Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě je příbor.
Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.
.
Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Co se v Číně jí a pije

15. listopadu 2006 v 0:41 | Šárka (jedl a pil na vlastní ústa a v Číně byl, náš kamarád Michal Beránek :-) |  Gastronomické zajímavosti
Čínská kuchyně je, aspoň pro mne, fantastická. To co známe jako "Čínu" zde v Evropě je jenom slabý odvar toho, co Vás čeká na místě. Méně masa, ale mnohem více neznámé zeleniny a ovoce, nepřítomnost soli a sojovky (o kterou jsme si mnohokrát museli říci) a zápolení s jídelními tyčinkami dělají z naplnění žaludku dobrodružství.
Co se v Číně jí a pije
- dobrou chuť (wej-kchou-chao)
- na zdraví (kan pej = vysušme pohár).
Pouze v pravé čínské restauraci může člověk v originálním prostředí opravdu vychutnat některou z místních gastronomických lahůdek - tady pozná pravou Čínu se vším všudy.
Regionální specialitou je v Pekingu pekingská kachna (je pěkně do hněda upečená a pak je rozsekána i s kostmi na malé kousky - tak to nám moc nejelo; zkuste vybírat drcené a štípané kostičky jidelními tyčinkami z Vaší potravy). V severních oblastech se většinou jako příloha objednají nudle, rýže se častěji jí na jihu. Čím dál více na jih, tím častěji se objeví na stole pečená ryba (nevykostěná a v jednom kompaktním kousku; a tak zase čiň se, cizinče s tyčinkami ). Na exotické pokrmy, jako je hadí maso, žáby a vlaštovčí hnízda jsme nenarazili, pouze jsem v továrně na hedvábi okusil červa bource morušového, který prý pomáha vylepšit schopnost si pamatovat - nepozoroval jsem žádnou změnu, ale tkví to asi v tom, že se toho musí jíst kila. Slepičí uzené a osmažené pařátky, které mají být oblíbenou pochoutkou nebyly také naší parketou, podobně jako grilované prasečí ocásky. Pro většinu chudších obyvatel východní Číny je prý maso ale spíše luxusem. Stravou chudšího Číňana je většinou po celý týden miska rýže a zelenina, jídlo zakončí polévkou bezvýrazné chuti, která připomíná rýžový šlem, kterým maminky v Evropě léčí průjmy batolat. V Tibetské náhorní plošině a v oblastech Vnitřního Mongolska se ale vegetariánství moc nepěstuje. Nejpopulárnější je zde hovězí a skopové maso, nám velice chutnalo sušené maso z yaka. Stáda pasoucích se yaků dávají také mléko, ze kterého se dělá yaččí sýr, který jsme okusili v městě Zgondiang. Na stole byla mistička s bílými krystaly, pokládali jsme je za sůl - chyba, tady se ten sýr jí pocukrován. Nezvyklá, ale zajímavá kombinace. Yaččí smetana se také přilévá do čaje; tak to nebyl nápoj, ke kterému bychom zahořeli velkou náklonností. Pro běžného Číňana je ale sýr či mléčné vyrobky prakticky neznámým pojmem a jeho pohled na talířek na němž leží kousek sýra, je pohledem Evropana, jemuž někdo na talíř položil lidské lejno.
Nejvíce mně chutnalo v Shanghai u Portugalce z Macaa rybí filé s houbovou smetanovou omáčkou - to se musím pokusit jednou vytvořit tady doma, v Evropě.
Evropan si musí uvědomit, že pohled na jídlo požívajícího Číňana je odstrašující. Pomocí jídelních tyčinek, skloněn hluboko nad stůl, na kterém jsou různá jídla, si "láduje" kousky jídla za hlasitého mlaskání do široko otevřených úst, část jídla padá na stůl anebo na zem, takže po snídani obědě či večeři to i v jídelně prvotřídního hotelu vypadá jako ve chlívě. Při jídle dokáže pravý Číňan kouřit, telefonovat anebo se hlasitě dorozumívat s někým na druhé straně sálu. Když se jídelní sál vyprázdní, nastoupí armáda "počišťovačů", která zbytky jídel ze stolů absolutně neesteticky shrnou do velkých nádob, zahučí vysavače a přijdou na řadu košťata upletená z rákosu anebo z rýžových stonků. Turista a gurmán francouzského původu je patřičně šokován, našinec pevně sevře čelisti, aby mu ze zvedajícího se žaludku něco nevyklouzlo do zbytku rýže v misce. Nezapomňte nikdy, že když jste vybídnuti k přípitku, musíte jej opětovat, tj. zvednout sklenku a alespoň symbolicky z ní upít a k jídlu ani nikam nikdy nechoďte příliš pozdě; na to jsou Číňané alergičtí.
Číňané pijí hlavně "čá", což Češi převzali a nazývají tuto tekutinu čajem. Čína je "čajová velmoc" a tak má každý desítky, stovky možností zalít své hrdlo nějakým druhem čaje. Nejběžnější bude asi čaj z jasmínových květů, existuje ale mnoho dalších druhů - černý, zelený, polofermentovaný, listový.
Ačkoliv se tvrdí , že víno pijí Číňané už tisíce let, byl jsem čínským vínem zklamán. Víno je ve srovnání s ostatními tekutinami velmi drahé a jeho kvalita a chuť je podřadná. Pili jsme s Jardou a Láďou víno Greatwall - 12 % , nebylo to nic zvláštního. Bíle víno stejné značky jsem dostal nevychlazené (asi se to v Číně tak pije) a když jsem reklamoval, že je to příliš teplé, tak mi pak do sklenice nasypali rozdrcený led. Po těchto zkušenostech jsem přesedlal na nápoje nealkoholické jako Coca-Cola, Tonik anebo různé ovocné juice. Kdo si chce dát "frťana" má trochu lepší šanci, nejběžnější nápoj tohoto druhu, rýžová pálenka ale někdy zcela odporně páchne, jako nám známá "lavorovice". Koupené flašky se nám ale podařilo bez následků zlikvidovat.
Nejběžnejším alkoholickým nápojem v Číně bude asi pivo - "piťo" - pchí-ťiou. Piv existuje několik druhů. Podle hlášek našich "pivologů" se ale žádné nedá srovnat s plzeňským Gambrinusem nebo budějovickym Budvarem. "Pivní znalci" z naší skupiny vyhodnotili jako nejlepší pivo Čchin-tao nebo Tsingtao, které se vaří ve městě Quingdao, které bylo kdysi v rámci velmocenských koloniálních výbojů německým teritoriem. Quingdao leží v provincii Shandong na severovýchodě Číny. Císař Vilém II. donutil čínské vládce z dynastie Mandžu po zavraždění dvou něměckých misionářů v roce 1897 k pronájmu tohoto území na dobu 99 let. Jako trvalý odkaz zde Němci zanechali umění vařit pivo. Zdejší Mezinárodní pivní slavnost, pořádaná v polovině srpna, se snaží vyrovnat známému mnichovskému Oktoberfestu.
Náš kamarád, Michal Beránek, sepsal v roce 2005 doma ve Francii (jeho postřehy z cesty do Číny). Mám pocit, že takové postřehy nejsou nezajímavé a já jsem přesvědčená, že do Číny se s největší pravděpodobností nepodívám, tak díky za ně :-)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Rudka Rudka | E-mail | 15. listopadu 2006 v 15:40 | Reagovat

Pekingskou kachnu bych asi také nemusela jíst.Já mám nejraději pravou domácí kachničku pečenou od mé maminky a nebo od manžela.Je to u nás vždycky taková sváteční chvíle a nejen při konzumování.Jíst pomocí tyčinek,tak to by byla pro mne úplná katastrofa.Radši bych nejedla (tak to je blbost),ale hlad je hlad.

2 Šárka Šárka | 15. listopadu 2006 v 19:15 | Reagovat

Když selžou hůlky, ještě pořád máme dvě ruce :-) To vyprávění o Číně znám i reálně od Michala B., některé historky kolem jídla nebyly zrovna košer (pro nás Evropany), v každém případě jsou jeho postřehy velmi zajímavé. Mám na stránkách odkaz na "Lezecký kroužek Michala B." - tam se najdou reportáže a tam je o Číně daleko více materiálu, krom jiného zajímavého. Ještě toho času kdyby bylo více, viď? Já s ním zápasím jak se dá :-) Však to znáš sama.

3 Bali Bali | 4. února 2007 v 17:44 | Reagovat

miluji francouzskou kuchyni, ale nejvic mi stejne chutnalo za meho dlouheho pobytu v Singapuru. Zadne "breberky" jsem asi neochutnala, ale kdo vi??

4 Šárka Šárka | E-mail | Web | 4. února 2007 v 23:14 | Reagovat

Bali ;) vyprávění o pochoutkách v Singapuru bych si ráda poslechla ;), když to tak vezmu kolem a kolem, pochutnat si člověk může kdekoli a na čemkoli. Když se vaří s láskou, vždy z toho zůstane nezapomenutelný zážitek.

5 serafX serafX | Web | 3. května 2008 v 21:34 | Reagovat

"čá" - vidím, že jste cestovali na severu.

6 red wedding dresses red wedding dresses | E-mail | Web | 31. října 2012 v 12:59 | Reagovat

A. He has a lot of ketchup time!
http://www.standdress.com/

7 white prom dresses 2013 white prom dresses 2013 | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 5:07 | Reagovat
8 fournel fournel | Web | 18. června 2015 v 12:23 | Reagovat

půjčky bez potvrzeni přijmu 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama