nás v hospůdce jsme si s tím taky dost vyhráli. Moc díky Bali :-)

12 Bali Bali | Web | 28. května 2007 v 19:13 | Reagovat

tady: http://www.pietrarosa.it/fracuoco.html

a koukni i na jejich Home, pekne

13 cuketidlo letní cuketidlo letní | Web | 28. května 2007 v 22:43 | Reagovat

ad květy:

jedná se o flores de zucchini (nebo tak nějak), je to od Italů... letos mám na domácí zahrádce zasazeno několik experimentálních cuketek, pokud je nesežerou slimáci, recepis na květy bude u mne. dají se dělat jak v těstíčku tak jen tak dušené na olivovém oleji. ... ;)

áááállle určitě je ZZZkuste a nečekejte na mně!

14 Mánek Mánek | E-mail | Web | 29. května 2007 v 8:15 | Reagovat

Stejně se dají připravit i květy akátu, na sladko i na slano.

15 Šárka Šárka | E-mail | Web | 29. května 2007 v 8:41 | Reagovat

Cuketka & Mánek :-) Děkuji pánové !! Když se dají hlavy dohromady, recepty by vydaly na knihu. V tomto gurmánském týmu bychom osmažili každou kytku! Určitě všechny budou jedlé (některé možná jenom jednou :-))

16 Falka Falka | E-mail | 29. května 2007 v 9:06 | Reagovat

Jo, kosmatice miluju. A myslím, že se nejedná o typicky české jídlo, ale keltské. V Irsku ho znají taky. Jednotlivými kvítky je dobré posypat směs natrhaných kousků listových salátů, je to výborné! A taky se květy dobře hodí na dochucení čehokoliv, co má navrchu čerstvý tvaroh, třeba pohár, nebo piškot s krémem. Keltové tyto pokrmy dělali/jí při oslavách letního slunovratu. Viz například Keltská lidová kuchyně od Joanne Asalové.

17 Šárka Šárka | E-mail | Web | 29. května 2007 v 11:52 | Reagovat

Falka :-) opravdu díky za cenné informace. Knihu o keltské lidové kuchyni od Joanne Asalové jsem měla možnost prolistovat a trochu si v ní počíst. Je opravdu moc zajímavá. Jídla jsou hodně spjata s přírodnímu surovinami a je v ní spousta zajímavého čtení o dávných zvycích. Keltská kuchyně je opravdu prastará a její stopy nesou mnohé slavné kuchyně - francouzskou počínaje a tou naší českou konče. Velice děkuji za tuto zmínku a snad někdy o tuto knihu obohatím svou knihovnu. Jinak si ji zase budu muset vypůjčit od kamarádky a pročíst ji důkladněji. Díky za milý a poučný komentář. Jak by řekl mistr Cuketka: "za poučení ohledně bezu BEZZZZmezně děkuji" :-)

18 mn mn | 29. května 2007 v 13:15 | Reagovat

Také se jedí květy denivek a ty jsou hodně efektní. Volvox Globator o tom vydal knihu: http://www2.vltava.cz/store/GoodsDetail.asp?sCGoodsID=SE00070354

19 Julie Julie | E-mail | 29. května 2007 v 16:08 | Reagovat

Milá Šárko, smažené květy bezu znám, ale nikdy jsem je nezkusila a Vy jste mě příjemně naladila, musím vyzkoušet... O jedlých bylinách, květech, listech apod. proběhl v květnu zajímavý celodenní program zde: http://www.lipka.cz/index.php?prac=jezirko

20 Šárka Šárka | E-mail | Web | 29. května 2007 v 18:28 | Reagovat

mn & Julie:

Moc vám děkuji za skvělé odkazy! vše pečlivě prostuduji a možná příště zase nějaký voňavý květinový recept z mých stránek zavoní. Poděkování za moc milé komentáře Vám oběma ;)

21 Bali Bali | Web | 29. května 2007 v 18:50 | Reagovat

tak se tu obaluje i ten akat, jak pise Manek! Ale nikdo to nezna.

Cuketove kvety se zde pripravuji bezne. Jeste jsem je nechutnala; pokusim se to napravit.

Bon appetit

22 Šárka Šárka | E-mail | Web | 30. května 2007 v 0:14 | Reagovat

Bali :-) taky se pokusím napravit všechny své gastronomické nedostatky a budu vzorný konzument, který se ničeho nebojí :-) Doufám jen, že se ten Orient nepodepíše na mém zažívacím ústrojí a nebudu tím pádem diskvalifikovaná z řad labužníků. Nechť je můj žlučník statečný, žaludek vytrvalý a všechny předsudky stranou - uvidím-li někde smaženou kytku, nenechám si ten požitek ujít a hned si kousnu! ;)

Všem díky za komentáře a na pár dnů se ze svého blogu vzdálím. Nikoli však od tématu DolceVita a labužnického cestování, hodování. Přeji pohodové dny a případně všem krásnou dovolenou! Všude dobře, tak co doma?

23 Falka Falka | E-mail | 31. května 2007 v 9:15 | Reagovat

Není zač :-)

Ne, že bych keltské kuchařce chtěla dělat nějakou reklamu... ale já mám tu knihu moc ráda, protože jsou v ní i povídky a básničky. A když člověk vybírá, co bude vařit, příjemně se pobaví a poučí.

Je to také dobré připomenutí toho, co naši předkové dávno znali - nejzdravější je zrovna to, co v tu dobu roste a běhá v lese nebo na zahradě.

24 Gina Gina | E-mail | 3. června 2007 v 12:05 | Reagovat

Paní Šárko , včera večer jsem našla Vaše stránky  a byla jsem nadšená

jak obsahem tak fotkami ! Už je mám v oblíbených ! Moc pěkné stránky !

Receptem na kosmatice jste mi připoměla mojí babičku  , která je dělávala  a já se každý rok těším na  květy bezu a při jejich smažení

si říkám , jestli by mi je pochválila !

Také cuketové květy (samčí) smažím v pikantním těstíčku a přidávám i jako ozdobu na grilované maso ....

25 ren ren | 9. června 2007 v 2:49 | Reagovat

sem to taky usmažila, protože sem byla na venkově se psem na procházce a všude kvetl černý bez - příprava šla rychle, dokonce to jedl i můj syn i moje máma, bylo to vynikající, ale když jsem si, s prominutím, po jídle trošku "říhla", jako bych cítila v krku bezinkové víno, trošku té vůně sladké tam zůstalo. Ale jinak super vegetariánská lehká večeřička :-) Ovšem - ne pro všechny!

26 Šárka Šárka | E-mail | Web | 9. června 2007 v 11:45 | Reagovat

Díky za všechny nové komentáře! Z cest jsem přivezla pár zajímavostí z orientální kuchyně, které se tu jistě brzy objeví. Jen co vybalím kufry, začnu vybalovat všechny dojmy, vzpomínky, postřehy. Potom už jenom uvařit literární předkrm na téma orientální kuchyně ;) Záměrně říkám předkrm, neboť jedna cesta do tak rozmanité země prostě nestačí. Už spřádám plány na další výpravu.

Falka ;) to je kouzlo těch opravdových kuchařek, ze kterých se člověk dozví něco víc a dokáží i literárně okouzlit svými příběhy. Ač tato keltská kuchařka není podbarvena množstvím fotografií, dokáže být vskutku omamná a její recepty snadno vykouzlí všechny ty zajímavé chutě rovnou na jazyku při pouhém pročítání.

Gina ;) Díky a jsem ráda, že mé stránky potěšily i Vás. Taky mám tuto recepturu spojenou s dávnými časy. Cuketové květy v pikantním těstíčku jsou delikateska. Snad se na ně i v mé kuchyni dostane trochu prostoru. Po pravdě řečeno receptur je tolik, že asi nikdy všechny šanci nedostanou. Velký dík za každou zajímavou zmínku o něčem takovém. Díky za návštěvu a ráda vás tu potkám zas.

ren ;) správně říkáš, že je to jídlo "ne pro všechny!" ;) Vůně v ústech po bezu zůstává, čím pikantnější těstíčko použijeme tím zajímavější toto jídlo bude. Ovšem 1x za rok si na talíř nandat smažené květy, to se vydržet dá ;) Tak zase za rok ;)

27 Botanik Botanik | 11. června 2007 v 15:20 | Reagovat

Z pohledu botanika musím říct, že tento bezový článek je vážně skvělý a popadla mě chuť si tu kosmatici na vlastní kůži .. ?? (lépe "hubu") vyzkoušet. Přidat ještě chuťový smysl ke všem těm krásám rostlin bude určitě zábavná věc. Musím složit poklonu, neboť tyto stránky se mi jeví opravdu velmi smysluplné! Vyburcovaly všechny mé smysly, kterými disponuji. Protože jsem chlap, co má rád holky i vdolky, poklona paní autorce a též všem pokrmům, které se tu již fotoliterárně uvařily.  S pozdravem Marek

28 Šárka Šárka | E-mail | Web | 11. června 2007 v 22:19 | Reagovat

Botanik :-) díky! Jde li o holky či o vdolky, je vždy žádoucí zapojit všechny smysly do hry :-) Tento vtipný komentář odměním jen strohým "děkuji", protože ani se zapojením všech svých smyslů nemohu přijít na nic lepšího, co by trumflo tato vtipná milá slova :-) S pozdravem Šárka

29 kh kh | 12. června 2007 v 11:32 | Reagovat

Kosmatice jsme jedly jako děti, doma i u babičky, strááášně mi chutnaly, navíc to bylo výborné jídlo, jak levně a přitom s chutí vařit :-) každý rok, když kvete bez, mám na ně znovu chuť, dodnes si jí pamatuji, to spojení smaženého těstíčka s delikátní chutí bezu... ale už nemáme bez doma a teď, když žiji v Praze, trhat to někdě po městě u silnice se mi nechce - k jídlu.

30 Šárka Šárka | E-mail | Web | 12. června 2007 v 13:08 | Reagovat

kh :-) Ty od babičky chutnaly jinak, protože vzpomínky na dětství chuť roztomile přikrášlí :-) Taky jsem si to říkala, když jsem je letos jen tak pro špás připravovala. Je fajn, že mnoho z nás je alespoň z dětství zná. Dnes jsem pročítala článek na Gurmetklubu o staré dobré Remosce a tak jsem si zase vzpomněla na remoskovou babiččinu bublaninu s lesními jahodami z horní paseky od hájovny. Prolítnout se trochu vzpomínkami je pěkná věc :-) A nakonec k tomu může posloužit i takový obyčejný bez, který bez nadsázky zdobí každou českou mez. Díky za komentář a za vzpomínku na kosmatici :-)

31 old old | 19. července 2007 v 11:34 | Reagovat

Jo, jo vzpomínky na mladí a babičku to je paráda. Jen bezinkové víno nemusím. Je to sice více jak padesát let co jsem ho pomáhal stáčet a jen při vzpomínce se mi chce blinkat. Ale nebyl jsem na tom tenkrát sám špatně. Když tatík hodil zkvašené zbytky na hnůj, tak byly namazené i slepice. To je zábava, kdo nezažil o hodně přišel.

32 Šárka Šárka | E-mail | 20. července 2007 v 2:03 | Reagovat

old :-) co se vína týče, mám taky vytříbenou chuť :-))

33 Jančice Jančice | 29. února 2008 v 20:46 | Reagovat

Jejdaa,se těším až je mamka zase udělá, vždycky se oblizuji až za ušima;) Je to strašně dobré.. Mňam!!

34 Šárka Šárka | E-mail | 29. února 2008 v 20:47 | Reagovat

Jančice :-)

Je to takové nostalgické jídlo, ale každému doporučuji ochutnat, aby recept neupadl do propadliště zapomených starých receptur.

35 Marketa Marketa | 30. května 2008 v 21:05 | Reagovat

Jiz delsi dobu brouzdam po techto strankach a jsem nadsena. Uzasne recepty a hlavne super psane, vtipne, napadite, az se tomu nechce verit. Fotky tomu vsemu dodavaji korunu. Predevcirem nam necekane umrel domaci milacek a uplne jsem prestala mit na vse chut, ted jsem otevrela tyhle kouzelne stranky a mam zase radost, zitra jdu s manzou na bez, sice bez naseho zlaticka, ale i tak bude s nami. Dekuji za uzasne napady a super stranky.

36 daniela nemcova daniela nemcova | E-mail | 5. června 2008 v 10:16 | Reagovat

Neumíte si představit, jakou radost jsem měla po zadání hesla "kosmatice". Čekala jsem, že nic nenajdu... Kosmatice dělávala moje maminka, která pocházela z Vysočiny a já už jsem se smířila s tím, že je už nikdy neochutnám. Půjdu si natrhat bez a vrátím se aspoň na chvíli do dětství. Díky!

37 Šárka Šárka | E-mail | 9. června 2008 v 14:05 | Reagovat

36 - daniela nemcova :-)

I vy jste mi udělala radost :-) Myslela jsem, že kosmatice už nikdo doma nepeče, ale je to opravdu výlet do dětství a člověk si nad talířem horké květinové dobroty vzpomene na staré dobré časy :-) Moc vás zdravím a díky za milý komentář *

38 BobasV BobasV | E-mail | 9. června 2008 v 23:16 | Reagovat

Kosmatice jsme měli zrovna minulý týden a i dětem moc chutnaly. Jedl jsem je jako malý kluk a občas si je uděláme. Teď, podobně jako Daniela, mě napadlo zadat heslo kosmatice, jestli něco vyleze a když ano tak jestli se to dělá všude stejně, ale vypadá to, že ano. Takže dobrou chuť, možná ještě jedny stihneme než odkvetou.

39 Věrka Věrka | 11. června 2008 v 8:49 | Reagovat

Zrovna dneska jsem si utrhla po ránu 2 velké květy u plotu a asi si je osmažím, mám na ně docela chuť. Jsem z Liberce a u nás teprve začínají kvést. Věrka.

40 Šárka Šárka | E-mail | 11. června 2008 v 19:47 | Reagovat

BobasV :-)

Tak to je moc fajn, že recept na kosmatice nezapadne do temnot zapomnění a když se na netu zadá odkaz, vyskočí můj článek. Z toho mám radost! Díky za milý komentář.

41 Šárka Šárka | E-mail | 11. června 2008 v 19:48 | Reagovat

39 - Věrka :-)

Je to velmi zvláštní jídlo, ale každý rok se nechám tou vůní bezu zlákat taky. U nás už jsou v plném květu taky. Díky a zdravím. Šárka

42 Christee Christee | 7. října 2008 v 15:55 | Reagovat

Výborné jídlo, vařila ho moje maminka, vařím ho i já. Ovšem květy obalujeme v trojobalu jako řízek. Je to moc dobré.

Chválím vaše hezké stránky. Jsem sběratelka kuchařek a ráda experimentuju, díky za inspirace.

43 Šárka Šárka | E-mail | 7. října 2008 v 16:41 | Reagovat

Christee :-) Mám radost, že máte tak pěkné hobby. U nás doma taky rostou kuchařské knihy jako z vody:-) Na loňské vánoce jsem jich dostala nejméně 20 (starých kuchařských knih, které pro mě sehnali kamarádi a objevovali je ve starých knihovnách). Jsou to učiněné poklady.

44 Petra Petra | 9. října 2008 v 12:11 | Reagovat

Vzdycky jsem toto jidlo chtela ochutnat. Pristi rok kosmatice urcite zkusim!!!

Dekuju a jdu dal brouzdat pro inspiraci. :))

45 Šárka Šárka | E-mail | 9. října 2008 v 20:09 | Reagovat

44 - Petra :-)

Určitě to stojí za vyzkoušení, už pro ten pocit, že si člověk místo do řízku kousne do kytky :-)

46 Jana Květoňová Jana Květoňová | E-mail | 29. května 2009 v 9:04 | Reagovat

Dobrý den, jen jsem si včera taky pročítala, co sem kdo napsal, udělala jsem si totiž těstíčko podle vašeho receptu, protože jsem si už nepamatovala, jak to maminka s babičkou dělávaly.
Chodím do sboru Pražský Hlahol, v pondělí po zkoušce jsem šla se svým bíglem Morrisem ještě na procházku po parčíku za Albertem na Skalce v Praze 10 - Strašnicích, bezy všude voněly tak opojně, až se mi z toho hlava motala, tak jsem si utrhla sedm obřích květů, udělala jsem si čtyři, pak ještě ty zbylé tři s dalším vajíčkem (o půl jedenácté v noci, prosím!, tuk jsem si pochopitelně neodsávala savým pečícím papírem, jak jest doporučováno, ani ho nemám!), zajedla jsem to už poměrně značně navinulým melounem z minulého týdne, který by se už do druhého dne zajisté vyhodil, a v úterý jsem se probudila s příznaky prasečí chřipky. Dnes už je to jakžtakž dobré, ale všechny mé přítelkyně včetně kolegyně z Hlahola mi napsaly, že by z toho nebyly v práci a když, tak že by seděly leda na té malé místnůstce, ale nikoli u počítače. No dyť, já málem že taky! Hrůza!!! Obědy jsem tento týden nosila v ešusu synovi Jendovi a sama jsem na cereálních rohlíkách. Už mi to začalo smrdět a další kosmatice když, tak příštím rokem, snad na to zapomenu! Meloun si taky asi nějakou dobu nekoupím! Takže tolik k tomu beZZZZpečnému jídlu, jak se říká "Všeho s mírou" a po páté hodině už nejíst! :-)
Nevěděla jsem, že listy bezu jsou jedovaté, vida!, ale od maminky vím, že se toto jídlo dostalo do našich končin z Německa, protože prý Němci milují bezinky a kdyby měl Němec sebemenší zahrádečku, tak alespoň jeden bez si tam rozhodně umístí! Takže věřím i tomu, že je to původně keltský zvyk. Díky za inspirace a srdečně zdravím. A poučte se z mého případ! :-)
Jana K.

47 Šárka Šárka | E-mail | Web | 1. června 2009 v 15:12 | Reagovat

[46]: Jana Květoňová

Tak to je opravdu příběh pro ponaučení :-) I tady platí, že všeho dobrého musí být pomálu :-))) Když kosmatice, tak jen tak lehce na chuť, sirup do zásoby a nějaký ten květ do vázy. Já mám tu silnou vůni docela ráda. Je taková letně omamná. Voňavé léto mám moc ráda. Díky za výchovný a poučný komentář :-) Šárka Š.

48 Ota Ota | E-mail | Web | 2. června 2009 v 8:48 | Reagovat

Proč ne kosmatici... Ale sirup z bezinek ten já miluji. Přesně tak jak je popsán na našich stránkách

49 Hedvika Kosíková Hedvika Kosíková | E-mail | 15. července 2009 v 19:35 | Reagovat

tuto lahůdku znám z dětství,často jsme si ji připravovali v době,kdy jsme stanovali kousek od domova,chutnalo to báječně a hodlám to připravit i svým dětem,jen doufám,že po těch letech nebudu zklamaná

50 Šárka Šárka | E-mail | Web | 15. července 2009 v 23:31 | Reagovat

[49]: Hedvika Kosíková:

No, spousta dokonalých věcí z dětství se dnes rozplyne v nedokonalosti :-) Je to vždycky risk takové vzpomínání nad dávnými dobrotami, které dnes upadly v zapomenutí. Ale za ten risk to stejně stojí, protože kdo to nezkusí, ten se to nedozví :-)

51 vierkaja vierkaja | E-mail | Web | 20. října 2009 v 19:07 | Reagovat

Smažený bez děláme v době kvetení docela často, jen jsem nevěděla, že se to jmenuje kosmatice. Míváme k tomu brambory a listový salát se šlehačkou a je to mňamka.

52 Šárka Šárka | Web | 20. října 2009 v 19:26 | Reagovat

[51]: vierkaja: Tak to je tedy zajímavá kombinace, ale zní to pěkně :-)

53 Mirko Mirko | 11. června 2011 v 13:44 | Reagovat

Je to skvělý recept, moc za něj děkuji ...

54 DolceVita DolceVita | 11. června 2011 v 14:38 | Reagovat

[53]: Mirko:

V přírodě se každým dnem najde něco zajímavého a velmi tradičního k snědku :-)

55 Kristina Kristina | 2. června 2012 v 16:50 | Reagovat

Tak už jsem si myslela,že kosmatici jím už jen JÁ.To jsem ráda,že tomu tak není.Děti na mě koukali jak na blázna,ale nakonec z toho měli véču taky.Ovšem na sladko.S pozdravem Tina

56 DolceVita DolceVita | Web | 3. června 2012 v 1:22 | Reagovat

[55]: Kristina:

Jsem ráda, že v tom nejsem sama :-) Děti budou jednou vzpomínat, jak chutný může řízek z rozkvetlého keře, kterého si po celý rok nikdo nevšimne :-)

57 DolceVita DolceVita | Web | 3. června 2012 v 1:23 | Reagovat

Kristina:

Jsem ráda, že v tom nejsem sama :-) Děti budou jednou vzpomínat, jak chutný může být řízek z rozkvetlého keře, kterého si po celá rok nikdo nevšimne :-)

58 Petra Čermáková Petra Čermáková | E-mail | 24. listopadu 2012 v 21:49 | Reagovat

"KUZMATICE" je specialita mého tatínka. Vždycky si vzpomenu na příhodu tak 30 let starou. Největší květy bezu byly na keřích těsně vedle "prasečáku" kousek od naší chalupy. Se sestrou jsme se s košem vydaly nasbírat něco k večeři a šel kolem jeden starý pán. Podíval se na nás, dvě malé holky z města a praví" Do sběru, děvčátka, do sběru...?" " Ne, na večeři" slušně jsme odpověděly. Pán si zaťukal na čelo, řekl něco o prasatech a odcházel :D Kdyby věděl, co je to za dobrotu

59 DolceVita DolceVita | Web | 26. listopadu 2012 v 1:11 | Reagovat

[58]: Petra Čermáková:

Černý bez si místo pro svůj růst nevybírá :-) Prý kde roste, tam chrání místo před bleskem. Tak praví pověry :-)A je fakt, že si dneska jen málokdo vzpomene na tuhle starodávnou dobrotu. Přitom to není vůbec špatné. Díky za příhodu :D

60 lui jack lui jack | E-mail | 21. května 2014 v 18:44 | Reagovat

Pocházím ze západních čech a Kosmatice jsem  jako  dítě miloval. Moje máma nám je dělala často, když kvetl černý bez. Znám, ale jen slanou variantu. Dnes se pustím do té sladké a  jsem zvědav, zda-li to  bude ono.  Ta  původní slaná mě totiž vždy vrací do dětství.

61 zdenka zdenka | E-mail | 3. června 2014 v 13:37 | Reagovat

Narodila jsem se na Sumave a kosmatice jsem jidala u babicky velmi casto a moc mi chutnaly. Ziji uz dlouha leta v Nemecku a i tu si kosmatice delam. Zde v rynskem Falcku nejsou skoro vubec zname, v Bavorsku ano. Recept jsem dala zdejsi kamaradce ktera si je udelala a chutaly ji i jejimu manzelovi. Kamaradka o kosmaticich slysela tez od zname, keta pochazi ze Slezka, kde se tez delaly.

62 Kerol Kerol | E-mail | 14. června 2014 v 7:56 | Reagovat

kosmatice jsou prostě víborné.Připměli dětství:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama