Šárčina "škola" vaření na Blog.cz

Na podzim jsem dostala košík aronie (jedlé jeřabiny) a nevěda co s tím,vrazila jsem to mamince,která to zavařila "na divoko".Se spojením s plyšovými sýry to dostává krásně drsný odpich.Ananas nemusím,ale rodině ho příště podstrčím.No a brusinkám musím zkontrolovat trvanlivost,protože jsou momentálně opomíjené.

A nejvíc mi tahle kombinace chutnala se sedlčankým kozím hermelínem,nebo místním kozím plyšovým.

Plyšový sýr ;) hezké přirovnání - ty sedlčanské jsou opravdu moc fajn. Když se vystihne moment správné vyzrálosti, tak za slavným Camembertem ten Hermelín moc nezaostává. Ještě o stupínek výš než Camembert řadím Brie.

Krásně jsi popsala hermelín a on si tuto pozornost právem zaslouží. Je vynikající pochoutkou.

Na ty sametové sýry jsem ujetý já i dcera, ale manželka je vůůůůbec nemusí. Ještě že nám je aspoň kupuje! :-D

Tahle kombinace vypadá moc zdařile!

Rudka ;) díky, mám v záloze ještě jiné sýrové roztodivnosti, ale pravda je, že sýr ve stavu syrovém, se správnou měrou vyzrálosti a sklenkou kvalitního červeného vína je vždy mimořádnou pochoutkou. Tak nějak si říkám, že kvůli lásce k sýru zásobujeme náš vinný sklípek dobrým červeným vínkem víc a víc ;)

Mánek ;) sýry v plísňovém kožíšku mají velký fan club i v naší rodině, ale najdou se i u nás odpůrci této lahůdky ;) Milovníků camembertu je u nás víc, tak nejedlíci sýru jsou v oslabení a jsou nuceni sýr na stole akceptovat velmi často ;)

Tento recept si pamatuji. Já osobně mám moc ráda smažený sýr, a pokud se nemýlím, tak právě letos jsi mi připravila obalovaný camembert s brusinkami. Ten ananas tam tenkrát nebyl a bylo to přesto vynikající. Podávané s bramborovou kaší. Jedli jsme to u kulatého stolku na zahradě. To je paměť... Smažený sýr je jednoduchý a přitom chutný a vděčný pokrm.

Petruška ;) Tak vidíš, jak malý kulatý sýr dokáže vyvolat souvislý sled vzpomínek. Jak je to se smaženým sýrem v Itálii? Nenašla jsem ani jednu indícii, že by něco takového dělali. I když mozarella je k mání i uzená a ta by díky své hutnější konzistenci klidně smažit šla. Též existuje mozarella dánského typu, ale ta se povětšinou používá strouhaná. Lidské fantazii se však meze nekladou, tak zjisti, jak to se sýrem válejí tam u vás na jihu ;)

Abych pravdu řekla, tak od té doby, co tu žiji, se mi na talíři smažený sýr ještě neocitl. Ne proto, že by snad Italům nechutnal, ale zkrátka tu nemá asi moc velkou tradici. To spíš my Češi si libujeme ve všem, co je smažené. Dá se tu však koupit, jak jsi už ty naznačila, smažená mozarella. Je obalená v křupavém těstíčku, uvnitř je mozarella v rýži, někdy i s rajčatovou omáčkou. A to vše je právě obalené a tento pokrm existuje v mnoha variantách, je celkem populární, hlavně děti jej milují. Co se smažených pokrmů obecně týče, samozřejmě jich tu je mnoho na výběr - cordon bleu, smažené rybí tyčinky, krokety, smažený kuřecí řízek a různé varianty. Ale to spíš když večer není čas na domácí vyvařování, tak se čapne balení před-připravené smažené mňamky a večeře je hotová. Většinou však Italové dávají přednost potravinám čerstvým a spíše než smažené upřednostňují jiné způsoby úpravy.

Slibuji ale, že jakmile ochutnají smažený camembert á la Šárka, už si netroufnou považovat "smažák" za potupný fast-foodový pokrm. A jelikož mě smažený sýr moc chutná, zajdu si koupit pár hermelínků malého formátu, obalím je, nahážu na pánvičku a bude dnes večer vystaráno. Těstoviny jsou sice fajn a já mám velké štěstí že ani při jejich časté konzumaci se mi nezají, ale občas to chce změnu. Naštěstí je tu příjemný zvyk mít dva chody - primo piatto (těstoviny většinou) a secondo piatto. Takže si každý přijde na chuť. Ovšem večer se moc necítím na velké přejídání, takže buď dělám jen jeden piatto nebo oba, ale v malých porcích. Teda aby si někdo nemyslel - ne že vařím stále já:-) I ON vezme do ruky vařečku, a rád. Takže jsme všichni spokojení. Neboť já nejsem učebnicová hospodyňka která se otáčí okolo sporáku - vařím, když je chuť, inspirace. Nějak si to všechno rozdělíme.

Petruška ;) díky za pěkně "vysmaženou reportáž" ;) Co třeba smažený květák? Vím, jak na něj udiveně koukali a divili se, že se něco takového dá udělat. Ochutnali a pochopili ;) To je přeci velká dobrota - ale ve světě se též moc připravuje. Že by to byla originalita české kuchyně? Skoro to tak vypadá. Pokud ovšem zapomenu na japonskou tempuru, protože tam do těstíčka obalují úplně všechno!

mela jsem stesti,ze jsem prave u vas byla a tak jsem si mohla pochutnat na originale.Pokusim se otestovat stejnym receptem nase sousedy ve Vogezach.Mozna tvuj recept obohati mistni kuchyni.Kamaradi Barbory-mlsny Francouzi zboznujou, kdyz udelam knedliky s vajickem.Jo a rodice deti zase k aperitivu klasicky cesky chlebicky.Spravny smer globalizace pro gurmany.

Radka ;) dobře udělané knedlíky s vajíčkem jsou chloubou české kuchyně! ;)  jinak ten Camembert byl docela hit našeho restaurantu v takovém tom letním mezičase (mezi obědem a večeří), kdy byla chuť pouze na něco malého se sklenkou vína (Camembert paniert, mit Ananas und Preiselbeeren serviert, dazu Ofenkartoffel und Knoblauchsauce) - Francouzi i Švýcaři bez rozdílu si libovali. Nakonec ty si naší hoteliérskou éru pamatuješ, tak alespoň v některých těch receptech trochu vzpomínám, ale ta atmosféra  mi tu chybí. Česká kuchyně se ve světě neztratí, když ji budeme takto šikovně propagovat ;)