Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě je příbor.
Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.
.
Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Perchta "Bílá paní"

11. prosince 2006 v 17:03 | Šárka |  Povídání (nejen) o jídle
Na Jindřichohradeckém zámku jí po nocích často potkávali stráže, kuchaři i pekaři, když kráčela vybavená svazkem klíčů dlouhými chodbami. Dokonce jim prý sklopením zraku odpovídala na pozdravy. Člen Tovaryšstva Ježíšova Jiří Mlynář jí viděl na stejném zámku, jak z okna nedostupné věže pozoruje město. Umírajícímu Jáchymovi z Hradce, poslednímu z rodu s erbem zlaté růže, zase přivolala kněze, aby mu poskytl poslední pomazání. Velmi divoce začala Bílá Paní řádit, když nový vladař v Jindřichově Hradci pan Jáchym přestal vařit o svátečních dnech tradiční sladkou kaši pro chudé. Každou půlnoc způsobila tak strašný rámus, že si zámecký pán brzo rozmyslel šetřit zrovna na chudých a dal rozkázat rychle navařit pořádné množství pokrmu. Stejně však chtěli spořit i Švédové za třicetileté války, když obsadili zámek. Kdosi však začal rozhánět hlídky, porážet vojáky nebo je vyhazovat z lůžek na podlahu. Ani seveřanům tak nezbylo nic jiného než jít vařit kaši. Perchta jako Bílá Paní byla i ochránkyní posledního rožmberského vladaře Petra Voka. Již od kolébky ho hlídala a opatrovala. Jeho chůvy o tom věděly a mnohem klidněji v noci spaly. Nová, neznalá chůva však prý jednou vytrhla Bílé Paní dítě z ruky, ta se rozzlobila a zmizela ve zdi. Když o tom dospělému Petru Vokovi vyprávěli, nechal prý zeď v těch místech zbourat a našel tam velký poklad.
V jedné komnatě Rožmberského hradu je dnes instalován romantický obraz Bílé Paní.
Se smutnoutváří píše jakousi hůlkou do písku pod svýma nohama záhadný nápis. Zatím nikomu se jej však nepodařilo rozluštit. Jedna legenda říká, že ten kdo odhalí smysl toho nápisu, osvobodí Bílou Paní z jejího prokletí, dá jí klid a sám získá velký poklad.
Pověsti praví, že Perchta byla pokornou, půvabnou a milou dcerou Oldřicha II. z Rožmberka. Proti své vůli byla v roce 1449 provdána za Jana z Lichtenštejna. Tímto manželstvím velmi trpěla a strádala, neboť její manžel ji psychicky i fyzicky týral a trýznil, o čemž se dozvídáme z její četné soukromé korespondence. Váže se k ní pověst, že se zjevovala na zámku v Jindřichově Hradci ve dnech adventních jako štědrá kuchařka, údajně prý osobně vařila po nocích sladkou kaši pro chudé v místní černé kuchyni. Dohlížela na to, aby panstvo chudým (hlavně dětem) dopřálo dostatek jídla, aby o svátečních dnech nikdo hlady nestrádal.
Možná Perchta stále zámkem obchází a místní radní z tohoto důvodu nechávají zámeckou černou kuchyni o těchto dnech znovu ožít a každému, kdo do této kuchyně vstoupí je dopřáno horké sousto v podobě bramborové placky dle starého originálního receptu. Škoda, že "Bílá paní Perchta" letos nenavařila hrnec sladké kaše, nemohla jsem tedy ochutnat :-) Ovšem bramborová placka stála za to a černá kuchyně byla opravdu tajemná alchymistická dílna, tak se těšte na další článek, který věnuji právě této starobylé zámecké kuchyni a prastarému receptu na bramborové placky "adventní jindřichohradecké". A pokud někdo o této záhadné dámě stále ještě pochybuje, stojí těsně u zámku hotel "Bílá Paní" a tam jí prý dobře znají. Mnohá tamnější jídla nesou název právě po ní :-) Zde je malý důkaz.
Pokud by chtěl někdo po paní Perchtě pátrat sám, zde se dozví všechny dosud známé podrobnosti. Začít by mohl na jednom z těch míst, kde se vyskytovala, tak proč ne zrovna na krásném zámku v Jindřichově Hradci? A kdo to stihne ještě nyní, tak ochutná celou tu vánoční zámeckou adventní atmosféru. Kdo to nestihne a bylo by mu to líto, tak příští můj článek vás do té atmosféry malinko vtáhne.
O "Bílé paní" bylo napsáno mnoho pověstí. Mezi nejznámější patří od A. Jiráska ve Starých pověstech českých. "Bílá paní" vystupuje ve všech pověstech jako dobrý duch, který podle barvy rukaviček předpovídá budoucnost. V černých rukavičkách varuje před nemocí smrtí či nějakým jiným neštěstím. Pokud má nasazeny červené, upozorňuje na nebezpečí požáru. Bílé značí dobrou událost, narození dítěte, křtiny nebo svatbu. Nezapomeňte si zapamatovat barvu rukaviček :-) Samozřejmě, že vám přeji ty "bílé" a krásný adventní neuspěchaný předvánoční melancholický čas, o který se dělte se svými blízkými a přáteli, neboť v tomto bychom měli znovu nacházet to vánoční kouzlo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pegg Pegg | Web | 11. prosince 2006 v 23:23 | Reagovat

Naposledy jsem tam byla jako školačka. Už teď se mi stýská. Miluji hrady, škoda, že není tolik času se jim trochu víc věnovat. :-(

2 Pegg Pegg | Web | 11. prosince 2006 v 23:23 | Reagovat

A zámky :-)

3 mánek mánek | E-mail | 12. prosince 2006 v 9:48 | Reagovat

I já, jenže dnes na to již opravdu nějak času nezbývá. V JH jsem byl už tak dávno, že si ani nevzpomínám kdy... Slíbil jsem si ale, že si čas najdu a zase začnu navštěvovat aspoň to, co z hradů a zámků ještě zbylo k prohlížení. A už jsem i začal! Před měsícem jsem byl na zámečku v Náměšti na Hané, kde je sbírka kočárů! :-)

4 Šárka Šárka | 12. prosince 2006 v 10:05 | Reagovat

Tak já se musím přiznat, že ten zámek v JH mám nějakou dobu za humny a pořádně jsem si ho prohlédla až nyní, taky nejsem až takový znalec. Díky tomuto článku jsem se dostala na pár zajímavých informací a musím konstatovat, že takhle prožitý čas stojí za to. Nyní už bych se zase měla věnovat na těchto stránkách receptům, kterých mám v záloze i na fotografiích dost. Ve vašem "rybím restaurantu" se to dobrůtkami jenom hemží :-) Ty stránky tedy stojí za to!

5 Šárka Šárka | 12. prosince 2006 v 10:14 | Reagovat

Pegg: času máme právě tolik, kolik se ho rozhodneme té které činnosti věnovat :-) hrady a zámky tu již stojí několik století, tak snad ještě chvilku jim to vydrží a možná příští léto i já toho stihnu víc.

6 Pegg Pegg | Web | 12. prosince 2006 v 10:37 | Reagovat

No řekněmě, že čas by se možná našel, ale zase by už mi nezbyl na nic jiného. Přítel jezdí s kamionem, tak je doma jen o víkendech, kolikrát dorazí až v sobotu ráno, a v neděli v noci odjíždí, takže toho času, který spolu máme opravdu moc není. Přítel plánuje, že někam vyrazíme, ale plánuje to už půl roku a byly jsme akorát v srpnu na dovolený ve skanzenu.

7 Pegg Pegg | Web | 12. prosince 2006 v 10:38 | Reagovat

Dám pár fotek na blog, abyste se taky mohla pokochat :-)

8 white cocktail dress white cocktail dress | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 6:30 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama