Tento skvostný dárek jsem dostala od jednoho z nejmilejších členů mé vlastní rodiny, který v té "gastronomické říši" zvané Itálie žije. Mám zaručeno, že na můj stůl se dostávají ty nejlepší lahůdky, co jsou k mání. K báječnému sýru Parmigiano Reggiano patří též originální nůž, kterým se sýr odlupuje, pokud ho chceme konzumovat v malých soustech, tzv."tozzetti" Neobejdeme se též bez jemného struhadla, kterým si ostrouháme vždy jen tolik, kolik je potřeba.
Jen správně vyrobený a uzrálý sýr může mít nakonec na vnější kůrce vypálenou značku "Parmigiano Reggiano" a to po celém vnějším obvodu sýra. Poprvé tuto značku přikázal vypalovat vládním dekretem již v roce 1751 velkovévoda Filip Bourbon.
Parmegiano Reggiano alias "Parmazán" je slovutný italsky sýr. Již v písemnostech starých Římanů, před více než 2000 lety, nacházíme zmínky o sýru vynikající chuti a neuvěřitelně dlouhé trvanlivosti, vyráběném v oblasti okolo Parmy. Ve druhé polovině prvního tisíciletí ho vyráběli mniši v klášterech v téže oblasti. Až v období renesance, kdy došlo k velkému rozšíření tisku, i kuchařského umění, nacházíme v mnoha knihách a manuálech zprávy o parmazánu a jeho výrobě.
Množství 100 g parmazánu má nutriční hodnotu asi 400 kalorií, obsahuje ušlechtilé bílkoviny, které jsou velmi snadno stravitelné a to díky změnám, kterými procházejí během dlouhého zrání. Obsahuje 28,5% tuků, hodně vysoký obsah vápníku a fosforu. Množství 100 g parmazánu obsahuje denní dávku těchto látek.
Je to šlechtic mezi sýry a italskou kuchyni bez jeho chuti si nelze ani představit. Určitě postupem doby přibudou nějaké mé vlastní receptury s použitím tohoto sýra. V mé lednici má výsostné místo a vzhledem k tomu, že je při dobrém skladování téměř nezničitelný, mám ho vždy k dispozici.
Dobrý tip: Pokud máte rádi recepty v knižní podobě, můžete si je pořídit jako kuchařskou knihu a objednat si ji přímo od autorky.
Šárka | 6. listopadu 2006 v 10:35 | 
Zde hledá
Ahoj mami, to je fajn, že ti můj malý gastronimický dárek přinesl tolik radosti a hlavně užitku. Jak si asi dovedeš představit, já ho jím nastrouhaný na těstovinách takřka každý den. A ještě se mi nezprotivil. Je to opravdu dobrý a kvalitný sýr. Čím jsem ale byla překvapená byl fakt, že Italové si jako antipasto nebo i po jídle samotném rádi ukrajují kousky tohoto tvrdého sýra a jedí to jako laskominu. Pro mě je to zvláštní, protože se jedná o tvrdý sýr mimořádně silné chuti, který mi v Čechách nejsme zvyklí jíst tímto způsobem. Dalším důvodem, kromě toho labužnického, proč Italové jedí kousky tohoto sýra (bez přílohy) je ten, že po jídle vyčistí ústa (i díky své tvrdosti).