V lednici se schovávaly olomoucké tvarůžky, pěkně potichoučku, aby je nikdo "neviděl, neslyšel". Kdyby nezavoněly, unikly by mé pozornosti. Vůně byla omamná, tak jsem je vytáhla a přemýšlela, co s nimi? Sýry miluji všechny bez rozdílu (až na malinké výjimky). Ani ty voňavější exempláře mě neodradí od úmyslu, pochutnat si na nich.
Nebylo moc času na dlouhé přemýšlení, ani domácí zásoby nepraskaly ve švech, tak jsem si řekla, že udělám "prachobyčejnou" bleskovou pomazánku a nebudu se zdržovat. Než naliji sklenku vínka (dobrého červeného), ukrojím z nově objeveného bochníku chleba od Antonína asi tak dva plátky pro každého, tak by mělo být komplet hotovo.
Dotýkat se tvarůžků bez rukavic není radno, ty stopy na prstech dost dlouho zůstanou. Vyloupla jsem je obratně z obalu a šup s nimi do elektrické sekací mašinky, která je běžnou součástí každého robotu. Ještě že ho mám na pracovní desce, vyndavat někde z hlouby útrob těch nejspodnějších kuchyňských skříněk (a to v lepším případě - neboť některá ta chytrá kuchyňská udělátka mám též ve sklípku a cesta do něj je vážně daleká). Vzpomněla jsem si na opuštěný koneček pórku, co ještě hrál takovou krásnou svěží zelenou barvou, tak jsem ho vzala na pomoc a takový čtyř centimetrový kousek nakrájela na větší kolečka. Majonézy a různá jiná ochucovadla jsem tam strkat nechtěla, mám přeci chuť na olomoucké tvarůžky, tak ať mi tu chuť nic a nikdo neruší. Přidala jsem 3 (nebo 4?) polévkové lžíce výborného jemného láku z nakládaných kapií a 2 vrchovatější lžíce kysané smetany (od Ramy pod názvem Cremefine, ta mě nikdy nezklame). Teprve nyní jsem spustila proces jemného sekání, ale netrvalo to ani minutku. Nesolit - není potřeba. Pepřit? Až u stolu, každý podle své chuti, ale jsem zastáncem jen a pouze pepře čerstvě mletého. Ta chuť této pomazánky mě moc a moc překvapila a předčila mé očekávání. Pochutnala jsem si a tento bezvýznamný receptík jsem si i pro případ repete pěkně popsala. Celé to dílo jsem v tom fofru vyfotila, ale copak může být něco barvitého na syrečkách? Snad jen ta vůně :-)
Dobrý tip: Pokud máte rádi recepty v knižní podobě, můžete si je pořídit jako kuchařskou knihu a objednat si ji přímo od autorky.
Petruška | 
Zde hledá
Co k tomu dodat. Jenom třeba to, že já, který olomoucké syrečky tedy opravdu nemusím, jsem si dal 4 krajíce toho výborného žitného chleba pana Antonína tučně namazané touto lahůdkou a moc jsem si pochutnal.
Pro mě by to bylo třeba ještě malinko chutnější, kdyby se ta chuť ještě zjemnila třeba o jemně nastrouhaná jablka.