Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě je příbor.
Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.
.
Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Nagelované chlazené rizoto

7. února 2007 v 0:33 | © Šárka / www.gurmanka.cz |  Studené předkrmy
Tento pokrm z rýže nevyzývá italské originální rizoto z rýže Arborio či Carnaroli (vysoko kvalitní rýže z pádské nížiny) na souboj. Vzniklo tak nějak mimoděk, ale jeho základní surovina, rýže Basmati, je v rýžovém světě velmi vážená osobnost. Dlouhozrnná rýže Basmati se původně pěstovala na úpatí Himalájí. Bílou barvu získává odstraněním vnější slupky a leštěním. Jedná se o nejjemnější ze všech druhů rýže. Neopakovatelnou chuť jí dodává voda stékající z ledových masivů hor. Má jemnou chuť a vůni s oříškovou příchutí. Je snadno a rychle stravitelná a přirozeně bezlepková. (Nutriční hodnoty ve 100 g: Energie 1 540 kJ (367 kcal), 7 g bílkovin, 78,4 g sacharidů, 0,6 g tuků)
Vlastně tuto rýži mám ze všech nejraději. Když ji vařím, vždy nasypu víc, mám velké oči a odhodlání jíst ji i samotnou a studenou. Vždycky to tak nějak dopadne, ale dnes jsem si řekla "dost". Vymyslím si nějaký trvanlivý recept právě z té studené rýže. Po chvilce přemýšlení a za pomoci několika nezbytných ingrediencí vzniklo toto nagelované chlazené rizoto, jak jsem si ho pracovně pojmenovala. Aby nedošlo k mýlce: při vaření italského rizota vždy sáhnu po krabičce té jediné pravé rýže rizotové, tj. Arborio či Carnaroli. Toto chlazené rizoto se tak trochu tomu pravému rizotovému postupu vymyká, ale to mu neubírá na kráse. Je prostě jiné, nagelované a chlazené. Šílené! Slibuji, že pouze zdánlivě a jeho přípravou se otevírá pro mě nová tvůrčí kategorie a na této variantě prostě neustrnu. Může být tak velmi proměnlivé, podle nálady, ročního období a naší fantazie.
Nagelované chlazené rizoto - recept
  • Začneme tím, že musíme mít 2 šálky studené vařené rýže
  • 1 sáček mletého želatinového prášku z dílny Dr. Oetkera
  • 1,5 dl nálevu z pikantní sladkokyselé zeleniny (okurek, papriček, dle libovůle)
  • 1 kostka masoxu (vývar z masa by byl světový, postačí též 1,5 dl)
  • 3 lžíce sterilovaného hrášku (o čerstvém budu uvažovat až s jarním počasím)
  • 100 g krabího masíčka (surimi tyčinky neurazí)
  • trochu malých krevet (mražené mám k dispozici téměř vždy)
  • 2 lžíce dobré majonézy
  • kousek natě z čerstvé cibule
  • jemně nasekaný ananas
  • špetka pepře
  • záměrně nesolíme, o to se nám postará masoxová kostka
Rýži zlehka promícháme s hráškem, krevetkami, krabím masem (surimi tyčinky v mraženém stavu nastrouháme na struhadle s velkými očky), jemně nasekaným konzervovaným ananasem, jemně pokrájenou svěže zelenou naťovou cibulkou. V mém případě toto bylo vše. O fantazii a obměnách budu uvažovat zase příště. Vy můžete klidně hned teď inovovat vše ;)
Nyní je čas na želatinu. Do menšího kastrolu odlijeme 150 ml sladkokyselého nálevu z nějaké doporučené zeleniny, přilijeme 150 ml vody, v tomto nálevu utopíme jednu kostku masoxu a dáme zvolna vařit, až se bujónová kostka zcela rozpustí. V případě, že použijete skutečný vývar z masa, tak nezapomeňte o něco víc osolit. Takto zahřátou tekutinu necháme trochu zchladnout a vsypeme celý sáček želatiny. Dobře promícháme, nejlépe kovovou metličkou a dáme jen krátce zahřát na plamen, až se vše zcela dokonale rozpustí. Nevaříme, jen se k bodu varu přiblížíme a ihned odstavíme a necháme chladnout. Musíme však sem tam želatinovým nálevem zamíchat. Když již není horký, tak pomalu houstne. V této fázi ho nalijeme do připravené rýže, promícháme důkladně, ale s citem ke všem surovinám, aby nám nevznikla nějaká nevzhledná kaše. Připravíme si vhodné formy (mističky, kelímky), ve kterých necháme směs vychladnout přes noc (nejméně tak 2 hodiny) v chladničce. Po této době se dala směs bez obtíží vyklopit a na talíři se ocitl chutný předkrm, opravdu delikátní podoby. Dalo by se ještě vyparádit, ale to nechám na nějaké další příští pokračování soukromě. Pokud někdo bude mít chuť tento recept vyzkoušet, jistě si sám sáhne do své fantazie a vykouzlí úplně jiné chuťové variace. Klidně třeba sladké ;) Pár nápadů už v hlavě mám, ale než ty chutné plody dozrají, tak si možná ani nevzpomenu. Nyní si budu užívat toto chlazené rizoto, protože jsem se jím docela slušně dnešní večer zásobila. Ochutnala jsem a nevyděsilo mě to, tak se vlastně těším ;)
Ještě jedna malá poznámka k vaření rýže. Z duše nesnáším tu předvařenou v igelitových sáčcích. Pokud se bez ní nedokážete obejít, tak si to nenechte vymluvit ;) Vaření kvalitní rýže je nejjednodušší kuchyňská záležitost a pojídačům té pytlíkové garantuji, že si ještě ušetří práci. Pokud vařím z rýže Basmati, tak ji neproplachuji (horské deště ji omyly dostatečně a voda z vodovodního řadu by jí mohla polekat). Vezmu 2 šálky této rýže a vsypu ji do kastrolu. Na každý šálek rýže je potřeba 1 lžička soli a dvojnásobné množství vody, tedy odměřím 4 šálky vody a vliji na rýži do hrnce. Hrnec přiklopím pokličkou (bez té by se to neobešlo) a dám na kamna. Počkáme až se voda začne vařit a teplotu o nějaký ten stupeň snížíme. Nyní je nejdůležitější rýži ignorovat 20 minut. V žádném případě ani jednou nezamíchat! Maximálně v celém procesu vaření rýže pokličku jen trochu poodklopit, aby pára mohla unikat a poklice netancovala na hrnci. Po této době sami uvidíte, že je vše v nejlepším pořádku a takto připravenou rýži sejmeme z tepla a necháme ji přiklopenou ještě nějakou tu minutu dojít (5 až 7 min.) Bude sypká, chutná, báječná. Kdo chce lovit vymáčené igelitové pytlíky s rýží z hrnce klidně může, ale říkám si, proč? Vařit rýži je tak snadné. Ona ta rýže je senzačně samostatná a nevyžaduje si naši asistenci.
Pokud jde o vaření rýže, tak by v každé domácnosti měl být hrnec s dvojitým silným dnem, ten je na takové vaření nejlepší. Tím neříkám nikomu nic nového, jen to musím připomenout, protože jsem slíbila, že v receptu nebude chybět nic. Hrnec je každého vaření podstata ;)
(P.S. - už nechci vidět vařit žádné igelitové pytlíky! ;-) - tato poznámečka patří někomu, kdo moc dobře ví, že to s ním myslím dobře ;) Proč věci dělat složitě, když to jde i jinak)
Škodolibá písnička pro mou drahou polovičku ;) Chudák, rýži nemá vůbec rád. Netuší, že ji máme nejméně na 5dnů v této záludně trvanlivé podobě.Až ráno otevře chladničku, bude ho šokovat pohled na plato plné rýžových kopečků, čímž to samozřejmě nekončí! Ve druhé řadě stojí parta ušatých hrnečků a tam se ta rýže zabydlela taky ;)

Nebude to také lahké drahý! Mňa sa nezbavíš, s tým sa lúč! - tuto perversní písničku by se ta rýže měla naučit, aby celá tato trapná záležitost dostala trochu důvtipu. Přiznávám, že to bylo ode mě dosti podlé. Na druhou stranu mám od vaření nejméně do pátku klid ;)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mánek Mánek | E-mail | Web | 7. února 2007 v 7:22 | Reagovat

Šárko, také z duše nenávidím pytlíkovou rýži. Ani ji neumím udělat, vždy mi z ní vyjde rozvařená blemcanice. Nevím proč, ale moje krásky, co pracuji mimo domov, se rozhodly vařit jen tuhle. Prý jim vyhovuje a stačí. Ale pro mě musí mít v zásobě i normální rýži, volně sypanou. Tento nápad vypadá dobře (a to ani nemluvím o těch krevetkách a tyčinkách!). I když mi rýže zůstává málokdy, přesto k tomu čas od času dojde, takže dojde i na prubu v tomto směru!

2 Šárka Šárka | E-mail | Web | 7. února 2007 v 7:48 | Reagovat

Mánku, díky za rýžovou podporu ;) Můj muž není zrovna rýžovým milovníkem, tak neoplýval nadšením. Avšak vše, co se v té rýži ukrývá, má velmi rád. Jsem zvědavá, jak se mu rozzáří oči, až v chladničce uvidí tu rýžovou zásobu ;)

3 pixy pixy | 7. února 2007 v 12:06 | Reagovat

Rýže z pytlíku je fuj fuj fuj. U nás ji ovšem vaříme v mikrovlnce, je to velmi prosté: na 1 dl rýže 1,5 dl hrnku vody, 1 čajová lžička soli, vařit 2 min. naplno (uvést vodu do varu) a pak 7 min. na poloviční výkon (nechat "dojet") + všechny údaje se násobí úměrně množství rýže. My ji děláme v míse z varného skla (rozhodně musí být přikryté!), obvykle jeden hrnek (2,5 dl) rýže, do toho 1,5 téhož hrnku vody, 2 lžičky soli (po pravdě: nasypat na dlaň od oka), 5 minut vařit naplno a cca 15 minut napůl. Rýže je vždy skvělá, nemůže se připálit ani rozblemcat...

Nedávno jsem zjistil, že naši dělají rýži vlastně úplně stejně, jen v troubě - stejná množství a poměry, ale na 20 minut do trouby (teplotu bohužel nevím).

Měl bych ale jednu prosbu: neříkejte prosím té průmyslové směsi tresčího masa, škrobů a umělých příchutí, která nějakého korýše neviděla ani na fotce, proboha "krabí maso"... Surimi je jedna ze strašlivostí moderní doby - nic proti, když si je dám úmyslně a vím co a proč jím, tak prosím. Ale vydávat to za krabí či jiné maso? Mimochodem, nedávno jsem si koupil mražené loupané krevety. Až při vaření jsem si všiml, že to je zase jen surimi vymodelované do tvaru krevety, natřené na příslušných místech na oranžovo-růžovo. Moje blbost, měl jsem si pořádně všimnout, že na obalu je vedle obrovského nápisu "KREVETY" maličkými písmenky doplněno "surimi"... :(

4 Mánek Mánek | E-mail | Web | 7. února 2007 v 12:33 | Reagovat

Pixy, málem jsem naletěl úplně stejně, ale zbrzdila mě cena. Proto jsem se podíval ještě jednou ořádně přes brýle a ejhle! Surimi jak vyšité! :-)

5 Šárka Šárka | E-mail | Web | 7. února 2007 v 13:41 | Reagovat

Pixy: ke krabímu masu mohu dodat jen jediné, že v mém článku stojí, použijeme 100g krabího masíčka / pokud toto napíši, mám na mysli krabí maso ve své standardní podobě. Co je uvedené v závorce, je pouze alternativa s názvem surimi tyčinky = krabího masa náhražka, ale to přeci každý dnes ví. Této náhražky se bohužel konzumuje na celém světě víc než masa pravého krabího. Pokud zmiňuji krabí maso a krevety, mám na mysli produkty v nezměněné podobě! I když jsem byla zvyklá nakupovat je čerstvé (v dobách žití v zahraničí), zde jsem si našla produkty mražené (občas seženu i čerstvé) a nemusela jsem se těch mořských dobrot vzdát. Co se týče tyčinek surimi, musím říct, že občas si je dám a nejsem z toho ani vyděšená. Krab to samozřejmě není, ale to již demonstruje jejich cena. Jinak ten produkt tvarovaného surimi masa do podoby větších krevet znám, ale na vlastním obalu je to napsané "Surimi Prawns - Crabmeat Imitat". Musím zmínit, že s přípravou mořských plodů mám jistou profesionální zkušenost, tak mě nedalo tuto poznámku jen tak přejít ;) Krabí maso a surimi tyčinky si nepletu, ta mýlka vznikla asi tím, že jsem do závorky uvedla alternativu ;) Nehoráznost ovšem je, když si v českém restaurantu chci dát krevetový koktejl a musím se předem usvědčit, že tam tuto náhražku nenajdu! Tímto se omlouvám opravdu kvalitním restaurantům (tam to nepřichází do úvahy), ale jsou mezi nimi i tací, co bezostyšně dělají ostudu. Jsem ráda, že pixy je někdo, kdo upřednostňuje mořské potvory, i když na českém trhu nejsou laciné. Jsem na tom stejně ;)

6 Šárka Šárka | E-mail | Web | 7. února 2007 v 13:48 | Reagovat

Co se týče přípravy rýže, tak mohu potvrdit, že v troubě připravovaná rýže je též bezvadná (oproti té dušené na kamnech se o malinko hůř sype), ale má jednu báječnou výhodu. Nikdy se nepřipálí, když na ni zapomeneme! Stalo se mi, že jsem ji takto nechala v troubě o dobrých 20 minut déle a udivilo mě, že stále se dala konzumovat ;) Takže doporučuji taky. Díky pixy za tu zmínku. Pokud jde o tu teplotu trouby na rýži, tak 180 °C bylo fajn.

7 Bali Bali | 7. února 2007 v 14:08 | Reagovat

nedavno jsem cetla ve fr.casopisu test plechovek krabiho masa. Vyhrala znacka Chatka, myslim, ze je to ruske a byvalo to i u nas.

8 Šárka Šárka | E-mail | Web | 7. února 2007 v 14:14 | Reagovat

Bali ;) tato konzervicka (krabi maso pod nazvem "Chatka") se objevuje skoro ve vsech predrevolucnich kucharkach - tak se ukazuje, ze z Ruska prichazely i dobre veci ;) - krabi maso, kaviar, vodka ;), diky za tu zminku, vysledek testu je zajimavy.

9 Rudka Rudka | E-mail | 7. února 2007 v 15:59 | Reagovat

Tento receptík je adresovaný nejvíce pro mne, protože nedělám jinou rýži, než z varných pytlíků. Já vím je to ostuda, ale mě také vyhovuje, jako je tomu u Mánků. Když se začala tato rýže u nás prodávat, tak to byla moje záchrana. Vždycky jsem se s ní strašně mořila a stejně to nebylo ono. Slibuji, že ji vyzkouším a když se mi povede, tak už jinou dělat nebudu ( to manžílek zajásá a bude Ti Šárko děkovat, protože mě k tomu pořád přemlouvá).

10 Šárka Šárka | E-mail | Web | 7. února 2007 v 16:21 | Reagovat

Rudka ;) co je osvědčené nechť zůstane klidně navěky! Občas to chce trochu nového svěžího závanu ;) A neplatí to jenom v kuchyni. Když budeš v tom zkoušení, zkus i variantu, co uvádí pixy, tj. dušení rýže v troubě! To je senzační a nezabere to vůbec čas ani plac (na kamnech). Nebo to nechme na dobu příhodnější, až se zase sejdeme u nás ;) U nás doma bude mít někdo velkou radost, když zase budu vařit rýži ;)

11 Rudka Rudka | E-mail | 7. února 2007 v 17:06 | Reagovat

Nesmíme toho Tvého mužíčka moc zneužívat, už tak si vytrpí, když musí chudáček testovat takové výborné pochoutky, které mu pořád podstrkuješ. Dnes si udělejte pěkný rýžový mejdan a zítra ho už radši moc nedráždi, ať nám to testování neodmítne.

12 Ludmila Ludmila | E-mail | 7. února 2007 v 17:41 | Reagovat

Teda kam na ty nápady pořád chodíte?Rýže mi zrovna zbyla,sice moje oblíbená jasmínová,ale to určitě nevadí.V lednici se krčí ve sklenici poslední okurek,takže nálev by taky byl.Jdu na to!

Přítele jsem poznala odchovaného a tím i zhnuseného varnými sáčky a zpočátku rýži vehementně odmítal.Potom ochutnal moji dušenou a stejně prudce obrátil v její prospěch.Rodinná tradice ještě velí přidat na počátku vaření menší celou oloupanou cibuli se zapíchnutými třemi hřebíčky.

Včera jsem koupila špaldovou mouku,tak snad do konce týdne proběhne i ten quiche.

13 Šárka Šárka | E-mail | Web | 7. února 2007 v 18:13 | Reagovat

Ludmila ;) To jsem tedy velmi potěšena. Oba zmiňované recepty jsou fajn v tom, že se mohou zapojit některé chutné přebytky a nemusí to být vždy striktně stejné. Quiche má tisíce podob a takto připravená rýže na studený způsob též. Je jen na fantazii kuchaře, jak s tímto tématem naloží ;) Tak držím palce a hlavně prosím o sdělení případných úžasných nových kombinací. Z jasmínové rýže to jistě bude noblesní.

14 Šárka Šárka | E-mail | Web | 7. února 2007 v 18:17 | Reagovat

Rudka ;) já navrhuji mého mužíčka nešetřit! Jako hoteliér (momentálně na odpočinku), musí mít každý den pořádnou rozcvičku svých chuťových pohárků. Jinak by vyšel ze cviku ;) Potíž je v tom, že já na takový pořádný zátěžový trénink nestačím, tak chodíme častěji i jinam na roztodivné dobroty. Naposledy to byl Mělník a Praha (Hovorčovice). Řeknu ti, stálo to za to ;)

15 Ludmila Ludmila | E-mail | 7. února 2007 v 21:43 | Reagovat

Skvělé!!! Až na to,jak jsem přecpaná...

Varianta 1 je dětská - mokrá část podle Vás a rýže s hráškem,kukuřicí,surimi,pórkem a černými olivami.

Varianta 2 je "thajská".Lák se sojovkou,rybí omáčkou,čili papričkou a nastrouhaným zázvorem,strouhaným kokosem + červeným dortovým želé (bílé došlo,no a co).Rýže s krevetami,surimi,červenou paprikou,žampiony a tím,co zbylo z dětské verze.Ještě u vlažného polotovaru jsme se sešly s dcerou a půlku zbaštily.Kombinace okurkového láku s prudce východníma přísadama jsem se trochu bála,ale je to skvělé.

Díky za pěkně strávený večer.A houšť!

16 Šárka Šárka | E-mail | Web | 7. února 2007 v 21:58 | Reagovat

Já díky za odvahu k rýžovému experimentu ;) Může to být skutečně 1000+1 chuť - děkuji za prozrazení variací a'la Ludmila ;) Když je vaření zábava, tak je to přesně to, proč mě to baví. Zjištění, že to funguje i jinde opravdu velmi potěší, ještě jednou díky za milý komentář, za čas věnovaný receptu a pokud to bylo dovršeno příjemným pocitem při konzumaci, mám radost taky! Pěkný zbytek večera.

17 Florentyna Florentyna | E-mail | Web | 7. února 2007 v 22:17 | Reagovat

Šárko, ty jsi byla v Mělníku a Hovorčovicích a ńedala jsi o sobě vědět? Mohli jste se stavit ještě kousek vedle (=u nás) na něčem experimentálně-italském a domácím! :)))

Rýžové gelovky vypadají úchvatně. Kdy tu otevřeš svoji restauraci? :)))

18 Šárka Šárka | E-mail | Web | 7. února 2007 v 23:38 | Reagovat

Flo ;) příště budu organizovat lépe :))) Když jsme hledali nemovitost v ČR, tak ve hře hotýlky byly, ale nějak tomu osud chtěl, že nakonec zůstala jihočeská venkovská usedlost. A na báječnou restauraci krásné vzpomínky. Nějak časem neslábnou a občas mě popadne chuť něco v tomto oboru podniknout a zužitkovat své praktické zkušenosti, které mě dokázaly zajistit respekt u okolních majitelů a šéfkuchařů solidních restaurantů (Ital, Španěl, Švýcar, Francouz), lehké si ten respekt získat nebylo, ale my holky dokážeme hodně, když chceme :-) ... tyhle moje kecy sem vlastně nepatří, asi bych někdy měla malinko napsat (stručně! jestli to dokážu), jak jsem se k tomu vaření dostala. Abych se vrátila k té restauraci, tak musím říct, že s chutí čtu knihu "Důvěrnosti z kuchyně" a autor A. Bourdain mi v ní připomíná, proč si to rozmyslet! Byla to neskutečná dřina, ale šíleně kreativní práce a naprosté uspokojení z hmatatelných výsledků ;) Jedna uzavřená epizoda mého života ;) ... tedy doufám, že rozum bude silnější než bláznivé leč nádherné nápady. Až se budeš toulat českých jihem, určitě dej o sobě vědět ;))) - všechny starosti o dny příští nechám osudu - zodpovědně jsem přesvědčená v této minutě, že žádnou restauraci otevírat nebudu ;)

19 Zuzka Zuzka | 16. února 2007 v 10:46 | Reagovat

Ta poznámka o rýži z pytlíku byla asi pro mně,já se budu moc snažit aby tomu už tak nebylo.Okamžitě vyzkouším ten tvůj recept,vypadá to jednoduše a určitě to je moc doré.Ono všechno co uvaříš je prostě veliká dobrota.

20 Šárka Šárka | E-mail | Web | 16. února 2007 v 16:59 | Reagovat

Zuzka ;) nebyla pro tebe, ale můžeš s důvěrou použít ;)

21 kamca kamca | 27. května 2007 v 13:40 | Reagovat

narazila jsem na surimi, ale poradne jsem nenasla co to presne vlastne je, muzete mi to nekdo prosim rict? dekuju moc

22 Martin Martin | 7. května 2008 v 14:42 | Reagovat
23 Šárka Šárka | E-mail | 7. května 2008 v 19:23 | Reagovat

21 - 22 :-)

Díky Martine za odkaz. Mánek to ví přesně :-)

24 prom dresses prom dresses | E-mail | Web | 31. října 2012 v 12:41 | Reagovat

A. You are too little to smoke.
http://www.threedress.com/

25 halter evening gowns halter evening gowns | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 4:55 | Reagovat

Q. What did the pencil sharpener say to the pencil?
http://www.caredresses.org/wedding-dresses-tea-length-wedding-dress.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama