Komentáře

1 zuzka zuzka | 19. listopadu 2006 v 21:11 | Reagovat

Moc se ti povedlo popsat gulášek,když jsem si to pročítala a opět viděla tak se mi vybavila chuť tohoto pokrmu.A to mám ještě bříško plné skvělého oběda.Cestou domů jsme to znovu rozebírali a vzpomínali na super víkend a super papáníčko.  Zuzka

2 Šárka Šárka | 19. listopadu 2006 v 23:05 | Reagovat

Taky vzpomínáme :-) Díky za premiérový komentář a přijď občas na tyhle mé stránky na kus řeči. Budu se těšit.

3 Vláďa Vláďa | E-mail | 20. listopadu 2006 v 2:14 | Reagovat

Miláčkové,děkuji nejprve Vám a našemu panu Exprezidentovi taktéž.

Vše uvedeno výše,je jen receptík pana prezidenta Havla a skvělá příležitost,jak se znemožnit.Pro tak skvělé kuchařky,snad to nejde ani jinak.

Ozvou se ještě další strávníčci,kteří přežili a já dodám ku všemu svůj komentář?

Děkuji Šárko za perfektní popis a bezvadnou zábavu.Je nám s Vámi velmi dobře,dík a příště ahoj Vláďa a Rudinka

4 Šárka Šárka | 20. listopadu 2006 v 9:04 | Reagovat

Věřím, že všichni konzumenti přežili, neboť tato krmě byla "životabudič". Vidím však jeden problém! Když guláš, tak jenom od Vládi :-) Máme vás rádi - a není to jenom kvůli tomu guláši.

5 Jana Jana | E-mail | 21. listopadu 2006 v 9:52 | Reagovat

Tenhle gulasek jsme varili pred par lety v me restauraci v Erfurtu, pod nazvem Presidentuv gulas. (Pry se podaval hostum pri oslave jeho narozenin, podle jeho osobniho receptu). Muj kuchar byl nejprve skepticky, co se tykalo tech vsech surovin a pracnosti, ale po uvareni sam uznal, ze je to cutova bomba. U nas to byl absolutni tahak pro hosty. Nemcum se delaly boule za usima, jak to do sebe hazeli! Myslim, ze po tomhle dusevnim kopanci premuzu mou lenost a gulasek uvarim!

Jana

6 Šárka Šárka | 21. listopadu 2006 v 10:21 | Reagovat

Je mi to moc sympatické, že tento guláš byl vařen ve tvé restauraci! Věřím, že měl úspěch (sama jsem ho ochutnala), bohužel na jídelním lístku v naší restauraci ve švýcarském Moulin Neuf nikdy nebyl! Nestihla jsem ho zařadit do oblíbených jídel a po pravdě se přiznám, že receptura se mi pozdávala poněkud překombinovaná a nedovedla jsem si tu chuť představit, nyní vím, že to byla chyba :-) Jsem ráda, že tvá restaurace s tím měla velký úspěch a gratuluji. Díky za parádní komentář - ten gulášek nemohl mít lepší reklamu :-) Děkuji za tvou návštěvu na mých "mladých" stránkách. Jak funguje tvá restaurace dnes? Možná bych ti návštěvu oplatila a na gulášek zašla k "Vám".

7 Jana Jana | E-mail | 21. listopadu 2006 v 11:48 | Reagovat

Jak restaurace funguje nemohu rict, protoze jsem ji 2004 predala mym nastupcum a odstehovala jsem se... Doufam, ze se jim dari, pred nastupem byli do Ceske kuchyne dobre zasvetceni a zauceni.

Moje webstranky vcetne jidelnicku jeste funguji:)

http://www.johannesluenette.homepage.t-online.de

8 Šárka Šárka | 21. listopadu 2006 v 12:06 | Reagovat

To je nahoda, my restaurant s hotelem prodali pred tremi lety, ale stranky tez funguji dodnes. Restauraci jsme postavili na nohy, nebot byla nejaky cas zavrena. Vytvorili stanky, jidelnicky, prostredi, vsak to znas asi sama. Toto panske sidlo (v soucasne dobe restauraci s hotelem) koupil muj muz od statu za ucelem romantickeho bydleni :-) Stalo se to, co se stat muselo a vybudovali jsme zajimavy podnik (meli jsme galerii a vystavovali obrazy, keramiku, schazeli se u nas tez hudebnici (symfonicky orchester hral v prirode na brehu jezera, tisic dalsich aktivit, vlastne se mi docela styska po tom vsem, byla to ma krasna leta, i kdyz to byla opravdu drina, mam jen ty nejhezci vzpominky). Muj muz (strojni inzenyr - v dobe zivota v Moulin Neuf se dal na studium hotelierstvi, dostal z cista jasna nabidka na prodej tohoto objektu a zacali jsme uvazovat o tom, ze se prestehujem do Cech. Uvahy se zrealizovaly, tak si o te dobe v moji bajecne hospudce uz jenom snim a pri tom sneni jsem nejak prisla na napad, vytvorit sei sve stranky - a toto je vysledek / pocatek :-) Snad se to bude casem zlepsovat. Moc me potesilo, ze nekdo s podbnymi zkusenostmi a osudem na tyhle me stranky nasel cestu. Diky za adresu na tvou "byvalou" restauraci. Na oplatku je zde adresa na tu "byvalou" mou www.neumuehle.ch - mnoho fotografii je puvodnich(z doby meho pusobeni). Mej se moc prima a rada jsem te alespon zde potkala a zapredla rozhovor na me oblibene tema :-) Jinak v gastronomii jiz nepodnikam, jsou mi blize marketingove strategie, ale pro pratele a pro zabavu varim a vymyslim porad dal neco noveho, nebo oprasuji recepty stare a zapomenute, minim s tim pokracovat, ale je k tomu treba mnoho casu a ja ho nejak nemam :-)

9 Šárka Šárka | 21. listopadu 2006 v 12:09 | Reagovat

vytvorili STRANKY :-) - objekt restaurace byl z roku 1694, a zadne "stanky" tam fakt nebyly :-) vloudila se chybicka

10 Jana Jana | E-mail | 21. listopadu 2006 v 13:13 | Reagovat

je zajimave, jakymi cestami clovek v zivote prochazi, na konec si zase priznas - nahoda je blbec...  Vlada je muj bracha a to co jsi o vas psala jsem castecne vedela z jejich vypraveni:))), jen mi nebylo do ted jasno, ze se jedna o VAS, uzasne!!!

11 Vláďa Vláďa | E-mail | 21. listopadu 2006 v 13:51 | Reagovat

Bude mi ctí seznámit osobně Vás dvě osůbky se stejným osudem a zkušeností.Pro informaci,Šárka ja má kamarádka a Jana je má sestřička žijící dál od nás na západ.Tímto Vás zdravím Vláďa

12 Vláďa Vláďa | E-mail | 21. listopadu 2006 v 13:53 | Reagovat

Tak Janička mne předstihla ve vysvětlení.Papa    Vláďa

13 Šárka Šárka | 21. listopadu 2006 v 14:12 | Reagovat

Na náhody jsem vždy věřila, ale nyní budu věřit i na zázraky :-) Tak snad slovo pro Janu: "Moc mě těší", náhoda je opravdu blbec ! Aby ta náhoda byla dokonalá, budu doufat, že třeba někdy se společně "u nás" sejdeme :-))) zdravím vás všechny :-) Vláďu, Rudku & Janu

14 Petruška Petruška | E-mail | 21. listopadu 2006 v 14:14 | Reagovat

Teda mami, vidíš, kam až tě tvá kulinářská vášeň a tvořivost dovedla - díky tomuhle blogu jsi poznala další zajímavé lidi. Navíc jsi asi netušila, že Jana je Vláďovou sestrou. Tak to vidíš, cesty osudu jsou různé, občas se zkříží a už se nám ten spolek dobrých přátel rozrůstá. Stále mi vrtá hlavou ten Havlův guláš, přelétla jsem ho jen očima, plná skeptických myšlenek o komplikované přípravě a tuctové české chuti, ale musím změnit názor. Není guláš jako guláš, a ten Havlův stojí za vyzkoušení. Že bych si ho vyzkoušela uvařit i já?

15 Jana Jana | E-mail | 21. listopadu 2006 v 14:26 | Reagovat

Vyzkouset ho musis!!!

Je to sice dost prace a casu, ale stoji to zato. Pred chvili jsem zatelefonovala brachovi, abych ho informovala o setkani na internetu:))) a soucasne mu prozradila, ze jsem chodivala na lup se lzici do chladirny a mlsala i na studenem gulasku.

Takze zdravim novy okruh pratelu a znamych a mizim od kompu.

16 Šárka Šárka | 21. listopadu 2006 v 14:47 | Reagovat

Co dokáže jeden dobře uvařený gulášek ! :-) Za to všechno může Vláďa :-) ten guláš nám všem udělal velkou radost, a když je již dávno zkonzumován, hrnce umyty, radost nám dělá pořád. Zdravim též všechny přátele "staré i nové" :-) a jednoho nejbližšího človíčka na světě, který se mi bohužel po tom světě toulá moc daleko a toho guláše na něj nezbylo ani sousto.

17 Rudka Rudka | E-mail | 21. listopadu 2006 v 16:12 | Reagovat

Jestli chceš trhat zase rekordy v komentářích,tak zavolám na Moravu.Tam mám rozvětvenou moji rodinu a věř mi,že se v jídle velice dobře vyznají.

18 Rudka Rudka | E-mail | 21. listopadu 2006 v 16:20 | Reagovat

Morava sice není za hranicema,ale taky dobrý.

19 Rudka Rudka | E-mail | 21. listopadu 2006 v 16:28 | Reagovat

Promiň za hranicemi

20 Šárka Šárka | 21. listopadu 2006 v 16:46 | Reagovat

:-) komentářů už je požehnaně :-) bez vás by tomu tak ale nebylo, tak pro vás speciální dík. Jakou lavinu komentářů strhne jeden guláš - on však nebyl ledajaký:-)

21 edy edy | E-mail | 21. listopadu 2006 v 16:50 | Reagovat

Tak já si myslím, že je to veliká ostuda, že to ještě nevědí. Já mám příbuzné též na Moravě, ale to nejsou bohužel žádní gurmáni-škoda. Bylo by to určitě velikým přínosem, kdyby se diskuze roztáhly co nejdéle po republice. Dostaly by teprve tu správnou "šťávu".

22 manek manek | E-mail | 22. listopadu 2006 v 12:36 | Reagovat

Na fotečkách to vypadá moc pěkně, až z nich cítím tu vůni a chuť! Určitě to při nejbližší příležitosti vyzkouším. Díky za inspiraci!

23 Šárka Šárka | 22. listopadu 2006 v 13:02 | Reagovat

Rádo se stalo :-) Takový guláš mívá hodně kamarádů, tak nezapomeň na velký stůl :-) ... a taky povědět, jak to dopadlo. Díky za komentář (již druhý),  potěšilo mě to

24 Petruška Petruška | E-mail | 22. listopadu 2006 v 21:26 | Reagovat

Pro Janu: vyzkouším tedy gulášek, přemluvila jsi mě. O výsledku pak s pomocí mamky informuji a možná pošlu i nějakou tu fotku, pokud tedy onen guláš bude stát zato. Rudka se v jednom z komentářů zmínila, že nerada experimentuje, protože to pak neskončí vždy nejlépe - a já musím dodat, že mě se stává něco podobného. Asi i proto, že ve svých 21 letech nemám zase tak moc zkušeností. Ale zkoušet se musí, i z chyb se dá leccos naučit.

25 Šárka Šárka | 22. listopadu 2006 v 21:39 | Reagovat

máš pravdu - Pokrok je, když každá chyba, kterou uděláme, je "nová" !

26 Jasja Jasja | 27. března 2007 v 22:37 | Reagovat

Gulášek je dobrý, i když je Havlík pěkný pako

27 Eva Eva | 11. února 2009 v 19:12 | Reagovat

Guláš je vynikající,dělám ho už hodně dlouho.Objevila jsem ho kdysi v knížečce ANO.Vařila jsem ho i z vepřové kýty,hodně tmavý  cibulový základ a taky mńam.Ať žije Václav Havel a jeho gulášek!!!!!!

28 DolceVita DolceVita | E-mail | Web | 11. února 2009 v 20:05 | Reagovat

27 - Eva

Plný hrnec guláše dokáže vždycky potěšit :-) Když se povede, není lepšího jídla.

29 jitka jitka | 9. prosince 2009 v 20:13 | Reagovat

Asi jsem nepozorně četla, ale v tomhle guláši je lahev vína a v předešlém ani kapka....

30 DolceVita DolceVita | 9. prosince 2009 v 23:59 | Reagovat

Do "burgundského" víno určitě patří. Mohu se zeptat, v jakém "předešlém"? Vzhledem k tomu, že se jedná o starší příspěvky, neorientuji se v nich tak dobře a pokud tam něco chybí, ráda bych to doplnila. Díky :-)

31 Honza Honza | 24. listopadu 2010 v 18:32 | Reagovat

Připojuju ještě jednou text mé poznámky k Havlovu guláši z hlavního menu. Omlouvám se těm, co to budou číst dvakrát.
Recept jsem vyzkoušel a měl velký úspěch. Nicméně, s odstupem času jsem k němu kritičtější. Za prvé, ta šlehačka na závěr je úplně špatně. Je jako z jiného receptu, dělá z toho svíčkovou a k burgundskému vínu se rozhodně nehodí.
Za druhé a především, jak tak stárnu, mám rád poctivější a jednodušší chutě a hlavně nemám rád míchání neslučitelných konceptů. Tohle je vlastně recept na bourguignon, který je ovšem předělán podle středoevropské chuti, aby aspoň trochu připomínal starý dobrý guláš. Čili papričky, kečup (!), jalovec, džem, majoránka....je to trochu jako pejsek s kočičkou. Opakuju, měl jsem s tím úspěch, ale ten originální francouzský bourguignon je prostě lepší.

32 DolceVita DolceVita | Web | 25. listopadu 2010 v 1:22 | Reagovat

[31]: Honza:

Ještě jednou reaguji:
To 100 % souhlasím, Honzo !!!!! :-) Já na ten Havlův guláš taky koukala s velkou nedůvěrou, protože mi některé věci k sobě prostě nejdou. Ve výsledku to bylo dobré, ale cesta k výsledku je na můj vkus příliš komplikovaná a sama razím jiný styl vaření. Je to ale Havlův recept, tak v originále nemohu měnit nic. Díky moc za názor.

P.S.
Ztotožňuji se bez výhrad :-)

Bourguignon je fantastický, ostatně jsem ho před časem zveřejnila i zde na webu. http://dolcevita.blog.cz/0704/burgundske-hovezi-ragu-boeuf-bourguignon

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 


Bez výslovného svolení autorky není dovoleno zveřejněné texty a fotografie kopírovat ani šířit jinou cestou.

Zajímavé odkazy: Stylové restaurace

Aston kuchyně – kuchyňské vybavení od A do Z

Recepty online – recepty, kuchařka, vaření
Kvalitní sypaný čaj a nejlepší káva
100 gastronomických perfekcionistů


Delikatesní džemy Schwartau

Srdce BLOG.CZ