Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě je příbor.
Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.
.
Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Olomoucká pochoutka

1. listopadu 2006 v 8:00 | Šárka |  Sýry
V lednici se schovávaly olomoucké tvarůžky, pěkně potichoučku, aby je nikdo "neviděl, neslyšel". Kdyby nezavoněly, unikly by mé pozornosti. Vůně byla omamná, tak jsem je vytáhla a přemýšlela, co s nimi? Sýry miluji všechny bez rozdílu (až na malinké výjimky). Ani ty voňavější exempláře mě neodradí od úmyslu, pochutnat si na nich.
Nebylo moc času na dlouhé přemýšlení, ani domácí zásoby nepraskaly ve švech, tak jsem si řekla, že udělám "prachobyčejnou" bleskovou pomazánku a nebudu se zdržovat. Než naliji sklenku vínka (dobrého červeného), ukrojím z nově objeveného bochníku chleba od Antonína asi tak dva plátky pro každého, tak by mělo být komplet hotovo.
Dotýkat se tvarůžků bez rukavic není radno, ty stopy na prstech dost dlouho zůstanou. Vyloupla jsem je obratně z obalu a šup s nimi do elektrické sekací mašinky, která je běžnou součástí každého robotu. Ještě že ho mám na pracovní desce, vyndavat někde z hlouby útrob těch nejspodnějších kuchyňských skříněk (a to v lepším případě - neboť některá ta chytrá kuchyňská udělátka mám též ve sklípku a cesta do něj je vážně daleká). Vzpomněla jsem si na opuštěný koneček pórku, co ještě hrál takovou krásnou svěží zelenou barvou, tak jsem ho vzala na pomoc a takový čtyř centimetrový kousek nakrájela na větší kolečka. Majonézy a různá jiná ochucovadla jsem tam strkat nechtěla, mám přeci chuť na olomoucké tvarůžky, tak ať mi tu chuť nic a nikdo neruší. Přidala jsem 3 (nebo 4?) polévkové lžíce výborného jemného láku z nakládaných kapií a 2 vrchovatější lžíce kysané smetany (od Ramy pod názvem Cremefine, ta mě nikdy nezklame). Teprve nyní jsem spustila proces jemného sekání, ale netrvalo to ani minutku. Nesolit - není potřeba. Pepřit? Až u stolu, každý podle své chuti, ale jsem zastáncem jen a pouze pepře čerstvě mletého. Ta chuť této pomazánky mě moc a moc překvapila a předčila mé očekávání. Pochutnala jsem si a tento bezvýznamný receptík jsem si i pro případ repete pěkně popsala. Celé to dílo jsem v tom fofru vyfotila, ale copak může být něco barvitého na syrečkách? Snad jen ta vůně :-)

Dobrý tip: Pokud máte rádi recepty v knižní podobě, můžete si je pořídit jako kuchařskou knihu a objednat si ji přímo od autorky.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 edy edy | E-mail | 1. listopadu 2006 v 16:16 | Reagovat

Co k tomu dodat. Jenom třeba to, že já, který olomoucké syrečky tedy opravdu nemusím, jsem si dal 4 krajíce toho výborného žitného chleba pana Antonína tučně namazané touto lahůdkou a moc jsem si pochutnal.

Pro mě by to bylo třeba ještě malinko chutnější, kdyby se ta chuť ještě zjemnila třeba o jemně nastrouhaná jablka.

2 Petruška Petruška | E-mail | 3. listopadu 2006 v 14:40 | Reagovat

Ahoj, to musela být tedy nesmírná pochoutka, jestliže se nakonec i Eda odhodlal jíst syrečky. Je znám svou "nenávistí" k tomuto zapáchajícímu, leč pro některé delikátnímu sýru. Já osobně jej také nemusím, spíš bych se dala umluvit k soustu Romaduru. Ten sice také nemálo zapáchá, ale chuťově je výborný. Věřím, že chuťové pohárky skvěle naladil tan zázračný žitný chléb, který zjemnil i nesnesitelnou chuť syrečků. Jen tak dál, mami. Jestli pak ještě dokážeš např. i se Simčou zázraky a ta nakonec pozře i fazole nebo houby, tak by to bylo fajn. Hledej dál pochoutky, zkoumej, študuj. A pák nás tu všechny o tvých "výzkumech" informuj.

3 Šárka Šárka | 4. listopadu 2006 v 19:04 | Reagovat

Ahoj a díky za komentář Petruško :-) Představ si, že Simča už houby pozřela! V podobě houbové omáčky (při poslední návštěvě u nás), na dalších zázracích budu pracovat. Zn. "Nemožné do hodiny, zázraky do druhého dne" :-)

4 Janaen Janaen | E-mail | Web | 14. listopadu 2006 v 21:49 | Reagovat

Děkuji ti na návštěvu na svém blogu, Dámu a aukro máme společné, těší mne! mohla bych si tě dát do spřátelených blogů???? Moc se mi u tebe na stránkách líbí!

5 Šárka Šárka | 14. listopadu 2006 v 23:29 | Reagovat

Taky mě těší :-) budu ráda ve tvých odkazech na spřátelené blogy  a děkuji za tvůj zájem o mé stránky. Měj se hezky

6 Komorka Komorka | E-mail | 5. prosince 2006 v 23:53 | Reagovat

Ahoj Šárinko, nám chutná vše co jsi doposud uvařila, ale je pravdou, že i přes to , že máme recept od tebe, tak to stejně nechutná, protože ty máš prostě zlaté ruce a nápady. Nejraději bychom tě měli doma jsko kuchařku, to by bylo!:-)) To se Eda má, to jídlo mu závidím, škoda , že jste od nás tak daleko, mohli bychom se stravovat u vás :-) Mirka

P.S. Všem lidičkám, co čtou tyto stránky doporučuji Šárčiny recepty a pokud možno je od ní samotné  ochutnat!!!

7 Šárka Šárka | 6. prosince 2006 v 0:08 | Reagovat

:-) Nazdárek Miruš, díky za vysoce pozitivní komentář :-) Dlouho jsme se neviděly, dlouho jsem nenapsala mail, tak to napravím co nejdřív. Když mám čas, tak si tady hraji s webíkem a na korespondenci s kamarády zapomínám :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama