Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě je příbor.
Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.
.
Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Pražský labužník, část II.

17. října 2006 v 13:34 | Šárka |  Česká kuchyně ve světě
Když tenkrát na banketech viděl, jak vybraným hostům naše kuchyně chutná, vzal si do hlavy, že se osamostatní. Konkurovat všem těm francouzským, italským a čínským restauracím bylo ovšem odvážné, ale kdo se nepokusí, nic nemá. Lokál, který najal na Oberangeru, tehdy vykřičené ulici, byla zpustlá pivnice s kuželnou, kam chodili nanejvýš italští a řečtí dělníci od Siemense. Pět hostinských tam zkrachovalo, přitom to nebyli žádní diletanti, jako např. vrchní od proslulého Humpelmayera, anebo ten, co se později stal generálním ředitelem hotelu Bayerischer Hof. Navíc měl pan Hubáček a jeho paní nevýhodu, že se na ně Bavoráci dívali tak trochu přes prsty. On, přivandrovalec z Východu se směšným akcentem, a ona ze "svinského" Pruska, což kdybych tady měl vysvětlovat, tak bych se zamotal do německých dějin. V každém případě byla hospoda "Angerwirt", jak se teď jmenovala, dne 1. května 1961 otevřena a hned na začátku se vařilo česky. "Tři dny jsme neviděli hosta," přiznal pan Hubáček. "Tak jsme alespoň všechno v klidu snědli sami," podotkl jsem, "což přece nebylo taky špatné."

Ale už za pár dní se tu objevila společnost, která se zvěčnila na první stránce knihy hostů. Herec Filli Forst, majitelka módních závodů Katja Nieborg aj., přičemž sem Holman přivedl Rafaela Kubelka. První česká hospoda v Německu lákala čím dál tím víc, a milý pan Hubáček se ocitl před problémem spíše neočekávaným. Když jednal o nájem, chodíval sem totiž za bílého dne a to ještě z jiné strany, netušil, že opodál existuje jakási "Angerstüberl", nálevna, ve které navazovaly v pozdních hodinách dámy své obchody. Aby si prominenti, jako např. mnichovský starosta, který ostatně nechal později ulici pro tento druh provozu uzavřít, nespletli podnik a neskončili místo u Hubáčka u lehkých žen, 15. srpna 1961 zazářil světelný nápis "Goldene Stadt" poprvé.

V tom "o" se hned uhnízdili ptáčci, protože se zde po soumraku, kdy na ně sálalo teplo ze všech stran, pěkně ohřáli. Naproti tomu ochladl pivovar Spaten, smluvní partner který změny jmen z pochopitelných důvodů nemiloval. V novinách se však objevil palcový titulek "Na Oberangeru se stal gastronomický zázrak", kromě toho se u pana Hubáčka hlásil jeden sládek, uprchlý z Plzně, se kterým v pivovaře zavedli novinku. "Pils ze sudu," vysvětloval mi, "to tady byla hotová revoluce!" Od té doby panoval mezi oběma stranami vřelý obchodní vztah. Česká restaurace "Goldene Stadt" začala ve třech. Jeden pomocník, paní Helga a její muž. Cituji, co řekl: "Pracoval jsem denně až dvacet hodin. Vstával jsem ve čtyři, spěchal na trh a pak jsem byl již ve stálém shonu až do noci. Vařil jsem, obsluhoval, uklízel, staral se o komerční záležitosti. První roky jsem na nějaký oddech nemohl ani pomyslet. Vždyť jsem se taky musel zdokonalovat v profesionálním vaření a učit opravdovému kuchařskému umění."

"To byste měl, panu Hubáčku, vyprávět všem, kteří teď doma najednou horují pro tržní hospodářství, a první věc, kterou pro ně udělají, je, že si hned na začátku vezmou dovolenou," podotkl jsem. "S našinci jsem měl první léta nejvíc problémů," doznal, když jsem se ptal, odkud se rekrutovali jeho hosté. "Ti tomu rozuměli vždycky lépe než já, a kdybych býval na ně dal, musel bych každý den předělávat nejen jídelní lístek, ale i celou hospodu se vším všudy." "A jak to bylo s placením?" dovolil jsem se zeptat. Pan Hubáček se zasmál a odpověděl: "No jo, Češi byli vždycky tak trochu slabí v kramflekách, což jsem chápal. Bohužel se ale mezi nimi našli někteří, kteří si mysleli, že nejsem žádný vlastenec, když po nich požaduji peníze. To Sudeťáci byli mnohem příjemnější," pokračoval. "Sice z nich sem tam někdo vyskočil, protože já se vždycky psal se všemi háčky a čárkami, ale ta nenávist nebyla už tak velká. Mnozí byli dokonce rádi, že je od nás vyhnali s ruksakem a kufýrkem, protože se jim tady vedlo mnohem lépe."

"A kdo byli vaši nejlepší hosté?" ptal jsem se. Pan Hubáček se dlouho nerozmýšlel a řekl: S Bavoráky jsem neměl vůbec žádné těžkosti. Ti byli vždycky rádi, že se za své peníze dobře najedí, a byli dokonce vděční. Jak víte, jsou to vlastně pogermánštění Slované, a tak jim holt naše kompaktní kuchyně sedí." V každém případě se už na podzim roku 1961 v "Goldene Stadt" stěží dostalo místo u stolu. Z původních tří lidí vzrostl personál na patnáct a v zimních měsících museli být přibráni i dva noční kuchaři, takže se sporák nezastavil. Pan Hubáček zdůraznil, že vždycky hleděl na to, aby u něho pracovali naši lidé, a to ať z Čech a Moravy či Slovenska. Jejich sociální podmínky přišly na přetřes, když jsem s ním šel do kanceláře, a to do moderního traktu, kde má každý zaměstnanec k dispozici malou garsoniéru. Začal jsem mu barvitě líčit své bohaté zkušenosti z pohostinství, k čemuž pobaveně podotkl: "Proto se u mě lidi drží. Jeden kuchař šel do penze po 17ti letech, jeden tady pracuje už 28 roků! Je to ten veselý Francouz ze Štrasburku, Claude Bastian, u grilu." Jinak jsou tu dlouho hlavně kuchařka Jindra Podlesáková, kuchař Standa Štěrba a vrchní Jindra Schmied a Willi Tůma. Kdepak jinde najdete tak věrný personál?" dodal.

Brzy se začalo o Goldene Stadt psát nejen v časopisech jako "Epoca", "Gourmet" aj. Americký spisovatel Frank Harper umístil jednu epizodu svého románu "Žena beze stáří", přeloženého do osmi jazyků, do této exotické restaurace s fantastickými jídly a nápoji, při jejichž jménech se zadrhával jazyk. Všude visely obrazy města s nepřehledným množstvím věží a nad prastarým mostem se vzadu rýsoval mohutný hrad s vysokou katedrálou. Jiný Američan, Gus Backus, se zamiloval do české muziky a zkomponoval polky o knedlících, které vyšly na desce v Polydoru. Joschi Halm, původem Slovák z Bratislavy, zhudebnil dokonce celý jídelní lístek a Ernst Mosch z Chebu postavil hudební pomník restauraci jako takové. V té době působila nejvíc ovšem ústní reklama. Knihy hostů se naplňovaly zápisy prominence z celého světa. Při tom čilém provozu se ovšem stalo, že ne každý z politiků, průmyslníků, šlechticů, umělců, sportovců aj. si k tomu našel čas. Tak např. Willy Brandt, Franz Josef Strauss, Max Grundig, Rolf Rodenstock, Belcrediové, Schwarzenbergové, Thurn-Taxisové, Herbert von Karajan, Elizabeth Tailor, Heinz Rühmann, Maximilian Schell, Hans Christian Blech, Franz Antel, Peter Weck, Franz Beckenbauer, doktor Christian Barnard z Kapského Města. Chybí i Ferdinand Peroutka, Vojtěch Jasný, Jan Werich, Jára Kohout a další.

"Jak to u vás vypadalo v roce 1968? Objevil se někdo známý z domova u vás?" zeptal jsem se pana Hubáčka. Očekával jsem, že bude mluvit o době po srpnu, ale on začal hned s únorem. "No to bych řekl, milý pane! Přišel sem pan inženýr Václav Havel se svým synem, nynějším panem prezidentem. Byla to smutná záležitost, protože Miloš Havel najednou umřel a oni mu sem přijeli na pohřeb. Tady je jejich zápis," a ukázal mi opět knihu hostů. V časovém úseku, po kterém jsem se původně ptal, se Goldene Stadt stala nakrátko vyvařovnou pro uprchlíky. Číšníci dostali dokonce příkaz, aby po bezplatném jídle každé rodině s dětmi strčili do kapsy ještě deset až dvacet marek na účet domu. Československý tisk v šedesátých letech se o panu Hubáčkovi vyjadřoval celkem slušně, to se však změnilo hned na začátku normalizace. Prodejní pisálkové líčili legendární lokál jako odbočku Svobodné Evropy, ve které se teď vedle obvyklé subverzívní činnosti odehrávaly i tak neuvěřitelné erotické propletence, že museli sami američtí bossové zakročit.

Existoval dokonce jeden napínavý román, líčící příběhy estébáka, který se do rozhlasové stanice vetřel. Tuto fikci překonal jeden skutečný špión, jehož jméno je dosud v neblahé paměti, který pak v čs. médiích vykládal, že prý na vlastní oči viděl, jak ten Hubáček předával v cigaretovém obalu u stolu Američanům mikrofilmy. To bylo, pokud se nemýlím, ale už dávno po olympiádě 1972, kdy Goldene Stadt trhala rekordy. Aby pojala Čechy z celého světa, kteří sem přijeli také z toho důvodu, aby se uviděli po létech, byla pro ně připravena ve sklepních prostorách zbrusu nová Nepomukova vinárna s 80 místy. Na Mnichov byly upřeny zraky celého světa a sportovní metropole nabízela svým hostům též atraktivní infrastrukturu. Největší nakladatelství kuchařských knih v zemi "Gräfe und Unzer", zařadila Goldene Stadt v průvodci po pohostinství do seznamu 170 špičkových restaurací Německa. Teď se zde objevili i další gastronomičtí odborníci, samozřejmě inkognito.

"Do kterých labužnických lexikonů jste se dostal, pane Hubáčku?" zeptal jsem se. "Do všech nejdůležitějších," odpověděl a začal mi je ukazovat. "Toto je kulinární bible Američanů, kteří jezdí do Evropy. Jmenuje se "Feeldings No 1" a já jsem na stránce 654." Po tlusté knize na japanu přišel na řadu francouzský Michaelin. "Ten je směrodatný pro Evropany," podotkl. S dalšími patřičnými hvězdičkami u jména Goldene Stadt jsem se setkal u beneluxského průvodce "L´Auto", německého "Varta" aj. "A v některých gastronomických organizacích jste členem?" zněla další otázka. "Těch je 14 nebo 15 určitě, přičemž jsou všechny pro fachmana zbytečné." V "Intergastru" byl pan Hubáček vyznamenán "Zlatou korunou", v "Intertouropu" hodnocen třemi zlatými hvězdičkami, což je nejvyšší stupeň, v gastronomickém Rotary klubu zařazen mezi 1600 nejlepších podniků na světě. Je třeba také připomenout, že česká restaurace Goldene Stadt figurovala ve dvou televizních filmech a četných rozhlasových relacích. Např. Hlas Ameriky informoval každé pondělí o jídelním lístku.

Do ruky se mi dostaly dvě zvláštnosti. Dokument o rytířství v řádu Svatého Kříže Jeruzalémského, v němž se praví, že jeho nositeli musí být v jeho oboru nápomocny všechny křesťanské organizace, a členská legitimace číslo 1171, kterou vystavil Centre d'Information Code Diplomatique et Consulaire, jíž je doporučován jako gastronom všem velvyslanectvím a konzulátům. První věc jsem spojoval s návštěvou tří kardinálů v Goldene Stadt, při té druhé mi tanula na mysli hostina ve vládní čtvrti v Bonnu pro nejvyšší německé politiky, kterou tam pa Hubáček organizoval. Mohu se mýlit, ale nechtěl být v těchto delikátních záležitostech až příliš dotěravý. "S vysvědčením do vás by člověk mohl udělat pěknou kariéru," obrátil jsem list. "V jedněch novinách o mě psali, že jsem praotec českého pohostinství na Západě," poznamenal sice hrdě, ale ne vychloubačně. Ostatně za něho mluvila fakta.

Jeho bývalí zaměstnanci otevřeli české restaurace nejen v Mnichově (tam zrovna tři), ale v celém Německu, Austrálii, Kanadě a kdo ví, kde ještě. "Jouzu jsem doporučil Mašatovi do New Yorku, teď je u Donalda Trumpa. Žena toho multimiliardáře, Ivana, je ze Zlína a těší ji, že jejím hostům chutná česká kuchyně. No bodejť, když u ní vaří můj Vašek," zasmál se. "Ten Trump je trumf," prohlásil jsem. "Není tomu tak dávno, co i mě lákali do Ameriky," pokračoval. Kdyby nebývalo toho pitomého režimu, tak jsem mohl být doma a každý Pražák (to si můžete spočítat) mohl ke mně za ta léta přijít na oběd. "Dalo by se to dohnat?" zněla má otázka. "Něco jistě!" odpověděl.
konec části II., konec celého úvodu
(slavné recepty budou následovat)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mdqphoto Mdqphoto | E-mail | Web | 25. října 2011 v 0:37 | Reagovat

Good článek, ale nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko....:D

2 square wedding dresses square wedding dresses | E-mail | Web | 31. října 2012 v 14:33 | Reagovat

This is most certainly the best most informative website I've seen yet,I am thrilled I unearthed .
http://www.felldress.org/

3 breitling replica breitling replica | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 6:12 | Reagovat

I happen to enter your blog with the help of Google search. To my sheer luck I got what I was searching for. Thanks.
http://www.latewatches.com/bvlgari-b-zero-1.html

4 nark nark | Web | 7. června 2016 v 22:15 | Reagovat

pujcky online kladno :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama