Šárčina "škola" vaření

Nejnovější články

Začít si něco s Amanitou? Jen s tou dobře vyvinutou.

6. srpna 2010 v 1:04 | © Šárka / www.gurmanka.cz | Houby

muchomurka ruzovka masak amanita rubescens

Setkání s Amanitou by se vám mohlo stát osudným! Je třeba umět si mezi těmi všemi Amanitami vybrat tu jednu jedinou, která vás bude umět okouzlit. Amanita rubescens to bude umět, když jí to dovolíte. Možná ji znáte pod názvem muchomůrka růžovka - masák - muchomůrka načervenalá. Patří mezi vynikající jedlé houby, ale právě v jejím případě musíte znát ty správné rozlišovací znaky, aby nedošlo k záměně s některou jinou muchomůrkou, smrtelně jedovatou. Pokud nejste jenom hříbkaři, tuhle nápadnou a poměrně robustní houbu v lese nepřehlédnete.

Jak muchomůrku růžovku (lidově zvanou "masák") bezpečně rozpoznat?

Měla by dělat čest svému jménu a mít na sobě něco růžového. Může být lehce narůžovělá celá, ale někdy je růžová pouze na dolní hlízovité části nohy.

Na poraněném místě ale vždy zrůžoví.

Na třeni má velký rýhovaný prsten (ten nikdy nenaleznete u jedovatých druhů muchomůrek)

K naší smůle bývá často červivá.

Sbíráme zásadně jen takové houby, které jsou dobře vyvinuté a tyto charakteristické znaky jsou stoprocentně znatelné. Sebemenší nejistota by mohla být osudnou.

Muchomůrka růžovka má klobouk v mládí uzavřený a polokulovitý, později je nízce vyklenutý a ve stáří úplně plochý s lehce rýhovanými okraji. V průměru může mít klobouk 5 až 20 cm, masitý v narůžovělé barvě. Ale může se vyskytovat i růžově nahnědlý, nažloutle okrový nebo hnědočervenavý. Vždy je posetý zbytky plachetky ve formě bradavičnatých útvarů, které vytvářejí skvrnky. Mohou být špinavě bělavé až načervenalé. Lupeny jsou v mládí bílé a husté.

Jiné lidové názvy: růžovák, masovka, masařka, kuželák

Záměna je možná např. s jedovatou muchomůrkou červenou (Amanita muscaria), muchomůrkou tygrovanou (Amanita pantherina) nebo muchomůrkou královskou (Amanita regalis).

Kdy a kde muchomůrky růžovky hledat?

Rostou od června do listopadu ve smíšených i jehličnatých lesích. Najít ji proto můžeme v březovém hájku, mezi duby a habry, ve smíšeném lese s převahou břízek, v modřínovém porostu a roste dokonce i za suššího počasí.

příprava křupavých škvarečků z masáků

Co dobrého si z muchomůrky růžovky / masáka můžeme uvařit?

Protože je to houba mimořádně chutná, na výběr toho máme opravdu dost. Chutná je smažená, dušená, grilovaná i v octovém nálevu.

Mezi houbaři je oblíbená jako přírodní řízek, skvělá je jako řízek smažený, ale pokud si ji uděláte na smetaně nebo na paprice, ani v tomto případě labužník neprohloupí. Z masáků se připravuje i chutný segedínský guláš, ale někdo dává přednost naloženým mladým plodnicím v octě. Vynikající jsou růžovky ve směsi hub na smaženici. Je to houba, kterou poučení houbaři skutečně milují.

příprava křupavých škvarečků z masáků

Houbové křupavé škvarečky z masáků

Masáky očistíme, překrájíme a v pánvičce na rozpuštěném sádle se solí a kmínem osmahneme dorůžova. Při opékání houby často obracíme, aby byly opravdu křupavé. Z pánve je vybereme a obložíme jimi krajíčky chleba, přidáme čerstvě mletý pepř z mlýnku a ozdobíme kolečky cibule, popřípadě přidáme snítku tymiánu.

Další kopa INSPIRACE DO KUCHYNĚ

- v hlavní roli je muchomůrka růžovka / masák

Muchomůrky růžovky v úpravě podle Apicia

Podle starého římského receptu se růžovky (Amanita rubescens) povaří v malém množství přírodního bílého vína. Zároveň s houbami se do vroucího vína přidával hřebíček a několik kuliček pepře. Poté se pokrm zahustil lžící medu, pro sílu se přidalo několik lžic silného masového vývaru a přikáplo trochu olivového oleje.

Hustá polévka "kulimajda" z masáků

Očištěné a pokrájené masáky povaříme s kostičkami brambor a nasekanou cibulkou v malém množství osolené a okmínované vody. Když brambory změknout, zahustíme polévku smetanou zahuštěnou hladkou moukou.

Růžovky v česnekové marinádě

Větší kloboučky hub očistíme a nakrájíme na půlky. Česnek utřeme se solí a rozmícháme ve lžíci olivového oleje. Česnekovou marinádou kloboučky pomažeme, necháme je chvilku zaležet a poté upečeme na pánvi zprudka z obou stran.

Růžovky v celestýnském těstíčku

Kloboučky růžovky očistíme a připravíme těstíčko. Na 1 ks vejce přidáme 3 lžíce polohrubé mouky, osolíme a naředíme mlékem tak, aby těstíčko bylo hustější konzistence a necháme chvilku odležet. Do těstíčka vmícháme hodně nasekané pažitky nebo petrželky a namočíme do něj kloboučky hub. Smažíme v horkém oleji po obou stranách.

Houbový guláš na paprice z masáků

Na ½ kg čerstvých hub použijeme 2 ks středně velké cibule, sádlo nebo olej, sladkou mletou papriku, 1 ks červené papriky, 1 lžíci rajčatového protlaku, kmín, sůl a pepř. Cibuli nakrájíme a zpěníme ji na rozpáleném omastku. Přidáme kousky hub, nakrájenou čerstvou papriku, osolíme, opepříme a okmínujeme. Společně chvilku restujeme, poté přidáme červenou sladkou papriku a protlak. Podlijeme jen malým množstvím vody (nejlépe hovězího vývaru) a krátce podusíme. Hotový guláš posypeme petrželkou a můžeme ozdobit lžičkou husté kysané smetany. Podáváme s vařenou rýží nebo pečivem.

Vařené růžovky jako ovar s křenem

Očištěné růžovky povaříme v hovězím osoleném vývaru cca 15 minut. Vyjmeme, necháme okapat a servírujeme na nahřátých talířích přelité rozpuštěným máslem a opepřené čerstvě umletým pepřem. Podáváme s pikantní hořčicí a čerstvě nastrouhaným křenem. K ovaru je vynikající čerstvý chléb nebo křupavé topinky.

Růžovky ve sladké smetanové omáčce

Na másle osmahneme jemně nasekanou cibulku, přidáme očištěné a překrájené houby, osolíme a podusíme ve vlastní šťávě. V jiném kastrolku si nachystáme smetanovou omáčku. Bledou jíšku rozředíme smetanou a naběračkou vývaru a rozmícháme dohladka. Omáčku přisladíme cukrem a okyselíme pár kapkami citrónové šťávy. Do hotové omáčky přidáme podušené houby a podáváme s houskovým knedlíkem nebo vařeným bramborem.

Co s muchomůrkou růžovkou (masákem) dokážete připravit vy?

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 49

Reklama

Tvarožník s borůvkami - navíc kopa další inspirace v borůvkovém tónu

29. července 2010 v 16:24 | © Šárka / www.gurmanka.cz | Sladká kuchyně

Tvarožník s borůvkami je náhradní alternativou za báječný křupavý borůvkový koláč, kterého se stejně nikdy nenabažím, ale abych nebyla podezírána pro nedostatek invence, zběhla jsem ke starému dobrému tvarohovému moučníku. A tím je dokonalý tvarožník. Recept jsem zařadila do stolního kalendáře na příští rok, který nese název "Sladký rok" a dovolím si upozornit, že v těchto dnech by se již mohl objevit na pultech. Kdo rád sladké pečení, na každý týden tam najde nějakou tu dobrotu. Kdo pečení nerad, pro toho jsem nachystala druhý kalendář takový, aby nikoho neošidil o chutný kousek masa a jiné sezónní speciality. I když se to nezdá, rok 2011 je v kalendářové branži dávno za námi a já začínám skládat recepty týden po týdnu pro rok 2012 ;-) Ale nač předbíhat dobu? Je tu letošní sezóna borůvek a posílám vám tedy jeden recept, jak si na nich pochutnat ve spojení s tvarožníkem.

TVAROŽNÍK s borůvkami

120 g piškotových drobků nebo rozdrcené sušenky s chutí másla
2 lžíce mandlových lupínků nebo sekaných oříšků (event. strouhaného kokosu nebo kukuřičných lupínků, müsli, ovesných vloček)
2 žloutky
1 celé vejce
2 vaničky měkkého tvarohu (500 g)
1 lžíce maizeny (kukuřičného škrobu)
strouhaná citrónová kůra
100 g moučkového cukru
(borůvky nebo ovoce podle sezóny)

Rozdrcené drobky smícháme s rozpuštěným máslem, mandlovými lupínky a podle chuti s kapkou alkoholu. Touto směsí vyložíme dno dortového formy a pěkně upěchujeme, aby se vytvořila spodní křupavá placka.

V míse rozmícháme 2 žloutky + 1 celé vejce s cukrem a tvarohem. Bílky ušleháme v jiné míse v tuhý sníh a poté je zapracujeme do tvarohového krému. Se sněhem pracujeme lehce, aby náplň zůstala nadýchaná. Do dortové formy nalijeme tvarohový krém se sněhem a sem tam ho prohodíme ovocem.

V předehřáté troubě na 150 °C upečeme pěkně dolatova. Budeme potřebovat cca 1 hodinu času. Před podáváním tvarožníku prospěje, když ho necháme pěkně vychladnout a nejíme ho horký. Trochu strpení se nám rozhodně vyplatí.

Dobrou chuť ;-)

P.S.

Mami, díky za tento nostalgický recept, který jsem našla ve tvém starém sešitu, který možná hledáš, ale já ti ho už nevrátím ;-))) Na tvarožník s borůvkami přijeď!

Možná nemáte z nějakého důvodu v oblibě tvaroh a tvarožník vás nedostal na kolena ;-) Nevadí! Pro tento případ tu mám pro vás takové malé borůvkové lahůdkářství. Třeba si vyberete trochu jinou borůvkovou radost na talíři a nebudete odcházet s prázdným žaludkem.

Pro velké borůvkové fanatiky ještě pozvánka do malého borůvkového lahůdkářství:

Borůvkový koláč = absolutní letní klasika.

Recept mám na stránkách, proto mohu s důvěrou poskytnout i odkaz. Můj koláč je křehký, těsta v něm moc nehledejte, ale borůvek je tam opravdu velká hromada. Přikryté jsou máslovou drobenkou.

Borůvkový koláč s drobenkou

V horkém letním počasí přijde vhod nepečený ledničkový dort. Recept na přípravu předkládám a s ovocem můžete podle libosti experimentovat. Nemusí to být vždy jen borůvky, ale luxusní zážitek přivodí i maliny a jahody.

Nepečený jogurtový dort - recept.

Palačinky a lívance s borůvkami.

Tak to je asi to nejjednodušší, co si můžete s čerstvými borůvkami dopřát.

Borůvkové muffiny

Dokonalé a bleskové pohoštění pro chvilky u kávy. Recept na chutné a lehké muffinové těsto z jogurtu je k mání v mé kuchařské knize Rande s gurmánkou.

Výčet dobrot by nemohl být kompletní, kdyby tu nebyl úžasný recept na Borůvkovec.

Borůvkovec = tmavomodré nebe na jazyku.

Milovníci klasiky by mi neodpustili absenci borůvkových knedlíků se žahourem.

Recept na žahour je tady:

Borůvkový žahour smetanový

1/2 kg čerstvých borůvek
70 g cukru
1 lžíce másla
10 g Solamylu (škrobové moučky)
1/4 l husté sladké smetany

Borůvky vhodíme do kastrolku, přidáme máslo, cukr, podlijeme malou naběračkou vody a vaříme cca 15 minut. Ve studené smetaně rozmícháme škrobovou moučku, přidáme k borůvkám, chvilku povaříme a podáváme. Žahourem (borůvkovou omáčkou) přeléváme kynuté sladké knedlíky, palačinky i lívanečky.

Pokud jde o knedlíky, tak kompletně o celém českém knedlíkovém desateru jsem se zmiňovala ve své kuchařské knize Rande s gurmánkou v české kuchyni, tak bych toto téma uzavřela.

V archivu už toho moc na téma borůvky nemám, ale padla mi do oka keramická figurka. Má totiž pěkné borůvkové korálky kolem krku.

Jestli je tu někdo, kdo se diví proč tu chybí ten jeho nejoblíbenější borůvkový recept, tak si ho bude muset udělat doma sám :-) Nebudete litovat, protože co si kdo navaří, to si taky sám sní ;-)

Reportáž z loňského ročníku Borůvkobraní v Borovanech

Konec borůvkové mánie, než mi vychladne tvarožník s borůvkami, stihnu upéct borůvkový koláč ;-)

Ještě závěrem slíbený náhled na titulní stránky stolních kalendářů, které jsem připravila pro rok 2011 a měly by se v těchto dnech objevit v prodeji na příslušných místech. První dva stolní kalendáře obsahují mix sezónních receptur. Obsahově jsou stejné, ale liší se velikostí. Kalendář vázanka je závěsný.

Kalendář s názvem Sladký rok 2011 se prezentuje obrázkem banánového chlebíčku s čokoládou a kokosem. Na každý týden jedna sladká dobrota.

banánový chlebíček s kokosem a čokoládou

Třeba takový koláč s černým rybízem nebo jostou s makovým smetanovým krémem.

Najde se tam celá řáda domácích specialitek.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 29

Královna, co měla ráda artyčoky se zmrzlinou a dámy s vnadným přebytkem upínala do korzetu.

26. července 2010 v 12:45 | © Šárka / www.gurmanka.cz

Královna, co měla ráda artyčoky se zmrzlinou a dámy s vnadným přebytkem upínala do korzetu. Kdo se do jejího osudu začetl hlouběji, musí jí přiřknout daleko víc záslužných činů, než jen poukazovat na její nezřízenou chuť k jídlu a lehkou nenávist k obdařeným dvorním dámám :-) Začetla jsem se do tajemství italské renesanční gastronomie a zjistila, jak krásně se u toho dá ve stínu zahradní pergoly hodovat. Po vzoru Kateřiny konzumuji hodně zmrzliny a nešidím se ani o chutné artyčoky.

Kateřina pochází ze slavné rodiny florentských bankéřů a cesty osudu ji zavedly až na francouzský trůn. Kateřina Medicejská, královna Francie se narodila v roce 1519. O čtrnáct let později, v roce 1533 se provdala za dědice francouzského trůnu, vévodu orleánského, Jindřicha z Valois, který byl v roce 1547 korunován na krále Jindřicha II.

Kateřina měla na francouzskou dvorskou kuchyni obrovský vliv a tradují se o tom celé příběhy. Když se stěhovala do královského paláce, vzala s sebou nejen zástup přátel, sloužících, ale též číšníků, cukrářů a florentských kuchařů. Právě s kuchaři vešlo do francouzských kuchyní i nejedno tajemství italské kuchyně a též i oblíbené suroviny pěstované pod italským nebem. Kachna na pomerančích (canard a l´orange) a polévky carabaccia (cibulové polévky) pocházejí právě z této éry a současná francouzská gastronomie je dnes pokládá za svůj národní poklad. Na poli cukrářském zvítězili Kateřininy znalci cukrařiny se zmrzlinami a sorbety. Oslinili zavařeninami, naloženým ovocem ve vlastní šťávě i těstovinami. Pan Frangipani propůjčil své slavné jméno dortům frangipane.

Že se o rozšíření těstovin ve Francii zasloužila Kateřina, je téměř jisté, protože už na její svatební tabuli kuchaři servírovali znamenitý těstovinový pokrm se šťávou z pečeného masa a zasypaný sýrem. Druhý těstovinový pokrm byl sladký, ochucený máslem, cukrem, medem, šafránem a skořicí. Nejoblíbenější Kateřininou zeleninou byly artyčoky. Ve společnosti tím mohla budit pohoršení, protože artyčoky byly považovány za silné afrodiziakum. Možná artyčokům vděčí za dar devíti vlastních dětí.

Moje italská kompozice s domácími těstovinami, artyčoky a parmazánovým krémem by mohla Kateřinu klidně nadchnout ;-)

Artyčoky se dostaly z Neapole do Florencie podle pramenů v roce 1466 a ve Francii je jejich pěstování doloženo od poloviny 16. století. Kateřina do Francie zavítala v roce 1533. Pokud jde o oblíbenost brokolice, možná i ona přišla do Francie právě s Kateřinou. V Itálii té doby již platila za výjimečnou lahůdku a jedli ji už staří Římané. V Itálii se vyskytuje kromě "broccoli" též odrůda nazývaná "calabrese" a není tedy pochyb o jejím kalábrijském původu.

V knize Dave De Witta, Da Vinciho kuchyně jsem se dočetla, že první francouzské použití slova brocoli se datuje prý od roku 1560 a jak míní Wawerley Root, není o tom žádných pochyb.

Stejnou cestou se do Francie dostal prý i hrách, protože doba jeho objevení se datuje od 16. století. Kateřininy kuchaři s sebou nesli mrňavé zelené hrášky, kterým se v Itálii říkalo piselli novelli a ve Francii jsou známy jako petits pois. Ale nevěřte nikomu, kdo bude tvrdit, že lásku k lanýžům pochytili Francouzi též od labužnických Florenťanů. Byla by to prý lež, protože zprávy o využívání cvičených prasat na hledání lanýžů se ve Francii objevily už v písemných záznamech z 15. století.

Cukrárenské výrobky byly v té době i v Itálii naprostou novinkou, ale je pravděpodobné, že cukráři si své recepty s sebou nesli a poté je zdokonalovali. Poschoďový dort (torta balconata) byl extravagantní pochoutkou urozených a nechyběly v něm mandle a spousta kandovaného ovoce. Říká se, že to byla právě Kateřina, která nakázala podávat sladké pokrmy zcela odděleně od ostatních pochoutek slaných. Ve Středověku bylo zvykem jíst sladké pokrmy spolu s masem a tento způsob hodování v Evropě hodně dlouho přetrvával.

Co měla sama královna Kateřina nejraději?

Nadívanou medicejskou perličku (Pintade a´la Medicis) a kapří pokrm nazývaný Francouzský královský kapr, jenž se stal oblíbeným tradičním pokrmem celé královské rodiny. Nepohrdla ani kachnou s nádivkou plnou bylinek s vůní česneku a octa (Anatra all´Apicio). Kachnička se nadívala a poté opékala na rožni a během pečení byla polévána šťávou z kyselých pomerančů.

Jak mocně Kateřina vtiskla francouzské kuchyni její velký šarm a půvab se dnes můžeme jenom dohadovat, ale jedno jisté je. Celá řada tradičních italských postupů přípravy jídla, která byla vlastní florentským mistrům vařečky se objevuje ve starých francouzských kuchařských knihách. Le cuisiner francois, kterou sepsal Pierre Francois de la Varenne vyšla v roce 1651. Zaznamenala takový úspěch, že se dočkala v následujících 75 letech 30. vydání. Varenne upustil od výrazného překořeňování masa a namísto toho doporučoval vývary a omáčky trpělivě vyvařovat a tím posilovat jejich přirozenou chuť a dodávat vůni na intenzitě. Hojně používal nové druhy zeleniny - artyčoky, brokolici, hrášek, chřest.

Vyobrazení "Chuti" ze série Pěti smyslů namaloval v roce 1635 francouzský malíř Abraham Boss.

Ač byla Kateřina vyhlášenou labužnicí milující rozmanitost a vytříbenost, vynikala též nenasytností, jak zmiňuje ve své knize Dějiny jídla francouzská autorka Maguelonne Toussaint-Samatová. Kohoutích ledvinek a hřebínků smažených s artyčoky dokázala spořádat nezřízené množství, až měla pocit, že z toho zemře - uvedl ve svých záznamech kronikář Pierre de L´Estoile.

V lásce ke zmrzlině doslova vynikala. Milovala sorbet (sorbetto) a protože si libovala v rozmanitých příchutích oslnila hosty u svatební tabule. Během oslav v roce 1533 se podávala jako atrakce každý den jiná zmrzlina. O pár let později, v roce 1576 byla Paříž plná zmrzlinářů a jejich počet vzrostl na 250. Led se dovážel z hor a uskladňován byl v domech ledařů. Když nestačily svou kapacitou, zřídil se veliký ledařský sklad v Rue de la Glaciere.

Ovlivnila Kateřina francouzskou kuchyni?

Co si myslím já, to vyjádřil jednou větou už Alexander Dumas ve svém románě "Les Mochicars de Paris" (1864) dvěma slovy: Cherchez la femme." [šeršélafam]

Co si myslíte vy?

Vrabci na střeše si to možná necvrlikají, ale zlatý slavík určitě ;-)

Cherchez la femme si můžeš říct
něco o tom vím už sám
cherchez la femme" nic míň, nic víc
vyhoví všem otázkám
za vším hledej zkrátka ženu
a když nevíš kudy kam,
tak stále platí to cherchez la femme …

Závěrečná perlička. Ač si královna libovala v pojídání lahůdek (perličky nevyjímaje) i afrodiziakální zeleniny smyslných tvarů, rozhodla se smyslnost a vyzývavost
u svých dvorních dam netolerovat.

Královna se nemohla smířit s dámami u dvora, kterým příroda nadělila bujné poprsí a vytáhla proti nim do boje. Historické prameny hovoří o tom, že na vývoj korzetů měla v 16. století velký podíl také sama francouzská královna Kateřina Medicejská. Ta totiž na svém dvoře přísně odmítala všechny dámy, kterým matka příroda nadělila bujná poprsí. Tento "vnadný přebytek" se na její rozkaz musel stahovat do pevného korzetu.

Nevím nakolik v tom tehdejší dámy našly zalíbení, ale jisté je, že korzety se objevovaly i v prádelníku vlivných mužů a s jistotou můžeme tvrdit, že dnes si tento královský kousek garderóby zase našel cestu do šatních skříní.

Přesvědčí vás o tom první české Korzetorium :-)

Vstupne do klubu milovnic a milovníků korzetu.

Pas vosí se zas nosí!

Korzetový slovníček pravé dámy a jiné specialitky.

Dobře střižené prádlo dokáže s tělem divy.

Životopisnou knihu Kateřiny Medicejské seženete s trochou štěstí u knihkupců. Korzet přímo na míru svým oblinám v obchodě neseženete, ale můžete si ho nechat ušít třeba tady :-) Než se pro takovou investici rozhodnete, nechte se trochu sešňerovat informacemi, jak se do korzetu obléknout a jak ho nosit.

Dobré literatury, smyslné afrodiziakální zeleniny a důkladně vychlazené zmrzliny … mějte plné léto!

Jakou zmrzlinu máte nejraději? Dejte svůj hlas do ankety. Díky ;-)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 21

Na másle opékaný květák s bramborem, nudný recept bez překvapení

20. července 2010 v 12:54 | © Šárka / www.gurmanka.cz | Zelenina

Že je květák hloupá zelenina si rozhodně nemyslel Mark Twain, protože jinak by ho nenapadlo pronést větu, že:

"Květák není nic jiného než zelí s vysokoškolským vzděláním."

Název receptu rozhodně nikoho ze židle nezvedne a těžko u něj zažít kulinární vzrušení. Brambory s květákem - to je jako manželství po 30 letech. Ti dva si sednou do noty, ale nikdo z nich neočekává žádné prudké touhy ani laškování. S květákem si udržuji milostný vztah tak dlouho, že se přestávám snažit zaujmout své chuťové papily zbytečně velkou kuchyňskou předehrou. Vrhám se na něj v té jeho prachobyčejné prostotě. Ráda ho mám vařený se solí. Oželím i delikátní holandskou omáčku. Jindy se trochu víc rozvášním a vymyslím něco nápaditějšího. To se přistihnu, že mu říkám mazlivě "karfiol" a do jeho přípravy vnáším o špetku víc něhy ;-) Třeba nadívaný květák po italsku.

Špetka půvabu květáku v této úpravě nechybí. Naparádila jsem si ho do italských tónů, kde nechybí ani pěkná porce výrazného sýru a hodně čarují bylinky.

Já bych dneska ale zůstala při zdi, představivost a fantazii strkám do kapsy a pokusím se nalákat své okolí na obyčejné brambory s květákem. Když nezaberou, nevadí. S chutí se do něj pustím sama ;-)

Na másle opékaný květák s bramborem

1 větší květák
stejné množství brambor (ale když jich bude o něco méně, květáku to prospěje)
větší špetka pálivé papriky nebo čerstvé nasekané chilli papričky
na špičku lžičky karí koření
špetka drceného kmínu
špetka mletého zázvoru
špetka čerstvě mletého pepře
sůl
máslo (používám přepuštěné)
čerstvá pažitka nebo petrželka
(proč nezkusit i jiné bylinky? je to jenom na vás)
se 100%ní jistotou si na talíři osmahnutý květák pokapu čerstvou citrónovou šťávou a přidám i lžičku olivového oleje
když budu mít po ruce pikantní ostrou omáčku, udělám si na kraji talíře malou loužičku, tak jako dneska ;-)
určitě vás květák s bramborem bude inspirovat a ještě si tuhle pochoutku na talíři dotvoříte přesně podle svého vlastního gusta

pohled do pánve je opravdu příšerně nudný a fádní

Brambory i květák předem lehce ovaříme a poté necháme vychladnout a nakrájíme na přiměřeně velké kostky, které budu společně v pánvi opékat na másle. Když je květák s bramborem pěkně opečen, přidáme koření a dobře promícháme. Servírujeme na nahřáté talíře a podle chuti přidáme zelené bylinky. Nic víc není potřeba. Brambory s květákem mohou být díky koření příjemnou změnou, která je na hony vzdálená od všech těch dokonale prosmažených květákových růžiček, s vejci upražených mozečků a dalších notoricky známých receptů, které se během sezóny otočí v každé domácnosti určitě několikrát. V záloze mám pár neotřelých tipů, na které tu nechám odkazy. To pro případ, že by se někdo do květáku zamiloval tak, že by chtěl neúnavně experimentovat ;-) Což mohu jen s klidným srdcem doporučit.

Květák je král a na královské tabuli si užíval velké pozornosti i jedné korunované hlavy. Bylo v tom trochu záludnosti od zhýralé Madame du Barry, ale kdo by něco takového ženě nebo snad dokonce nebohému květáku vyčítal? Ona všechno dělala jen z lásky :-)

I když květák není sám o sobě synonymem hříchu ani prostopášnosti, měl pro něj slabost sám francouzský král Ludvík XV. Vášeň pro hřích a pro tuto nenápadnou košťálovou zeleninu u něj zažehla okouzlující Jeane Bécuová, která na francouzský dvůr vstoupila jako hraběnka du Barry. Z pařížského nevěstince vešla tato šarmantní kráska přímo do ložnice Ludvíka XV., krále Francie. V náruči nejmocnějšího muže nahradila zesnulou madam de Pompadour a stala se tak na dlouhé roky jeho oficiální milenkou. Spolu sdíleli lože a spolu usedali k prostřenému stolu. Král ztratil hlavu pro všechno, co milovala. Není divu, že se doslova zbláznil do velejemné krémové květákové polévky, kterou mu jeho milovaná vlastnoručně vařívala. Protože madame du Barry oplývala vtipem i chytrostí, určitě by myslela na to, že stále stejná polévka jednoho dne omrzí. Proto jsem dnes z květáku připravila něco úplně jiného, ale stále se stejně neodolatelnou vůní. Svůdně koketní květákové tartaletky na dva způsoby by neměly nenechat krále klidným :-) Sire, nemáte chuť na malou květákovou neřest? - úryvek z mého receptu - celý ho najdete zde.

Dobrá rada do kuchyně: Květák vaříme zásadně vždy bez pokličky. Proč? Aby v něm nezůstaly sirné látky, které květák v hojné míře obsahuje a kazí jeho chuť. Po uvaření květák přelijeme studenou vodou, aby růžičky zůstaly bělostné a pevné. Koření zmírňuje jeho nadýmavé účinky, proto si ho dopřejte podle chuti a fantazie.

A když se vám povede vypěstovat si květák vlastníma rukama, bude k němu váš vztah rozněžnělý ;-) Květák ze záhonku, od zelináře nebo ze supermarketu? Na původu mi nezáleží. Vždycky to dopadne stejně … bez ohledu na jeho vzezření, bílý, zelený, nafialovělý ... broccoflower, cauliflower, romanesco, karfiol ... svému osudu neujde.

Samou láskou ho sním!

Jestli se ve společnosti květáku budete s příborem v ruce nudit, je to jenom vaše vina ;-)

Květák je sofistikovaná zelenina a musíte mít pro něj o trochu víc pochopení. Možná pak se dostaví očekávané kulinární vzrušení. O tom, že se rozbuší i srdce nebudu nikomu nic povídat, protože to je jenom pro vyvolené, do květáku permanentně zamilované ;-)

Je libo pár řádků květákové poezie? Tak tady ji máte.

Tartaletky hříšné Madame du Barry

Italsky temperamentní květákové krokety

Květákové ragú pro štíhlou linii

Vy si s květákem koketujte pěkně po svém a nechte se tou jeho chutí svést co nejčastěji. A pokud chcete své mistrovské triky prozradit, my - milovníci květáku - se budeme těšit.

Perlička závěrem:

Jestli vedle vás spí osoba, která ze spánku umí skřípat zubama, tak jí dejte před spaním chroupat květákovou syrovou růžičku. Prý to přejde :-) I když se květák nezdá, má 2x větší obsah vitamínu C než pomeranče.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 16

Dort - nepečený, smetanový, jahodový, dobře vychlazený

1. července 2010 v 1:23 | © Šárka / www.gurmanka.cz | Sladká kuchyně

Ještě jsem do úvodu nestihla napsat, že je šíleně jednoduchý a moc dobrý. Je to přesně ten typ dortu, co se hodí k létu. Je totiž vychlazený a osvěžující. Tento recept nebude nikoho nutit rozpouštět si želatinové plátky, šlehat smetanu a nebude vyžadovat žádné extra velké kuchařské dovednosti. Recept zvládnete levou zadní.

Nepečený jahodový dort ze zakysané krémové smetany

miska čerstvých jahod
1 balíček dětských piškotů nebo italské Savoiardy
moučkový cukr podle chuti (4 až 5 lžic)
zakysaná krémová smetana - s obsahem tuku cca 20 %
dortový korpus nebo jiná vhodná forma

Stačí si připravit dortovou formu (korpus) střední velikosti. Spodek formy vyložíme dětskými piškoty. Můžete použít i pravé italské Savoiardy, ale nutné to není. S těmi českými kulatými si v tomto případě s klidem vystačíme. Na piškoty naneseme kysanou krémovou smetanu. Kupte si tu, co má vyšší procento tuku (20%) - třeba takovou - předem ji smíchejte s moučkovým cukrem podle chuti. S cukrem šetřete, jahody jsou sladké dost. Na vrstvičku kysané krémové smetany s cukrem naneseme jahody (rozpůlené nebo naplátkované) a na jahody zase slabou vrstvičku smetany. Na smetanu vrstvu piškotů. A můžeme si to celé zase pěkně zopakovat.

Snažte se o to, aby se jahody neválely po piškotách, ale měly pod sebou i nad sebou vždycky tenkou smetanovou peřinku. Tím docílíme, že se piškoty nerozmáčí a budou pěkně držet tvar. Když je dortík hotov, můžeme ho na povrchu ozdobit jahodami, ale bezpodmínečně nutně mu musíme dát čas, aby se v chladničce vychladil. Po 3 až 4 hodinách můžeme servírovat. Kousky by měly pěkně držet tvar a nedělat vám žádnou ostudu. Jahody na české zahradě dozrávají, času na takový dortík je pořád dost a dost.

Jahodový nepečený dortík mi připravila Simonka a byl vážně výtečný. Tímto za něj moc děkuji ;-)

Kdo chce jahodově hodovat a zároveň spořit čas, ten si může recept vyzkoušet. Nebo se podělit o své poznatky s nepečenými dortíky. A kdo chce poslat i fotku nějakého parádního kousku, tak může. Budu se těšit ;-)

Krásné, dlouhé, voňavé a pohodové léto!

Závěrem ještě jeden nápad na dortík pro letní pohoštění:

Ledový malinový dort - skočte si na stránky www.gurmanka.cz pro recept. Za chvilku může být tento sněhově bílý dort ozdobou vaší ledničky.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 36

Tousty s chřestem - důstojná chřestová rozlučka

29. června 2010 v 13:39 | © Šárka / www.gurmanka.cz | Zelenina

Než za čerstvým chřestem a chřestovou sezónou zaklapnu vrátka, mám ve zvyku se s ním ještě naposledy rozloučit. Nejraději mám chuť chřestu s vůní másla. První euforii prožívají všichni labužníci okamžitě začátkem jara, kdy nedočkavě nakupují první chřestové proutky a těší se až budou v rychlém tempu kroužit osmičky při míchání holandské omáčky. Co si budeme říkat, ten nejjednodušší způsob podávání chřestu mu neobyčejně sluší. Já chřestové pobláznění prožívám až do poslední možné chvilky. Asi to bude láska.

Kdo má chřest opravdu upřímně rád, dopustí se na něm možná i nějakého drobnějšího hříchu, protože ho prostě vaří tak dlouho, dokud to jde. A tím pádem se přestane omezovat jen na tu skvělou holandskou omáčku a vymýšlí drobné extravagance. Jakmile se čerstvý chřest se mnou potká, může si být jist, že ho vezmu k nám domů. Tím pádem mi musí každý konzervativní labužník odpustit, že dnes nebude chřest "zase" s holandskou omáčkou :-) Dnes byla chuť na chřestové chlebíčky.

Chřestové chlebíčky aneb tousty s chřestem

svazek bílého chřestu
2 lžíce přepuštěného másla
1 lžíce strouhanky
krajíčky bílého toastového chleba
sůl a pepř
čerstvé vejce
naťová cibulka a pažitka (to už jenom pro parádu)

Bílý chřest jsem oloupala, to se musí vždycky důkladně, ale nevařila jsem ho. Jen v přepuštěném másle na pánvi orestovala po dobu cca 5 až 7 minut (?), nepočítala jsem a spolehla se na instinkt. Výhoda přepuštěného másla je, že se nepřepaluje. Naše výhoda je, že se přepuštěné máslo dá koupit i v obchodní síti. Protože dost dlouho vydrží, můžeme ho mít stále po ruce.

Bílý toustový chleba jsem opekla v toustéru, pomazala plátkem dobrého másla (Ramu a s ní spřažené kamarády nechte raději mimo hru), můžete obložit plátkem dobré šunky a navršit chřestové kousky. Když nemáte chuť na šunku, nebo prostě uzeninu nepreferujete, dejte si na horký toust jen čerstvé volské oko, jako jsem to udělala já. Tak to dělám nejraději, protože si užívám komfortu opravdu těch nejčerstvějších vajec. Poté stačilo mořskou solí lehounce posolit, čerstvým pepřem lehce poprášit a začít stolovat.

Já si pro chutný a křupavý výsledný dojem dávám na poslední minutku do pánve k opečeným chřestovým kouskům lžíci jemné strouhanky (když bude domácí, bude to stoprocentní) a jen krátce ji v másle prohřeji, aby zavoněla a vypila zbytky másla, které ulpělo na pánvi. Přidám kapku citrónové šťávy, aby se osvěžila chuť a mladou natí zelené cibulky si přidám ještě nějaký ten vitamín navíc.

A takhle rychle si můžete s chřestem pohrát a vykouzlit si malé teplé sousto na vidličku. Jenže to byl jenom recept na okraj, nebylo to ani žádné vaření. Když chřestová rozlučka, tak bude důstojná :-) Jdu rozpálit troubu a připravit si všechno potřebné. Chřest tu s námi už dlouho nebude a mně po něm bývá smutno. Možná ještě nachystám něco kulinárně hodnotnějšího :-)

CHŘEST (Asparagus officinalis) z čeledi liliovitých je vytrvalá rostlina a její dužnaté, dlouhé kořeny tvoří mohutný kořenový systém. Na kořenovém krčku jsou krátké dužnaté oddenky, z nichž vyrůstají výhonky. Výhonky se konzumují v mladém stavu a nazývají se pazochy.

Plané formy chřestu pocházejí z Orientu, odkud se rozšířil do střední a jižní Evropy. Už Julius Caesar jedl rád chřest s rozehřátým máslem. Sezóna chřestu je krátká - od konce jara do léta - ale v supermarketu na chřest narazíte téměř po celý rok. Nejchutnější je ten čerstvě sklizený, proto o chřest dovážený z dalekých krajů nemají labužníci pražádný zájem. Nejoblíbenější úprava chřestu je vaření v páře, ale chřest se může i smažit. Stačí na to malé množství olivového oleje. Tento jednoduchý způsob přípravy (mimochodem jsem ho použila pro přípravu toustů) umí krásně zvýraznit přirozenou chuť chřestu. Bude opravdu vynikající. Víte o tom, že jemné chřestové hlavičky lze konzumovat i syrové?

Nepotkali jsme se náhodou s chřestem v nějaké bylinkové zahradě? Docela mu to sluší i v této nativní podobě.

I když to bylo opravdu jednoduché jídlo, nesáhla jsem po lahvi nějakého bezduchého vína. Otevřela jsem si lahůdku, co jsem si ji vyhmátla ve sklepích na zámku ve Valticích. (lehká hádanka pro znalce vína a milovníky barokní architektury :-) Oficiální stránky zámku Valtice najdete ZDE.

Určitě si nenechte ujít návštěvu Salónu vín České republiky. Prožijete léto třeba v růžovém opojení, protože tohle víno k létu prostě sedí.

Má chřestová rozlučka byla důstojná ;-) Ale stejně si myslím, že to ještě neskončilo ...

Kolikrát jste si v letošní sezóně na chřestu pochutnali vy? Jestli jste to nestihli, máte opravdu tu poslední příležitost.

Odkazy na články a recepty s chřestovou tematikou:

Jak se správně vaří chřest?
Chřest na polský způsob
Chřest gratinovaný
Andiamo a prendere una pizza! Komu nechutná chřest ať zůstane doma
Potkal se chřest se smržem
Asparágus, chřest, špargl - zelenina plná zdraví a rozkoše
Tousty s opékaným chřestem (viz recept výše)

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 23

Slunce - seno - jahodové knedlíky (a ještě mnohem víc)

18. června 2010 v 16:28 | © Šárka / www.gurmanka.cz | Sladká kuchyně

ovocné knedlíky s jahodami z tvarohového těsta

Červen je ve znamení červeného ovoce, určitě nezaškodí trochu letní jahodové poezie. Letos u nás v zahradě léto nezačalo první hrstí třešní, nějak se neurodilo, ale na záhon s jahodami se mohu vždycky spolehnout. Dnes zavrhuji jahody a šampaňské, zahrada ve mně probouzí touhu na sladké kulaté knedlíky. První ovocné knedlíky vařené z čerstvého ovoce jsou u nás doma vždycky ty jahodové. Až po nich přijdou meruňkové a na švestkové je času dost. Když jahodové knedlíky, tak s jahodovou omáčkou. Pěkně teplou, která hebký a lehoučký tvarohový knedlík nezalehne svou hutnou podstatou, ale krásně povznese trochu výš do jahodového opojení. První skromná porce jahod z vlastní zahrady se za pár minut rozprostře na dno talíře. Mám na to spolehlivý a jednoduchý recept.

Ovocné knedlíky tvarohové - dnes budou jahodové - možná i s jahodovou merendou

množství pro 2 osoby

Potřebujeme:

500g měkkého tvarohu (polotučného)
1 plný čtvrtlitrový hrnek polohrubé mouky
špetka soli
2 čerstvé žloutky

Na okrášlení do talíře:

plátek rozpuštěného másla
strouhaný tvrdý tvaroh
moučkový cukr na posypání

Jahodová omáčka

Když je jahod dost, udělám si jahodovou omáčku se smetanou. Smetanu zahřeji v kastrolku a přidám hladce rozmačkané jahody s cukrem. Vše krátce společně prohřeji a servíruji s ovocnými knedlíky, aby jahodová chuť uvnitř vystoupala až na povrch knedlíku, je potřeba trochu pomoci. Třeba lehkou jahodovou omáčkou.

Merenda - tak se říká rozmačkanému ovoci se smetanou a cukrem. Nejčastěji to jsou jahody, ale mohou to být i meruňky, borůvky, atd. Před pár dny jsem si koupila Merendu s jahodovou příchutí v obchodě. Jedná se o nový mlékárenský výrobek
z Valašského Meziříčí. Kysaný jogurtový nápoj s jahodovou příchutí potěší každého, kdo preferuje zdravou a kvalitní stravu. Obsahuje živé mléčné bakterie, které napomáhají lepšímu vstřebávání živin a vitamínů z potravy a malé procento tuku. Merenda z "Valmezu" mě moc potěšila.

Recept na přípravu jahodových knedlíků z tvarohového těsta

Měkký tvaroh smícháme s prosátou moukou se špetkou soli a přidáme čerstvé žloutky. Na pracovní desce dobře propracujeme a uhněteme hladké a tvárné těsto, které se nelepí na ruce. Do pěti minut bude hotovo. Těsto necháme pod utěrkou chvilku odpočinout a zatím si můžeme postavit na kamna hrnec s vodou, ve které budeme knedlíky vařit. Těsto lehce podsypeme moukou a rozválíme na plát, ze kterého vykrajujeme přiměřeně velké čtverečky, do kterých balíme vždy po jednom kousku jahody (podle potřeby a sezóny můžeme sáhnout i po jiném vhodném ovoci). Každý knedlík dobře zabalíme v dlani a zaváříme do vroucí vody. Mám vyzkoušené, že po 8 minutách varu vyplavou na hladinu a to je jasný signál, že je musíme vyndat z vody ven. Děrovanou lžící vyndáme do mísy, každý knedlík propíchneme vidličkou, aby z něj vyšla pára a podáváme na nahřátých talířích přelité máslem, posypané strouhaným tvrdým tvarohem a ocukrované. Když budete mít chuť udělat si k nim jahodovou omáčku (merendu), máte ji za chviličku na stole. zahradní houpačka

Přišel čas vystrojit si pořádnou zahradní "merendu" s ovocnými knedlíky. Dnes nebudu prostírat u stolu, ale sednu si do houpací sítě zavěšené na větvi kudrnaté vrby a vychutnám si první plody ze zahrady přímo v ovocném sadu.

Jahody:

Někomu stačí stručné zjištění, že jsou prostě dobré! Někdo chce vědět trochu víc, tak přidávám ještě jednu lžíci informační jahodové omáčky :-) Planě rostoucí jahody rostly již v době kamenné, už ve starém Římě platily za neobyčejnou lahůdku, řecký lékař Hippokrates odhalil jejich léčivé účinky. Ve středověku neexistovala snad žádná klášterní zahrada, aby na ní nerostly voňavé červené plody jahodníku. Byly to drobné plody, srovnatelné s dnešními lesními jahodami. Velkoplodé odrůdy jahodníků byly dovezeny z Ameriky a v Evropě se jimi mohl pochlubit i francouzský král Ludvík XV., kterému mísy velkoplodých jahod nosil přímo z přepychových zámeckých zahrad jeho zahradník. Nejen pro svou chuť a vůni se staly nejoblíbenějších letním ovocem. Pro svůj vysoký obsah zinku v semínkách patří jahody mezi afrodiziaka a přisuzuje se jim čarovná moc, která umí pobídnout sexuální výkonnost.

Bylo odhaleno jejich pozitivní působení na naše zdraví a dnes se ví, jak velkou zásobárnou vitamínu jahody jsou. Krom minerálních látek obsahují i množství vitaminů, přičemž obsah vitaminu C je téměř srovnatelný s obsahem v citrusových plodech. Jahody našly své místo i v lidovém léčitelství. Slouží k pročištění zažívacího traktu, při chorobách jater, artróze i revmatismu. Mají pozitivní vliv při vysokém krevním tlaku, žaludečních vředech, chudokrevnosti i při srdečním onemocnění.

V lidovém léčitelství se jahody tradičně využívaly k pročištění zažívacího traktu, zlepšení látkové výměny, při dně, chorobách jater, artróze a revmatismu. Působí pozitivně také při srdečním onemocnění, vysokém krevním tlaku, žaludečních vředech a chudokrevnosti. Jahody výrazně zvyšují sexuální výkonnost obojího pohlaví, což je to dáno podle odborníků vysokým obsahem zinku v semínkách tohoto ovoce.

Na jahodový dortík si můžu skočit do cukrárny, ale moc často to nedělám. Mnohem raději si z domácích jahod něco dobrého udělám sama. Letos mě předbíhají slimáci a začali sklízet o něco dříve než já. Asi mi těch jahod moc nezbude, ale i tak už s nimi mám plány. Stačí sáhnout k osvědčeným domácím recepturám.

V jaké podobě máte jahody nejraději vy?

U nás jsou v kurzu třeba takové ...

Lívanečky s jahodami - těmi nikdy nepohrdnu

Horká jahodová omáčka s vanilkovou zmrzlinou - v létě osvěží

Letní jahodový dort s krémem s krémem - krásně vypadá a ještě lépe chutná - můžete si ho načančat podle svého a je nespornou výhodou, že jahody jsou na něm ve stavu čerstvém. Skvělý je cukrářský krém a připravit ho není tak těžké.

Čerstvé jahody parfémované mátou, cukrem, koňakem
- to je můj delikátní letní dezertík (a skoro vůbec se po něm nepřibere :-)

čerstvé jahody parfémované mátou, cukrem, koňakem - jahodový tataráček

Pečený pudink, jahody a vafle - podávejte dobře vychlazené, pochvala vás nemine

Jahody se šlehačkou! - klasika co nestárne - a domácí šlehačce ještě žádná konkurence ve spreji nenarostla (do pohárku může klidně spadnout i nějaká ta malina)

Užijte si krásné jahodové léto ;-)

Třeba vám k tomu poslouží nějaký dobrý receptík, který jsem pro vás připravila.

Není všechno něžné, co se červená. Jahody jsou panovačnými královničkami zahrady s ďábelsky svůdnými úmysly.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 43

Co nového na kopci? Voní tam "domácí" jídlo a nechybí pohoda

Co nového na kopci? Voní tam "domácí" jídlo se vším všudy a nechybí pohoda. A tak je to tam každý den.

Zvu vás na návštěvu tam, kde je cítit teplo domova a na stůl se prostírá jen jídlo "domácí". A když říkám domácí, tak mi to v tomto případě můžete věřit. Na kopci se žije v těsném kontaktu s přírodou a do kuchyně tak přicházejí suroviny z vlastní zahrady a okolní přírody. Kdy jste naposledy měli chleba s čerstvě utrženou pažitkou? Ale neptám se jen na pažitku. Ten chleba musí být domácí a máslo přirozeně též. Doma u Klárky se jí zdravě a vegetariánsky. Lze uvařit každý den v roce jiné vegetariánské jídlo? Odpověď zní: Jde to!

A právě o tom je Klárčin blog s adresou www.conovehonakopci.blog.cz. Stránky vznikly v březnu 2010, ale za tu poměrně krátkou dobu se tam najde plno skvostného povídání a přirozeně i spousta domácích receptů. Náhled do rejstříku za to stojí.

Je libo domácí balkánský sýr nebo raději mozzarellu? Škubánky servírované i s věnečkem pampelišek, chléb domácí kváskový, sladké makové housky nebo raději koláč rebarborový? Všechno je k mání.

Na těchto stránkách se vaří podle bezbřehé fantazie Klárky, ale též podle Sandtnerky a ctí se zásady České stravy lidové od Úlehlové-Tilschové. Když Klárka natrhá zeleninu ze zahrádky, než si stihne umýt ruce a pustit se do vaření, už má nejméně 3 nápady, co s ní udělá za kouzla. I když jde o recept "co dům dá", je na stole vždycky velká a laskavá hostina. Mezi tím vším vařením se na kopci stihne navařit domácí mýdlo, postarat se o čtyřnohé přátele a věnovat se s maximální péčí dětem. Když děti dostanou možnost něco dobrého samy uvařit, zhostí se toho naprosto profesionálně. Třeba taková krupicová kaše dětí, je mistrovsky zvládnutým kouskem. Ale nechtěla jsem tu všechno prozrazovat, protože potom bych vás připravila o radost z poznávání nových věcí a o tu domácí pohodu, která doma u Klárky na kopci panuje. Co nového na kopci? To se zajděte jedním klikem podívat na webové stránky.

(S dovolením je tu jen pár fotografií přímo z místa dění) - vše ostatní si najdete na stránkách a určitě tam toho objevíte ještě mnohem víc. Takové pohodové a nefalšované "domácí" vaření jsem vážně dlouho neochutnala, proto jsem si tuhle adresu nemohla nechat jenom pro sebe. Kde na to všechno ta Klárka bere čas? To se neptám. Ona je totiž velmi pilná a šikovná ;-)

Klárko, díky! … za tu velkou spoustu inspirace a za laskavá slova navíc :-)

www.conovehonakopci.blog.cz

www.vegereceptynakazdyden.blog.cz

http://conovehonakopci-zelenina.blog.cz/

Jaký mistrovský "domácí kousek" zvládnete vy?

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 19

Dvojité rösti aneb plněná bramborová omeleta s houbami a mletým masem

Základem pro pravé švýcarské rösti jsou brambory. Předem krátce povařené, nastrouhané a pěkně dokřupava opečené. Ze základního receptu švýcarské kuchyně jsem rösti připravovala již mnohokrát. Až nyní jsem si řekla, proč je nezkusit vylepšit houbami a pro milovníky masa přidat i pikantní masovou směs. Křupavé brambory dole, křupavé brambory nahoře, šťavnatá masovo houbová náplň uprostřed. A zase z toho byl opravdu zajímavý houbový nápad, který mohu všem s klidným srdcem doporučit. Netradičně jsem zvolila místo čerstvých hub naložené hříbky ve sladkokyselém nálevu. Co taky doma s nimi, když po vydatných jarních deštích houby porostou jako z vody?

Dvojité rösti aneb plněná bramborová omeleta s houbami a mletým masem

6 brambor uvařených ve slupce
80 g čerstvého másla (krájíme na plátky)
1 sklenička naložených hříbků ve sladkokyselém nálevu
1 cibule (bílá nebo červená)
300 g mletého masa (mix hovězího a vepřového)
1 lžíce olivového oleje
hrst petrželky (může být podušený listový špenát nebo mladé kopřivy)
150 g sýra (např. ovčí, balkánský, řecká feta) - doporučuji slaný sýr
3 vejce
sůl
pepř
čerstvý rozmarýn

Brambory uvaříme ve slupce. Po vychladnutí je oloupeme a nastrouháme na struhadle s velkými slzičkami. Zapékací nádobu vymažeme máslem a na dno rozložíme nastrouhanou směs brambor. Posolíme, okořeníme čerstvě mletým pepřem a rukama lehce upěchujeme.

V pánvi rozehřejeme olivový olej a osmahneme jemně nasekanou cibuli. Když zesklovatí, přidáme mleté maso a zvolna ho restujeme tak dlouho, dokud není pěkně osmahnuté a nevsákne se všechna šťáva, kterou maso pustilo.

Máme-li čerstvé bylinky, přimícháme je k masové směsi. Nejlepší je listový špenát nebo spařené a krátce podušené mladé kopřivové lístky nebo medvědí česnek.

Osolíme, opepříme a masovou směs rozprostřeme na první bramborovou vrstvu.

Hříbky naložené ve sladkokyselém nálevu necháme okapat a krátce je osmahneme na plátku másla.

Pokud nemáte naložené hříbky, může to být i směs hub. Proti čerstvým houbám nemůže mít nikdo námitky :-)

Přidáme k nim vejce a nastrouhaný sýr. Když použijeme mnou doporučovaný slaný sýr, tak nemusíte vejce solit vůbec.

Smažíme tak dlouho, dokud se vejce nesrazí, ale přesto by měla zůstat vláčná a krémová.

restované naložené hříbky se sýrem a vejci

Vaječnou směs s houbami rozprostřeme na masovou vrstvu. Tím nám vznikla vynikající náplň. Nyní ji musíme přikrýt opět vrstvou strouhaných brambor.

Postrouhané brambory rozprostřeme po celém povrchu, podle potřeby osolíme, opepříme a posypeme mladými lístečky rozmarýnu. Na povrch bramborové omelety rozložíme několik tenkých plátků másla a vše vložíme do předem zahřáté trouby na 180 °C. Pečeme cca 40 minut.

bramborové rösti s hříbky a mletým masem 5

Až začnou kousky brambor pěkně červenat, můžeme omeletu nést na stůl. Je voňavá a příjemně sytá. Určitě po takové omeletě nebude mít nikdo hlad. Pokud ji nechcete dělat z naložených hub, můžete rozhodně použít i houby čerstvé. Varianta s houbami ve sladkokyselém nálevu je zajímavá, mohu doporučit.

Co si budeme říkat, ona to není omeleta v pravém slova smyslu, ale já jsem si ji pracovně tak nazvala :-) Na opravdové rösti stejně jednou přijde řada. Dělám je totiž moc ráda. A za tu dobu jsem si našla i pár fíglů, jak je nejlépe otočit a na čem smažit, aby byly opravdu křupavé a voňavé. To je totiž základem celého úspěchu ;-)

Mleté maso se dá z celého receptu galantně vyřadit a hned je tu chutné a vydatné bezmasé jídlo.

Dobrou chuť ;-)

P.S.

Jdu přemýšlet zase o nějakém jiném houbovém jídle. Je konec měsíce a to je čas na další houbovou specialitu, kterou bych měla překvapit čtenáře houbařského časopisu :-) Všechno už tu bylo, nejspolehlivější cesta k překvapení vede přes vlastní nápad něčeho nového.

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 23

16. chřestové slavnosti v Ivančicích byly zahájeny

Pokud vám to čas a okolnosti dovolí, vydejte se směrem k Ivančicím. Určitě to bude příjemný zážitek (nejen) s dobrým jídlem. Program toho, co je na slavnostech k vidění si dobře prohlédněte.

Program 16. chřestových slavností v Ivančicích

21. KVĚTNA - 22. KVĚTNA 2010

několik informací navíc najdete v tomto článku.

Pár chřestových rad a tipů zase v mé kuchařské knize "Rande s gurmánkou"

Dobrý tip: Máte raději recepty v knižní podobě? Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.

Počet komentářů: 4