Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě je příbor.
Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.
.
Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně. Bude mi velkou ctí pobývat ve Vaší knihovničce :-)

Jak zlikvidovat starosti, než starosti zlikvidují nás

24. října 2006 v 7:57 | Dale Carnegie |  Citáty
"Moudří lidé nikdy nesedí a neoplakávají své ztráty, ale s veselou myslí se je snaží napravit."
Dale Carnegie a jeho zlatá pravidla:
Pravidlo č.1
Vyžeňte starosti z hlavy tím, že budete pořád něco dělat. Činorodost je jedním z nejlepších léků proti nervovému zhroucení.
Pravidlo č.2
Nezmatkujte kvůli nicotnostem. Nedovolte, aby vám maličkosti - termiti života - ujídaly štěstí.
Pravidlo č.3
Starostí se zbavujte pomocí zákona pravděpodobnosti. Zeptejte se sami sebe: "Jaká je pravděpodobnost, že se taková věc vůbec může stát?"
Pravidlo č.4
Smiřte se s nevyhnutelným a pokuste se i z takové situace něco vytěžit. Jestli však víte, že není ve vašich silách situaci zvrátit nebo změnit, řekněte si: "Je to tak a jinak to být nemůže."
Pravidlo č.5
Vydejte na své starosti stop-příkaz. Rozhodněte se, za kolik úzkosti vám ta která věc stojí - a odmítněte jí věnovat více.
Pravidlo č.6
Ať mrtví pochovají své mrtvé. Nechtějte řezat piliny.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 edy edy | E-mail | 24. října 2006 v 9:34 | Reagovat

Snazim se zit dle "Carnegieho" uz pekne dlouho a musim rici, ze me to v mnohem usnadnuje zivot a snad i tem v mem okoli. A neni to vubec tak tezke jak to treba na prvni pohled vypada. U me je to uz vsechno vlastne automaticke. Ziji tak a o nicem jinem ani nepremyslim! A je me dobre a to je to hlavni. Protoze, kdyz je dobre me je dobre automaticky i mym nejblizsim a o tom to je!

2 Friend Friend | 24. října 2006 v 15:22 | Reagovat

Vidim, že Šářka píše každý den spousta pravidel a rad, jak žít. Nabízí se otázka - vybíráš všechna tato pravidla, protože se tobě a tvému svědomí líbí? Nemyslím si totiž, že by ses jimi ty sama osobně řídila. A nebo ano? Je to jen otázka...

3 Šárka Šárka | Web | 24. října 2006 v 18:46 | Reagovat

Odpověď na otázku někomu, kdo si říká "Friend" XY - nezanechal po sobě ani e-mail :-) To přátelé nedělají. Něco k radám a pravidlům "jak žít". Radit může jen někdo, kdo sám má zkušenosti. Na rady chodím k těm moudřejším, kteří vlastní cestou omylů došli až tak daleko, že si troufají drobné rady poskytnout i těm ostatním. Ta moudra předávám dál touto cestou těm, kteří o ně stojí. A zda já sama se jimi řídím? Snažím se o to, což je vidět i na tomto webu. A jak známo, pouhá myšlenka na "dobrý skutek" je víc, než se o něj ani nepokusit. Neskromně si myslím, že některými dobrými radami se řídím. Pokud bych se řídila všemi, byla by ze mě dokonalá bytost. Je tu však otázka: "je dokonalost lidská vlastnost?". Osobně si myslím, že drobné chybičky nás polidšťují. Pokud má někdo někoho rád, má ho rád i s jeho chybami. Závěr je ten, že všechna tato pravidla vybírám proto, neboť si myslím, že životu ve všech jeho podobách prospívají. Kdo se naučí ovládat sám sebe, ten vyhrál bitvu nad vlastním osudem. Čemu lidé ze zvyku říkají osud, jsou většinou jejich vlastní hloupé kousky. Tak to je :-) Všechny dobré zásady jsou již napsány - nyní ještě zbývá je uskutečnit. Každý z nás na to máme celý svůj život, ani o minutu déle není nikdo ve výhodě.

4 Friend Friend | 25. října 2006 v 14:25 | Reagovat

Skvělá odpověď, odpovídající mému předpokladu. Ale proč si sympaticky nepřiznat - jsi tak trochu paní učitelka poučovatelka v některých situacích, či se snad opět mýlím? Po přečtení tvé reakce mohu říci toto a navíc ještě dodat, že si dokážeš skvěle hájit své argumenty, na nichž lpíš, a to je správné.

5 Šárka Šárka | Web | 25. října 2006 v 16:24 | Reagovat

Mýlit se je lidské ! :-) Jsem ráda, že má odpověď odpovídala tvému předpokladu. Carpe diem / dokud žijem. Každý po svém, tak jak je mu to milé. Však ty naše chyby nám jednou někdo po zásluze spočítá. To však neznamená, že se ze života nemáme radovat. Naučila jsem se čekat to nejhorší, ale doufám v to nejlepší. Vytvářím si pro sebe velký prostor pro radost. Neberte si ze mě nikdo poučení! Nejlepší jsou vždy vlastní cesty. Život jich má milión. Bohužel já ty zlaté uličky prošlapané nemám, ale všechny mé cesty stály za to. Už jen proto, že mé kroky směřovaly pouze tam, kam je vedla má mysl. Ať každý zkusí sám, zda všechny cesty vedou do Říma :-) Quo vadis .. ?? Přeji každému na jeho cestách dost sil k tomu, aby vždy došel tam, kde je jeho snů chrám ......

6 Friend Friend | 25. října 2006 v 19:58 | Reagovat

A jsem to zase já, kdo neodolá a vmísí se opět do těchto komentářů:-) Musím ti dát za pravdu, nemá cenu si říkat, co by kdyby...ani já nelituji cest, které byly mými kroky prošlapány. A dovolím si jen malou opravu překladu "Carpe Diem" - pochází z latiny, posléze se užívá ve zmodernizované latině, čili itaštině, jako Cogli l'attimo - což v překladu znamená "využij momentu". Carpe Diem - Dokud Žijem je hezká rýmovačka, ale myslím, že se ti může třeba jednou hodit znát správný překlad známé fráze Carpe Diem - využij momentu.

No, nakonec jsme se vzdálili od tématu, které tu bylo původně probíráno, totiž od Carnegieho. Znám všechny jeho tři knihy (zelenou, modrou a červenou), a ta červená ještě leží nedočtená na mém stole:-) Byla to pravdu velmi moudrá osobnost, jeho rady jsou jistě užitečné a vyplatí se některými z nich řídit.

7 edy edy | E-mail | 25. října 2006 v 22:24 | Reagovat

Nevím sice kdo jste příteli, ale asi znáte Šárku dobře, když ji tykáte. Nechápu proto Vaši anonymitu. Ale asi máte pro to své důvody. Vaše snaha o dobře míněnou radu resp. o překlad se asi minula účinkem, protože každý snad ví co Carpe Diem znamená. Nemělo to znamenat překlad, ale jak jste správně vystihl rýmovačku - využij momentu dokud žijem. Asi tu Šárku  neznáte přece jenom tak dobře, protože jinak by Vás to ani nenapadlo napsat. Promiňte, že jsem se do Vaší "debaty" zapletl, ale musel jsem.

8 Friend Friend | 25. října 2006 v 22:40 | Reagovat

Milý, či lépe řečeno vážený Edy, mám sice pochyby o tom, že jste věděl přesný překlad fráse Carpe Diem, ale o to nyní nejde. Přijde mi naopak, že člověk je pomalu lynčován za svůj názor. Vy budete zřejmě Šárky přítel, podle Vašich častých a "intimních" odpovědí na Šárčiny články. Nemusíte se však v tomto případě za Šárku stavět, mám stoprocentní jistotu, že inteligentní a kreativní žena, jakou Šárka je, to dokáže sama. Podle mého názoru je navíc přínosné a sympatické, pokud se občas rozvine zajímavá a energická diskuse. Netřeba ji brát stále tak vážně, jako ji berete Vy. Je to jen blog, nejsou to seriózní noviny, kde se za "nehodící se" názor podávají žaloby. Já mam také svůj blog, snad vás bude zajímat. Každý den tam publikuji své články, názory a glosy na dění v dnešní společnosti... A velmi často se stává, že můj blog je jakýmsi kotlem veřejných názorů, z nichž lze vycedit tendenci stylu myšlení dnešní společnosti. A Šárce velmi přeji, aby se její blog stal také tak navštěvovaným, vždyť já jsem jeden z elementů návštěvnosti, a zároveň důkaz, že její stránky někoho zajímají. A nepokládám se za primitivního chudáka, který se chodí "vyřvávat" na blogy jiných, jen přidávám své názory, tak jako ostatní.

9 Šárka Šárka | Web | 25. října 2006 v 23:24 | Reagovat

Díky za komentáře :-) Pokud se na blogu vede pouze monolog, není to fajn. Z tohoto důvodu zcela upřímně děkuji za komentáře a za čas jim věnovaný. Těší mne, když mé stránky kdokoli navštíví a zanechá tu po sobě svou stopu, že utrousí pár podnětných slov. Tento blog je na světě jen chvilku, vlastně nemá ani jasný směr, ale vše nějak přirozeně časem vykrystalizuje. Jde vlastně jen o čas a o výdrž takový blog udržovat při životě. Je zde zmínka o blogu, který je kotlem veřejných názorů dnešní společnosti. Ráda bych na tento blog našla cestu. Mohu se tedy zeptat, jakým směrem po netu se vydat? Ráda bych oplatila svou návštěvou blogu toho, kdo věnoval svůj čas blogu mému.

Carpe Diem / dokud žijem .. jsem nemyslela, jako snahu o překlad, ale ukrývám v tom jen svůj pohled na tato dvě slovní spojení. Využít momentu / dokud žijem. Zdánlivě to smysl nedává, ale domnívám se, že i člověk žijící může "jen přežívat" a nalhávat sám sobě, že žije. Je důležité využít každého momentu, dokud žijem - dokud to lze provést. Tzn. dokud vnímáme všemi smysly, dokud máme své sny a chuť je uskutečňovat, dokud dokážeme lásku dát a nebojíme se milovat, dokud víme, že jsme to MY. Dokud máme tělo i duši v rovnováze. Často se stane, že je duše bez těla. Duše nestárne, je stále mladá, jen tím naším osudem trochu obarvená, ale stále má chuť do života. Máme ještě dost tělesných sil uskutečňovat své sny a ideály, po kterých toužíme a nějak jsme si je zapomněly splnit? ... potom lidé pláčí pro ztracené sny a ve skladišti slov hledají svá "proč" ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama