Český kapřík s vltavskou povahou po alsaském způsobu pro velikonoční pohodu = přesné znění receptu v čase a místě. V mém případě spíše výjimka na velikonočním stole. Kapříka jsem dostala jako dárek od kamarádky, která ho vlastnoručně chytila na Orlické přehradě. Já sama jsem nikdy žádnou rybu nechytila, takového dárku si vážím. Zatím jsem se o to nepokusila a asi ani nepokusím, ale nemyslím si, že bych třeba nechytla nějakého rybáře nebo milovníka ryb právě na tento parádní recept. Tak nahazuji udičku :-) tajně věřím, že chytnu nějakou labužnickou dušičku na tuto chutnou návnadu. Starou recepturu jsem upravila a dala jí jarní šmrnc, který se vykouzlí tím, že do jídla dáme všechno jedlé zelené a oko i žaludek jsou blažené! Copak to jde vařit francouzskou kuchyni bez čerstvých bylinek? Já si to neumím představit. Z tohoto důvodu jsem tu starou alsaskou recepturu trochu jarem omladila a kouzelné bylinky českému kapříkovi daly nenapodobitelný šmrnc.
Kapr dle alsaského způsobu
- 1 kapr (2 filety), lysec je ideální (připravujeme ho i s kůží)
- 2 krajíce chleba (čím tvrdší, tím lepší, event. nasucho opečeme)
- 4 střední cibule
- trochu olivového oleje
- ½ kostky másla (potřebujeme cca 4 silnější plátky na 1 středního netučného kapra)
- sůl, pepř
- 6 tenkých plátků slaniny
- 1 hlavička česneku (žlučníkář se nemusí děsit, je tam vtipně pro aroma)
- bylinky (tymián, saturejka, naťová cibule /všeho přiměřeně/ vonět musí hlavně rybka)
- cca 2 dl bílého vína (z Alsaska je nejideálnější) - láhev se nebojte otevřít, ono se to vínko k chutné rybě celé ve dvou vypije. Gewurztraminer (Tramín kořenný) v Alsasku dosahuje nezaměnitelného charakteru. Je bohaté struktury ve vůni a chuti, evokující exotické ovoce do které se mísí květnaté tóny muškátů a růží
Připravíme rybu. Měla jsem ji již vykuchanou a mladého kapra lysce netřeba čistit od šupin. Důležité je rybu rozporcovat. Žádoucí jsou filety. Rybě seřízneme všechny ploutve a odřízneme hlavu. Na hřbetě rybu přepůlíme a vyjmeme páteř. Pokud zvládneme, vykostíme. Naříznuté kostičky se dobře uchopí např. do kleštiček. Ocasní ploutev se velmi snadno oddělí, když použijeme ostré nůžky na růže :-) S touto vychytávkou jsem to měla za necelých 5 minutek nafiletované a vykoštěné. Drobnější kůstky zůstaly ukryty, ale příště si na ně lépe posvítím. Filety s kůží otřeme do sucha a osolíme, opepříme.
(tímto chlebovým základem začneme, kdo má rád ten tmavý, nechť ho použije, je skvělý!)
(skoro kompletní dobrota, kterou čeká cesta do trouby, horké zásnuby s vínem, až budete podlívat - vy zatím můžete se sklenkou vínka v ruce dění v troubě pozorovat, neboť v láhvi vám vína ještě dosti zbyde, kapr nesmí ve víně plavat, pouze se lehce brouzdat)
Cibuli oloupeme, nakrájíme na plátky a na troše olivového oleje opečeme do světle zlaté barvy. Jen lehký nádech stačí. Připravíme si zapékací nádobu (pečeme bez poklice) a na její dno položíme dva krajíce tvrdšího chleba (nebo ho nasucho opečeme). Pod každý krajíc položíme 2 plátky másla a další 2 plátky másla položíme na samotné krajíce. Osmahnutou cibulku v olivovém oleji naaranžujeme okolo chleba. Na takto připravený základ položíme kapří filety kůží dolů! Na filety položíme slaninové plátky. Okolo ryby položíme pár snítek čerstvých bylinek tak, aby se dotýkaly dna nádoby, protože se postarají o úžasné aroma při samotném pečení. Rozpálíme horkovzdušnou troubu na 180 °C a vložíme pečící nádobu s rybou. Pokud pečete ve varném skle jako já, dávejte do trouby studené! Nyní si počkáme, až začne rozpuštěné máslo v nádobě bublat. Nesmíme ho přepálit, proto prvních 7 až 10 minut si u trouby počkejte a ve vhodném okamžiku škvířící se máslo zalijeme první deckou bílého vínka. Máslo se s vínem spojí v báječnou šťávu, kterou během pečení kapra poléváme. Když se vínko malinko odpaří, přilijeme druhou decku a pečeme a podléváme a sledujeme ten proces voňavého pečení, protože se tam vážně dějí divy. Slanina se kroutí jako rozpustilé kanýrky na sukni a prosakuje do jemného kapřího masa, což oceníte za chvilku na talíři. Pokud se nudíte, nalijte si otevřené vínko a hned to bude zábavnější. Pečení této rybky mě trvalo přesně 45 minut. Potom rovnou přeložit na nahřátý talíř a už se můžete kochat tou rybí nádherou pohledem, ale chuť je zážitek ještě silnější. Jak rychle nahřát talíř? Gastroohřívař mít doma jistě nebudete a v mikrovlnce to může být riskantní, protože ne každé nádobí je do ní vhodné. Dejte talíře do dřezu a přelijte je horkou vodou z rychlovarné konvice. Nahřáté budou hned a jídlu to prospěje. Není nic horšího než studené jídlo. Máte-li rybí příbor, nezapomeňte na něj, umocní váš dojem z tohoto rybího hodování.
(takto to vypadá, když se ryba dostává do stavu konzumovatelného finále)
(tak se na vás ryba usmívá přímo z vašeho talíře)
(křehké maso se samo odevzdává vašemu příboru - dost bylo hovoru, je to fáze popřát si "dobrou chuť")
Nezmínila jsem se o česneku, který fotografiím dominuje. Nezapomněla jsem, jen jsem to nechala záměrně až na konec. Mnoho lidí ho nesnáší, větší část populace ho ze zdravotních důvodů nemůže, ostatní se nechtějí kompromitovat jeho vůní, která v dechu přetrvává ještě hodně dlouho po jeho konzumaci. Takto pečený česnek v horké troubě ve své vlastní slupce je k našemu tělu přívětivější. Jednotlivé stroužky snadno vyjmeme, pečený česnek vymáčkneme jako pastu a můžeme si na něm pochutnat. Chuť má mírnější, je stravitelnější a tak si ho jeho milovníci můžou dopřát v trochu jiné podobě. Stačí ho jenom přepůlit a položit do zapékací nádoby s jídlem. V létě ideálně do grilu. V tomto receptu je česnek skutečně jenom pro vlastní aroma, protože jeho vůně se lehce vznáší nad rybou, ale fakticky v té rybě není. Kdo na něj má chuť, ten si ten svůj stroužek uloupne.
(pečený česnek je delikatesa - při přípravě zásadně neloupeme)
Představit si francouzskou tabuli bez salátu je opět nemožné, tak i na toto jsem pamatovala. Při upíjení vínka a pozorování škvířící se rybky v troubě se hravě našel čas. Posloužil listový salát zvaný "Dubáček", kvalitní olivový olej, balsamicový ocet, lžíce dijónské hořčice, čerstvý šnytlík (pažitka chcete-li), pro hedvábnou konzistenci lžíce créme fraiche (event. jogurtu, smetany). Výborné do tohoto salátu byly přepůlené lehce kyselejší hrozny. S výraznější chutí alsaského vínka a pikantním velejemným masem kapra to skutečně nemělo ani jednu chybu :-) Pokud někdo dal víc dijónské hořčice než jeho ústa unesou, nechť zjemní medem.
(takto nějak vznikal výsledný salát, což byla s vínem jediná příloha k tomuto kapříku)
Ujištění pro kamarádku rybářku: Neber si ty barvité fotečky jako provokaci. Vím, že druhá rybka nezabrala a já ti vlastně snědla večeři. Jako satisfakci přijmi má slova, že při konzumaci jsem myslela na to, že ty tam u vody na talíři nemáš nic :-) Neboj, vynahradím ti to třeba touto recepturou, protože tobě by se mohla hodit ho kuchyňského repertoáru. Za tu výbornou rybičku ještě jednou dík :-) První rybka v sezóně chycená je vzácná. O to víc si jí vážím. I když už je dávno snědená, dala jsem si na tomto receptu záležet. Fotografický doprovod je úmyslně ponechán ve větším rozměru, aby z toho "krásná rybářka" měla opravdový dojem, neboť byla původcem této výborné večeře. Bez čerstvého kapříka by se toto ohromně dobré jídlo neuvařilo :-) Recept jsem nemusela lovit v paměti, neboť na alsaských hranicích jsem nějaký ten čas žila a o tamní přípravě kapřího masa přeci jenom něco vím :-) Ovšem byla to má premiéra!
Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.
Rudka | 
Zde hledá
tééééééééda to je recept jao fíííííííííííík ;-)
Já asi nikdy nejedla kapra jinak než obalovaného!
Ten salátek vypadá také zajímavě a fotečky jsou opět povedené!
My teď taky salátujeme- pampeliškujeme.